877

aby škůdce země brannou mocí na uzdě
drželi. V 1. ozbrojený proti těm vydřiduchům
k své obraně že sestoupí. Mus. 1848. 264.
— L., ti, kteří takový spolek učinili. P.
Menhart s l-dem kraje plzeňského porazili
jsú vojska táborská. Vz více v Gl. 117.

Landhrabě, lanthrabě, ěte, n., landhrabí,
Landgraf. Vz S. N.

Landhraběnka, y, f., Landgnifin.

Landovati = toulati se, henunflankiren;
holdem choditi, fechten, herumbetteln. Us.

Landzunge, něm., ostroh, ostrožna, okřídlí,
nos, Š. a Ž., jazyk země, výběžek do moře. Rk.

Laně, ěte, n. = laňátko. — Laně, ě,
f. = laň.

Lanec, nce, m. = lancuch.

Lanfaléř, e, m., zastr., z něm. Landfahrer.
Gl. 117., Jel.

Länge, něm. In die Länge ziehen, pro-
dlíti, prodlívati, protahovati, prodloužiti.
Bitva se dlouho prodlévala. Háj. (Mk. )

Langenau, Langovo v prus. Slez.

Langenbielau, Bělavá dlouhá, v prus.
Slezsku.

Langendorf, Loučka (horní a dolní) u
Unčova na Mor.

Langenlutsch, Dlouhá loučka u morav-
ské Třebové.

Langusty, palinurida, patří k pňookým
korýšům; mají krunýř velmi pevný a drsný;
vnitřní tykadla jsou zakončena klepítky,
nohy však jsou bez klepet. — Langusta
obecná, palinurus vulgaris. Vz Frč. 107.

Lanhavéř, e, m., z něm. Lan-, Lehnhauer,
v horn. Gl

Laní, od laně, Hirschkuh-. L. srsť, mléko,
Us., nohy. Br.

Lání, n. = štěkání (strč. ), das Bellen. Lánie
psóv. Rkk. 22. — L., hubování, kárání, ha-
nění. (Synon.: slovy trestání, domlouvání,
domluva, kapitola, vytýkání), das Schmäh-
reden, Fluchen, Schelten. Pro malou věc
začnou 1. a bouřku. Reš. Vz Sytý. — L.,
Beschimpfung. Sob. 155. O lání měštěnín
měštěnína: o to na svém právě viniti má.
Vác. XI., Pr. 1861. 27. Neplatil-li rukojmě
aneb dlužník v určitou dobou svého dluhu,
směl ho věřitel láním, lacími listy (Schelt-
briefe) po 14 dnech za příčinou nedodrženého
slibu veřejně kárati a tupiti. O tom vz ob-
šírný článek v Gl. 117. až 120. Vz Láti.

Láník, a, m., sedlák, mající 60 korců
výsevku = celý lán; celoláník (pololáník). D.
Vz Lán. Ein Hüfner, Hübner, Vollmaier,
Vollspanner.

Lanitva, y, f. = tvář, Wange, Backe. Št.

Laňka, vz Laň.

Laňkovy, pl., m., jm. polí. Us., Ber., Dch.

Lankvara, laňkvara, y, f. = vyvětralé
víno, pivo. Kom., Us. Abgestandener Wein,
schales Bier. Us.

Lanní, od lána, Lahn-, Hube-. L. míra. Jg.

Lano, láno, lánko, lanko, a, n., lana, y,
f. (mor. ). Sr. řec. Uvov. L., provaz lodní n.
plavecký, Kabeltau, Schiffseil. V. Lano k ta-
žení, Zugseil, Schlepptau. V., D. L. plachetné,
plachtové. Brasse. Lodí lany opatřiti (ola-
niti). D. — Lana, lan, pl., n., lanoví, Takel-
werk, Tauwerk. D. — L., tlustý, dlouhý
provaz, jímž prameny dříví k lapačům uta-

hují. Flossseil. Us. — L. šplhací, vz Šplhání.

Lanovati, kmeny s vrchu po lanu spou-
štěti. Um. les.

Lanoví, n., das Takelwerk. Vz Lano.

Landškroun, a, m., Landskron, město
v Čechách. Vz S. N.

Lanthan, u, m., kov. Šfk. 215.

Lanttuch, u, m., zastr., z něm. Land-
tuch, hrubé sukno. Gl.

Lanýž, e, m., jelení hubka, Wölk., homo-
lika jedlá či tartofle či ořešák, tuber ciba-
rium, die schwarze Trüffel, Speisetrüffel, Erd-
nuss, Erdschwamm. Vz Kk. 76., Čl. 182.

Lanýžník, a, m. Trüffelhund. Rk.

Lanýžovec, vce, m., Trüffelwurst. Rk.

Lanýžový, Trüffel-.

Lanžhot, a, m., Landshut, mě. v Břec-
lavsku na Mor. Vz S. N.

Lanžov, a, m., ves v Bydžovsku. Ptr.

Lanžovati, herumstreichen. Št., Hus.

Laodama-s, nta, m., syn krále thebského
Eteokla. Vz S. N.

Laodike, y, f., dcera Priamova.

Laodikea, e, f., jm. šesti měst asijských.
Vz S. N.

Laokoo-n, nta, m., kněz Apollonův v Troji.
Vz S. N.

Laomedo-n, nta, m., král trojský, otec
Priamův. Vz S. N.

Lap = náhle, na zdařbůh, bez rozmyslu.
Jir. Moudrý ne lap koho slovem viní. St.
skl. — L., u, m., lapání, das Fangen; co
lapeno, der Fang. Šp. Zůstali tam na lapech.
Skl. 1223. — L., a, m., 1. hlupák, trulda,
ein Lappe, Laffe (Kat. 2139. ); 2. = Lopař,
obyvatel Laponska. D.

Lapa, y, f. = lapačka.

Lapacký, Häscher-.

Lapač, e, m., lapáček, čka, m., der
Häscher, Fänger. L. cizího jmění (šidič). —
L., pochop. L. — L., kůl v břehu neb ve
vodě zaražený, na kterýž přivazují lodí,
vory atd. Pfahl. Lánem prameny (dříví) k la-
pačům utahují. Us. (Vorlík). — L., Bullen-
beisser. — L., ein Kaper (člověk i loď). Jg.

— L., Worthäscher, Wortfänger. V. Mudrá-
ček jest lapáček. Ros. L. číhá na podřeknutí.
Sych. — L., klevetárna. Seděti na 1-či. Us.

Lapačka, y, f. L., která lapá, die Häscherin.

— L. slov, Sophistin. — Lapačky, Hasch-
zange, malé, pleskaté kleště. — L., osidlo,
oko na ptáky (D. ) — L., chytrá 1. (chytrá
otázka k vyzvědění čehos tajného, Falle,
Kniff. Vz Tajemství. Č. Lapačku na někoho
vymysliti. Kom. Prot. 281. To jsou jen la-
pačky; přišels na lapačky. Ros. Chytrými
1-kami, ukazujíce bystrost vtipu svého, za-
hrávají. — Bylo to (Odbyt), jako na lapačku
(brzy rozebráno). Šm. Us. na Plaště. Prk.
Vz Dračka.

Lapadlo, a, n., Fallstrick.

Lapák, u, m., noha dravého ptáka. Šp.

— L., hra s pěti kaménky. Ptr. — L., vě-
zení, Arrest. Je v 1-ku. Us., Sml. — L., a,
m., kdo lapá. Der Raffer, Häscher, Hus.,
Dch.; 1. pes. Us. Sml.

Lapání, n., vz Lapati. V. L. ptáků (čižba).
Kom. — Bavili se bez 1., unverfänglich. Dch.

Lapanice, e, f. = chytanice. Gehasche.
To byla 1. Us.