878

Lapánka, y, f., Ballstange, palaestra. Na
Slov.

Lapati, lapám a lapi, lapávati a lapiti,
il, en, ení; lapívati; lapnouti, pnul a pl, ut,
utí, chytati, jímati, haschen, greifen, fangen.
Jg. — co, koho: ptáky, holuby, V., lodí,
vzduch, slova, Us., stín, Kom. (koho = ši-
diti). Kdo chce ptáky lapati, neházej kyjem
(mezi ně). Ros. Když ptáčka lapají, pěkně
mu pískají. Trnk. Ne toho pták, kdo ho lapil,
ale kdo ho snědl, V. Chtě káče lapiti, uhonil
lisku; Lapil ježka. Prov. Zevly lapati. Koll.

— co na co: ptáky na vějičky. D. Ryby
na lep, ptáky na udici lapati. V. Vnady, na
kteréž čihař sojky lapá. Na zlatou udici
snadno ryby 1. (podmazávati). V., Č. — kam:
do síti, do tenat, D., vítr do plachet. Mus.
L. ptáky pod síť. Č. Velkých ptáků pod
pomeč nelapají. Č. — co kde: ryby ve
vodě. Us. — co čím: osidlem, D., rukou.

— se, co za co: prase za nohu. Us. Divokou
svini za uši lapil. Háj. Za slova někoho la-
pati. Ros. Za rozum sa lapil (Cf. Chytil sa
za rozum). Mt. S. Vola za rohy, člověka za
jazyk lapají. Č. — po čem. Místo rozkoše
lapají po žalosti. Hlas. Lapati po větru. Šm.

— co komu. Aby ženy sobě lapali. Br. —
se čeho. Druh druha se tona lapá. St. skl.
V z Oblak. L. se meče (chápati se). Alx. —
se na koho: Mech se naň lapá (chytá =
stárne). Na Slov.

Lapatka, y, f. L-ky, pl., nástavky u splavů
rybničných. Us. Bolesl.

Lapavě, chytavě, listig, wortfängerisch,
verfänglich. V.

Lapavec, vce, m., lapáček, ein Wort-
fänger. Ros.

Lapavosť, i, f., die Verfänglichkeit. D.

Lapavý, schnappend. L. zvíře, pták. Ras.

— L., verfänglich. L. otázka, slovo. Mudrá-
ček lapavý jest. Kom.

Lapeň, ě, m., typhis, kývoš. Krok.

Lapení, n., chycení, das einmalige Fan-
gen, Erhaschen. Us.

Lapený = chycený, gefangen; podvedený,
betrogen. Jg.

Lapěti = lěpěti, lpěti, picken, hocken,
bleiben. Kaj přijdě, tam lapí, dom se ne-
vracá. V Opav. Pk. — Kde (u koho). Bern.

Lapidarní písmo. Dle S. N. písmo la-
tinské (antiqua), které užívá jen velikých
(začátečních) písmen a napodobí písmena na
kamenných pomnících (lat. lapis) zvl. římských.
L. sloh (napodobující zvláštnosť římských
nápisův), S. N., památníkový s. Rk.

Lapikura, lapikurka, y, m., tchoř; šašek;
kobylkář; darebák. Bern. Na Slov.

Lapilly, pl., m., větší úlomky. popela so-
pečného. Bř. 103.

Lapis, gt. lapidu, m., lat., kámen. L. di-
vinus, božský kámen (na oči); 1. infernalis,
kamínek pekelný; 1. causticus, k. leptavý n.
žíravý; 1. Pideriti, síran mědnatý (k zasta-
vování krve). S. N. Vz Držadlo.

Lapitel, e, m, der Ergreifer.

Lapithové, ův, m., suroví horalé thessalští,
kteří se potýkali s Centaury. Vj.

Lapiti, vz Lapati.

Lapka, y, m., loupežník, Räuber. Chč.
(Gl. ), Vš.

Lapkati = lapati, greifen. — koho za
co. Koll.

Lapkovati, loupiti, rauben. Arch. II. 364.
Gl.

La Plata, laplatské soustátí či argentinská
republika v již. Americe. Vz S. N.

Lapnouti, vz Lapati.

Lápný. Ty jsi 1. = hodný (ironicky). Na
Mor., Brt.

Lapon, a, m., Lappländer. — Laponie,
e, f., Laponsko, a, n. Laponsko, díl severní
Europy. Vz S. N. — Laponský.

Lapotati, bleptati, plaudern. Na Slov.

Lappalie, pl., f., titěrky.

Laprdoun, vz Laberdan.

Lapsík, u, m., šp. z mad., = potěh. Na
Slov.

Laps-us, u, m., lat. L. calami, chyba
psací; 1. meinoriae, chyba paměti. S. N.

Lapy, vz Zradidla.

Lar, a, m., pl. obyč. larové, strážní bůž-
kové starých Římanův. Vz S. N.

Larevný, Masken-. Žalan.

Larghetto, it. = trochu rozvláčně. Hd.

Largo, it. z lat., široce, rozvláčně, zdlou-
havěji než adagio; l. assai, dosti rozvláčně. Hd.

Larissa, y, f., mě. v Thessalii. Vz S. N. —
Larissan, a, m. — Lariský.

Larma, y, f., larmo, a, n. = lermo. Na
Slov.

Larmovati = lemovati. Na Slov.

Larok, a, m., capromys, Schweinsmaus.
Ssav.

Larva, y, f., larvice, larvička, lat.,
strašidlo, obluda, u pohana duše zlých lidí
zemřelých toulající se na strašení živých,
Schreckengestalt. Vz S. N. — L, malovaná
n. formovaná tvář lidská strojená z papíru,
plátna atd., krabuška, škrabuška, maškara,
die Larve, Maske. Larvou zakrytý, zakuklený.
V. Larvu sníti, odníti, strhnouti, odkryti. Jg.
Stáhni larvu, uzříš šalbu. Prov. Na Slov., Č.
Larvu na tváři nositi. Kom. V larvě choditi. V.
Pod larvou. L. — L. = ošklivá tvář. L., Sml.
Abscheuliches Gesicht, Larve. Ty zrádné 1-y
(dívky Vlastiny). V. — L., nečistá žena. Ros.
Ein unehrliches Weib. — Larvy jsou mláďata
hmyzův a slují housenkami (larvami motýlův),
pondravami, moli, červy. Jhl. Larvy hmyzu
jsou buď bez nohou: pravá larva, aneb mají
šest noh, pondrava, aneb ještě několik
panoh, jako u housenek vidíme. Dospělá l.
proměňuje se v kuklu, kukla č. pupa zove
se hmyz na druhém stupni vývoje těla, po-
kládáme-li larvu za stupeň prvý a dokonalý
hmyz za stupeň třetí. Vz S. N.

Larvisko, a, n., hässliche Larve. L.

Larvový, Larven-, Jg.

Láry-fáry, třesky plesky, houby s octem =
to nem nic, je malicherné. Nvk.

Láryně, ě, f., necudná, veřejná nevěstka,
Dirne. (Vz Gl. 120. ) V.

Lascivní, chlipný, oplzlý, z lat. Rk.

Lásčisko, a, n., der Ort der Wollust. Boč.

Lasečka, y, f. = hůlečka. Mor. P. 118. Zb.

Lasice, e, f., lasička, mustela vulgaris,
Wiesel. Jg. Jest, jakoby ho 1. ofoukla =
mrzutý. Č. Vz Kolčava, Laska.

Lasicový, lasičkový, lasičí, lasičný,
Wiesel-. L. barva. Reš.