Předchozí (878)  Strana:879  Další (880) |
|
|||
879
|
|||
|
|||
Laska, y, f. = lasice, na Slov. Také
v Chrud. Kd. Láska, y, f. L. od las chtíti. Vz -ka.
L. = přízeň, Gnade, Gewogenheit, Gunst. Lásky u někoho dojíti, lásku získati, přízeň a lásku u někoho sobě způsobiti, zjednati, láskou k někomu nakloněn býti, lásku k ně- komu nésti, míti. V. Lásky nemíti (v nepřízni býti). V. Lásku potratiti, z lásky vypadnouti. V. Panská láska po zajících běhá (jezdí). Jg. Panská láska po prah. Č. Panská 1. jak zaječí chvost krátká. Č. Panská 1. roste na zaječím chvostě. Č. Dvořenín v lásce panské jako kocour na ledě a ještě v ořechových střevíčkách. Č. Panská milosť a dvořská 1. nebývá stálá, ale brzo se mění. D. Býti na cizí lásce (na ní viseti). Jg. Z jeho lásky jsem ten úřad obdržel. L. O lásku nestojím a strachu sa nebojím. Mt. S. — Z lásky = darmo, ne z platu. Z lásky někomu něco dáti, z lásky pracovati. V. — Velikou mi tím učiníš lásku (osvědčení lásky). Jg. — L. = milosť, milování. Liebe. Přirozená láska rodičů k dětem, k matce, V., k vlasti, D., ke cti, k Bohu, k lidem, k bližnímu. Jg. L. k druhému pohlaví, k ženám, k světu, k pravdě, ke hře. D. L. bratrská, mateřská, opičí, Us., lesbická (Lesbos, ostrov) = nepřirozená 1. mezi ženskými. Rk. L. křesťanská, sesterská, matčina, vroucí, ustydlá, studená, zašlá, vy- chladlá. Us. Láskou nýti. Šm. Láskou k ně- komu hořeti; láskou planouti, zanítiti. V. Lásku k někomu míti. Tkadl. L. nás víže. D. Láskou se kloniti; lásky dokazovati; lásku prokazovati. Ros. L. vadne. Us. Zaklínal děti láskou rodičův, lépe: láskou k rodičům. Km. Žádnej neví, co je 1., kdo jí nezkusil. Er. P. 138. L. se mezi nimi množila BN. Nej- poslednější milování a lásku poznali jsou. BN. Jat jest láskou. Jg. Skutek, nápoj, dítě lásky; báseň o lásce; služba z lásky: 1. na oko. Jg. Stará l. nezrzaví. Lb. L. lásku plodí (rodí. Pk. ) Když jde nouze do domu, jde 1. z domu. Jg., Lb. Kde l., tu i Bůh; kde závisť, tu zlý duch. Č. Pro lásku není žádného pra- vidla ani zákona. Č. První předchůdcové v lásce oči. Č. L. Jako slzy rodí se v očích a padá k srdci. Č. K lásce nepřinutíš ani prosbou ani hrozbou. Č. Lásce netřeba uka- zovati prstem. Č. L. nemoc, a zdraví se nechce. Č. L. jako růže není bez trní. Č. Láska náhlá nebývá stálá.. Č., Pk. Chceš-li míti lásku stálou, drž ji na trojím provázku. Č., Lb. Stará l. nehasne. Č. Kde 1., tu radosť; kde nouze, tu žalosť. Č. L. miluje tmu. Č. Noc, 1. a víno všecko pouštějí mimo. Č., Lb. L. strachem neobstojí; nemiluje, kdo se bojí. Š. a Ž. L. z obcování zrůst béře; Čím větší bývala 1., tím větší vznikne nenávisť; Věrná 1. nezbytný host; Přátelství a 1. velikého počtu nemilují; L. lepší kamenných hradeb. Pk. L. jest nejlepší ochránce říše. Km. Zahrál si s láskou (spálil se); L. není žádný hadr ani žádná onuce; V lásce nestálý často se spálí. Lb. Zlá l. o hladu. Č. Vz stran přísloví ještě: Haniti, Krmný, Milosť, Milý, Mysl, Oko, Sníti o kom, Srdce, Svůj, Škádliti koho. Vz S. N. — Bůh lásky (Cupido, Milek); bohyně lásky (Venuše, Lada). — Lásky, Milostky, Charites, Gratiae, die Grazien. V. |
— L., titul = milosť, Euer Gnaden, Liebden.
Jeho lásky. Acta Ferd., Ctib. Ohlašuje se láskám vašim. Us. Laskati, laskávati = objímati, hladiti,
milovati, liebkosen, schmeicheln. — koho. Rkk. 63. — koho jak: z celého srdce. Tab. Zuz. — se s kým, kochati se. V Oravě. Šb. —koho po čem: po tváři. V Opav. Pk. Laskavce, e, m. Gönner, Wohlthäter. Ctib.
Laskavě, přátelsky, přívětivě, liebreich,
freundlich, hold, gnädig. L někoho pozdraviti; 1. k někomu se míti, Kom., Ros.; někoho vy- slechnouti. Us. Laskavec, vce, m. Amarant, Tausend-
schön; der Liebestalisman. Rk. L. zelinný, amarantus silvestris, srstnatý, a. retroflexus. FB. 32. Laskavičník, u, m., lychnis chalcedonica,
brennende Liebe. Plk. Laskavosť, i, f. Huld, Gewogenheit, Gütig-
keit, Sanftmuth. V. Laskavostí více spravíš nežli přísností. Us. Laskavý m. láskavý, vz A (dlouhé); laskav,
a, o. (Synonyma: přátelský, příjemný, ochotný, rozkošný, líbezný, přívětivý, libý, dobrotivý, dobromyslný, lahodný, lidský, milý, vděčný, upřímný, geneigt, gnädig, günstig, gewogen, hold, huldreich, gütig, leutselig, gelinde, mild, liebreich, freundlich. ) Jg. V. Jest laskav, co pes na kočku, vlk na berana, kočka na myš. D. Zdař Bůh, čtenáři laskavý. Kom. Laskavého ucha někomu propůjčiti. D. L. sudí, otec, povětří (lahodné), odpověď. Jg. L. slovo lepší než měkký koláč; L. slovo není těžké ale vydajné; L. slovo najde 1. ucho; L. slovo jest kyje silnější. Pk. — na koho, na co: Je na mne laskav. D. Otčim a macecha na pastorky laskavi nejsou. Kom. Jakub byl laskav na Rachel. Br. Jsem naň laskava nade všecku věc na světě. BN. Byl na chudé laskav. Výb. I. 201. Jsem laskav na pěkný věnec. Er. P. 310. L. býti na něčí syny. Arch. I. 71. Vždycky jsem na tě z srdce laskava byla. BN. Laskav jsa na peníze dal se porušiti. Sych. — komu. Jest mi laskav. V. — na koho čím: milostí. Tkadl. Laskes, něm., ves Laškovec u Dačic na
Mor. Laskocit, u, m. Liebesgefühl.
Laskodínek, nka, m., miloušek. Liebchen.
MM. Láskodurný, geil. Světoz.
Laskomina, laskovina, voskovina, la-
skomka, y, f., a pl. laskominy, laskoviny, laskomky, oskominy, f. f = trnutí, zdřevěnění, nečitelnosť zubův (po kyselém jídle ku př. ), Stumpfheit, Unempfindlichkeit der Zähne. Vylezlé, vysedlé zuby (laskomina). D., Lk. Vosk laskominy odjímá. Laskominu míti. Br. Nejez toho jablka, dostaneš laskominy. Us. — L. choutka, žádostivosť. L. jest choutka po požívání věcí jinak neobvyklých, ba často dosti neobyčejných. Vz S. N. Lüsternheit. Dělati někomu laskominy (trápiti ho; dělati někomu 1. na něco, sliny, šťávu, vz Mlsný. ) Č., V. Dělají se mu 1. (zachtělo se mu toho). Us. Dělá mu 1-y sladkými přípověďmi. Sych. Má na to laskominy. D. L. těhotných žen. Us. Laskominy n. žáhu na někom si setříti (sehnati, Č. ) = svou vůli provésti. D., Br. |
||
|
|||
Předchozí (878)  Strana:879  Další (880) |