Předchozí (873)  Strana:874  Další (875) |
|
|||
874
|
|||
|
|||
vždy potřebným jsa nouzi trpí; L-ci nelze
býti šťastnu. Lb. L. dal by si pro krejcar vrtať koleno, vodil by veš po st)úrništi, stu- duje Špinozu. Us. Sml. L. všem bývá zlý, sobě nejhorší. Co zde po l-ci zůstane, nevděč- ným se dostane. Er. P. 514. Ct.: Kdo málo má, víc hledá; Kdo nic nemá, přeje si něco, kdo něco má, přeje si všecko; Čím víc staku máme, tím víc ho žádáme; Čím víc boháč má, tím víc žádá; Česká ani uherská země nemůže nasytit lidského lakomství; Mil statek jakkoli; Kdo zamiluje zisk, Jidášovu píseň zpívá; Zlý pes ani sám nesní ani druhému nedá; Když pes hryze a hlodá kosť, jinému nedá pro svou zlosť. Lb. Vz ještě: Čert, Kněz, Lakomý, Ruka, Skupec. — L. lakotný, kdo po čem baží. — čeho. L. jídla. Ros. — L., šlahoun, Rebbögel, woran die Trauben wachsen. V. Lakoměti, mějí, ěl, ění. (Synomyma: La-
komství se dáti osednouti, skoupě a skrbně sobě vésti, skrbiti, skoupiti, hamoniti, ne- moci se nasytiti; toliko po bohatstství, statku, zboží, penězích dychtiti, žízniti, toužiti; o na- bývání a dobývání statku nejvíce se starati, pečovati; zisku žádostivým býti; do svého měšce, k sobě naháněti; nedati se užiti; ne- nasyseně zlata žádati, geizig werden, sein. V. ) — čeho: jídla atd. (dychtivě žádati). Jg. — v čem. V němž (v blátě) jsi lakoměl, modlám se klaněl. Pís. br. Lakomice, e (na Slov. lakomnice), lakom-
kyně, ě, f., eine Geizige, Knauserin. Tur. kron. Lakomiti, 3. pl. -mí, il, en, ení; lakmí-
vati. — koho na co (lakomým učiniti, geizig machen). Jg. — se na něco, lakoměti, gierig auf etwas werden, hungrig nach etwas sein. Jg. Lidé stromům škodu činí lakomíc se na ovoce. Ros. Lakomkyně, ě, f. = lakomice. D.
Lakomosť, i, f., lakomství, lakomstvo,
a, n., Gier, Habsucht, Fresssucht, Geiz. V. (Synonyma: skouposť, žádosť bohatství, zboží, statku a peněz, skrbnosť, neužilosť, stuch- lictví; vz Lakomec). L. jest žádosť po vždy větším jmění. L. jest služba modlám. Št. L. jest neřádná žádosť jmění. Anth. II. 3. K la- komství nakloněnu býti; na 1. se oddati; 1. dáti se osedlati. V. Nikdo nemůže lid- ského lakomství nasytiti. V. Popadlo 1. srdce jeho. Háj. Lakomství jest závora štědrosti. Prov. Lakomství pravdu zastiňuje a právo v křivdu proměňuje. Rb. Lakomství hluboké moře. Č., Pk. Vz S. N. — čeho: lakomosť chvály. D. — po čem: po jmění. D. — v čem: v kupectví (žádosť kupování). Aqu. Lakomství, vz Lakomosť.
Lakomý; lakom, a, o; kompar. lakomější,
gierig, begierig, lecker, gefrässig; habsüch- tig, geizig. V. Synonyma: skrbný, skoupý, neužilý, držebný, houževný, berný, žádo- stivý statku a peněz; vz Lakomec. Lakomá žádosť peněz. Kram. L. zbohatnouti usi- luje. Kom. L. tak toho užívá, co má, jak toho, čeho nemá. L. Lakomý více tratí, než ulakotí. Pk. L. o všetko príde. Mt. S. — v čem: v jídle (mnoho jídla chtivý). Ros. — na co: na zboží a statek. V. Havran 1. na umrlé. Leg., Pass. — z čeho. Št. Z míry 1. BN. — L. býti komu, čemu: tělu. Na |
Slov. Ht. Vz Dativ. — Lakomé věci = chti-
vosť vzbuzující. L. Vz stran přísloví: Bůh, Dáti, Dlaň, Dobrodinec, Duše, Groš, Halíř, Hnáti nač, Hrdlo, Hrob, Jidáš, Jísti, Ko- leno, Koza, Kozel, Krejcar, Krev, Kůň, Kůže, Lakomec, Lavice, Měšec, Pes, Peklo, Pohl- titi, Řemení, Rohovatý, Skála, Skoupý, Tlu- mok, Tvrdý, Vlk, Vyprositi, Zlatý. Lakonia, e, f., krajina v Peloponnesu.
Vz S. N. Lakonism-us, u, m., máloslovnosť, úseč-
nosť, Nz., krátkosloví. Jg. L. je způsob krátkého a jadrného mluvení, jmenovaný tak dle starých Lakonův nebo Spartanův. Lakonická odpověď = krátká ale jadrná. S. N. Lakonský (lakonický) = krátký. L. řeč
= krátká, úsečná (jaké užívali Lacedaemo- ňané. Vz Lako, Lakonismus. Lakota, y, lakotnosť, i, f., chtivosť, hlta-
vosť, Gier, Begierde. V. — L., chtivosť jídla, die Gefrässigkeit, Fressbegierde. V. Syno- nyma: Lakotné jedení, přílišná a nemírná žádosť jídla, nesytosť, vlčí střevo, žrání, žroutství, nenasycené hrdlo, vole ptačí, hlta- vosť, obžernosť, chvátavé jídlo. Ros. L., ob- žerství v jídle a pití. Reš. — L. = lakom- ství, der Geiz. Ros. — v čem: v pokrmích. Chč. 628. — čeho. Us. — L. = lahůdka. L. — L., y, m. a f. = žrout, ein Fresser, eine Fresserin. Lakotiti, 3. pl. -tí, il, cen a ten, cení
a tění; lakotívati = hltati, schlucken, gierig essen, fressen. Ten lakotí! Us. — L. = lako- miti, geizen. — v čem: v jídle a pití. Výb. I. Lakotivosť, i, f. = lakotnosť. Jg.
Lakotivý = lakotný. Jg.
Lakotka, y, f., lahůdka, Na Slov.
Lakotkář, e, m., břichopásek, Näscher.
Na Slov. Lakotkářský, leckerhaftig. Na Slov.
Lakotkářství, n. Leckerhaftigkeit. Na
Slov. Lakotně, hltavě, gierig, geizig. L. jísti,
(žráti, hltati, lakotným býti, oblo požírati). V. Jsa 1. živ. Boč. Lakotněti, ějí, ěl, ění, fressgierig, gierig
werden. Ros. Lakotnice, e, f., eine Näscherin. Kom.
Lakotník, a, m., Lecker, Leckermaul.
Tys., Žid. — L., Geizhals. Lakotniti, gierig, gefrässig machen. Jg.
Lakotnosť, i, f. = lakota.
Lakotný; lakoten, tna, tno, chtivý, gierig;
zvl. v jídle, nenasycený, hltavý, gefrässig. Br. L. jedení. V., žádosť. Štelc., dědic. — k čemu: k nějakému pokrmu. Jel. — L. — lakomý. Vz Lakota. Lakování, n., natírání dřevěných, kovo-
vých, kožených atd. předmětů barvami a po- kostem. Vz více v S. N. Lakovati koho = balamutiti. Rk. — co:
stůl (lakem natírati), lackiren. — co čím: Us. — kde. Us. Lákovina, y, f., eingesalzene Speisen.
Ros. Lakový. Lack-. L. barva, pokosť. Nz. Vz
Lak. Lákový. L. maso. Vz Lák. Lacken-, ein-
gesalzen. |
||
|
|||
Předchozí (873)  Strana:874  Další (875) |