874

vždy potřebným jsa nouzi trpí; L-ci nelze
býti šťastnu. Lb. L. dal by si pro krejcar
vrtať koleno, vodil by veš po st)úrništi, stu-
duje Špinozu. Us. Sml. L. všem bývá zlý,
sobě nejhorší. Co zde po l-ci zůstane, nevděč-
ným se dostane. Er. P. 514. Ct.: Kdo málo
má, víc hledá; Kdo nic nemá, přeje si něco,
kdo něco má, přeje si všecko; Čím víc staku
máme, tím víc ho žádáme; Čím víc boháč
má, tím víc žádá; Česká ani uherská země
nemůže nasytit lidského lakomství; Mil statek
jakkoli; Kdo zamiluje zisk, Jidášovu píseň
zpívá; Zlý pes ani sám nesní ani druhému
nedá; Když pes hryze a hlodá kosť, jinému
nedá pro svou zlosť. Lb. Vz ještě: Čert,
Kněz, Lakomý, Ruka, Skupec. — L. lakotný,
kdo po čem baží. — čeho. L. jídla. Ros. —
L., šlahoun, Rebbögel, woran die Trauben
wachsen. V.

Lakoměti, mějí, ěl, ění. (Synomyma: La-
komství se dáti osednouti, skoupě a skrbně
sobě vésti, skrbiti, skoupiti, hamoniti, ne-
moci se nasytiti; toliko po bohatstství, statku,
zboží, penězích dychtiti, žízniti, toužiti; o na-
bývání a dobývání statku nejvíce se starati,
pečovati; zisku žádostivým býti; do svého
měšce, k sobě naháněti; nedati se užiti; ne-
nasyseně zlata žádati, geizig werden, sein.
V. ) — čeho: jídla atd. (dychtivě žádati).
Jg. — v čem. V němž (v blátě) jsi lakoměl,
modlám se klaněl. Pís. br.

Lakomice, e (na Slov. lakomnice), lakom-
kyně, ě, f., eine Geizige, Knauserin. Tur. kron.

Lakomiti, 3. pl. -mí, il, en, ení; lakmí-
vati. — koho na co (lakomým učiniti, geizig
machen). Jg. — se na něco, lakoměti, gierig
auf etwas werden, hungrig nach etwas sein.
Jg. Lidé stromům škodu činí lakomíc se na
ovoce. Ros.

Lakomkyně, ě, f. = lakomice. D.

Lakomosť, i, f., lakomství, lakomstvo,
a, n., Gier, Habsucht, Fresssucht, Geiz. V.
(Synonyma: skouposť, žádosť bohatství, zboží,
statku a peněz, skrbnosť, neužilosť, stuch-
lictví; vz Lakomec). L. jest žádosť po vždy
větším jmění. L. jest služba modlám. Št. L.
jest neřádná žádosť jmění. Anth. II. 3. K la-
komství nakloněnu býti; na 1. se oddati;
1. dáti se osedlati. V. Nikdo nemůže lid-
ského lakomství nasytiti. V. Popadlo 1. srdce
jeho. Háj. Lakomství jest závora štědrosti.
Prov. Lakomství pravdu zastiňuje a právo
v křivdu proměňuje. Rb. Lakomství hluboké
moře. Č., Pk. Vz S. N. — čeho: lakomosť
chvály. D. — po čem: po jmění. D. —
v čem: v kupectví (žádosť kupování). Aqu.

Lakomství, vz Lakomosť.

Lakomý; lakom, a, o; kompar. lakomější,
gierig, begierig, lecker, gefrässig; habsüch-
tig, geizig. V. Synonyma: skrbný, skoupý,
neužilý, držebný, houževný, berný, žádo-
stivý statku a peněz; vz Lakomec. Lakomá
žádosť peněz. Kram. L. zbohatnouti usi-
luje. Kom. L. tak toho užívá, co má, jak
toho, čeho nemá. L. Lakomý více tratí, než
ulakotí. Pk. L. o všetko príde. Mt. S. —
v čem: v jídle (mnoho jídla chtivý). Ros. —
na co: na zboží a statek. V. Havran 1. na
umrlé. Leg., Pass. — z čeho. Št. Z míry 1.
BN. — L. býti komu, čemu: tělu. Na

Slov. Ht. Vz Dativ. — Lakomé věci = chti-
vosť vzbuzující. L. Vz stran přísloví: Bůh,
Dáti, Dlaň, Dobrodinec, Duše, Groš, Halíř,
Hnáti nač, Hrdlo, Hrob, Jidáš, Jísti, Ko-
leno, Koza, Kozel, Krejcar, Krev, Kůň, Kůže,
Lakomec, Lavice, Měšec, Pes, Peklo, Pohl-
titi, Řemení, Rohovatý, Skála, Skoupý, Tlu-
mok, Tvrdý, Vlk, Vyprositi, Zlatý.

Lakonia, e, f., krajina v Peloponnesu.
Vz S. N.

Lakonism-us, u, m., máloslovnosť, úseč-
nosť, Nz., krátkosloví. Jg. L. je způsob
krátkého a jadrného mluvení, jmenovaný
tak dle starých Lakonův nebo Spartanův.
Lakonická odpověď = krátká ale jadrná.
S. N.

Lakonský (lakonický) = krátký. L. řeč
= krátká, úsečná (jaké užívali Lacedaemo-
ňané. Vz Lako, Lakonismus.

Lakota, y, lakotnosť, i, f., chtivosť, hlta-
vosť, Gier, Begierde. V. — L., chtivosť jídla,
die Gefrässigkeit, Fressbegierde. V. Syno-
nyma: Lakotné jedení, přílišná a nemírná
žádosť jídla, nesytosť, vlčí střevo, žrání,
žroutství, nenasycené hrdlo, vole ptačí, hlta-
vosť, obžernosť, chvátavé jídlo. Ros. L., ob-
žerství v jídle a pití. Reš. — L. = lakom-
ství, der Geiz. Ros. — v čem: v pokrmích.
Chč. 628. — čeho. Us. — L. = lahůdka.
L. — L., y, m. a f. = žrout, ein Fresser,
eine Fresserin.

Lakotiti, 3. pl. -tí, il, cen a ten, cení
a tění; lakotívati = hltati, schlucken, gierig
essen, fressen. Ten lakotí! Us. — L. = lako-
miti, geizen. — v čem: v jídle a pití. Výb. I.

Lakotivosť, i, f. = lakotnosť. Jg.

Lakotivý = lakotný. Jg.

Lakotka, y, f., lahůdka, Na Slov.

Lakotkář, e, m., břichopásek, Näscher.
Na Slov.

Lakotkářský, leckerhaftig. Na Slov.

Lakotkářství, n. Leckerhaftigkeit. Na
Slov.

Lakotně, hltavě, gierig, geizig. L. jísti,
(žráti, hltati, lakotným býti, oblo požírati).
V. Jsa 1. živ. Boč.

Lakotněti, ějí, ěl, ění, fressgierig, gierig
werden. Ros.

Lakotnice, e, f., eine Näscherin. Kom.

Lakotník, a, m., Lecker, Leckermaul.
Tys., Žid. — L., Geizhals.

Lakotniti, gierig, gefrässig machen. Jg.

Lakotnosť, i, f. = lakota.

Lakotný; lakoten, tna, tno, chtivý, gierig;
zvl. v jídle, nenasycený, hltavý, gefrässig.
Br. L. jedení. V., žádosť. Štelc., dědic. —
k čemu: k nějakému pokrmu. Jel. — L. —
lakomý. Vz Lakota.

Lakování, n., natírání dřevěných, kovo-
vých, kožených atd. předmětů barvami a po-
kostem. Vz více v S. N.

Lakovati koho = balamutiti. Rk. — co:
stůl (lakem natírati), lackiren. — co čím:
Us. — kde. Us.

Lákovina, y, f., eingesalzene Speisen.
Ros.

Lakový. Lack-. L. barva, pokosť. Nz. Vz
Lak.

Lákový. L. maso. Vz Lák. Lacken-, ein-
gesalzen.