881

latinu. Domluva. Č. Cetli mu 1-nu a vzali
ho na káry (kárání). Pk.

2. Latina, latinka, y, f., nástroj v krup-
niku k podsívání krup, das Siebwerk. Us.

Latinčina, y, f., vz Latina.

Latině, latinsky, lateinisch. L. mluviti. V.

Latiník, a, m., vz Latin. — L., latinský
spisovatel, ein lateinischer Autor. Čísti Lati-
níky a Řeky. — L., latinář, e, m., kdo la-
tině umí, Lateinkenner. Není veliký l. Us. —
L.., katolik.

Latinism-us, u, m., chybné napodobení
tvarův a vazeb latinských. Gb. Uved. 35.

Latinista, y, m., znalec latiny, Latinist.

1. Latinka, y, f., doppeltes Saubersieb.
Vz Latina, 2.

2. Latinka, y, f., latina, s příhanou, Latein.
Pořád jen mele latinku. Us. — L., domluva,
Verweis. Berl. kr. 97. Čísti komu latinku.
Vz Latina. D.

Latinský, lateinisch. L. řeč, jazyk (vz více
v S. N. ), národ. V. Latinských slov, 1. řeči
užívati. V. Latinsky mluviti, psáti. Us. Jak
to řekneš po latinsku? Na latinsko se to tak
jmenuje. Br. Na latinsko něco přeložiti. Lom.

Latiti, il, ěn, ění, laťovati, latten. Na Slov.

Latitý, Rispen, rispig. Vz Lať, 2.

Lati-um, a, n., dle Gymnasium, krajina
v Italii. V z více v S. N.

Latka, y, f., nádoba na mléko, krajáč.
V Opav. Pk. Vz Látka (konec). — L., vz
Lať, 1.

Látka, y, f., demin. slova: lata, z čeho
se něco dělá, Stoff, Zeug, Materie. Z tvrdé
látky něco dělati. V. L. mrvicí. Vaň. L. ke
komoedii, D., k spisování a skládáním poë-
tickým. Tatr. Maňas z hrubé látky (veliký
hrubián). Sych. L. na oděv: světlá, pevná,
nepevná, kostkovaná, poloulněná, lněná, tka-
nina, barchany, konopňák, pruhatina, pruhatá,
pruhaná, lehká, těžká, jednoduchá, nejnovější,
kropenatá, pruhovaná, srstnatá, plišová, do-
mácí, cizozemská atd. Šp. L. krmná, dužebná
(Nahrungsstoff der Lebenssäfte). Nz. L. před-
stavy, myšlénky je platná, neplatná. Jd.
V lučbě: látky bílkovité či proteinové, eiweiss-
artige Stoffe, Šfk. 635.; 1. klihovité, leim-
gebende Stoffe, Šfk. 656.; l. pektinové či
rosoly rostlinné. Šfk. 562. L. učebná, cvičebná
nebo kratčeji: učivo, cvičivo, dle palivo, sta-
vivo atd. Avšak stačí též učení, cvičení. Cf.
Nedělní čtení, učení křesťanské. Us. Brs. 98.
Vz Lehrmittel, Lehrstoff. L. zdravotní, Sani-
tätsmaterial. Čsk. Z tvrdé látky něco dělati.
V. L. na šaty. — To, o čem se myslí, slove
v logice látka (materia), způsob pak, kterým
se to myšlení děje, slove jeho doba (forma).
Marek. L. věty, vz Gb. Uved. do mluv. 41.
L. k písemnému vypracování; nemám 1-ky
k psaní; mám 1-u k mluvení. Nt. Vz Hmota
a více v S. N. — L., krajáč. Us. na Slov.
a na Mor. Mřk. V Chrud., Kd.

Látkář, e, m., vz Latač.

Latkovitý, Rispen-. Vz Lať, 2. Koubl.

Latnatý = latkovitý. Rostl.

Laťní, latový, laťový, latevní, od lati nebo
laty, Latten-. L. hřebík, (latovník), dříví,
nebozez. D., Jád.

Latník, u, m. Lattennagel. Us. Dch. —
L., obrněný vojín. Krok.

Latona, y, f. L. bohyně starých Římanův;
u Řekův: Leto. Vz Leto.

Latoušiti, v Krkonoš. = lakotiti. Kb.

Laťovák, u, m. = latovník.

Laťovati, laťmi krov pobíjeti, latten, die
Latten anschlagen. Jg.

Latovec, vce, m. = šindelák. Na Slov.
Vz Latovník.

Laťoví, laťoví, n., mnoho latí, Latten-
werk. — L., lati na střeše. — L., něco z latí
dělaného, beseda atd. Lattenwerk. D.

Laťovík, u, m. Lattenbohrer (nebozez).
Us. Ber.

Latovisko, a, n., louže, Lache, Jauche.
Us. v Chrud. a mor.

Latovní = latní.

Latovník, u, m., latevník, latovní hřebík,
na Mor. peřák, na Slov. klinec, Lattennagel.
Us. — L., latovní nebozez, ein Lattenbohrer.
Us. Vz Laťovík.

Laťový = latní.

Latrina, y, f., záchod. Před l-nou ležel
hrnec. Svěd. 1569.

Látro, a, n., látr, u, m. Z něm. Lachter,
Malter, Klafter. V. L. = veliký sáh zdélí
čtyř malých loket, v hornictví a uhlířství.
D., V. Hornický sáh rozličné délky v roz-
ličných zemích. Kutnohorský něco přes tři
lokte. Na látra projednati. Vys. L. dříví. Us.
Dceru obrátil jest v tvářnosť draka přeška-
redého, jenž má ocas na 100 látruov zdélí.
Břez. Látra dělati = dříví štípati. D. Látro
hromů. Us. Tisíc later hromův! Alle Wetter!
Us.

Latroch, u, m., v horn. = dolový komín,
snad z něm. Radloch. Vz Gl. 120. Luftloch.

Latrovati, maltern. Vz Látro. — co:
dříví. Jg.

Látrovka, y, f. Lachterstab; Lachterlatte.

Vys..

Látrový. L. dříví, Malterholz. D. Vz Látro.

Lauban, Lubaň v prus. Slez.

Laudemi-um, a, n., dle Gymnasium, také
plat lenní, slove plat, jehož dříve vlastník
podstaty na vlastníku užitků jisté nemovitosti
míval právo žádati, když stala se změna v osobě
vlastníka užitků smlouvou, mezi živými'(stala-li
se změna tato pro případ smrti, platilo se
odúmrtné. ) Vz více v S. N. Lehngeld, Hand-
lohn, Besitzänderungsgebühr.

Laudmer, Luboměř u Hranic na Mor.

Lauf, u, m., z něm., zastr., die Werbung
des Fussvolkes. Vz Gl. 121. — L., v horn.
prkno, po kterém se chodí.

Lauch, u, m., na Slov., z něm. Lauf,
lávka z prken ve štole, po které se chodí
a jezdí. Vys. Vz Lauf.

Laukowitz, Slavíkovice u Jemnice na
Mor.

Laune, něm., míra (mysli), mysl, vůle,
chvíle, hodina. Dnes jest nevrlý (ist er übler
L. ), rozmrzelý (verstimmter L. ). Svá hlava
(eigene L. ). Něčím choutkám hověti. Vždy
dobré mysli býti. Mk. Vz Rozmar.

Lauret(an)ská litanie = lit., která prý
do města Laureta (it. Loreto) s nebe spadla.
Rk.

Laurent-um, a, n., bylo mě. v Latiu.

Laurineae, vavřínovité, řád rostlinný
z oddílu bezkorunných dvouděložcův. Vz S. N.