873

1. Vod. — L., svině (vydaří-li se na krmníku).
Vz Pašna. U Jíl. Mý.

Lachov, a, m., ves v Policku. Tk. III. 90.

Lachoviště, ě, n., Lagerstätte der Hasen.

Lachták, a, m., otaria, der Seebär. Krok,
Rk.

Lachtr, u, m., šp. m.: látro, sáh hornický
(z něm. Lachter). Nz. Na Slov. láchtor. Kd.

Laik, a, m., z řec., člověk neposvěcený.
V. Bratr l., člen řehole nemající posvěcení
kněžského. Rk. Ein Laie, Ungeweihter. —
L. = nevědomý, neuk, ein Unwissender. V.

Laikovský, Laien-. L. oděv. Brikc.

Lainkauf, z něm., šp. m. litkup.

Laï-os, a, m., otec Oidipův. Vz S. N.

Laï-s, dy, f., řecká nevěstka.

Laj, e, m., lání, das Schelten. Ros.

Laja, e, f., ovce plesnivé barvy; laják,
a, m. = takový beran. Na Slov.

Lajblík, u, m., šp. z něm., živůtek, Šm.,
kazajka, kamizola.

Lajce, e, m., der Schelter, Schmäher. Jg.

Lajda, y, f, liederliches Weib. Us.

Lajdák, a, m., ein Herumstreicher. Us.

Lajdati = toulati se. Us. v Krkonš.

Laje, láje, láj, e, f. = Pöbel, luza, zběř,
chatra, holota; laje hříchův. — L., kupa psů
štvacích, kteří jeleny atd. honí. Šp. Eine
Hetze Hunde. Jg., Výb. I.

Laječka, y, f., die Schelterin, Schmäherin.

Laječní huba, Lästermaul. Boč.

Lajenný, od lajno = lejno, Koth-. L. ná-
doba, zastr.

Lajik = laik.

Lajka, y, f., ovce černá n. s černými pruhy.
Na Slov. Plk.

Lajník, a, m. = lajce. Boč.

Lajno = lejno.

Lajsko, a, n., množství, Menge. L. lidu.
Us. u Turn. Šlo jich tam lajsko. Us.

Lajsna, y, f., šp. z něm. Leiste. Vz Lišta.

Lajtnant, z fr. lieutenant.

1. Lak, u, m., laka, y, f., der Lack, pokost.
Vz Laka. — L., pokost z laky dělaný, kterým
se všelijaké věci potahují; ano i pokost z jiných
látek lakem se nazývá. Jg. L. asfaltový, be-
nátský, benzinový, bledožlutý, cesarský, černý
na kůži, damarový, dubový, fernambukový,
fialový, florentský, hnědý, horní, indychový,
jantarový, karmazinový, karmínový (vz Šfk.
583. ), kávový, knihařský, kočenilový, kopá-
lový (bílý, hnědý), krušcový, kulový, lesk-
navý, lupkový, mastyxový, mnichovský, mo-
řenový (hlazený, růžový, Krapplack; vz více
v Šfk. 585., Kk. 170. ), mosazový, nábytkový,
na láhve, nachový, na podlahu, na pochvy,
pařížský, pečetní (vosk), roubíkový, růžový,
slamobarvý, vídeňský, vojenský černý, zá-
kladní, zrnitý, železný, Kh., malířský (barva
ze šťávy rostlin a květin strojená). Jg. Lakem
něco potáhnouti, natříti. Rk.

2. Lak, u, m., fiala žlutá, chejr, cheiran-
thus cheiri, Goldlack, rostl. Vz Kk. 214.

3. Lak, u, m. = lek, der Schrecken. Na
Slov.

4. Lak, u, m. = lakotnosť. L. po zlatě.
Kamar.

Lák, u, m., slaná voda, která se z nalo-
ženého masa, ryb, okurek atd. natáhne. Jg.

Lake, Salzlake, Salzwasser. Jg. Ryba z láku
n. nasolená. V. Do láku něco dáti. D. Maso
v láku naložené. D. Zvěřina z láku. Us. Do
láku nakládati; láku se napiti. Us. L. okur-
kový. Us. Věci z láku a uzené těžce se za-
žívají. Kom. — L. prázdnosť volete, die
Leere des Kropfes.

Laka, y, f., Gummilack, látka pryskyři-
covitá, ronící se v podobě červenavých kapek
z fíků v indických, z krotonu lakového řešet-
láku a plasa májnatého po uštknutí červce
lakového (coccus lacca). L. v prutech (Stock-
lack), v zrnech (Körnerlack), lupková či v lu-
penech (Schellak). Vz více v S. N., Šfk. 531.
a Kk. 11., 236. Vz Lak, 1.

Láka, y, f., láčka = každá nádoba, hlavně
vinné vědro, Eimer, V.; kožený pytel na víno,
olej atd., Schlauch; míra tekutých věcí. Cf.
střlat. lacus, die Wanne. Vz Gl. 115.

Lakač, e, m., vábič, der Anlocker. Hus.

Lakadlo, a, n., Lockmittel. L. někomu
strojiti. Jg.

1. Lákati = chtivě hltati, lokati, in sich
schlingen, schlucken; verlangen. Jg. — co.
St. skl. — po čem: po cti = bažiti. D. —
s infinit. Přemysl zvěděv to, se svými lákal
(pokoušel se) Prahy dobyti. Pulk. — čeho.
Toho hlavy meč tvój láká (žádá). St. skl.,
Alx. — 2. L. = vábiti, vnaditi, louditi, locken,
reizen. L., lákám, láči; lákávati — koho
(akk. a gt. ). Tak 1. budeš jich. Ž. kap. 82.,
16. Lákal jest nepřietel duše mé. Ž. kap.
142., 3. — koho k čemu: k milosti. V.
Láhvice láká nás k pití. Sych. — koho, co
čím: ucho řečí, hudbou lákati. Ráj., svou
krásou. Us. Nohami svými lákají (dcery si-
onské). Br. — koho kam: do tenat, Dch.,
do osidel. Šm. — koho odkud: z bezpeč-
ného místa. — koho s kým, aby. Lákal
ho s bratrem, aby vyšel s nimi do lesa.

Lákavě, lockend. Jel.

Lákavosť, i, f. Reiz. Jg.

Lákavý, lockend, reizend. V. L. zábava,
hřích.

Lakedaimon, vz Lacedaemon.

Lakmus, u, m., tournesol, modré barvivo
z černých jahod. L. lišejníkový (z lišejníků),
Kitmus; K. provençalský č. na plátně (z vrati-
sluni obecné). Vz S. N., Šfk. 597. a Kk. 86.
L. k bílení.

Lakmusový, Lakmus-. L. tinktura, papír.
Nz.

Lak -o, ona, Lakoňan, Lakon, a, vz La-
cedaemoňan, a, m. — Lakonský.

Lakomě, žádostivě, geizig, gierig. Ros.
Všelikou nečistotu páchali 1. Br.

Lakomec, mce, m., na Slov. lakomník.
Synonyma: skrbec, skupec, houžvička, neu-
žilec, stuchlík, držmíšek, špína, škrob, mozol,
skrblík, lakvič, vydřiduch, škudlík, hamonič,
grešle, držgrešle, Geizhalz, Filz. L. žádnému
dobře nečiní, leč když umře, statek poberou
jiní. Lomn., Lb. Děravého pytle nenaplníš
a lakomci se nedodáš. Č. Lakomci nikdy
dosť není, by měl všeho světa jmění. Č., Jg.,
Lb. L. nezaloží ani zlatým, by ho prosil
Bohem svatým. Č. Chudému se nedostává
všeličeho, lakomci všeho. C. L. více tratí
než ulakotí. Č. Sytý vlk se upokojí, 1. nikdy.
Pk. Od 1-ce peněz žádáš (vz Marný); L.