863

Kypta, y, f., vz Kypet.

Kypták, a, kyptavec, vce, m., kdo má
kypet, kylku. Na Slov. Plk.

Kyptavý, kdo chce míti ve všem nos.
Na Slov. — K., komolý, verstümmelt.

Kyptov, a, m., zašlá ves u Blovic. Tk.
III. 36.

Kýr, u, m., harpuna, hrot s háky (po-
dobný šípu). Brt. — K. = krondle. D.

Kyratka, y, f., homerobius, Florfliege.
Krok.

Kyrene, y, f., bylo město v Libyi. —
Kyrenský. — Kyrenští.

Kyreta, y, f. K. článkovaná k vytaho-
vání rozličných těles z trubice močové. Vz
Nástroje k operaci na pyji. Cn.

Kyrie eleison, řec. (strč. skráceně: krleš)
= Pane, smiluj se (nad námi). Strč. Gospodi
pomiluj. Rk. Vz S. N.

Kyrilice, e, f., písmo staroslovanské
v církvi řecké od Slovanův užívané od sv.
Kyrila (Crhy) vynalezené. To kyrilicí psáno
jest. Vz Azbuka.

Kyrn-os, a, m., Kyrna, y, f., ostrov Kor-
sika.

Kyr-os, a, m. K. založil říši perskou; K.
mladší bratra Artaxerxa Mnemona trůnu zba-
viti chtěje v bitvě u Kunax r. 401. př. Kr.
padl.

Kyrys, u, m., z fr. cuirasse, pancíř a to
z střlat. coratium, curassia, zbroj na celého
člověka. Kürass. V., Br. — K., Brusthar-
nisch.

Kyrysar, kyrysník, a, m., jezdec kyrysem
oděný. Kürassier. Jg., Kom. Vz S. N.

Kyrysek, sku, m., kleiner Kürass. — K.,
šat ženský, svrchní plátěný šat v některých
krajinách. Jg.

Kyrysník, a, m., vz Kyrysar. Us., D.

Kys, u, m., kysnutí, das Gähren. Na Slov.
Tři v sobě kysy sloty vždy rovnal do je-
dnoty (pivo, víno, kořalku. ) Puch.

Kysanda, y, f., řepa a zelí, Kraut und
Rüben. Us.

Kysánek, nku, m., zaječí šťovík, šťável
kyselý, oxalis acetosella, Sauerklee. Presl.

Kysání, vz Kvašení, Kysati. K. (kyselé
kvašení) jest každé kvašení, při kterémž
z látky kvasící se některá kyselina ústrojná
se tvoří. Nejobyčejnější způsoby kysání jsou
k. mléčné a k. octové. Vz S. N. K. vína
jest obrácení sladké vinné šťávy u víno. Čk.
314. Víno k-ním ze sebe všelijakou neči-
stotu vypuzuje. Ler.

Kysati, kysám a kyši; kysávati; kysnouti,
snul a si, utí = kvasiti se, kypřiti se, na-
bíhati, gähren, eitern, faulen. — abs. Pivo,
chléb, těsto, polévka kyše = kvasí se, D.;
rána, úd kysá = hnije. Br., Us. Dobytek
kyše = tuční, bere na sebe. V Želivsku. Sř.
Rány jitříc se ve mně bolestně kyší. Kom.
— čím. Kvasem všechno těsto kysá. Sš. Ev.
Mt. 179. — odkud kam. Mest ze sudu do
podstavené mísy kyše. Rkp. o štěp. — kde.
Těsto na míse kyše. V břiše mu pivo k.
Bílé víno kyše v sudech, červené pak na
komínech (vz Komín při karbování). Čk.
344. Aby kysali v neduziech. Chč. 631. Pod
strupem to kyše (hnije). Lk. —kdy. V létě
polévka přes noc kyše. Us. — Kyšící oči

= krhavé. — K. = spáti; ukysaný = roze-
spalý. Na Mor. Brt.

Kysavý = kyšící. K. hlava, Krab., oko,
Augenfluss, Reš., vřed, eiterndes Geschwür.
Byl.

Kysek, ska, m., mě. Güns v Uhřích.

Kysel, u (e, Plk. ), m., kyselo, parovec,
zelná polívka, Krautsuppe. Na Slov. — K.

= Mořena. Na Slov. Vz Jg. Slovník.
Kyseláč, e, kyselák, u, m., šťovík za-
hradní, Sauerampfer. — K., druh jablek ky-
selých. Us.

Kyselák, u, m., vz Kyseláč. — K., šátek
na pokos na hlavu vázaný. Us. Jilem.

Kysele, sauer. K. hleděti. V.

Kyselec, lce, m. = kyslík. Víd. nov.

Kyseleti, ejí, el, ení; zkyseleti, sauer
werden, säuern. D.

Kyselice, e, f., nákyslá hruška, säuer-
liche Birne. V. — K., zákyslá třešně, Weich-
selkirsche. — K., břížďala či polívka ze
sliv, z hrušek, křížal svařená, kapalice. Apfel-
brei. Bibl. — K. = kyselka. Na Slov.

Kyselička, y, m., kyselka, ein Sauer-
topf, mürrischer Mensch. Nebývej tím ja-
kýms nechoutkou, kyseličkou nebo pošmou-
řeným novokřtěncem. Reš.

Kyseličký, nákyslý, säuerlich. V.

Kyselina, y, f., die Säure. K. je slouče-
nina kyslíku s prvky nekovovými. (Jsou to
látky z větší části plynné a kapalné. ) Bř.
Vz více v S. N. K. neorganická, neústrojná,
mineralní, rostlinná, kovová, kyslíková, vo-
díková, Nz., křemičitá, Bř., antimoničná, ar-
seničná, benzoová n. benzoičná, bromičná,
bromo-vodíková, cíničitá, citronová, cukrová,
cyano-vodíková, duběnková, dusičná, eryth-
rová, fenylová, filosofická, fosforečná, fos-
fornatá, fosforová, fumarová, hippurová, hroz-
nová, chlorovodíková, chinová, chinovová,
chlorečná, jablečná, jantarová, jodičná, jodo-
vodíková, karbolová, korková, kostičná, ko-
stíková, křemíková, krušíková, kyanovodí-
ková, kyanurová, kynová, lišejníková, má-
selná, mekonová, mléčná, močová, molybde-
nová, mravenčí n. mravencová, nitrofenisová,
octová, opianová, pikrová, psotninná, pyro-
gallová, salicylnatá, seleničitá, selenová, sir-
ková (anglická n. bílá, dýmavá n. nordhau-
ská n. česká n. sehnaná n. hnědá, rozředěná),
skaličná, smahlovinná, solná, stearová, še-
lová, šťavelová, šťovíková, titaničitá, tříslová,
tuková, valerová, vanadova, vinná, volfrá-
mová, zlatičná, Kh., kromě těchto: akoni-
tová, akrylová, alloxanová, amalová, anisyl-
natá, anisylová, anthranilová, antimoničelá,
arsenová, benzoglykolová, borová, cerotová,
cerulosirková, citrakonová, dialurová, du-
běnkotříslová, dusičelá, dusíková, ellagová,
enanthylová, eruková, ethionová, ethylnato-
sirková, everninová, evernová, fenikosirková,
fleoretinová, fthalová, glycerofosforečná, gly-
cerosirková, glykocholová, glykolová, gly-
ková, hřebíčková, hyocholová, chelidonová,
chloričelá, chloristá, chlornatá, chloro-chro-
mová, chlorová, choloidová, cholová, chro-
mová, chrysamová, chrysofanová, iodičelá,
iodičná, iodistá, iodovodíková, isethionová,
itakonová, kainková, kakodylová, kamfolová,
kamforová, kapronová, kaprylová, karmí-



	*863*

	Kypta, y, f., vz Kypet. Kypták, a, kyptavec, vce, m., kdo má kypet, kylku. Na Slov. Plk. Kyptavý, kdo chce míti ve všem nos. Na Slov. — K., komolý, verstümmelt. Kyptov, a, m., zašlá ves u Blovic. Tk. III. 36. Kýr, u, m., harpuna, hrot s háky (po- dobný šípu). Brt. — K. = krondle. D. Kyratka, y, f., homerobius, Florfliege. Krok. Kyrene, y, f., bylo město v Libyi. — Kyrenský. — Kyrenští. Kyreta, y, f. K. článkovaná k vytaho- vání rozličných těles z trubice močové. Vz Nástroje k operaci na pyji. Cn. Kyrie eleison, řec. (strč. skráceně: krleš) = Pane, smiluj se (nad námi). Strč. Gospodi pomiluj. Rk. Vz S. N. Kyrilice, e, f., písmo staroslovanské v církvi řecké od Slovanův užívané od sv. Kyrila (Crhy) vynalezené. To kyrilicí psáno jest. Vz Azbuka. Kyrn-os, a, m., Kyrna, y, f., ostrov Kor- sika. Kyr-os, a, m. K. založil říši perskou; K. mladší bratra Artaxerxa Mnemona trůnu zba- viti chtěje v bitvě u Kunax r. 401. př. Kr. padl. Kyrys, u, m., z fr. cuirasse, pancíř a to z střlat. coratium, curassia, zbroj na celého člověka. Kürass. V., Br. — K., Brusthar- nisch. Kyrysar, kyrysník, a, m., jezdec kyrysem oděný. Kürassier. Jg., Kom. Vz S. N. Kyrysek, sku, m., kleiner Kürass. — K., šat ženský, svrchní plátěný šat v některých krajinách. Jg. Kyrysník, a, m., vz Kyrysar. Us., D. Kys, u, m., kysnutí, das Gähren. Na Slov. Tři v sobě kysy sloty vždy rovnal do je- dnoty (pivo, víno, kořalku. ) Puch. Kysanda, y, f., řepa a zelí, Kraut und Rüben. Us. Kysánek, nku, m., zaječí šťovík, šťável kyselý, oxalis acetosella, Sauerklee. Presl. Kysání, vz Kvašení, Kysati. K. (kyselé kvašení) jest každé kvašení, při kterémž z látky kvasící se některá kyselina ústrojná se tvoří. Nejobyčejnější způsoby kysání jsou k. mléčné a k. octové. Vz S. N. K. vína jest obrácení sladké vinné šťávy u víno. Čk. 314. Víno k-ním ze sebe všelijakou neči- stotu vypuzuje. Ler. Kysati, kysám a kyši; kysávati; kysnouti, snul a si, utí = kvasiti se, kypřiti se, na- bíhati, gähren, eitern, faulen. — abs. Pivo, chléb, těsto, polévka kyše = kvasí se, D.; rána, úd kysá = hnije. Br., Us. Dobytek kyše = tuční, bere na sebe. V Želivsku. Sř. Rány jitříc se ve mně bolestně kyší. Kom. — čím. Kvasem všechno těsto kysá. Sš. Ev. Mt. 179. — odkud kam. Mest ze sudu do podstavené mísy kyše. Rkp. o štěp. — kde. Těsto na míse kyše. V břiše mu pivo k. Bílé víno kyše v sudech, červené pak na komínech (vz Komín při karbování). Čk. 344. Aby kysali v neduziech. Chč. 631. Pod strupem to kyše (hnije). Lk. —kdy. V létě polévka přes noc kyše. Us. — Kyšící oči	= krhavé. — K. = spáti; ukysaný = roze- spalý. Na Mor. Brt. Kysavý = kyšící. K. hlava, Krab., oko, Augenfluss, Reš., vřed, eiterndes Geschwür. Byl. Kysek, ska, m., mě. Güns v Uhřích. Kysel, u (e, Plk. ), m., kyselo, parovec, zelná polívka, Krautsuppe. Na Slov. — K. = Mořena. Na Slov. Vz Jg. Slovník. Kyseláč, e, kyselák, u, m., šťovík za- hradní, Sauerampfer. — K., druh jablek ky- selých. Us. Kyselák, u, m., vz Kyseláč. — K., šátek na pokos na hlavu vázaný. Us. Jilem. Kysele, sauer. K. hleděti. V. Kyselec, lce, m. = kyslík. Víd. nov. Kyseleti, ejí, el, ení; zkyseleti, sauer werden, säuern. D. Kyselice, e, f., nákyslá hruška, säuer- liche Birne. V. — K., zákyslá třešně, Weich- selkirsche. — K., břížďala či polívka ze sliv, z hrušek, křížal svařená, kapalice. Apfel- brei. Bibl. — K. = kyselka. Na Slov. Kyselička, y, m., kyselka, ein Sauer- topf, mürrischer Mensch. Nebývej tím ja- kýms nechoutkou, kyseličkou nebo pošmou- řeným novokřtěncem. Reš. Kyseličký, nákyslý, säuerlich. V. Kyselina, y, f., die Säure. K. je slouče- nina kyslíku s prvky nekovovými. (Jsou to látky z větší části plynné a kapalné. ) Bř. Vz více v S. N. K. neorganická, neústrojná, mineralní, rostlinná, kovová, kyslíková, vo- díková, Nz., křemičitá, Bř., antimoničná, ar- seničná, benzoová n. benzoičná, bromičná, bromo-vodíková, cíničitá, citronová, cukrová, cyano-vodíková, duběnková, dusičná, eryth- rová, fenylová, filosofická, fosforečná, fos- fornatá, fosforová, fumarová, hippurová, hroz- nová, chlorovodíková, chinová, chinovová, chlorečná, jablečná, jantarová, jodičná, jodo- vodíková, karbolová, korková, kostičná, ko- stíková, křemíková, krušíková, kyanovodí- ková, kyanurová, kynová, lišejníková, má- selná, mekonová, mléčná, močová, molybde- nová, mravenčí n. mravencová, nitrofenisová, octová, opianová, pikrová, psotninná, pyro- gallová, salicylnatá, seleničitá, selenová, sir- ková (anglická n. bílá, dýmavá n. nordhau- ská n. česká n. sehnaná n. hnědá, rozředěná), skaličná, smahlovinná, solná, stearová, še- lová, šťavelová, šťovíková, titaničitá, tříslová, tuková, valerová, vanadova, vinná, volfrá- mová, zlatičná, Kh., kromě těchto: akoni- tová, akrylová, alloxanová, amalová, anisyl- natá, anisylová, anthranilová, antimoničelá, arsenová, benzoglykolová, borová, cerotová, cerulosirková, citrakonová, dialurová, du- běnkotříslová, dusičelá, dusíková, ellagová, enanthylová, eruková, ethionová, ethylnato- sirková, everninová, evernová, fenikosirková, fleoretinová, fthalová, glycerofosforečná, gly- cerosirková, glykocholová, glykolová, gly- ková, hřebíčková, hyocholová, chelidonová, chloričelá, chloristá, chlornatá, chloro-chro- mová, chlorová, choloidová, cholová, chro- mová, chrysamová, chrysofanová, iodičelá, iodičná, iodistá, iodovodíková, isethionová, itakonová, kainková, kakodylová, kamfolová, kamforová, kapronová, kaprylová, karmí-