Předchozí (876)  Strana:877  Další (878) |
|
|||
877
|
|||
|
|||
aby škůdce země brannou mocí na uzdě
drželi. V 1. ozbrojený proti těm vydřiduchům k své obraně že sestoupí. Mus. 1848. 264. — L., ti, kteří takový spolek učinili. P. Menhart s l-dem kraje plzeňského porazili jsú vojska táborská. Vz více v Gl. 117. Landhrabě, lanthrabě, ěte, n., landhrabí,
Landgraf. Vz S. N. Landhraběnka, y, f., Landgnifin.
Landovati = toulati se, henunflankiren;
holdem choditi, fechten, herumbetteln. Us. Landzunge, něm., ostroh, ostrožna, okřídlí,
nos, Š. a Ž., jazyk země, výběžek do moře. Rk. Laně, ěte, n. = laňátko. — Laně, ě,
f. = laň. Lanec, nce, m. = lancuch.
Lanfaléř, e, m., zastr., z něm. Landfahrer.
Gl. 117., Jel. Länge, něm. In die Länge ziehen, pro-
dlíti, prodlívati, protahovati, prodloužiti. Bitva se dlouho prodlévala. Háj. (Mk. ) Langenau, Langovo v prus. Slez.
Langenbielau, Bělavá dlouhá, v prus.
Slezsku. Langendorf, Loučka (horní a dolní) u
Unčova na Mor. Langenlutsch, Dlouhá loučka u morav-
ské Třebové. Langusty, palinurida, patří k pňookým
korýšům; mají krunýř velmi pevný a drsný; vnitřní tykadla jsou zakončena klepítky, nohy však jsou bez klepet. — Langusta obecná, palinurus vulgaris. Vz Frč. 107. Lanhavéř, e, m., z něm. Lan-, Lehnhauer,
v horn. Gl Laní, od laně, Hirschkuh-. L. srsť, mléko,
Us., nohy. Br. Lání, n. = štěkání (strč. ), das Bellen. Lánie
psóv. Rkk. 22. — L., hubování, kárání, ha- nění. (Synon.: slovy trestání, domlouvání, domluva, kapitola, vytýkání), das Schmäh- reden, Fluchen, Schelten. Pro malou věc začnou 1. a bouřku. Reš. Vz Sytý. — L., Beschimpfung. Sob. 155. O lání měštěnín měštěnína: o to na svém právě viniti má. Vác. XI., Pr. 1861. 27. Neplatil-li rukojmě aneb dlužník v určitou dobou svého dluhu, směl ho věřitel láním, lacími listy (Schelt- briefe) po 14 dnech za příčinou nedodrženého slibu veřejně kárati a tupiti. O tom vz ob- šírný článek v Gl. 117. až 120. Vz Láti. Láník, a, m., sedlák, mající 60 korců
výsevku = celý lán; celoláník (pololáník). D. Vz Lán. Ein Hüfner, Hübner, Vollmaier, Vollspanner. Lanitva, y, f. = tvář, Wange, Backe. Št.
Laňka, vz Laň.
Laňkovy, pl., m., jm. polí. Us., Ber., Dch.
Lankvara, laňkvara, y, f. = vyvětralé
víno, pivo. Kom., Us. Abgestandener Wein, schales Bier. Us. Lanní, od lána, Lahn-, Hube-. L. míra. Jg.
Lano, láno, lánko, lanko, a, n., lana, y,
f. (mor. ). Sr. řec. Uvov. L., provaz lodní n. plavecký, Kabeltau, Schiffseil. V. Lano k ta- žení, Zugseil, Schlepptau. V., D. L. plachetné, plachtové. Brasse. Lodí lany opatřiti (ola- niti). D. — Lana, lan, pl., n., lanoví, Takel- werk, Tauwerk. D. — L., tlustý, dlouhý provaz, jímž prameny dříví k lapačům uta- |
hují. Flossseil. Us. — L. šplhací, vz Šplhání.
Lanovati, kmeny s vrchu po lanu spou-
štěti. Um. les. Lanoví, n., das Takelwerk. Vz Lano.
Landškroun, a, m., Landskron, město
v Čechách. Vz S. N. Lanthan, u, m., kov. Šfk. 215.
Lanttuch, u, m., zastr., z něm. Land-
tuch, hrubé sukno. Gl. Lanýž, e, m., jelení hubka, Wölk., homo-
lika jedlá či tartofle či ořešák, tuber ciba- rium, die schwarze Trüffel, Speisetrüffel, Erd- nuss, Erdschwamm. Vz Kk. 76., Čl. 182. Lanýžník, a, m. Trüffelhund. Rk.
Lanýžovec, vce, m., Trüffelwurst. Rk.
Lanýžový, Trüffel-.
Lanžhot, a, m., Landshut, mě. v Břec-
lavsku na Mor. Vz S. N. Lanžov, a, m., ves v Bydžovsku. Ptr.
Lanžovati, herumstreichen. Št., Hus.
Laodama-s, nta, m., syn krále thebského
Eteokla. Vz S. N. Laodike, y, f., dcera Priamova.
Laodikea, e, f., jm. šesti měst asijských.
Vz S. N. Laokoo-n, nta, m., kněz Apollonův v Troji.
Vz S. N. Laomedo-n, nta, m., král trojský, otec
Priamův. Vz S. N. Lap = náhle, na zdařbůh, bez rozmyslu.
Jir. Moudrý ne lap koho slovem viní. St. skl. — L., u, m., lapání, das Fangen; co lapeno, der Fang. Šp. Zůstali tam na lapech. Skl. 1223. — L., a, m., 1. hlupák, trulda, ein Lappe, Laffe (Kat. 2139. ); 2. = Lopař, obyvatel Laponska. D. Lapa, y, f. = lapačka.
Lapacký, Häscher-.
Lapač, e, m., lapáček, čka, m., der
Häscher, Fänger. L. cizího jmění (šidič). — L., pochop. L. — L., kůl v břehu neb ve vodě zaražený, na kterýž přivazují lodí, vory atd. Pfahl. Lánem prameny (dříví) k la- pačům utahují. Us. (Vorlík). — L., Bullen- beisser. — L., ein Kaper (člověk i loď). Jg. — L., Worthäscher, Wortfänger. V. Mudrá-
ček jest lapáček. Ros. L. číhá na podřeknutí. Sych. — L., klevetárna. Seděti na 1-či. Us. Lapačka, y, f. L., která lapá, die Häscherin.
— L. slov, Sophistin. — Lapačky, Hasch-
zange, malé, pleskaté kleště. — L., osidlo, oko na ptáky (D. ) — L., chytrá 1. (chytrá otázka k vyzvědění čehos tajného, Falle, Kniff. Vz Tajemství. Č. Lapačku na někoho vymysliti. Kom. Prot. 281. To jsou jen la- pačky; přišels na lapačky. Ros. Chytrými 1-kami, ukazujíce bystrost vtipu svého, za- hrávají. — Bylo to (Odbyt), jako na lapačku (brzy rozebráno). Šm. Us. na Plaště. Prk. Vz Dračka. Lapadlo, a, n., Fallstrick.
Lapák, u, m., noha dravého ptáka. Šp.
— L., hra s pěti kaménky. Ptr. — L., vě-
zení, Arrest. Je v 1-ku. Us., Sml. — L., a, m., kdo lapá. Der Raffer, Häscher, Hus., Dch.; 1. pes. Us. Sml. Lapání, n., vz Lapati. V. L. ptáků (čižba).
Kom. — Bavili se bez 1., unverfänglich. Dch. Lapanice, e, f. = chytanice. Gehasche.
To byla 1. Us. |
||
|
|||
Předchozí (876)  Strana:877  Další (878) |