854

způsobu, ba namnoze týž písař jednou čár-
kováním, jednou zdvojením samohlásky dlou-
hou slabiku označoval. Při tom však trvám
žádná písemná památka až do pol. 16. stol.
neoznačuje délky slabik důsledně, nýbrž
mnohdy na př. ee za krátké e se nalézá a
velmi často označení délky se pomíjí. Teprve
ve spisech bratrských od pol. 16. stol. dů-
sledně znamenání délky se začíná. Rozdíl
pak mezi staročeskou a novočeskou k-tou
není značný. Gb. Hl. 131. —139. Vz tam více.

Kvantitavní, quantitativ, der Menge, der
Grösse nach. Us.

Kvap, u, m., kvapení, rychlosť, die Eile.
Od kyp-ěti, y ve va se proměnilo, vz Y.
Na k. něco dělati (na spěch), konati. Žer.
Jakž jim na kvap možné bylo. V. Na k. se
stalo. Ros. Kvapem někam se hnáti. Us.
Vojsko na kvap sebrané; list na k. psaný.
Nt. Něčeho na k. žádati. Nz. Kvap je zlý
rádce. Pr., Rb. K. není dobrý rádce. Ros.,
Č, Pk. — K. = rudka. Dadie jí kvapa =
červenosti, krásy. Št., Výb. I. — K., tenké
peří ptačí, puch, prach, der Flaum. Mat. verb.

Kvapa, y, f. = kapka. Na Slov.

Kvapáček, čka, m., kdo kvápá, der Tropfer,
Reš.; ein Uibereilter. Rk.

Kvapati; kvapnouti, pnul a pl, utí, krá-
pěti, tropfen. V. — čím. Strdí kvapaljazyk
jeho. Ráj. — co nač: vosk na bolesť. Sal.

Kvapek, pku, m. V kvapky = náhle, bez
rozvažování. V kvapky činie, bez rozumu,
bez rady; S dobrým rozmyslem, ne v kvapky
Št. Kvapky mívají hapky. Č.

Kvapení, n. Pošetilé kvapení má v zá-
pětí želení. Lb. Das Eilen.

Kvapík, u, m., Galopp, rychle pádivý
tanec ve dvoučtvrtečném taktu a čerstvém
pohybu. Vz S. N.

Kvapil, a, m., chvátal, der Eiler. D., Kom.

Kvapilý, kvapný, eilig, hastig. Dch. —
U k-lého i stůl trkne. Pk.

Kvapiti, 3. pl. -pí, kvap, pě (íc), il, en,
ení; kvapívati; koř. kup, u stupňováno v:
av: kavp — kvapiti. Gb. Hl. 142., 145. K.,
pospíchati, eilen, hastig sein; kvapně dojíti,
doraziti, eilends gelangen. — abs. Pospěš,
ale nekvap. Eile mit Weile. Dch. Kvap, jen
se nepřekvap. Us. Ne vždycky sluší k. Lb.
Kam kvapíš? Us. Čas kvapí neustále. Hlas.
Jestli příliš kvapíš, snadně ježka lapíš. —
k čemu. V. K svému zlému k., Troj.; kva-
piti k břehu, L., k pomstě. Jg. — kam.
Noha nemoudrého kvapí do domu cizího.
Br. Dnes dokvapíme do Berouna. Ros. Úřed-
níci z jednoho hříchu do druhého kvapili.
V. — na koho (s čím). Nekvap na mne,
na sebe. Us. Nekvapí na bezbožné s po-
mstou. Br., J. tr. — čím: soudem. Pr. Kdo
soudem příliš kvapí, ten ku pykání pospíchá.
Rb. Kvapí na sebe řečí. Ros., Reš. Žádná bába
ať křtem nekvapí. Agenda česká. V hlav-
ních (o hlavu) a útrpných přech nesluší sou-
dem k. Er. — Let. 382. — kdy. Konšelé ne-
mají při vykonávání soudu k. Pr. měst. Ve
čtení k. D. — s kým, s čím. S lidem k.
Troj. Na mé stany s trestáním kvapí. V. Se
soudem svým k. V. S výpovědí k. Pr.

Kvapka, y, f. = kapka. V.

Kvapkati, kapati, träufeln. Na Slov.

Kvaplivosť, i, f. Voreiligkeit. D.

Kvaplivý, voreilig. D.

Kvapně, náhle, hastig, schnell, eilig, vor-
eilig. K. se to stalo. Ros. K. mluvili. V. Kdo
k. orteluje, obyčejně po účinku lituje. Lb.
Potřeby nastávají pilně a k. Čr.

Kvapník, a, m. K. měďový, harpalus
aenus, brouk. Frč. 191.

Kvapnosť, i, f. Flüchtigkeit, Schnellig-
keit, Eilfertigkeit, Hast. Bez k-sti v soudu. Ta
slova nemohou k-sti ani kterému nerozmyslil
připsána býti než prosté svévolnosti. Ctib.
Neb se tu nic z omylnosti, nic bez rozmy-
šlenie, nic v kvapnosť nenalezá. Vš. Lidé
zaviňují čtverým způsobem, z úmysla, kvap-
nosti, z příhody, skutkem. Pr. měst. V. 1.
Přílišná k. Us. Vz Kvap, Rb. str. 267.

Kvapnouti = kvapati. Přeneseně = pad-
nouti, kvapně přibyti, stürzen, losstürzen. —
po čem. Po niti hurtem po mouše pavouk
kvapne, až ji lapne. Puch.

Kvapný; kvapen, pna, pno; náhlý, prudký,
rychlý, spěšný, eilfertig, hastig, flüchtig,
schnell, vorschnell, rasch, schleunig, hurtig,
voreilig, jäh, vorlaut. V., Jg. Kvapné pospí-
chání jest macecha spravedlnosti. Pr. K.
jazyk, V., soud, Cyr., pes, (vorlaut, weidlaut,
který dříve hraje než zvěř vyplaší, uzří), Šp.,
věření, Jg., smrť (náhlá). V. Práce kvapná
není platná. Š. a Ž. Dílo kvapné není platné.
Kvapné dílo zřídka dobré bývá. Reš. Někdy
tak kvapná (věc) přijde, že... Cyr. — v čem.
Kdo příliš kvapný bývá v pletí, neposýlej
ho do konopí. Š. a Ž. Ve všech radách svých
kvapný a scestný. V. V řeči k., D., ve svých
činech. Kram. — k čemu: k hněvu, V.,
k svádě. Syr. Pán dobrotivý a k pomstám
nekvapný. Bart. Nebuď k-ný v duchu svém
k hněvu. Eccl. 7. 9. — na co. Kvapni jsou
na loupež. Tur. Kron. Na cizí věc k. Rad.
zvíř. — Vz Pyšný.

Kvardian, vz Guardian.

Kvařiti, kvářiti, il, en, ení, hubiti, kaziti,
marniti, verderben, zehren. — co: dříví,
peníze. Na Slov.

Kvarta, y, f., čtvrtka, ein Quart. K. vína.
Háj.

Kvartal, u, m., z lat., čtvrtletí, Quartal,
Vierteljahr; též čtvrtletní půst čili suché dni.
S. N. Quatember. — K., čtvrtletní schůze
cechu. Gl. 112.

Kvartalní, z lat., čtvrtletní. K. počet.
Pr. I. 91.

Kvartalník, a, m., kdo každého čtvrtletí
přichází. S. N.

Kvarteto, a, n. = skladba na čtyři hlasy.
Hd.

Kvartýr, u, m., z fr., byt, obydlí, pří-
bytek, Wohnung, Quartier. Aby svůj k. měli.
V. U někoho v k-ru býti. Rohn.

Kvartýrmistr, a, m., (vojenský) ubyto-.
vatel, Quartiermeister. Vz Kvartýr.

Kvas, u, kvásek, sku, m. K. od kůs (kysati;
ů stupňováno ve va m. v av, m. kavs). Gb.
K. = kyselina, Säure. L. — K. = věc, která
přidána jsouc k věcem kysati mohoucím, činí,
že kysati počínají, eine Säure, der Sauer, ein
Gährungsmittel. — K. = těsto kysající n.
kynoucí, der Sauerteig. V. Kvas kyne. Us.
Kvásek omladiti. Šp. — K. = pití, kvasec,



	854

	způsobu, ba namnoze týž písař jednou čár- kováním, jednou zdvojením samohlásky dlou- hou slabiku označoval. Při tom však trvám žádná písemná památka až do pol. 16. stol. neoznačuje délky slabik důsledně, nýbrž mnohdy na př. ee za krátké e se nalézá a velmi často označení délky se pomíjí. Teprve ve spisech bratrských od pol. 16. stol. dů- sledně znamenání délky se začíná. Rozdíl pak mezi staročeskou a novočeskou k-tou není značný. Gb. Hl. 131. —139. Vz tam více. Kvantitavní, quantitativ, der Menge, der Grösse nach. Us. Kvap, u, m., kvapení, rychlosť, die Eile. Od kyp-ěti, y ve va se proměnilo, vz Y. Na k. něco dělati (na spěch), konati. Žer. Jakž jim na kvap možné bylo. V. Na k. se stalo. Ros. Kvapem někam se hnáti. Us. Vojsko na kvap sebrané; list na k. psaný. Nt. Něčeho na k. žádati. Nz. Kvap je zlý rádce. Pr., Rb. K. není dobrý rádce. Ros., Č, Pk. — K. = rudka. Dadie jí kvapa = červenosti, krásy. Št., Výb. I. — K., tenké peří ptačí, puch, prach, der Flaum. Mat. verb. Kvapa, y, f. = kapka. Na Slov. Kvapáček, čka, m., kdo kvápá, der Tropfer, Reš.; ein Uibereilter. Rk. Kvapati; kvapnouti, pnul a pl, utí, krá- pěti, tropfen. V. — čím. Strdí kvapaljazyk jeho. Ráj. — co nač: vosk na bolesť. Sal. Kvapek, pku, m. V kvapky = náhle, bez rozvažování. V kvapky činie, bez rozumu, bez rady; S dobrým rozmyslem, ne v kvapky Št. Kvapky mívají hapky. Č. Kvapení, n. Pošetilé kvapení má v zá- pětí želení. Lb. Das Eilen. Kvapík, u, m., Galopp, rychle pádivý tanec ve dvoučtvrtečném taktu a čerstvém pohybu. Vz S. N. Kvapil, a, m., chvátal, der Eiler. D., Kom. Kvapilý, kvapný, eilig, hastig. Dch. — U k-lého i stůl trkne. Pk. Kvapiti, 3. pl. -pí, kvap, pě (íc), il, en, ení; kvapívati; koř. kup, u stupňováno v: av: kavp — kvapiti. Gb. Hl. 142., 145. K., pospíchati, eilen, hastig sein; kvapně dojíti, doraziti, eilends gelangen. — abs. Pospěš, ale nekvap. Eile mit Weile. Dch. Kvap, jen se nepřekvap. Us. Ne vždycky sluší k. Lb. Kam kvapíš? Us. Čas kvapí neustále. Hlas. Jestli příliš kvapíš, snadně ježka lapíš. — k čemu. V. K svému zlému k., Troj.; kva- piti k břehu, L., k pomstě. Jg. — kam. Noha nemoudrého kvapí do domu cizího. Br. Dnes dokvapíme do Berouna. Ros. Úřed- níci z jednoho hříchu do druhého kvapili. V. — na koho (s čím). Nekvap na mne, na sebe. Us. Nekvapí na bezbožné s po- mstou. Br., J. tr. — čím: soudem. Pr. Kdo soudem příliš kvapí, ten ku pykání pospíchá. Rb. Kvapí na sebe řečí. Ros., Reš. Žádná bába ať křtem nekvapí. Agenda česká. V hlav- ních (o hlavu) a útrpných přech nesluší sou- dem k. Er. — Let. 382. — kdy. Konšelé ne- mají při vykonávání soudu k. Pr. měst. Ve čtení k. D. — s kým, s čím. S lidem k. Troj. Na mé stany s trestáním kvapí. V. Se soudem svým k. V. S výpovědí k. Pr. Kvapka, y, f. = kapka. V. Kvapkati, kapati, träufeln. Na Slov.	Kvaplivosť, i, f. Voreiligkeit. D. Kvaplivý, voreilig. D. Kvapně, náhle, hastig, schnell, eilig, vor- eilig. K. se to stalo. Ros. K. mluvili. V. Kdo k. orteluje, obyčejně po účinku lituje. Lb. Potřeby nastávají pilně a k. Čr. Kvapník, a, m. K. měďový, harpalus aenus, brouk. Frč. 191. Kvapnosť, i, f. Flüchtigkeit, Schnellig- keit, Eilfertigkeit, Hast. Bez k-sti v soudu. Ta slova nemohou k-sti ani kterému nerozmyslil připsána býti než prosté svévolnosti. Ctib. Neb se tu nic z omylnosti, nic bez rozmy- šlenie, nic v kvapnosť nenalezá. Vš. Lidé zaviňují čtverým způsobem, z úmysla, kvap- nosti, z příhody, skutkem. Pr. měst. V. 1. Přílišná k. Us. Vz Kvap, Rb. str. 267. Kvapnouti = kvapati. Přeneseně = pad- nouti, kvapně přibyti, stürzen, losstürzen. — po čem. Po niti hurtem po mouše pavouk kvapne, až ji lapne. Puch. Kvapný; kvapen, pna, pno; náhlý, prudký, rychlý, spěšný, eilfertig, hastig, flüchtig, schnell, vorschnell, rasch, schleunig, hurtig, voreilig, jäh, vorlaut. V., Jg. Kvapné pospí- chání jest macecha spravedlnosti. Pr. K. jazyk, V., soud, Cyr., pes, (vorlaut, weidlaut, který dříve hraje než zvěř vyplaší, uzří), Šp., věření, Jg., smrť (náhlá). V. Práce kvapná není platná. Š. a Ž. Dílo kvapné není platné. Kvapné dílo zřídka dobré bývá. Reš. Někdy tak kvapná (věc) přijde, že... Cyr. — v čem. Kdo příliš kvapný bývá v pletí, neposýlej ho do konopí. Š. a Ž. Ve všech radách svých kvapný a scestný. V. V řeči k., D., ve svých činech. Kram. — k čemu: k hněvu, V., k svádě. Syr. Pán dobrotivý a k pomstám nekvapný. Bart. Nebuď k-ný v duchu svém k hněvu. Eccl. 7. 9. — na co. Kvapni jsou na loupež. Tur. Kron. Na cizí věc k. Rad. zvíř. — Vz Pyšný. Kvardian, vz Guardian. Kvařiti, kvářiti, il, en, ení, hubiti, kaziti, marniti, verderben, zehren. — co: dříví, peníze. Na Slov. Kvarta, y, f., čtvrtka, ein Quart. K. vína. Háj. Kvartal, u, m., z lat., čtvrtletí, Quartal, Vierteljahr; též čtvrtletní půst čili suché dni. S. N. Quatember. — K., čtvrtletní schůze cechu. Gl. 112. Kvartalní, z lat., čtvrtletní. K. počet. Pr. I. 91. Kvartalník, a, m., kdo každého čtvrtletí přichází. S. N. Kvarteto, a, n. = skladba na čtyři hlasy. Hd. Kvartýr, u, m., z fr., byt, obydlí, pří- bytek, Wohnung, Quartier. Aby svůj k. měli. V. U někoho v k-ru býti. Rohn. Kvartýrmistr, a, m., (vojenský) ubyto-. vatel, Quartiermeister. Vz Kvartýr. Kvas, u, kvásek, sku, m. K. od kůs (kysati; ů stupňováno ve va m. v av, m. kavs). Gb. K. = kyselina, Säure. L. — K. = věc, která přidána jsouc k věcem kysati mohoucím, činí, že kysati počínají, eine Säure, der Sauer, ein Gährungsmittel. — K. = těsto kysající n. kynoucí, der Sauerteig. V. Kvas kyne. Us. Kvásek omladiti. Šp. — K. = pití, kvasec,