Předchozí (862)  Strana:863  Další (864) |
|
|||
863
|
|||
|
|||
Kypta, y, f., vz Kypet.
Kypták, a, kyptavec, vce, m., kdo má
kypet, kylku. Na Slov. Plk. Kyptavý, kdo chce míti ve všem nos.
Na Slov. — K., komolý, verstümmelt. Kyptov, a, m., zašlá ves u Blovic. Tk.
III. 36. Kýr, u, m., harpuna, hrot s háky (po-
dobný šípu). Brt. — K. = krondle. D. Kyratka, y, f., homerobius, Florfliege.
Krok. Kyrene, y, f., bylo město v Libyi. —
Kyrenský. — Kyrenští. Kyreta, y, f. K. článkovaná k vytaho-
vání rozličných těles z trubice močové. Vz Nástroje k operaci na pyji. Cn. Kyrie eleison, řec. (strč. skráceně: krleš)
= Pane, smiluj se (nad námi). Strč. Gospodi pomiluj. Rk. Vz S. N. Kyrilice, e, f., písmo staroslovanské
v církvi řecké od Slovanův užívané od sv. Kyrila (Crhy) vynalezené. To kyrilicí psáno jest. Vz Azbuka. Kyrn-os, a, m., Kyrna, y, f., ostrov Kor-
sika. Kyr-os, a, m. K. založil říši perskou; K.
mladší bratra Artaxerxa Mnemona trůnu zba- viti chtěje v bitvě u Kunax r. 401. př. Kr. padl. Kyrys, u, m., z fr. cuirasse, pancíř a to
z střlat. coratium, curassia, zbroj na celého člověka. Kürass. V., Br. — K., Brusthar- nisch. Kyrysar, kyrysník, a, m., jezdec kyrysem
oděný. Kürassier. Jg., Kom. Vz S. N. Kyrysek, sku, m., kleiner Kürass. — K.,
šat ženský, svrchní plátěný šat v některých krajinách. Jg. Kyrysník, a, m., vz Kyrysar. Us., D.
Kys, u, m., kysnutí, das Gähren. Na Slov.
Tři v sobě kysy sloty vždy rovnal do je- dnoty (pivo, víno, kořalku. ) Puch. Kysanda, y, f., řepa a zelí, Kraut und
Rüben. Us. Kysánek, nku, m., zaječí šťovík, šťável
kyselý, oxalis acetosella, Sauerklee. Presl. Kysání, vz Kvašení, Kysati. K. (kyselé
kvašení) jest každé kvašení, při kterémž z látky kvasící se některá kyselina ústrojná se tvoří. Nejobyčejnější způsoby kysání jsou k. mléčné a k. octové. Vz S. N. K. vína jest obrácení sladké vinné šťávy u víno. Čk. 314. Víno k-ním ze sebe všelijakou neči- stotu vypuzuje. Ler. Kysati, kysám a kyši; kysávati; kysnouti,
snul a si, utí = kvasiti se, kypřiti se, na- bíhati, gähren, eitern, faulen. — abs. Pivo, chléb, těsto, polévka kyše = kvasí se, D.; rána, úd kysá = hnije. Br., Us. Dobytek kyše = tuční, bere na sebe. V Želivsku. Sř. Rány jitříc se ve mně bolestně kyší. Kom. — čím. Kvasem všechno těsto kysá. Sš. Ev. Mt. 179. — odkud kam. Mest ze sudu do podstavené mísy kyše. Rkp. o štěp. — kde. Těsto na míse kyše. V břiše mu pivo k. Bílé víno kyše v sudech, červené pak na komínech (vz Komín při karbování). Čk. 344. Aby kysali v neduziech. Chč. 631. Pod strupem to kyše (hnije). Lk. —kdy. V létě polévka přes noc kyše. Us. — Kyšící oči |
= krhavé. — K. = spáti; ukysaný = roze-
spalý. Na Mor. Brt. Kysavý = kyšící. K. hlava, Krab., oko,
Augenfluss, Reš., vřed, eiterndes Geschwür. Byl. Kysek, ska, m., mě. Güns v Uhřích.
Kysel, u (e, Plk. ), m., kyselo, parovec,
zelná polívka, Krautsuppe. Na Slov. — K. = Mořena. Na Slov. Vz Jg. Slovník.
Kyseláč, e, kyselák, u, m., šťovík za- hradní, Sauerampfer. — K., druh jablek ky- selých. Us. Kyselák, u, m., vz Kyseláč. — K., šátek
na pokos na hlavu vázaný. Us. Jilem. Kysele, sauer. K. hleděti. V.
Kyselec, lce, m. = kyslík. Víd. nov.
Kyseleti, ejí, el, ení; zkyseleti, sauer
werden, säuern. D. Kyselice, e, f., nákyslá hruška, säuer-
liche Birne. V. — K., zákyslá třešně, Weich- selkirsche. — K., břížďala či polívka ze sliv, z hrušek, křížal svařená, kapalice. Apfel- brei. Bibl. — K. = kyselka. Na Slov. Kyselička, y, m., kyselka, ein Sauer-
topf, mürrischer Mensch. Nebývej tím ja- kýms nechoutkou, kyseličkou nebo pošmou- řeným novokřtěncem. Reš. Kyseličký, nákyslý, säuerlich. V.
Kyselina, y, f., die Säure. K. je slouče-
nina kyslíku s prvky nekovovými. (Jsou to látky z větší části plynné a kapalné. ) Bř. Vz více v S. N. K. neorganická, neústrojná, mineralní, rostlinná, kovová, kyslíková, vo- díková, Nz., křemičitá, Bř., antimoničná, ar- seničná, benzoová n. benzoičná, bromičná, bromo-vodíková, cíničitá, citronová, cukrová, cyano-vodíková, duběnková, dusičná, eryth- rová, fenylová, filosofická, fosforečná, fos- fornatá, fosforová, fumarová, hippurová, hroz- nová, chlorovodíková, chinová, chinovová, chlorečná, jablečná, jantarová, jodičná, jodo- vodíková, karbolová, korková, kostičná, ko- stíková, křemíková, krušíková, kyanovodí- ková, kyanurová, kynová, lišejníková, má- selná, mekonová, mléčná, močová, molybde- nová, mravenčí n. mravencová, nitrofenisová, octová, opianová, pikrová, psotninná, pyro- gallová, salicylnatá, seleničitá, selenová, sir- ková (anglická n. bílá, dýmavá n. nordhau- ská n. česká n. sehnaná n. hnědá, rozředěná), skaličná, smahlovinná, solná, stearová, še- lová, šťavelová, šťovíková, titaničitá, tříslová, tuková, valerová, vanadova, vinná, volfrá- mová, zlatičná, Kh., kromě těchto: akoni- tová, akrylová, alloxanová, amalová, anisyl- natá, anisylová, anthranilová, antimoničelá, arsenová, benzoglykolová, borová, cerotová, cerulosirková, citrakonová, dialurová, du- běnkotříslová, dusičelá, dusíková, ellagová, enanthylová, eruková, ethionová, ethylnato- sirková, everninová, evernová, fenikosirková, fleoretinová, fthalová, glycerofosforečná, gly- cerosirková, glykocholová, glykolová, gly- ková, hřebíčková, hyocholová, chelidonová, chloričelá, chloristá, chlornatá, chloro-chro- mová, chlorová, choloidová, cholová, chro- mová, chrysamová, chrysofanová, iodičelá, iodičná, iodistá, iodovodíková, isethionová, itakonová, kainková, kakodylová, kamfolová, kamforová, kapronová, kaprylová, karmí- |
||
|
|||
Předchozí (862)  Strana:863  Další (864) |