876

Lamentovati, naříkati, bědovati. Ne:
lamentirovati. Lamentiren, wehklagen, jam-
mern.

Lamfogt, a, m., zastr., z něm. Landvogt,
představený medařův u Rožnova na Moravě.
1591.

Lami-a, e, f., mě. v Thessalii. — Lamij-
ský, lamský.

Lamice, e, f. = lama. Jg.

Lámka, lamečka, y, f., na Mor. a v Opav.
= trlice na len. D., Pk. L. o jednom zubu,
potírka o dvou. D. — L. = lámání v údech,
na Slov. Gicht, Reissen in den Gliedern.

Lamoziti, hlamoziti, 3. pl. zí, il, ení; la-
mozívati=lámáním chramost činiti, rascheln.
— abs. Jelen lamozil. Na Mor. — čím.
Čím to tam hlamozíš ? Ros. — se na co =
Na stromy = šplhati, lézti, kriechen. Ssav.
— se čím n. s čím = namáhati se, sich
anstrengen. Rk., Jg.

Lampa, y, f., lampka, lampička, z řec.;
1. sprostá hliněná: kahanec. Die Lampe. L.
slouží k spalování hořlavých látek, jichžto
buď k osvětlování buď k zahřívání se užívá.
Vz více v S. N. Částky lampy: podstavec,
cilindr, klobouk, koule, stinidlo atd. Š. a Ž.
L. (kahan) spájecí (Löthlampe), dmucha-
večná (Löthrohrl. ), chemická n. lučebnická,
argandská, Nz., ssavá, tlakostrojná, S. N.,
slonicí svítilna, zlodějka (Blendlaterne), Šp.,
skleněná, mosazná (při pouštění žilou), vz
Nástroje k pouštění žil. Cn. L. visací, sto-
jací, kuchyňská, noční. Š. a Ž. Lampa na
stůl, do chléva, na petrolej, petrolejová, ole-
jová, skleněná, kovová, porcelánová atd.
Přes kouli lampy dává se stinidlo. Pt. V lam-
pách se pálí olej řepkový, olivový, dřevěný,
makový, rybí tuk, kamfin, fotogen, solarní
olej, petrolej, líh, plyn. S. N. Hvězdy jsou
co lampy na nebi zavěšené. Kom. Sedm lamp
na svícnu. Br. Lampa hasne; lampu rozsví-
titi, do lampy knot dáti, lampu vyčistiti, vy-
cíditi, na stul připraviti. — L. Lampy neb
světla = vlčí oči. Šp.

Lampář, e, m., Lampenmacher, -händler,
-anzünder. Us.

Lampart, u, m., vz Víno (lombardské).

Lampáš, e, m. = lucerna. Na Slov.

Lamperta, y, f., z lat. lampetra, ryba
okatice, Steinsauger, Lamprette, Neunauge. Jg.

Lampertský ořech = lískový, Haselnuss.
Byl.

Lampička, vz Lampa.

Lampný, -ní = lampový. Lampen-. L.
dívka, oheň. Th.

Lampola, y, f., silný sochor k vytaho-
vání pařezů. Us. u Jil.

Lampor, u, m., černý druh hroznův. Na
Slov.

Lampový, Lampen-. L. cívka, oheň, rourka,
trubka, Jg., pec, sáze. Nz. L. zimnice, vz
Zimnice.

Lampreda, Aqu., lampryda, y, f., V. =
lamperta.

Lamprokl-es, a (ea), jm. řecké.

Lampsak-os, a, m., mě. v Mysii. Vz S. N.

Lamzák, a, m. = silák. Us. v Chrud. Kd.

Lamželezo, a, m., der Eisenfresser. Rk.

Lán, u, m., míra rolí, 50—60 korců vý-
sevku n. až 300 provazcův. Háj. Na Mor.

120 měr výsevku. Mřk. Die Hube, Hufe. L.
dědiny, rolí, pole, louky, lesa. Š. a Ž. K tomu
statku náležejí dva lány rolí. Ros. Díl třetí
lánu. D. Celý l., půl, čtvrť lánu. Vz více v Gl.
116. L., půllán, čtvrťlán, tříčtvrťlán, a pod-
sedek (^l/₈ lánu). Mřk. L. zemský, králov-
ský (64), kněžský, panský n. zemanský svo-
bodný (53), sedlský poplatný n. podúroční
(43 korce výsevku). Jg., Gl. 116. Kdo má půl
lánu, ať jde na stranu, kdo má tři lány, může pít
s pány. Vz Bohactví. Lb. — L. = pole k tě-
žení propůjčené, též dolová míra sedm later
dlouhá a široká. Vys. Jiní za jistú zvlášt-
nosť při svých laních aby zůstali, kováři
také kovářský devátý díl po vší hoře ob-
drží, kteříť kují k lánu prvotnímu. CJB.
313. Něco na lány rozměřiti. Háj. Na láně
seděti. Ms. pr. pr.

Laň, ě, laně, ě, f., laňka, lanička, samice
jelení, die Hirschkuh, das Thier. Šp. L. do
leče vpadla. Kom. L. klade, vrhá, metá (=
rodí. ) Šp. Pes po laňkách běhá. V. Dančí 1.
Jg. — L., ě, m. = jelen. Za utiekajuciem
laněm. Ms. 14. stol. Č.

Lana, y, f. = lano, tlustý a dlouhý pro-
vaz, na Moravě, Seil. — Lana, pl., n., vz
Lano, Takelwerk.

Lána, gt. Lán, pl., n., vesnice u Rakov-
níka. Jíti na Lána; na Lánech.

Lanadlo, a, n., náčiní k dělání provazů
a lan, Klappergeschirr. Techn.

Lanař, e, m., kdo dělá lana, der Reif-
schläger. D.
Laňátko, a, m. = kolouch, laně.
Lanceta, y, f., z lat. lancea, nástroj ran
hojičský, k bodu i k řezu způsobilý, po-
doby kopinaté, jehož se užívá k pouštění
krve, k očkování, k otvírání hlíz, menších
nádorů atd. Vz více v S. N. Pušťadlo, Lan-
zette.
Lancier (lansjé), fr., kopiník. Rk.
Lancknecht, a, m., šp. z něm. Lanzen-
knecht, pěší voják v 16. a 17. stol. Vz S. N.
— Lancknechty = rohaté střevíce, Schuhe
mit Hörnern; střevíce bez nártu, samý pod-
sev, Sohlen. V.

Lancuch, lancouch, lancoch, u, m., = řetěz,
die Kette. Vsadil šafáře na 2 lancochy a v úterý
ho pustil z řetězů. Půh. 1509. Gl. L., řetěz
k rumpálům s malými kroužky. Us. v Krkon.
L-chem bijí se hoši, když hrají na vlka a
podob. hry. — L., a, m., lancucha, y, m.,
v Chrud. Kd., = klacek, kolohnát. D. Pobízej
1-a ode hřbeta do ucha. Pk. v Táb., Nvk.
Landák, u, m., len, který se mlátí. Dresch-
flachs. Us. Petrov. — L., a, m. = klacek,
kolohnát. Tys jako 1. Us.

Landati se, langsam gehen. Rk.
Landava, y, f., mě. Landau, v porýn-
ském Falcku. Vz S. N.

Landenge, něm., úžina zemská, mezimoří,
okřídlí, Rk., přešívek, šíje, převlaka. Š. a Ž.
Landfrid, lantfrid, u, m., z něm. Land-
frieden, v kn. tov. obecný zápis. 1. Písemní
zápis stavů, že chtějí zemské zákony za-
chovávati, pře své nikoli mocí a násilím,
nýbrž výpovědí zemských úřadův uklízeti,
škůdce země pronásledovati atd. Konal
se hlavně, když vladař na trůn nastoupil
aneb zemřel. — L., spolek několika krajů,