880

C. Aby aspoň nad Čechy laskominy sobě
setříti mohl, přitáhl v tu dobu k Bechyni.
Skl. 1054. Vz Msta. Otec jablka hryze, synu
l-ny (otec utrácí, syn bude míti nouzi. Vz
Marnotratný). Lb.

Laskomka, y, f. = laskomina. — L., ně-
jaký nápoj. Háj.

Laskotati; laskotiti, il, cen, ení; lasko-
távati, lektati, kitzeln. Na Slov.

Laskotivý, lektavý, kitzelig, kitzlig. Na
Slov.

Laskovati, laskati, liebkosen. Ros. —
se kde.

Laskoviny = laskominy.

Laský. L. kosť = vlaská, natní, návní,
vnavná, ganglion, Ober-, Uiberbein.

Lasonoh, a, m., mysis, korýš. Krok.

Lassen. Věřitele na statek dlužníků zvésti
(Besitz nehmen lassen). Pozdravuji ho (lasse
ihn g. ). Ani ho nevzkázal pozdraviti. Dám
si porci husy (dáti). Dal ho zavolati. Nech
toho (lass das gehen. ) Zůstavil mu na vůli
(er Hess ihm die Wahl). Modleme se (lasst
uns beten). Pojďme. Jiní opět Cechy odjinud
pošlé býti pravili (lassen abstammen). Pře-
staneme tedy na tom (wir wollen es dabei
bewenden lassen). Mk.

Last, něm. Nikomu z vás nebyli jsme
k obtíži.

Lastovice, e, lastovka, y, f. Když lasto-
vice letí, jest znamení podletí. Č. Jedna lastovka
nedělá jara. Č. Bez jedné 1. léto bude. Č.
Štebocú si ako lastovičky (důvěrně rozmlou-
vají). Mt. S. To je vymetaná 1. = prohnaný,
vylítaný, vypínavý člověk. V Příbr. Sml. Vz
Vlastovice. Schwalbe.

Lastovičník, u, m., tolita lékařská, vin-
cetoxicum officinale. FB. 52.

Lastovník, u, m., chelidonium majus,
Schöllkraut. Čl. 19.

Lastrunk, u, m., z lat. rastrum; jím se
dělají linie (čáry) na noty.

Lastura, y, f., concha, eine Muschelschale.
Vz S. N.

Lasturci, mušle, conchifera, řád mlžů,
význačný dvěma skořepinami a žábrami list-
natými. Vz více v S. N., Frč. 209.

Lasturnatka, y, f. L. mramorovaná, cypris
ornata; 1. hnědá, cypris fusca; členovci. Vz
Frč. 92.

Lasturný, muschelig. L. nerost. Prsl.

Laškovati, dováděti, bujně skákati, Possen
treiben, herumspringen. Laškovala = tanco-
vala. Bl. — kde. Blázen před stolem laš-
koval. Plác. Větříček v jetelině laškuje. MM. —
s někým. Us. — po čem: po provaze 1.
(= tancovati). Zlob.

Lašovati = slíditi, spüren, lauschen, lauern,
nachstellen. Na Slov. Plk.

Lašovice, v Rakovnicku. Tk. I. 89., 361.,
III. 37.

Laštověnka, y, f. = lastovka. Prk.

Laštůvka, y, f. = lastovka. V Opav. Pk.

1. Lať, ě, lať, i, f., na Mor. lata, y; laťka,
latička, Latte, Lättchen. L. samorostlá, kro-
vová, viničná. Jg. Latě trhati, řezati. Šp.
Dílo, plot z latí. D. Na latě se krytba klade.
Us. Krov na krokevnicích leží, na krokvích
a latích křidlice n. šindel. Kom. — L. každé
stéblo slámy, rákosu, proutí atd., bidlo. Jg.

2. Lať, i, lata, latka, y, f., Rispe. Vz
Lata.

Lata, láta, latka, y, f. = záplata, Flecken.
L. na latě. Ros. L. na koleně. Přišiti komu
latu (něco přivěsiti, hanu naň vhoditi). L. —
L. na koleno vlněná, hedvábná; na lýtko
vlněná, na patu pružná. Cn. — L., panicula,
Rispe, složený n. rozvětvený hrozen, jehož
dolejší stopky bývají delší hořejších (u ovsa).
Kk. 40.

Latač, latař, látkář, e, m., ein Flicker. Jg.

Latačka, latařka, y, f., eine Flickerin. —
L., látání, die Flickerei. Na Slov.

Látání, n., das Flicken, Geflicke. Us.

Latanina, y, f., něco látaného, plno záplat,
něco všelijak a ze všeličehos stlučeného,
Flickwerk.

Latař, vz Latač.

Látati, latami díry zašívati, flicken. —
co: starý kožich, boty, sukni, loď, zdraví.
L. Kdo staré nelátá a nového nešetří, brzo
bude ve psí. Pk. — koho = bíti. — co
komu: kůži = vybiti mu. L.

Látečný, materiell, stofflich. Krok, Dch.

1. Latein, Slatina u Brna a Hrotovic na
Mor.

2. Latein, Gross-L., Slatenice u Olom.

3. Latein, Klein - L., Slatinky u Prostě-
jova; Malá Slatina u Brna.

4. Latein, Ober-L., Slatina horní u Dačic
na Mor.

Latentní, z lat., skrytý, latent, verborgen,
geheim.

Lateralní, z lat., poboční, postranní, ve-
dlejší. Rk. Lateral-, Seiten-.

Láteřiti, il, ení, říkati: látro hromů, tisíc
later, wettern. Dch.

Laterna, y, f., lat., lucerna, svítilna, La-
terne, Leuchte; 1. magica, kouzelná svítilna.
Zauberleuchte. Rk.

Latevní = latní.

Láti, laji, laj, je (íc), lál, lán, lání; lávati =
plísniti, domlouvati, hubovati, schelten, tadeln,
schmähen, schimpfen, verweisen, lästern; zlo-
řečiti, fluchen. Jg. — abs. Neudatný neumí
jedno láti. Dal. Ta shnilina velmi laje (smrdí).
Ros. — komu. Pán mu hrozně lál. Ros.
Písmo jim laje. Pass. Kdožby Bohu lál aneb
se porúhal. Sob. 52. — Tkad., Vrat., Jel.,
Zk. — koho. Jeden druhého laje a kleje.
Čas. duch. — Jg. — na koho. Láli na ně
a klnuli. Kom. — V., Jd. — komu čím.
Lají nám slovy hanlivými. Štelc. Když ru-
kojmě povinnosti své jsouce k ní upomínáni ne-
dostáli, měl věřitel právo jim láti lacím listem
veřejně přibitým. V Němcích byly tytéž listy
pod jménem Scheltbrief. Kn. dr. — komu
z čeho. Vy neviete tu dobra svého, lajíce
ze sňatka mého. Dal. 41. Laje mu z jeho
mdlého nestatečenství. Let. — proti komu.
Zk., Čr. — komu oč. Už mi lidé o to láli.
Sš. pís.

Latin, a, m. Latinové, die Lateiner v Italii.
V. — Latiník. — Latinský.

1. Latina, y, f., na Slov. latinčina, das
Latein. L. dobrá, pěkná, V., sprostá, chybná,
Jg., kuchyňská (špatná). Do 1-ny překládati.
Z latiny moudrý, a po česku hloupý. Jg.
Dáti někomu latinu = láti ho. L. Dáti komu
latinu, až se mu leb kouří. L., Č. čísti komu