865

Kystal, a, m., trichius, hmyz. Krok.

Kystař, e, m., Pinselmacher. Techn.
Kystna, y, f., eine Kiste, bedna. D., Us.

Kyše, e, f. = kyselina. Tabl. lid. — K.,
bidlo, na němž brdce visí, die Stange, wo-
ran das dritte Pferd zieht. Na Slov.

Kyšící, vz Kysati.

Kyška, y, f., = sražené, kyselé mléko,
D., Mřk., Schlottermilch; 2. střevo; kyška
nadívaná = jelito, klobása, jitrnice. L.

Kyškovice, ves u Roudnice. Tk. III.
34., 43.

Kyškový, od kyšky. Vz Kyška.

Kyšperk, a, m., Supí Hora, Geiersberg.

Kyt, u, m., Kitt, klej, tmel. — K., a, m.,
keporák, balaenoptera boops, ssavec z řádu
velryb. Jg., Frč. 374.

Kyta, y, f., kytka, kytečka, kytice,
kytička, kytinka = svazeček něčeho, sno-
pek. K. česneku, konopí, lnu, Š. a Ž., sno-
pek hrachu, čočky, viky (Bündel). Hrách do
kyt vázati. Us. Zvláště svazeček kvítí. Ky-
tice krásná. Rkk. Z vonných bylin věnce a
kytky se vijí. Kom. Kytičky víti, uviti, uví-
jeti. Dch. Jsou povinni 30 kop konopí mo-
čiti, setříti a v kytách na zámek přivézti.
Priv. Tov. f. 87. — Gl. 114. — Také se
užívá kytka = květina a říká se: trhati
kytky, ale kytky se netrhají, nýbrž kvítí,
květiny, kvítka a z těch teprv kytky se
vijí; svázané květiny = kytky. Mk., Š. a Ž.

— K. z peří = chochol, Federbusch. Když
to tak srovnají, kyta peří učiněna bývá. Ler.
Z volavčího peří kytka. D. — Kytice vonná
z viol a roží. Rkk. 60. Kytička z brotanu.
Er. P. 124. — K. malířová = štětec. Koll.

Kýta, y, f., kejta, kýtka; něco dole úzkého
a výše širšího, zvláště plece od hovada přední
n. zadní, chyška. Keule, Schinken, Schlegel
(eines Thieres). Tlustší hořejší čásť zadního
běhu zvěři. Šp. Zadní kýta, petaso, perna. D.
K. skopová, telecí, jelení, srnčí, černá, uzená.
Jg. Dal do kýt = práskl do bot, utekl. Na
vých. Mor. Rána na kýtu, Keulenschuss. Šp.

Kytaj, e, m. = China n. Čína v Asii.
Kytaj vlastní n. Čína, Mančursko, Mongolsko,
Dzungarsko, Turkestan; poplatné državy:
Liu-Kiu, Korei, Tybet. Tl. — K., tenké
bavlněné plátno. L. — Kytajec, jce, m., Číňan.

— Kytajský, chinesisch.

Kytajka, y, f., čínská bavlněná látka.
Plk. — K., třapce, třepení u nohavic. Na
Slov.

Kytara, y, f., Quitarre, Kithara, Chitarra,
nástroj hudební, který povstal bez pochyby
z citery. Vz S. N. Na kytaru hráti. V.

Kytekový m. tyketový. K. sukně. Půh.
1523.

Kythera, ther, pl., n. ostrov u Řecka,
nyní Cerigo. — Kytherský. — Kytheřan,
a, m.

Kytherka, y, f. K. plochá, cytherea chione,
mlž. Frč. 223.

Kytice, kytička, kytina, vz Kyta.

Kyticovitý, chomáčný, buschig. K. květ.
Koubl.

Kyticový, Strauss-.

Kytka, vz Kyta.

Kytkář, e, m. Strausswickler. Rk.
Kytkářka, y, f. Strausswicklerin. Rk.

Kytle, e, f., kytlice, e, f., kytlička, z něm.
Kittel. Bohatý v kuní čubě přece se protlačí,
ale chudý v cvilinkové kytlici uváznouti
musí. Štelc. Ta má kytle naškrobené (spodní
sukně). V Tábor. Hrš.

Kytléř, e, m., hacník, Hosler, Hosonmacher.
Tk. II. 372., 380.

Kytlof = kutlof.

Kytlov, u, m. = porážka, jatky. Na Mor.

Kytovati, kitten. — co: knoflíky. Jg. —
co čím.

Kytovina, y, f., zetinium.

Kytovitý. K-tí, cetacea, die Fischsäuge-
thiere, ssavci vodní tvaru rybího. Vz Frč. 373.

Kýtovka, y, f. K. plochá, perna epippium;
k. kopinatá, perna lanceolata, měkkýši. Frč.
216. Schinkenmuschel.

Kyv, u, m., kyvnutí, kývání, drhnutí,
drhání, chvění, zachvění, záchvěj; trvání,
uzly, bod, šířka (dálka) kyvu. Nz. Schwingung.

Kyvač, e, m., der Winker, Zunicker. —
K., kdo při křtinách, obžinkách na výsluhu
čeká. Jg. — K., vz Kýval.

Kyvadelní, Pendel-. Rk.

Kyvadliště, ě, n. Schwingungsebene. Krok.

Kyvadlo, kyvadlo, a, n. jest těžké těleso
zavěšené na ose, ležící mimo jeho těžiště.
Das Pendel, Perpendikel. K., kyváček u hodin,
hodinné (železný prut s čočkou), klátidlo.
K. sekundové (vteřinové). Sedl., Nz. K. ma-
thematické n. jednoduché, fysické n. složité
n. složené; k. s olověnou n. měděnou koulí,
s čočkou kovovou (u hodin věžních), oby-
čejné hodinové (zvl. sekundové, obratné),
vyrovnavací (roštové, rtuťné), tokoměrné,
elektrické, vodorovné, magnetické, kuželo-
vité, vz S. N., stálé, nezměnné. Nz. K. po-
zorovati. Nz. K. se kolísá. Sedl. Vz Hodiny.

Kyvadlový. K. hodiny. Pendeluhr.

Kyvák, u, m. = kyvadlo. Plk. — K. =
hříženec, rozvod (u rostlin), Albleger, Senker.
V.

Kýval, a, m., der im Gange wackelt; 2.
der Winker; 3. der Jaherr, kdo ke všemu
kývá (ja sagt). Rk., Dch.

Kývání = čekání na výsluhu při křtinách,
obžinkách. Jdi na k. Us. (v horách). Vz
Kyvač. — K., das Winken, Nicken. Us.

Kývati, kývám a kývi; kývávati; kýv-
nouti, vnul n. vl, utí = hýbati, wackeln,
wedeln; winken, nicken, deuten. Jg. — čím.
Pes ohonem, ocasem kývá, Us.; k. zvonem.
Ros. Dřímající hlavou kývá. Km. K. prstem,
očima. Us. Kývá rukama, když jde (plove).
Jg. Kloboukem radostí k. Er. P. 42. K. rukú.
Pass. 661. Dával jim návěští rukou kývaje.
Bart. Ros. Rukama na ně kývali. Let. 467. —
čím na koho: hlavou, prstem. — komu.
Kývali mu, ale on nepřišel. Us, Leg. — se.
Zub se kývá, vypadne. Jg. Čo sa mnoho
kýva, len sa vykýva. Mt. S.

Kývavý, wackelhaft, wankend. Jg.

Kyvíř, e, m. Turban. Klobouk poctivý,
ne pak k. a kuklu. Žid., Mus. 1864. 19. —
Gl. 114.

Kyvle, e, f., okov, nádoba, v které se
mineralie a voda z dolů na den vyváží. Vys.
Z Kübel.

Kývnouti, vz Kývati.

Kývoň, ě, m. = kýval, kývavý. Us. Bosk.