851

Kúvati, vz Kouti.

Kuver, a, m., bůh kovů. Jeho pomocníci
Budrajci, tolik co u Řeků Kyklopové. Vz
Kováříkové. Am.

Kuvert, u, m., z fr. couvert (kuvér), obálka
na psaní, na list; prostření k jídlu pro jednu
osobu. Rk. Briefumschlag; Tischgedeck für
eine Person.

Kuvík, a, m-, sýc, der Kauz. Na Slov.

Kuvíkati, schreien wie der Kauz. Na Slov.

Kux, u, m., něm., z českého kus. Také
tříza, tříže, Am., Šp., tříze. Rk. Ostatně vz
Kukus.

Kuz, u, m., štěrk, kyz, Kies. Zlob.

Kúzedlna, y, f., Magie. Th.

Kúzedlník = kouzedlník. Rkk.

Kúzedlnosť, i, f., kouzelnosť, zauberi-
sches Wesen, Wahrsagerei. Rozk.

Kuzeň, zně, f., kovárna, na Mor. a na
Slov. Vz Kúzna. Od kořene ku. Prk. K nauce
o tvoření kmenův. 25.

Kůzle, ete, n., mladá koza, mladá srnka
až do sv. Martina. Šp. Tu máš, abys neměl
do rána kůzle (aby nebylo bezuché). Vz
Mlsný, Odbyti prosícího (chtivého). Lb., Č.
Unáší-li mi k. bratr, mám ho za vlka, při-
náší-li mi k. vlk, mám ho za boha, Pk. Vz
Kozu, Kozle.

Kúzlec, lce, m., Wahrsager. Rozk.

Kúzliti = kouzliti.

Kúzlo, vz Kouzlo.

Kúzna, y, kúzňa, zně, f., v již. Čech.
kouzeň (Bž. ) = kovárná (vz Kuzeň), na Mor.
a ve Slez.; žalář. Č. — K. On mu k-ně za-
mýšlel (úklady lícel). Krok. — K., tmavá,
učazená světnice, jako kovárna. Us.

Kuzněc, e, m. = kovář. Na Mor. Jg.

Kuzník, a, m. = kovář. Na Moravě a ve
Slezsku. Pk.

Kůže, vz Kože.

Kužel, e, m. (ne: kůžel), kuželík, kuže-
líček, na Mor. kužílek, lka, m., jehlanec, lat.
pyramis, conus, něm. Kegel. Otočí-li se pravo-
úhelný trojúhelník, jehož jedna odvěsna usta-
vičně na roveň přiléhá, kolem druhé své
odvěsny co osy, opíše jeho přepona křivou
plochu, nazvanou oblina kuželová a přiléha-
jící na roveň odvěsna — kruh. Těleso takto
vzniklé, obmezené oblinou a kruhem, zove
se k. Vz více v S. N. K. zkomolený, ko-
molý, Nz., přímý, šikmý, ostro-, tupo-, pravo-
úhelný. S. N. Křivý povrch n. křivá po-
vrchnosť kužele (plášť kužele). Nz. Kužel
u sopky: vedlejší, popelový, truskový. Š. a Ž.
— K.. ssací, Nutschtrichter. Prm. — Kužel
u přeslice, colus, der Spinnrocken, slove
oblé dřevo končité, na které se nadívá len
n. konopě vypačísané (obáslo) a z kterého
buď na vřeteně buď na kolovrátku se přede,
an k. na přeslici nastrčený vzhůru stojí. S.
N. S k-lem přijíti = odpolední návštěvou.
Us. u Jil. K. nadíti, nadívati, na k. nadívati
(lnem, konopím). Jg. — K., levý šroub ho-
dinářův a mechanikův. Techn. — K. u pro-
vazníkův užívaný při povíjení pramenů hrub-
ších lepšími. Der Wickel. Us., Dch.

Kuželáč, e, m. = smrž, Morchel. Us. Bosk.

Kuželatosť, kuželovatosť, kuželkova-
tosť, i, f.. Kegelförmigkeit. Jg.

Kuželatý, kuželovatý, kuželovitý, ku-

želkovatý (homolatý), kegelig. Jg. K. vrch,
zrcadlo, strom (na způsob kužele okrouhlý
a špičatý). Jg. Skála okrouhlá aneb kuželatá.
Ler. Hlavy stínané na způsob kuželaté věže
shromážditi dal. Ler.

Kuželice, e, f., náčiní pod mlýnským
kamenem, kde voda od vřetena se otáčí, die
Büchse. Us.

Kuželík, u, m., malý kužel. Rk.

Kuželín, a, m., die Kegelschnecke. Rk.

Kuželiště, ě, n., kužel, der Rockenstock.
Us. v Krkonoších.

Kuželka, y, f, (ne: kůželka), kuželička;
kuželovité dřevo, jichž devět postavených
koulí se poráží, der Kegel. Kuželky (na Slov.
kolky) stavěti. Us. V kuželky n. kuželkami
hráti. Kom. Hra, hraní v k. Us. Kuželky po-
rážeti. Jg. Zdá se mu, že sráží pojednou
dvanáct, ano jich nesedí než devět kuželek.
Říká se o všetečných, mnoho si připisují-
cích). Ros. Jde mu to, jako slepému kuželky.
(Hloupý. ) Š. a Ž. Vz více v S. N. — K.,
Kegel, malý pohyblivý plátek železný, který
jest nad ořechem zámku ručnice. Šp. — K.
= kužel, Kegel, conus. Kom. — K. v knih-
tiskárně, čtverhranná slitinka, na jejíž konci
písmeno jest, der Kegel. Us.

Kuželkář, e, m., Kegelspieler, -schieber.
Ros., Dch.

Kuželkovati, v kuželky hráti, kegeln. D.

Kuželkovatý = kuželatý.

Kuželna, y, f, místo, kde se v kuželky
hraje, Kegelbahn.

Kuželnatý, kegelförmig.

Kuželný, Kegel-. K. řez, sečka. Sedl.

Kuželořez, u, m. Kegelschnitt. Ck.

Kuželovitý, mající podobu kužele, kegel-
artig. Vz S. N.

Kuželový, Kegel-. K. střecha, plocha,
průseč n. průsek. Nz. Vz S. N.

Kuželozobý, vz Pták.

Kůžička, vz Kože.

Kužílek, lku, m., das Birett. — K., kužel.
Na Mor.

Kv... vz také Qu...

Kváč, e, m., kvákání, das Gekrächze.
Puch.

Kvačiti, il, en = připiati, na Slov., ein-
hängen. — co: hunt na rudu zakvačiti. —
koho co = mačkati, drücken. Mus.

Kvačka, y, f. = kvaka.

Kvačkati = kvačiti, einhacken. Na Slov.

Kvadr, u, m., z lat., vz Kvadrat.

Kvadrant, u, m., čtvrtý díl kruhu buď
celého buď jeho obvodu. Vz více v S. N.

Kvadrat, u, m., měřická figura o čtyřech
stěnách a tolika kontech stejných, čtverec.
— K., čtverhranný kámen tesaný, Quader-
stein. — K., kněžský čtverhranný klobouček
n. birétek. Jg.

Kvadratí, n., Quadersteine. Lobk. cest.

Kvadratky, ů, pl., m., brslen obecný,
euonymus vulg. FB. 88.

Kvadratový, Quadrat-, čtverečný. Kva-
dratový střevíc. Jg.

Kvadratura, y, f. K. kruhu, vz S. N.

Kvadrovati, k čemu, na co. Co k tomu
nebo na to kvadruje, nebo: se kvadruje (=
připadá). L.

Kvaga, y, f., equus quagga, ssavec z řádu



	851

	Kúvati, vz Kouti. Kuver, a, m., bůh kovů. Jeho pomocníci Budrajci, tolik co u Řeků Kyklopové. Vz Kováříkové. Am. Kuvert, u, m., z fr. couvert (kuvér), obálka na psaní, na list; prostření k jídlu pro jednu osobu. Rk. Briefumschlag; Tischgedeck für eine Person. Kuvík, a, m-, sýc, der Kauz. Na Slov. Kuvíkati, schreien wie der Kauz. Na Slov. Kux, u, m., něm., z českého kus. Také tříza, tříže, Am., Šp., tříze. Rk. Ostatně vz Kukus. Kuz, u, m., štěrk, kyz, Kies. Zlob. Kúzedlna, y, f., Magie. Th. Kúzedlník = kouzedlník. Rkk. Kúzedlnosť, i, f., kouzelnosť, zauberi- sches Wesen, Wahrsagerei. Rozk. Kuzeň, zně, f., kovárna, na Mor. a na Slov. Vz Kúzna. Od kořene ku. Prk. K nauce o tvoření kmenův. 25. Kůzle, ete, n., mladá koza, mladá srnka až do sv. Martina. Šp. Tu máš, abys neměl do rána kůzle (aby nebylo bezuché). Vz Mlsný, Odbyti prosícího (chtivého). Lb., Č. Unáší-li mi k. bratr, mám ho za vlka, při- náší-li mi k. vlk, mám ho za boha, Pk. Vz Kozu, Kozle. Kúzlec, lce, m., Wahrsager. Rozk. Kúzliti = kouzliti. Kúzlo, vz Kouzlo. Kúzna, y, kúzňa, zně, f., v již. Čech. kouzeň (Bž. ) = kovárná (vz Kuzeň), na Mor. a ve Slez.; žalář. Č. — K. On mu k-ně za- mýšlel (úklady lícel). Krok. — K., tmavá, učazená světnice, jako kovárna. Us. Kuzněc, e, m. = kovář. Na Mor. Jg. Kuzník, a, m. = kovář. Na Moravě a ve Slezsku. Pk. Kůže, vz Kože. Kužel, e, m. (ne: kůžel), kuželík, kuže- líček, na Mor. kužílek, lka, m., jehlanec, lat. pyramis, conus, něm. Kegel. Otočí-li se pravo- úhelný trojúhelník, jehož jedna odvěsna usta- vičně na roveň přiléhá, kolem druhé své odvěsny co osy, opíše jeho přepona křivou plochu, nazvanou oblina kuželová a přiléha- jící na roveň odvěsna — kruh. Těleso takto vzniklé, obmezené oblinou a kruhem, zove se k. Vz více v S. N. K. zkomolený, ko- molý, Nz., přímý, šikmý, ostro-, tupo-, pravo- úhelný. S. N. Křivý povrch n. křivá po- vrchnosť kužele (plášť kužele). Nz. Kužel u sopky: vedlejší, popelový, truskový. Š. a Ž. — K.. ssací, Nutschtrichter. Prm. — Kužel u přeslice, colus, der Spinnrocken, slove oblé dřevo končité, na které se nadívá len n. konopě vypačísané (obáslo) a z kterého buď na vřeteně buď na kolovrátku se přede, an k. na přeslici nastrčený vzhůru stojí. S. N. S k-lem přijíti = odpolední návštěvou. Us. u Jil. K. nadíti, nadívati, na k. nadívati (lnem, konopím). Jg. — K., levý šroub ho- dinářův a mechanikův. Techn. — K. u pro- vazníkův užívaný při povíjení pramenů hrub- ších lepšími. Der Wickel. Us., Dch. Kuželáč, e, m. = smrž, Morchel. Us. Bosk. Kuželatosť, kuželovatosť, kuželkova- tosť, i, f.. Kegelförmigkeit. Jg. Kuželatý, kuželovatý, kuželovitý, ku-	želkovatý (homolatý), kegelig. Jg. K. vrch, zrcadlo, strom (na způsob kužele okrouhlý a špičatý). Jg. Skála okrouhlá aneb kuželatá. Ler. Hlavy stínané na způsob kuželaté věže shromážditi dal. Ler. Kuželice, e, f., náčiní pod mlýnským kamenem, kde voda od vřetena se otáčí, die Büchse. Us. Kuželík, u, m., malý kužel. Rk. Kuželín, a, m., die Kegelschnecke. Rk. Kuželiště, ě, n., kužel, der Rockenstock. Us. v Krkonoších. Kuželka, y, f, (ne: kůželka), kuželička; kuželovité dřevo, jichž devět postavených koulí se poráží, der Kegel. Kuželky (na Slov. kolky) stavěti. Us. V kuželky n. kuželkami hráti. Kom. Hra, hraní v k. Us. Kuželky po- rážeti. Jg. Zdá se mu, že sráží pojednou dvanáct, ano jich nesedí než devět kuželek. Říká se o všetečných, mnoho si připisují- cích). Ros. Jde mu to, jako slepému kuželky. (Hloupý. ) Š. a Ž. Vz více v S. N. — K., Kegel, malý pohyblivý plátek železný, který jest nad ořechem zámku ručnice. Šp. — K. = kužel, Kegel, conus. Kom. — K. v knih- tiskárně, čtverhranná slitinka, na jejíž konci písmeno jest, der Kegel. Us. Kuželkář, e, m., Kegelspieler, -schieber. Ros., Dch. Kuželkovati, v kuželky hráti, kegeln. D. Kuželkovatý = kuželatý. Kuželna, y, f, místo, kde se v kuželky hraje, Kegelbahn. Kuželnatý, kegelförmig. Kuželný, Kegel-. K. řez, sečka. Sedl. Kuželořez, u, m. Kegelschnitt. Ck. Kuželovitý, mající podobu kužele, kegel- artig. Vz S. N. Kuželový, Kegel-. K. střecha, plocha, průseč n. průsek. Nz. Vz S. N. Kuželozobý, vz Pták. Kůžička, vz Kože. Kužílek, lku, m., das Birett. — K., kužel. Na Mor. Kv... vz také Qu... Kváč, e, m., kvákání, das Gekrächze. Puch. Kvačiti, il, en = připiati, na Slov., ein- hängen. — co: hunt na rudu zakvačiti. — koho co = mačkati, drücken. Mus. Kvačka, y, f. = kvaka. Kvačkati = kvačiti, einhacken. Na Slov. Kvadr, u, m., z lat., vz Kvadrat. Kvadrant, u, m., čtvrtý díl kruhu buď celého buď jeho obvodu. Vz více v S. N. Kvadrat, u, m., měřická figura o čtyřech stěnách a tolika kontech stejných, čtverec. — K., čtverhranný kámen tesaný, Quader- stein. — K., kněžský čtverhranný klobouček n. birétek. Jg. Kvadratí, n., Quadersteine. Lobk. cest. Kvadratky, ů, pl., m., brslen obecný, euonymus vulg. FB. 88. Kvadratový, Quadrat-, čtverečný. Kva- dratový střevíc. Jg. Kvadratura, y, f. K. kruhu, vz S. N. Kvadrovati, k čemu, na co. Co k tomu nebo na to kvadruje, nebo: se kvadruje (= připadá). L. Kvaga, y, f., equus quagga, ssavec z řádu