nová, katechová, kazivcová, komenová, ko-
paivová, křemikofluorovodíková, krokonová,
kumarová, kuminová, kyanatá, lekanorová,
leuková, lithofellová, maleová, manganová,
margarová, mellitová, mesakonová, mesoxa-
lová, metafosforečná, mléčnobenzoová, moru-
šotříslová, nadchromová, nadmanganová, ni-
trokokková, octosirková, olejová, orsellová,
osmičelá, osmiová, oxalurová, palmitová, pa-
rabanová, pelargonová, pinová, podsiřičná,
propionová, purpurová, pyrofosforečná, py-
romekonová, pyromellitová, pyroterebová,
rhodizonová, ruberythrová, rufigallová, ruty-
lová, salicylová, siřičitá, sirnatá, skořicová,
slizová, smahloolejová, smahlohlizová, sylvová,
taurocholová, telluričitá, tellurová, terebová,
toluová, třaskavá, trinitrofenylnatá, uhličitá,
usneová, valerová, vanadová, viridová, vizmu-
tičná, xanthoproteová, železná; kyseliny ammo-
niové, aromatické, dvojsytné, ethylnaté, jedno-
sytné, mastné, olejové, sdružené, trojsytné,
ústrojné, vícesytné. Vz více v Šfk. 795. —797.

Kyselinka, y, f., brusnice, Grandbeere.
Um. les.

Kyseliti, 3. pl. -lí, il, en, ení; kyselívati,
co = kyselé činiti, sauer machen; horšiti,
hněvati, ärgern. Jg., D. — se na koho.
(Hněvati se). — se oč. Brt.

Kyselka, y, f., Sauerbrunnen, Sauerwas-
ser, Säuerling. K. je voda sloučená s kyse-
linou uhličitou (kyselina uhličitá je zase slou-
čenina kyslíku s uhlíkem). Bř. K. solnaté,
železité (ocelovky), alkalické. Vz více v S.
N. a Šfk. 83. K. bilínská, kysibelská, lib-
verdská, rohačovická, selterská, Kh., chebská.
Jg. Kyselky strojené. Vz S. N. — K., y,
m., Sauertopf, mrzout. Vz Kyselička. — K.,
zakyslé víno, säuerliche Traube, Härtling. Po
novině obyčejně to bývá (Neuland), že sadba
viničná k-ky toliko vydává. Ler. — K., ná-
kyslá hruška. Us — Kyselku na někoho
míti (zlosť). Us., Šm.

Kyselnice, e, f., nákyslá hruška, D.

Kyselník, u, m., v Krkonoších = šátek
na hlavě tak uvázaný, že cípy jeho jdou do
předu. Kb.

Kyselo, a, n., každá tekutina kyselá,
K-lo břichu neškodí. K-la mu navařili. Pk.
Jede sauere, säuerliche Flüssigkeit. — K.
= zelná polévka (zelnavka, kysel, Kraut-
suppe); postní kyselá polévka, polévka
z kvasu, Suppe von Sauerteig und Wasser;
procezenina otrubův, säuerliches Kleienwas-
ser; ovesná kaše, Haberbrei; kyselá voda,
Sauerwasser; člověk mrzutý, Sauertopf. Jg.,
Kom., Ros., D.

2. Kyselo, vz Kýselý. — K. = kysele,
sauer.

Kyselolaskominný, durch Säure den
Mund wässricht machend. K. chuť břekyně.
Byl., Čern.

Kyselosť, i, f., die Säure. K. jablka, octa
atd. D. — K. = hněv, záští, nepřátelství,
hořkosť, Erbitterung, Bitterkeit, Groll. V.
Jakás mezi nimi je k. Ros. K. mezi nimi
vznikla. V. Řídké je bez vad a kyselostí
sousedství. Jel. Všecky stavy v k. a různici
uvedli. Bart. Hořkosti, nechuti, nelibosti, sváry,
různice, k-sti, nezvolnosti, nepřízně, ne-
lásky. NP.

Kyselov, a, m., Güsshübel, jm. místní.

Kyselý, kysel, a, o; kyseličký, sauer. V.
K. ocet, zelí, pivo, víno, šťovík, mléko (kyška),
smetana, chuť, vůle, hrozen, dětel (zaječí),
voda (kyselo). Jg., V., Kom., D. K. jako
ocet. Kdo chce užívati sladkého, musí prve
okusiti kyselého. D. Za zelena česané (trhané)
kyselé bývají. D. — K. = hněvivý, nepřá-
telský, nevlídný, erbittert, sauertöpfisch. V.
Kyselá tvář laskominy dělává a každému
snadno se znechutí. Prov. Kysele na někoho
hleděti, pohlížeti. Ros., Šm.

Kysibel, blu, m., Gieshübel, v Čechách
v Chebsku; — Kyselka kysibelská. Us.

Kysilky, pl., f., kyselky, hrušky za-
kyslé. Us.

Kysina, y, f., lépe: kyselina. Jg.

Kyslec, e, m., calligonum. Rostl.

Kyslenec, nce, m., acidoton. Rostl.

Kysličník, u, m., sloučenina kyslíku
s prvky nehořícími, Oxyd. Dle Šfk. 29. K.
aluminitý, antimonový, barnatý, barvičný,
beryllitý, broničitý, cínatý, cíničitý, drasel-
natý, ethylnatý, glycerylový, hlinitý, horeč-
natý, chromnatý, kobaltitý, kobaltnatý, lith-
natý, manganatý, manganičitý, mědičnatý,
měďnatý, niklitý, nebesničitý, olovočitý, olo-
vičnatý šedý, olovnatý, osmičitý, rtutičnatý,
rtuťnatý, sodnatý, stříbrnatý, strontnatý, titani-
čitý, uranatý, uranitý, vápenatý, vizmutičitý,
vizmutový, zinečnatý, zlatový, železitý, želez-
natý černý, Kh., mimo tyto: baričitý, cereritý,
cernatý či cerernatý, chromitý, cínitý, cirkonitý,
didymitý, didymnatý, draslíkový, dusičitý, dus-
natý, fosforečnatý, iridičitý, iriditý, iridnatý,
iridový, kademnatý, kakodylnatý, kobaltnato-
kobaltitý, lanthanatý, lanthanitý, manganato-
manganitý, manganitý, methylnatý, molyb-
denatý, molybdeničitý, nikelnatý, osemnatý,
osmitý, palladičitý, palladnatý, platičitý, pla-
tinatý, rhoditý, rhodnatý, ruthenatý, ruthe-
ničitý, ruthenitý, ruthenový, stříbřičitý, stří-
břičnatý, šeličitý, thornatý, titanatý, titanitý,
uhelnatý, vanadičitý, vanádnatý, vodičitý,
ytternatý, železnatý, zlatnatý. K-ky: ne-
tečné, neurčité, rovnotvárné, složené. Vz více
v Šfk. 797.

Kyslík, u, m., hmot plynný, bezbarevný
a nevonný, dokonale prozračný, těžší nežli
vzduch, k dýchání živočichův a z části rostlin
sloužící, v němž uhel n. drát žeřavý plame-
nem zahoří. K. v jistém srovnání s hmotami
v kyseliny se slučuje. Presl. Sauerstoff. Vz
S. N. a Šfk. 27.

Kyslíkoměr, u, m., eudiometrum. Presl.

Kyslíkový, Sauerstoff-.

Kyslý, kyselý, kvašený. L. Ve složených:
nákyslý, příkyslý. Jg.

Kysnouti = kysati.

Kysný, všetečný, vorwitzig. Us.

Kyssa, y, f. K. dřevěná, rutrum ligneum.
Kist. V.

Kysť, i, kystka, y, f., Quaste, na Slov.
kycka; Kamm der Weintrauben, Rk.; sva-
zeček nasbíraných obilních klasů, na Mor.,
Mřk.; konec liščí oháňky, die Spitze des Fuchs-
schwanzes. Šp. — Kystka = kytka. Na Mor.
Sš. P. 281.

Kysta, y, f., kytka z hedvábí, Büschel
von Seide, Quaste. Na Slov.