871

všecko k chuti. Č. Lačný i těsto sní. Č. Lb.
Vz Chudý. Sytý lačnému nevěří. Vz Chudý.
Lb. Lačen, co mlynářova slepice, co myš
v otrubách. Vz Blahobyt. Č. — čeho: la-
čen a žízniv pravdy. Št. — Vz Lák, Lačněti.

1. Lad, u, m. = led. Na Slov.

2. Lad, u, m., pol. a rus. = pořádek, Ord-
nung, Plammässigkeit. Jg. Ni ladu ni správy.
L. Ani ladu ani skladu. Vz Zmatek, Nepo-
řádek. L., Č. V tom není ani ladu ani skladu
(není smyslu, spokojenosti a pořádku). Bs.,
Jg., Nz. Bez ladu a skladu. Nz. Mezi nimi není
ladu. Rus. To dobrým jde ladem (pořádkem). L.

1. Lada, y, f., bohyně pohanských Slo-
vanův = lat. Venuši. Vz více v S. N. —
Na Slov. = oplzlá osoba, smilnice, eine Dirne,
Hure. Mus. — Ach Lado, Lado! srdce srdci
bývá rádo. Č. — Nejkrašší lada = dívka.
Výb. I.; Kat. 2272.

2. Lada (strč. ), y, f., lado, a, n., pusté,neorané pole, Lehde. Na husích ladách, auf
der Gänseweide. Skl. 838. To pole mnoho
let ladem leží. Ros. Leží ladem neoraná rolí.
Háj., V. Pole ladou leží. Ms. 16. věku. Ladem
pole nechali. D. Peníze ladem leží, das Geld
liegt todt, ohne Zinsen. Us. — L. = úhor,
úlehlí. Rolí ladem leží. D. Brachfeld, die
Brache.

Láda, y, f., na Slov. Indka, ladička, cista,
die Lade. V pilách rám chodí ve své ládě
vzhůru dolů. Der Sägerahmen geht in seinem
Kasten. L., Šm. — L., čtvercový kus železa,
vpravený v dubový kmen obručem potažený.
Na ládě je nákova, na nákově kovadlo. Na
Slov. Am.

Ladan, u, ladan —um, a, n., keř, z něhož
klí ladan se prýští. — Ladan celistvý, ka-
palný, kroucený, v roubcích. Kk.

Ladel, u, m. L. počišťovací, croton tiglium,
Purgirkroton, rostl. Vz Kk. 237.

Ladem, vz Lada 2.

Ladění, n., das Stimmen, sluje v hudbě
uvedení tonů hudebních nástrojů aneb hlasů
do příslušných poměrů podlé jistého za zá-
kladní ton přijatého tonu, který se normalním
či ladicím nazývá. Vz S. N.

Ladevec, vce, m., ves nyní neznámá. Tk.
II. 417.

Ladicí vidlička, ladička, Stimmgabel. Ck.

Ladič, e, m., der Stimmer. Us.

Ladička, y, f., vz Ladicí. L. větší, menší,
na ozvučné pudě, ozrcadlená, galvanická. —
L., druh žaláře. Br.

Ladidlo, a, n. L. u bubnu, Stimmschraube.
Čsk.

Ladík, u, m. = člun. Na Slov.

Ladinec, nce, m., černý hrách s červeným
květem. Boč.

Laditi, 3. pl. -dí, laď, dě (íc), il, ěn, ění,
ladívati, in Einklang, Übereinstimmung brin-
gen, stimmen. — co: housle, piano. Us. —
co čím: mysl písní l., Č.; piano ladicí vi-
dličkou, diapasonem. — koho k čemu. Pod-
letí k milosti tě ladí. Chmel.

Ladítko, a, n., der Stimmenschlüssel. Rk.

Ládlík, u, m., šp. z něm. Schublädchen,
truhlíček. Na Slov.

Ladně, schön, niedlich. Mus.

Ladní, na ladách rostoucí, Lehde-. L.
rostlina. Presl.

Ladniti, il, ěn, ění, ladnívati, ladné činiti,
schön, niedlich machen. Jg.

Ladnosť, i, f., pěknosť, Niedlichkeit, Schön-
heit. Jg.

Ladný; laden, dna, dno = pěkně skladný,
krásný, hezký (s pojmem drobnosti), útlý,
hübsch, zart, artig, niedlich, schön. Jg. Ladná
jako růže rozkvítající. L. noha, oči. Jg. Ot
Sázavy ladny. L. S. 39. — Kat. 1068., 2412.,
2665.

Lado, vz Lada, 2.

Ladon, a, Ladoň, ě, m., slovanský Mars.
Jg. — Bůh svatební v Rusích. L.

Ladoňka, y, f., skyla dvoulistá, scilla bi-
folia, FB. 19.

Laďouch, u, m., starý, ošumělý klobouk,
schäbiger Hut.

Ládovati = nakládati, šp. z něm. laden.
Reš. — L. = po něčem se sháněti. po čem:
po obilí (o překupujících). Lomn. Aufladen,
kaufen. Aby po vesnicích v obilí, ve vlnách
atd. ladování nebylo, než aby na trzích
v městech své obchody vedli. Arch. IV. 436. Gl.

Ladovna, y, f. = lednice. Na Slov. Prk.
Vz Lad, 1.

Ladožské jezero nad Petrohradem v Rusku.
Vz více v S. N.

Ladrování, ledrování, n., pancéř celko-
vitý, zbroj, der ganze Panzer. — Ladro-
vaný = zbrojí, pancéřem pokrytý. L. kůň.
Br., Háj. Asi z něm. Leder. Gl. 114.

Ladry, pl., das Pferdegeschirr, der Pferde-
schmuck, pochvy. Aqu. Asi z něm. Leder.
Gl. 114.

Laduňk, u, m., šp. z něm. Ladung, náboj,
Patrone. — L., malý moždířek. Pref.

Ládvé, les u Davlic. Tk. I. 440., III. 112.

Ladvík, u, m., ladvíkový hrách, Stock-
erbsen. Us.

Ladvinky, pl., f. = ledvinky, Nieren. Na
Slov. Plk.

Lady (lédy), angl., vzácní paní (titul).

Ladýř, e, m., der Käufer, Handelsmann.
Vz Ladovati. Gl. 114. — L., kdo pilně laduje,
po výdělku jde. Us. (Bokov. )

Laeli-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

Laërt-es, a, m., otec Odysseův. Vz. S. N.

Laestrygonové, byli národ sicilský, dle
jiných italský. — Laestrygonský.

Laetare, čtvrtá neděle postní n. družebná.
Ros.

Lafeta, y, f., rozvařené čerstvé zralé švestky
za omáčku na knedlíky atd. — Lafetta, y,
f., podstavec, lože děla, Lafette.

Lagnau, Lajnovo u Klimkovic v Slez.

Lago, it. z lat. lacus, jezero. Rk.

Lagraholt n. lagrament, mor. = kakrahelt
m. sakrament. Jg.

Laguny, pl. f. od lat. lacuna, prohlubina,
močál, plytviny (Š. a Ž. ), nazývají se napla-
veniny přímořské, jež pro svou měkkou
a bahnitou povahu výpary svými okolní
krajinu nezdravým vzduchem naplňují. Vz
více v S. N.

Láhev, hve, láhve, e, f., láhevka, láhvice,
lahvička. L., míra tekutin hl. vína, 3 pinty,
strlat. lagena, Lagel, Flasche. Gl. 114. L.
mívá břicho, krk, úško, hubičku, na dně
pupek. Š. a Ž. L. elektrická, trojhrdelná,
trojhrdlitá), florentská, plynopudná (Gasent-