870

Labuť, i nebo ě, f., labuťka, cygnus, der
Schwann. L. domácí neb krotká či hrbolatá
(c. olor, Frč. 343. ), divoká, bílá, černá, zpěvná,
c. musicus. (Frč. 343. ) S. N., Jg. Hejno labutí. Us.
Jísti nebudete raroha, kalousa a labuti. Bř.
Bílý jako labuť. Jg. Černé jako labuť, bílé
jako vran (havran). Č., Š. a Ž. Vz více
v S. N.

Labutě, ěte, n., labutěnka, y, f., mladá
labuť. Uš.

Labutí, Schwanen-. L. zpěv, V., peří, Us.,
rámě, šíje = bílá. Jg.

Labuťový = labutí. Ros.

Labužiti, il, ení, mlsati, lahůdky milo-
vati, gute Bissen lieben.

Labužka, y, f., Näscherei. Jel.

Labužnictví, n., die Feinschmeckerei. Rk.

Labužník, a, m., Leckermaul. Dch. Člo-
věk mlsný, v jídle a pití vybíravý. Brt.

Labužnosť, i, f. = labužnictví. Dch.

Labužný, leckermäulig. Vz Labužník.

Labyrint, u, m., z řec., bludiště. Bylo
stavení veliké, plno nesčíslných průchodišť,
tak že, kdo do něho vešel, z něho vyjíti
nemohl. Jg. L. kretský, aegyptský, lemno-
ský, italský (bl. Clusia v Etrurii). Labyrinth,
Irrgarten. — L., každá nesnadná zamotaná
věc. Ros. L. světa. Kom. — L. ve středo-
věku zvláštní mozaiková dlažba v kostelích.
— L., čásť vnitřního ucha, skládající se
z předsíně, ze tří polokružných trubek a ze
závitku. Vz S. N.

Labzy, dle Dolany, jm. místní.

Lac, e, lácek, cku, m., šp. z něm., po-
klopec (u kalhot). Der Latz, die Hosenklappe.
D. Na Mor.

Lácal, u, m., šp. z něm. Leitseil, oprať.

Láce, e, f., lacinosť, levná cena, die Wohl-
feilheit. Jg. L. v obilí. Us. Láce za láci,
peníze darmo (za málo peněz špatné zboží).
Č., Lb., Pk. Vz Laciný.

Lacedaemon, Lakeďaimon, a, m. = Sparta,
mě. v Peloponnesu. — Lacedaemoňan, La-
kedaimoňan, a, m.; Lakoňan, a, n. Lakonka,
y, f. Lacedaemonský, lakedaimonský, lakon-
ský. Vz Lako.

Lacek, cka, m. = Ladislav. Břez. 179., V.

Lácek, cku, m. = lac.

Láceti, v Krkonoších: léčky strojiti,
líceti. Kb.

Lací = lajecí. Schmäh-. L. listy. Boč. L.
právo. Vz Láti, Lání, Gl. 114., 118.

Lacině, wohlfeil. L. něco koupiti, pro-
dati. Laciněs koupil. Ros. L. žíti. Pakli by
kdo pro příčinu darování za méně a laciněji
prodal. CJB.

Laciněti, na Slov. lacněti, ějí, ěl, ění,
wohlfeil werden. Obilí začíná laciněti. Ros.

Laciniti, na Slov. lacniti, wohlfeil machen.
Th.

Lacino, vz Laciný. — L. = lacinosť, hoj-
nosť, Wohlfeilheit. V čas lacina. Ros. Veliké
bylo toho roku lacino. Dnes na trhu bylo l.
Us. Za lacina obilí atd. překupovati. V. —
L. = lacině. Lacino koupiti, prodati. D., Br.
Ty sobě svůj život l. vážíš. Troj. Lacino
koho vážiti. To mu dá l. = snadno. Výb. I.

Lacinosť, i, f., na Slov. lacnosť, Wohl-
feilheit. V.

Laciný, na Slov. lacný; lacin, a, o;

kompar- lacinější, na Slov. lacnější, na Mor.
lacinší; malé ceny, nedrahý, za mírné peníze,
wohlfeil. V., Br., Kom. Za laciné peníze něco
dostati; laciné jsou u něho peníze, laciná
přísaha (= s čím se kdo nedraží). Ros. La-
ciná duše (který by i duši prodal). D. Je
z laciného kraje (= kdo rád lacino kupuje).
Us., Č. Nechám-li těch světských tantóv, budú
mi se lidé smieti, budu jim lacin. Št. Laciné
maso zlá (řídká) polívka. Laciné maso rádi
psi jedí. Lb. Vz Sobectví. Co vzácné, není
lacné. Na Slov., Lb. L-nýni způsobem k čemu
přijíti, šp. (germ. ) m. snadno i lacino něčeho
dosíci, nabyti. Brs. 98. Stran přísloví vz:
Babka, Darmo, Facka, Homolka, Zdarma.

Lackerwiese, Záluže, Bařinisko, předmě.
v Brně.

Lacno, lačnosť atd. = lacino atd.

Lactanti-us, a, m., církevní otec, zemř.
ok. 325.

Lactometr, vz Golaktometr.

Lácu = látám. V Opav. Pk.

Lačba, y, f., maličkosť, nepatrná věc,
Bagatelle, Kleinigkeit. Na Slov.

Láči = lákám.

Láčka, y, f. L. pylová, utriculus pollina-
rius, Pollenschlauch. Kk. 50.

Láčkovci (Schlauchthiere). 1) Medusy.
Medusa ušatá, svítivá, kořenoústá. — 2) Po-
lypi. a) Polypi sladkovodní: nezmar zelený;
b) p. mořští n. květovití a) nazí a svalnatí:
sasanka mořská hnědá n. aktinie; ß) koroví
(mající uvnitř tvrdý peň n. sloupec): vřete-
nice obecná, péro mořské, korál houbovitý,
korál červený; y) rouroví (vylučující vně
těla vápenité látky a žijící v pevných buň-
kách): varhanice červená, madrepora stromo-
vitá, korál hvězdnatý. Jhl. str. 241 a násl.

Láčkověnka u Presla = láčkovka.

Láčkovka, y, f. L. indická, nepenthes
destillatoria, rostl. Kk. 33.

Lačněti, 3. pl. -čnějí, ěl, ění; lačnívati,
lačným býti, hungrig sein. Cf. albkati, lit.
alkti = lačněti. Schl. Vz Gb. Hl. 125.
abs. Lačním (chce se mi jísti). Ros. Lačněl
jsem a dali jste mi jísti. Mat. Lační-li nepřítel,
nakrm jej. Řím. — čeho = bažiti: chleba,
spravedlnosti boží. Br. Oni vždy lačnějí nebo
hrachu nebo máku nebo sýrův. Chč. 381. —
po čem. Zk.

Lačník, a, m., lačný, ein Hungriger.

Lačnosť, i, f., stav ústrojí zažívacího,
v němž žaludek všecku přijatou látku po-
travnou v záživinu spracovanou střevu ten-
kému odevzdav prázdným se stane, aniž ještě
trapný pocit hladu nastal. Die Nüchternheit, —
L., žádost', die Begierde. S. N. — čeho.
Us., Kom.

Lačný; lačen, čna, čno. L., kdo ničeho
nejedl, nüchtern. V. Na lačný život (žaludek,
na Slov. srdce) = na čtitrobu. Ros. Na 1. ža-
ludek vodu píti. Us. — L. = hladový, hungrig.
V. Cf. Lačnosť. Lačné duši každá hořkosť
sladká. Přísl. L. kůň (osel) nepotáhne. Ros.,
Č. Lačný osel ani kůň nepotáhne. Lb. Má
se k tomu, jako lačný k sraní. Us. Má se
k činu jako l. k dávení. Sk. Žaludek lačný
štěká. D. Kaž se lačnému postiti a sytému
sedláku mlátiti. D., Lb. Vyčesal mu lačné
z libového (vydrbal mu slušně). D. Lačnému