855

ein saurer Trunk. Nápoj z řídkého těsta vařený
a vykvašený. Jg. — K. = hody, dobrá vůle,
hodování, Mahl, Gastmahl, Schmaus, Gasterei,
Fest, Banket. K. činiti. Háj. K. strojiti, při-
praviti. V. Na k. jíti. Štěstí. Na hody a kvasy
se oddati. V. Pro křtiny učiniti kvas. Dal.
K. na rozchodnou. Šm. Kvasy jmění mrhati.
Kom. K někomu na kvas jíti. Us. Někomu
z kvasu ctného děkovati. Štěstí. Byli jsme
včera při kvasu. Jg. Z večera kvas, ráno
rada. Ros., Lb. Vz Marnotratný. Nebude-li
na boží tělo čas, nebudeme míti žádný kvas
(bude obilí sporé). Hrš. Na k. přijíti. BN.

Kvasan, a, m., hodovník. Běžela mezi
k-ny, i zvána nejsúc. Št.

Kvasejovice v Berounsku. Tk. I. 85.,
417., III. 88.

Kvásek, sku, m., dünner Teig. Rk.

Kvaseník, a, m., hodovník. Rozk.

Kvasice, dle Budějovice, u Kroměříže.
Vz S. N.

Kvasicí káď, bečka (ne: kvasící). Gähr-
bottig. Jg.

Kvasidlo, a, n. Gährungsmittel. Šfk.

Kvasinky, pl., f. vibrionida, jsou buňky,
podobné drobnohledným výtrusům chaluh,
objevují se v kysacích látkách škrobovitých
a za choroby v slizi roury zažívací. Vz Frč. 22.

Kvasírna, y, f., die Gährhalle. Šk.

Kvasitel, e, m. Schmauser, Gast. K-lé
a hodovníci. Reš., V.

Kvasitelka, y, f. = hodovnice. Schmau-
serin.

Kvasitelnosť, i, f., hodovnosť. Gesell-
schaftlichkeit. Jg.

Kvasitelný, gährungsfähig. K. cukr. Presl.
— K., hodovný, gesellschaftlich. Kon., Sych.

Kvasiti, 3. pl. -sí, kvas, se (íc), il,
šen, šení, kvasívati. Od kůs (kys-ati, kys-
nouti) ů stupňováno ve: va (m. av, m.
kavsiti. Gb. Hl. 125., 145. ) = kvasné činiti,
sauern, einsäuern, sauer machen, machen,
dass etwas gährt; cechovati, hodovati, zechen,
prassen, schlämmen, schmausen, gastiren; se =
kysati, sauer werden: kyseliti se, unwillig
werden. Jg. — co: pivo, Rohn., chléb, Us.,
železo (kaliti, härten), kože (loužiti, beizen),
L., hlínu (mořiti, anmachen), Jg., čas a spo-
lečnosť (mařiti), pravdu (tajiti), L., masopust
(slaviti). Ler., V. — co kde. Ječnú tluč
v štrokvase, V., železo ve vodě. S králem
ve dvoře jeho masopust kvasili a tančili. V.
Kdo rád ve světě kvasí. Výb. I. — jak.
Král s nimi kvasil masopust v hodech a tancích.
V. Způsobem pohanským (instr. ) masopust
kvasí. Ler. — s kým. Kázal své dceři k.
s Iasonem. Troj. Hody s rozumem k. Scip. —
se. Vřed se kvasí, pivo se kvasí. Us. — K.
se = kyseliti se na koho. L. — se čím.
Pivo se kvasí spodními a svrchními kvasni-
cemi. Us.

Kvasivo, a, n. Gährungsstoff. Rk.

Kvasivý, gährend. K. neštovice. Rostl.

Kvaska, y, f., kvas, die Beize. Berg.

Kvasněti, ěl, ění, sauer werden. Jg.
Kvasnice, snic, pl., f., droždí (hejbadla,
Šp., zdvihadla. Us. Zb. ). Hefe. K. vylučují
se při líhovém kvašení tekutin cukernatých,
jestli v nich látky bílkovité obsaženy jsou,
v podobě pěny, kteráž do jiných nekvasících

cukernatých tekutin přenesena jsouc též
v lihové kvašení je uvádí. S. N. K. svrchní
(Oberhefe) a spodní (Unterhefe). Vz více
v Šfk. 654. O k. píše prof. Bk. K. svrchní
(droždí), spodní n. podsadní, vinné, Jg., D.,
lisované. Šp. Vylil i s kvasnicemi. Mus. K.
z okna vyvrz (co množí zlé). Mus. Od kvasnic
očistiti. V. Pivo atd. z kvasnic stáhnouti. V.
K. se sázejí (ne: padají). Us. K. v sudích
při dně se usazují. Žalansk. Vyžrali i s kvasni-
cemi (vypili do čista). V., Lb. Vz Opilec.
Už je na kvasnicích. Vz stran přísloví: Pro
dělání. Č., Dch. — K. kyselka. — K., luza
chatrná, Gesindel. Ryt. křest.

Kvasnička, y, f. = kvasnice. — K., y,
m., kvasničkář.

Kvasničkář, e, m., kdo kvasnice prodává,
der Hefner. Us.

Kvasničkářka, y, f., die Hefnerin.

Kvasničková, é, f. Hefners Weib. Us. Ber.

Kvasničkový, Hefners-.

Kvasničný, Hefen-. K. houby, vz S. N.,
kalnosť. Zlob.

Kvasnouti, sl, utí, säuern, gähren. Světoz.

Kvasný, kyselý, sauer. Na Slov. — K.,
hodokvasný, kdo rád kvasí, ein Zechlustiger.
Ros.

Kvasoměr, u, m. Gährungsmesser. Rk.

Kvasovně, hodovně, schmausend.

Kvasovní, Schmaus-. Reš., Jel.

Kvasovnice, e, f. = hodovnice, Schmaus-
schwester. D.

Kvasovník, a, m., hodovník, Schmaus-
bruder. Schlämmer, Prasser, Zechbruder. Kom.

Kvasovný, hodovný, schmausliebend. Jg.

Kvašan, kvašenín, a, m. = kvasan. Jel.

Kvašení, n. Die Gährung. Tak se na-
zývá rozpadávání se složitějších látek orga-
nických v látky jednodušší, kterémuž pod-
léhají, stýkající se s jinými hmotami ústroj -
nými v samovolném rozkladu (hnití, práchni-
vění n. tlení), jsoucími. S. N. Některé látky
organické již samy sebou v jistých případech
(v teple a ve vlhku) se rozkládají a na jedno-
dušší rozštěpují, což obyč. hnitím sluje; jiné
pak, samy o sobě stálé, teprv u přítomnosti
látek prvního druhu jižjiž samovolně se roz-
kládajících také se rozkládají, jakoby od nich
nakaženy byly. O těchto druhých pak pra-
víme, že kvasí. Šfk. 399. K. vinné, kyselé
n. kysání, shnilé n. hnití; cukrové, těstové,
sladké, líhové, Jg., tiché, rychlé, Šp., slizové,
sliznaté, Nz., od hora n. pod sebe (Ober-,
und Untergaehrung). Nz. K. potlačiti. Šp. —
K. = durdění — se, Aufbrausung, Galle,
Geifer. — K. = hodování, pití. Vz Kvas.

Kvašený chléb, gesäuert. Kom.

Kvatembr, u, m., z lat., suché dni.

Kvatern, sextern, oktern, u, m., o knihách.
Jir.

Kvaterna, vz Vkladní.

Kvaterno, a, n., v obecné mluvě m. čtve-
řina. Nz.

Kvátrání, n., vz Kvátrati. Nejprv jsem
se poostýchal, ať bych se tobě tak některak
jako blázniti nezdál, že bych mezi tolika
hlasy tobě se radujícími sám toliko jediný
svým k-ním na tě kuknal. Zyg.

Kvátrati, naříkati, toužiti, klagen. 1617. Č.

Kvátravý, naříkavý, klagend, klaglich. Reš.