875

Lakušník, u, m. L. obecný (pryskyřník),
ranunculus aquatilis. FB. 69.

Lakvěti, 3. pl. -ví, ěl, ění = lakomiti,
lakotiti. — po čem: po bohatství. Č.

Lakvič, e, m., lakvil = lakomec. Geiz-
hals, Filz. Us., Č., Dch.

Lakvička, y, f., skrblice, eine Geizige.
Us., Č.

Laky, vz Pokost.

Lakýr, a, m., der Lackirer. Rk.

Lakýrka, y, f., vz Kože. — L., lakovaný
střevíc, lackirter Schuh, Lackstiefel. Us. Polič.

Lakýrník, a, m. = lakýr.

Lakýrovati, lépe: lakovati.

Lala, holala! hlas myslivců, když psy
štvou. Šp.

Lalia = lilie. Na Slov.

Lalka, y, f., panenka hračkou dětem.

Laločnatý list, lolabum f., gelappt. Vz
Kk. 30.

Laločnice, e, f. L. prstnatá, alcyonium
palmatum, polyp; 1. cizopasná, sympodium
coralloides. Frč. 31.

Laločný, -ční, Unterkehl-. L. kůže. Reš.

— L. = laločnatý.

Laloch, lalok, lalouk, u, m., laloček,
čku, lalošek (na Mor. ), lalouček, lalou-
šek. L., podbradek, dvoubradík. Unter-
kehle, -kinn, Halswamme, die Wampe, das
Läppchen, der Koder. Ros. L. hovadí, bý-
kový. V. Člověk tučný má lalok. Us. — L.
= l. ucha n. ušní, nejnižší čásť ucha. La-
loček u boltce, das Ohrläppchen. — L. ko-
houtí = červené návěšky na krku kokoutím,
Bart, Lappen. Jg., Rk. — L. u jater, u plic.
Lappen. Jg. — L. u rostlin. Jednotlivé části,
ve které jest čepel zářezy rozdělena, jsou-li
široké a zaokrouhlené, slovou laloky (lobi,
Lappen). Kk. 30.

Lalokový, aus Lappen. Kožich kuní 1.
1570. Gl. 115.

Lalotati = žvatlati, lallen. Koll.

Lalouček, šp. m. laloček, vz Laloch. V.,

Jg.

Laloučnatý, šp. m. laločnatý. Jg.

Lalouk, šp. m. lalok. Jg.

Laluje, e, f. = lilie. Na Slov.

Lama, y, f., auchenia lama, das Lama,
die Kameelziege, nižší než jelen, barvy hnědé
často s bílými skvrnami. Žije v již. Ame-
rice. Vz více v S. N., Frč. 382.

Lamač, e, m., ein Brecher. L. kamene.
Us. — L. =hrubý člověk, hulvát, Ros., lam-
železo, hromotluk, silák, ein knochiger Kerl.
Sml. — L. lebeční. Vz Nástroje k pitvě. Cn.

Lamačka, y, f., která láme, die Brecherin.

— L. lnu, na len, mědlice, mědlovačka, trlice,
trdlice, lamka, třepačka, třepanice, chřa-
stačka, křástačka, trojna, trojačka, die Flachs-
breche. Hořejší čásť: trdlo, trlo. Šp. Len
suchý se na 1-ce dokonale vyláme. Us. Dch.

Lámání, n., das Brechen. L. (lom) pa-
prskův, světla, L. jednoduché n. obyčejné,
dvojnásobné (dvojlom); poměr lomu; lámání
hvězdářské, zemské; tabule lámání paprskův.
Nz. L. hlavy. Us. — L. = zlomek, lámaný
počet, ein Bruch. — L. = nemoc, Gicht. L.
v kloubích (pakostnice), v rukou, nohou (dna),
v údech; l. suché (rheuma). Leška, D., Zlob.

Lámanina, y, f., lámání rozličným způ-

sobem, das Brechen. — L., věci lámané, ein
Bruch. L. nohy. Čern.

Lámanka, y, f. = krupice, na Mor. Kk.
113. — L., zopíchaný ječmen, velké kroupy,
na vých. Mor.

Lámaný, gebrochen. L. kámen, počet
(zlomek). Jg.

Lámati, lamám a lámu, lámej a lam, lá-
maje a láma (ouc), al, án, ání; lámávati; lo-
miti, 3. pl. -mí, lom, mě(íc), il, en, ení; lo-
mívati, brechen, entzwei brechen; boleti, trá-
piti, reissen, quälen, plagen; nedodržeti,
brechen; krümmen, beugen. Jg. — co: chléb,
prkno, kopí, víru, přísahu, příměří, přátel-
ství, Jg., němčinu, Us., ruce, Bib., kamení,
skálu. Vys. Lámala matka své ruce. Sš. P.
68. Moc železo láme. V. Láme kosti jazyk
měkký. Br. Náhlá a nutná potřeba právo
láme. Pr. měst. Podvolení (svolení) práva
lomí. Vš. Větve vítr láme. Us. Tichá voda
břehy láme. Us. L. len, jazyk (překonati
obtíže vyslovování). Us. Takovou zvyklosť
nám bez slušných příčin l. a rušiti se ne-
chtělo. 1583. Gl. 115. — koho. Zima mne
láme; dna ho láme. Jg. — co kde: rudy
ve skalách lámati. Vys. Díru ve zdi, Har.,
stromy v lese, Har., kámen v lomech. Ml.
Láme mne v kloubech. Nt. Na zdi kámen
lámal a kus vylomil. Sych. Hlavu nad tím
si lámal. Rk. Rukama nad hlavou 1. Br., V.

— co komu: si hlavu (starati se), Us., Dch.,
lačnému chléb 1. Br. — co proč: Nač si
hlavu 1. pro věc ničemnou? Sych. Ruce ža-
lostí lámati. Alx., Anth. Jir. I. 31. — (co)
čím. Zločince kolem, Jg., Er. P. 478., brány
zlatem 1. (= otvírati), L.; rukama 1., Rkk.;
hořem rukama 1., V., se prací. L. — co
čím oč. Rozumem svým o to hlavy nelámal.
Štelc. Já o to nebudu hlavy 1. (o to se sta-
rati). Ros. Co tam, to tam, o to hlavy ne-
lam, neb na to již žádný žid nic nepůjčí. V.

— co, se ke komu, k čemu. Dítky k tobě
ruce lomí. Puch. Zloději k sousedu se lomili.
Šm. Kámen k stavbě l. — co kam: skálu
do vápenice lámati, Byl., chléb do polévky.

— co nač: na drobné kousky. — co přes
co: tyčku přes koleno. — co po kom:
Dítě po matce (jí se řídíc), po chůvě slova
láme. — se. Světlo se láme, hrnec, led se
láme. Us. — se kam: do domu zloději se
lámou. Us. — se s kým. S divokými zví-
řsty se 1. = potýkati. L. Tu sě s ním lomil
muž. Bibl. Jir. — se čím: prací, Šm., trud-
ností. L. — se kam kudy. Zdí do domu
se lámati.

Lámavec, vce, m., psathura borbonica,
rostl. Presl.

Lámavosť, i, f., Zerbrechlichkeit. Láma-
vosť světla, tepla. Rostl.

Lámavý, lámající, brechend. L. dna. D.
L., křehký, zerbrechlich, spröd. L. tělo. Rostl.

Lambach, a, m., město v Horních Ra-
kousích. Vz S. N.

Lambrecht, a, m., Sv. L., mě. v Štýrsku.
Vz S. N.

Lamě, ěte, n., ein junges Lama.

Lamečka, y, f., vz Lámka.

Lamentace, e, f., z lat., nářek, naříkání,
úpění, hořekování. Rk. Vz více v S. N. La-
mentation, Wehklage, Jammer, Klagelied.