Předchozí (854)  Strana:855  Další (856) |
|
|||
855
|
|||
|
|||
ein saurer Trunk. Nápoj z řídkého těsta vařený
a vykvašený. Jg. — K. = hody, dobrá vůle, hodování, Mahl, Gastmahl, Schmaus, Gasterei, Fest, Banket. K. činiti. Háj. K. strojiti, při- praviti. V. Na k. jíti. Štěstí. Na hody a kvasy se oddati. V. Pro křtiny učiniti kvas. Dal. K. na rozchodnou. Šm. Kvasy jmění mrhati. Kom. K někomu na kvas jíti. Us. Někomu z kvasu ctného děkovati. Štěstí. Byli jsme včera při kvasu. Jg. Z večera kvas, ráno rada. Ros., Lb. Vz Marnotratný. Nebude-li na boží tělo čas, nebudeme míti žádný kvas (bude obilí sporé). Hrš. Na k. přijíti. BN. Kvasan, a, m., hodovník. Běžela mezi
k-ny, i zvána nejsúc. Št. Kvasejovice v Berounsku. Tk. I. 85.,
417., III. 88. Kvásek, sku, m., dünner Teig. Rk.
Kvaseník, a, m., hodovník. Rozk.
Kvasice, dle Budějovice, u Kroměříže.
Vz S. N. Kvasicí káď, bečka (ne: kvasící). Gähr-
bottig. Jg. Kvasidlo, a, n. Gährungsmittel. Šfk.
Kvasinky, pl., f. vibrionida, jsou buňky,
podobné drobnohledným výtrusům chaluh, objevují se v kysacích látkách škrobovitých a za choroby v slizi roury zažívací. Vz Frč. 22. Kvasírna, y, f., die Gährhalle. Šk.
Kvasitel, e, m. Schmauser, Gast. K-lé
a hodovníci. Reš., V. Kvasitelka, y, f. = hodovnice. Schmau-
serin. Kvasitelnosť, i, f., hodovnosť. Gesell-
schaftlichkeit. Jg. Kvasitelný, gährungsfähig. K. cukr. Presl.
— K., hodovný, gesellschaftlich. Kon., Sych. Kvasiti, 3. pl. -sí, kvas, se (íc), il,
šen, šení, kvasívati. Od kůs (kys-ati, kys- nouti) ů stupňováno ve: va (m. av, m. kavsiti. Gb. Hl. 125., 145. ) = kvasné činiti, sauern, einsäuern, sauer machen, machen, dass etwas gährt; cechovati, hodovati, zechen, prassen, schlämmen, schmausen, gastiren; se = kysati, sauer werden: kyseliti se, unwillig werden. Jg. — co: pivo, Rohn., chléb, Us., železo (kaliti, härten), kože (loužiti, beizen), L., hlínu (mořiti, anmachen), Jg., čas a spo- lečnosť (mařiti), pravdu (tajiti), L., masopust (slaviti). Ler., V. — co kde. Ječnú tluč v štrokvase, V., železo ve vodě. S králem ve dvoře jeho masopust kvasili a tančili. V. Kdo rád ve světě kvasí. Výb. I. — jak. Král s nimi kvasil masopust v hodech a tancích. V. Způsobem pohanským (instr. ) masopust kvasí. Ler. — s kým. Kázal své dceři k. s Iasonem. Troj. Hody s rozumem k. Scip. — se. Vřed se kvasí, pivo se kvasí. Us. — K. se = kyseliti se na koho. L. — se čím. Pivo se kvasí spodními a svrchními kvasni- cemi. Us. Kvasivo, a, n. Gährungsstoff. Rk.
Kvasivý, gährend. K. neštovice. Rostl.
Kvaska, y, f., kvas, die Beize. Berg.
Kvasněti, ěl, ění, sauer werden. Jg.
Kvasnice, snic, pl., f., droždí (hejbadla, Šp., zdvihadla. Us. Zb. ). Hefe. K. vylučují se při líhovém kvašení tekutin cukernatých, jestli v nich látky bílkovité obsaženy jsou, v podobě pěny, kteráž do jiných nekvasících |
cukernatých tekutin přenesena jsouc též
v lihové kvašení je uvádí. S. N. K. svrchní (Oberhefe) a spodní (Unterhefe). Vz více v Šfk. 654. O k. píše prof. Bk. K. svrchní (droždí), spodní n. podsadní, vinné, Jg., D., lisované. Šp. Vylil i s kvasnicemi. Mus. K. z okna vyvrz (co množí zlé). Mus. Od kvasnic očistiti. V. Pivo atd. z kvasnic stáhnouti. V. K. se sázejí (ne: padají). Us. K. v sudích při dně se usazují. Žalansk. Vyžrali i s kvasni- cemi (vypili do čista). V., Lb. Vz Opilec. Už je na kvasnicích. Vz stran přísloví: Pro dělání. Č., Dch. — K. kyselka. — K., luza chatrná, Gesindel. Ryt. křest. Kvasnička, y, f. = kvasnice. — K., y,
m., kvasničkář. Kvasničkář, e, m., kdo kvasnice prodává,
der Hefner. Us. Kvasničkářka, y, f., die Hefnerin.
Kvasničková, é, f. Hefners Weib. Us. Ber.
Kvasničkový, Hefners-.
Kvasničný, Hefen-. K. houby, vz S. N.,
kalnosť. Zlob. Kvasnouti, sl, utí, säuern, gähren. Světoz.
Kvasný, kyselý, sauer. Na Slov. — K.,
hodokvasný, kdo rád kvasí, ein Zechlustiger. Ros. Kvasoměr, u, m. Gährungsmesser. Rk.
Kvasovně, hodovně, schmausend.
Kvasovní, Schmaus-. Reš., Jel.
Kvasovnice, e, f. = hodovnice, Schmaus-
schwester. D. Kvasovník, a, m., hodovník, Schmaus-
bruder. Schlämmer, Prasser, Zechbruder. Kom. Kvasovný, hodovný, schmausliebend. Jg.
Kvašan, kvašenín, a, m. = kvasan. Jel.
Kvašení, n. Die Gährung. Tak se na-
zývá rozpadávání se složitějších látek orga- nických v látky jednodušší, kterémuž pod- léhají, stýkající se s jinými hmotami ústroj - nými v samovolném rozkladu (hnití, práchni- vění n. tlení), jsoucími. S. N. Některé látky organické již samy sebou v jistých případech (v teple a ve vlhku) se rozkládají a na jedno- dušší rozštěpují, což obyč. hnitím sluje; jiné pak, samy o sobě stálé, teprv u přítomnosti látek prvního druhu jižjiž samovolně se roz- kládajících také se rozkládají, jakoby od nich nakaženy byly. O těchto druhých pak pra- víme, že kvasí. Šfk. 399. K. vinné, kyselé n. kysání, shnilé n. hnití; cukrové, těstové, sladké, líhové, Jg., tiché, rychlé, Šp., slizové, sliznaté, Nz., od hora n. pod sebe (Ober-, und Untergaehrung). Nz. K. potlačiti. Šp. — K. = durdění — se, Aufbrausung, Galle, Geifer. — K. = hodování, pití. Vz Kvas. Kvašený chléb, gesäuert. Kom.
Kvatembr, u, m., z lat., suché dni.
Kvatern, sextern, oktern, u, m., o knihách.
Jir. Kvaterna, vz Vkladní.
Kvaterno, a, n., v obecné mluvě m. čtve-
řina. Nz. Kvátrání, n., vz Kvátrati. Nejprv jsem
se poostýchal, ať bych se tobě tak některak jako blázniti nezdál, že bych mezi tolika hlasy tobě se radujícími sám toliko jediný svým k-ním na tě kuknal. Zyg. Kvátrati, naříkati, toužiti, klagen. 1617. Č.
Kvátravý, naříkavý, klagend, klaglich. Reš.
|
||
|
|||
Předchozí (854)  Strana:855  Další (856) |