879

Laska, y, f. = lasice, na Slov. Také
v Chrud. Kd.

Láska, y, f. L. od las chtíti. Vz -ka.
L. = přízeň, Gnade, Gewogenheit, Gunst.
Lásky u někoho dojíti, lásku získati, přízeň
a lásku u někoho sobě způsobiti, zjednati,
láskou k někomu nakloněn býti, lásku k ně-
komu nésti, míti. V. Lásky nemíti (v nepřízni
býti). V. Lásku potratiti, z lásky vypadnouti.
V. Panská láska po zajících běhá (jezdí). Jg.
Panská láska po prah. Č. Panská 1. jak
zaječí chvost krátká. Č. Panská 1. roste na
zaječím chvostě. Č. Dvořenín v lásce panské
jako kocour na ledě a ještě v ořechových
střevíčkách. Č. Panská milosť a dvořská 1.
nebývá stálá, ale brzo se mění. D. Býti na
cizí lásce (na ní viseti). Jg. Z jeho lásky
jsem ten úřad obdržel. L. O lásku nestojím
a strachu sa nebojím. Mt. S. — Z lásky =
darmo, ne z platu. Z lásky někomu něco
dáti, z lásky pracovati. V. — Velikou mi
tím učiníš lásku (osvědčení lásky). Jg. —
L. = milosť, milování. Liebe. Přirozená láska
rodičů k dětem, k matce, V., k vlasti, D.,
ke cti, k Bohu, k lidem, k bližnímu. Jg. L.
k druhému pohlaví, k ženám, k světu, k pravdě,
ke hře. D. L. bratrská, mateřská, opičí, Us.,
lesbická (Lesbos, ostrov) = nepřirozená 1.
mezi ženskými. Rk. L. křesťanská, sesterská,
matčina, vroucí, ustydlá, studená, zašlá, vy-
chladlá. Us. Láskou nýti. Šm. Láskou k ně-
komu hořeti; láskou planouti, zanítiti. V.
Lásku k někomu míti. Tkadl. L. nás víže.
D. Láskou se kloniti; lásky dokazovati; lásku
prokazovati. Ros. L. vadne. Us. Zaklínal děti
láskou rodičův, lépe: láskou k rodičům. Km.
Žádnej neví, co je 1., kdo jí nezkusil. Er.
P. 138. L. se mezi nimi množila BN. Nej-
poslednější milování a lásku poznali jsou.
BN. Jat jest láskou. Jg. Skutek, nápoj, dítě
lásky; báseň o lásce; služba z lásky: 1. na
oko. Jg. Stará l. nezrzaví. Lb. L. lásku plodí
(rodí. Pk. ) Když jde nouze do domu, jde 1.
z domu. Jg., Lb. Kde l., tu i Bůh; kde závisť,
tu zlý duch. Č. Pro lásku není žádného pra-
vidla ani zákona. Č. První předchůdcové
v lásce oči. Č. L. Jako slzy rodí se v očích
a padá k srdci. Č. K lásce nepřinutíš ani
prosbou ani hrozbou. Č. Lásce netřeba uka-
zovati prstem. Č. L. nemoc, a zdraví se nechce.
Č. L. jako růže není bez trní. Č. Láska náhlá
nebývá stálá.. Č., Pk. Chceš-li míti lásku
stálou, drž ji na trojím provázku. Č., Lb.
Stará l. nehasne. Č. Kde 1., tu radosť; kde
nouze, tu žalosť. Č. L. miluje tmu. Č. Noc,
1. a víno všecko pouštějí mimo. Č., Lb. L.
strachem neobstojí; nemiluje, kdo se bojí.
Š. a Ž. L. z obcování zrůst béře; Čím větší
bývala 1., tím větší vznikne nenávisť; Věrná
1. nezbytný host; Přátelství a 1. velikého
počtu nemilují; L. lepší kamenných hradeb.
Pk. L. jest nejlepší ochránce říše. Km. Zahrál
si s láskou (spálil se); L. není žádný hadr
ani žádná onuce; V lásce nestálý často se
spálí. Lb. Zlá l. o hladu. Č. Vz stran přísloví
ještě: Haniti, Krmný, Milosť, Milý, Mysl,
Oko, Sníti o kom, Srdce, Svůj, Škádliti koho.
Vz S. N. — Bůh lásky (Cupido, Milek);
bohyně lásky (Venuše, Lada). — Lásky,
Milostky, Charites, Gratiae, die Grazien. V.

— L., titul = milosť, Euer Gnaden, Liebden.
Jeho lásky. Acta Ferd., Ctib. Ohlašuje se
láskám vašim. Us.

Laskati, laskávati = objímati, hladiti,
milovati, liebkosen, schmeicheln. — koho.
Rkk. 63. — koho jak: z celého srdce. Tab.
Zuz. — se s kým, kochati se. V Oravě.
Šb. —koho po čem: po tváři. V Opav. Pk.

Laskavce, e, m. Gönner, Wohlthäter. Ctib.

Laskavě, přátelsky, přívětivě, liebreich,
freundlich, hold, gnädig. L někoho pozdraviti;
1. k někomu se míti, Kom., Ros.; někoho vy-
slechnouti. Us.

Laskavec, vce, m. Amarant, Tausend-
schön; der Liebestalisman. Rk. L. zelinný,
amarantus silvestris, srstnatý, a. retroflexus.
FB. 32.

Laskavičník, u, m., lychnis chalcedonica,
brennende Liebe. Plk.

Laskavosť, i, f. Huld, Gewogenheit, Gütig-
keit, Sanftmuth. V. Laskavostí více spravíš
nežli přísností. Us.

Laskavý m. láskavý, vz A (dlouhé); laskav,
a, o. (Synonyma: přátelský, příjemný, ochotný,
rozkošný, líbezný, přívětivý, libý, dobrotivý,
dobromyslný, lahodný, lidský, milý, vděčný,
upřímný, geneigt, gnädig, günstig, gewogen,
hold, huldreich, gütig, leutselig, gelinde,
mild, liebreich, freundlich. ) Jg. V. Jest laskav,
co pes na kočku, vlk na berana, kočka na
myš. D. Zdař Bůh, čtenáři laskavý. Kom.
Laskavého ucha někomu propůjčiti. D. L.
sudí, otec, povětří (lahodné), odpověď. Jg.
L. slovo lepší než měkký koláč; L. slovo
není těžké ale vydajné; L. slovo najde 1.
ucho; L. slovo jest kyje silnější. Pk. — na
koho, na co: Je na mne laskav. D. Otčim
a macecha na pastorky laskavi nejsou. Kom.
Jakub byl laskav na Rachel. Br. Jsem naň
laskava nade všecku věc na světě. BN. Byl
na chudé laskav. Výb. I. 201. Jsem laskav
na pěkný věnec. Er. P. 310. L. býti na něčí
syny. Arch. I. 71. Vždycky jsem na tě z srdce
laskava byla. BN. Laskav jsa na peníze dal
se porušiti. Sych. — komu. Jest mi laskav.
V. — na koho čím: milostí. Tkadl.

Laskes, něm., ves Laškovec u Dačic na
Mor.

Laskocit, u, m. Liebesgefühl.

Laskodínek, nka, m., miloušek. Liebchen.
MM.

Láskodurný, geil. Světoz.

Laskomina, laskovina, voskovina, la-
skomka, y, f., a pl. laskominy, laskoviny,
laskomky, oskominy, f. f = trnutí, zdřevěnění,
nečitelnosť zubův (po kyselém jídle ku př. ),
Stumpfheit, Unempfindlichkeit der Zähne.
Vylezlé, vysedlé zuby (laskomina). D., Lk.
Vosk laskominy odjímá. Laskominu míti.
Br. Nejez toho jablka, dostaneš laskominy.
Us. — L. choutka, žádostivosť. L. jest choutka
po požívání věcí jinak neobvyklých, ba často
dosti neobyčejných. Vz S. N. Lüsternheit.
Dělati někomu laskominy (trápiti ho; dělati
někomu 1. na něco, sliny, šťávu, vz Mlsný. )
Č., V. Dělají se mu 1. (zachtělo se mu toho).
Us. Dělá mu 1-y sladkými přípověďmi. Sych.
Má na to laskominy. D. L. těhotných žen.
Us. Laskominy n. žáhu na někom si setříti
(sehnati, Č. ) = svou vůli provésti. D., Br.