Předchozí (874)  Strana:875  Další (876) |
|
|||
875
|
|||
|
|||
Lakušník, u, m. L. obecný (pryskyřník),
ranunculus aquatilis. FB. 69. Lakvěti, 3. pl. -ví, ěl, ění = lakomiti,
lakotiti. — po čem: po bohatství. Č. Lakvič, e, m., lakvil = lakomec. Geiz-
hals, Filz. Us., Č., Dch. Lakvička, y, f., skrblice, eine Geizige.
Us., Č. Laky, vz Pokost.
Lakýr, a, m., der Lackirer. Rk.
Lakýrka, y, f., vz Kože. — L., lakovaný
střevíc, lackirter Schuh, Lackstiefel. Us. Polič. Lakýrník, a, m. = lakýr.
Lakýrovati, lépe: lakovati.
Lala, holala! hlas myslivců, když psy
štvou. Šp. Lalia = lilie. Na Slov.
Lalka, y, f., panenka hračkou dětem.
Laločnatý list, lolabum f., gelappt. Vz
Kk. 30. Laločnice, e, f. L. prstnatá, alcyonium
palmatum, polyp; 1. cizopasná, sympodium coralloides. Frč. 31. Laločný, -ční, Unterkehl-. L. kůže. Reš.
— L. = laločnatý.
Laloch, lalok, lalouk, u, m., laloček,
čku, lalošek (na Mor. ), lalouček, lalou- šek. L., podbradek, dvoubradík. Unter- kehle, -kinn, Halswamme, die Wampe, das Läppchen, der Koder. Ros. L. hovadí, bý- kový. V. Člověk tučný má lalok. Us. — L. = l. ucha n. ušní, nejnižší čásť ucha. La- loček u boltce, das Ohrläppchen. — L. ko- houtí = červené návěšky na krku kokoutím, Bart, Lappen. Jg., Rk. — L. u jater, u plic. Lappen. Jg. — L. u rostlin. Jednotlivé části, ve které jest čepel zářezy rozdělena, jsou-li široké a zaokrouhlené, slovou laloky (lobi, Lappen). Kk. 30. Lalokový, aus Lappen. Kožich kuní 1.
1570. Gl. 115. Lalotati = žvatlati, lallen. Koll.
Lalouček, šp. m. laloček, vz Laloch. V.,
Jg.
Laloučnatý, šp. m. laločnatý. Jg.
Lalouk, šp. m. lalok. Jg.
Laluje, e, f. = lilie. Na Slov.
Lama, y, f., auchenia lama, das Lama,
die Kameelziege, nižší než jelen, barvy hnědé často s bílými skvrnami. Žije v již. Ame- rice. Vz více v S. N., Frč. 382. Lamač, e, m., ein Brecher. L. kamene.
Us. — L. =hrubý člověk, hulvát, Ros., lam- železo, hromotluk, silák, ein knochiger Kerl. Sml. — L. lebeční. Vz Nástroje k pitvě. Cn. Lamačka, y, f., která láme, die Brecherin.
— L. lnu, na len, mědlice, mědlovačka, trlice,
trdlice, lamka, třepačka, třepanice, chřa- stačka, křástačka, trojna, trojačka, die Flachs- breche. Hořejší čásť: trdlo, trlo. Šp. Len suchý se na 1-ce dokonale vyláme. Us. Dch. Lámání, n., das Brechen. L. (lom) pa-
prskův, světla, L. jednoduché n. obyčejné, dvojnásobné (dvojlom); poměr lomu; lámání hvězdářské, zemské; tabule lámání paprskův. Nz. L. hlavy. Us. — L. = zlomek, lámaný počet, ein Bruch. — L. = nemoc, Gicht. L. v kloubích (pakostnice), v rukou, nohou (dna), v údech; l. suché (rheuma). Leška, D., Zlob. Lámanina, y, f., lámání rozličným způ-
|
sobem, das Brechen. — L., věci lámané, ein
Bruch. L. nohy. Čern. Lámanka, y, f. = krupice, na Mor. Kk.
113. — L., zopíchaný ječmen, velké kroupy, na vých. Mor. Lámaný, gebrochen. L. kámen, počet
(zlomek). Jg. Lámati, lamám a lámu, lámej a lam, lá-
maje a láma (ouc), al, án, ání; lámávati; lo- miti, 3. pl. -mí, lom, mě(íc), il, en, ení; lo- mívati, brechen, entzwei brechen; boleti, trá- piti, reissen, quälen, plagen; nedodržeti, brechen; krümmen, beugen. Jg. — co: chléb, prkno, kopí, víru, přísahu, příměří, přátel- ství, Jg., němčinu, Us., ruce, Bib., kamení, skálu. Vys. Lámala matka své ruce. Sš. P. 68. Moc železo láme. V. Láme kosti jazyk měkký. Br. Náhlá a nutná potřeba právo láme. Pr. měst. Podvolení (svolení) práva lomí. Vš. Větve vítr láme. Us. Tichá voda břehy láme. Us. L. len, jazyk (překonati obtíže vyslovování). Us. Takovou zvyklosť nám bez slušných příčin l. a rušiti se ne- chtělo. 1583. Gl. 115. — koho. Zima mne láme; dna ho láme. Jg. — co kde: rudy ve skalách lámati. Vys. Díru ve zdi, Har., stromy v lese, Har., kámen v lomech. Ml. Láme mne v kloubech. Nt. Na zdi kámen lámal a kus vylomil. Sych. Hlavu nad tím si lámal. Rk. Rukama nad hlavou 1. Br., V. — co komu: si hlavu (starati se), Us., Dch.,
lačnému chléb 1. Br. — co proč: Nač si hlavu 1. pro věc ničemnou? Sych. Ruce ža- lostí lámati. Alx., Anth. Jir. I. 31. — (co) čím. Zločince kolem, Jg., Er. P. 478., brány zlatem 1. (= otvírati), L.; rukama 1., Rkk.; hořem rukama 1., V., se prací. L. — co čím oč. Rozumem svým o to hlavy nelámal. Štelc. Já o to nebudu hlavy 1. (o to se sta- rati). Ros. Co tam, to tam, o to hlavy ne- lam, neb na to již žádný žid nic nepůjčí. V. — co, se ke komu, k čemu. Dítky k tobě
ruce lomí. Puch. Zloději k sousedu se lomili. Šm. Kámen k stavbě l. — co kam: skálu do vápenice lámati, Byl., chléb do polévky. — co nač: na drobné kousky. — co přes
co: tyčku přes koleno. — co po kom: Dítě po matce (jí se řídíc), po chůvě slova láme. — se. Světlo se láme, hrnec, led se láme. Us. — se kam: do domu zloději se lámou. Us. — se s kým. S divokými zví- řsty se 1. = potýkati. L. Tu sě s ním lomil muž. Bibl. Jir. — se čím: prací, Šm., trud- ností. L. — se kam kudy. Zdí do domu se lámati. Lámavec, vce, m., psathura borbonica,
rostl. Presl. Lámavosť, i, f., Zerbrechlichkeit. Láma-
vosť světla, tepla. Rostl. Lámavý, lámající, brechend. L. dna. D.
L., křehký, zerbrechlich, spröd. L. tělo. Rostl. Lambach, a, m., město v Horních Ra-
kousích. Vz S. N. Lambrecht, a, m., Sv. L., mě. v Štýrsku.
Vz S. N. Lamě, ěte, n., ein junges Lama.
Lamečka, y, f., vz Lámka.
Lamentace, e, f., z lat., nářek, naříkání,
úpění, hořekování. Rk. Vz více v S. N. La- mentation, Wehklage, Jammer, Klagelied. |
||
|
|||
Předchozí (874)  Strana:875  Další (876) |