882

Lauter, něm., samý, pouhý, jen. Byli
tam samí vojáci. Mám pouhé, ustavičně, jen
neštěstí. Šr.

Lauterbach, Litrbachy, Vidrpachy u Li-
tomyšle; Potůčník u Wiesenberka na Mor.

Lautsch, Loučka v Slez.; Mladec, Mláč
u Litovle na Mor.

1. Lava, y, f., lávka, na Mor. lavka =
lavice, Bank. D. Taléřky pod lavó zarostajó
trávó. Mor. P. 295. Vz Lávka.

2. Lava, y, f., Hlava, Laa, mě. v Dolních
Rakousích.

Láva, y, f., výhoz sopek, speklina, Jg.
L. = hmota vytékající z jícnů sopek oheň
metajících. Vys. Sopkovina, žhavá tekutina
ze sopek vyvržená. Rk. L. není žádná určitá
hornina, nýbrž pevný, černý n. šedočerný
kámen na povrchu ztrusce podobný, jenž
povstal ochlazením a ztvrdnutím žhoucí hmoty
ze sopek vyvřelé; týž obsahuje látky hornin,
jaké byly v sopce uložené. Vz Hornina. Bř.
96. Proud lávy, lávový. Nz. L. trachytová,
fonolithová, čedičová. Vz S. N. L. v hornictví,
vz Berma.

Lavandule, lavendule, levandule, z lat.
lavandula, Jg., rod rostlin pyskokvětých
(Labiat). Vz více v S. N. L. širolistá, 1. spica,
die breitblättrige L. L. pravá, lavandula vera,
echte Lavandel. Čl. 81., Kk. 178.

Lavaterka, y, f. L. obecná, lavatera thu-
ringiaca, rostl. FB. 83.

Lávati, vz Láti.

Lávčička, y, f., kleiner Steg. Vz Lávka. —
L. u knihtiskaře dřevěné proložky mezi
kolumnami písma, aby v tisku ta místa, která
lávčičkami se kryjí, bílá zůstala. L. prostřední,
křížová, krajní, svazací (široká). Der Mittel-.
Kreuz-, Anleg-, breite Bundsteg. Rohn.

Laveta, y, f., Rohn. Vz Lafetta.

Lavice, e, f., lavička; v již. Čech. lajc,
lejc. Kts. O původu vz Mz. 54. L., podlouhlé
sedadlo se zábradlím i bez něho. Bank. Po
lavicích za stůl zasedati. Kom. L. ve škole,
ve světnici, v zahradě, u kamen, u stěny, se
zábradlím, v divadle; lehací (u brusiče) k vr-
tání, k lití u cínaře, k sekání, mycí, veslařská
na lodí, Jg., u stolu. Nt. Pod lavicí = v koutě,
v opovržení. Jg. Pod lavicí ležeti neznámým,
opovrženým býti. Jg. Něco pod lavici hoditi.
Někoho pod lavici strčiti (přemoci, posmí-
vati se mu). Jg. Vz Nemilý. Č. Dostati se
s lavice pod lavici (s lepšího na horší). Sych.,
Šm. Chudý všude musí za dvéře aneb pod
lavici se vtisknouti. Prov. Nerád darmo
s lavice spadne (kdo odevšad zisku hledá).
Č., Lb., Vz Sobec. Ano našel to pod lavicí,
za vozem běže. (Jinak se ta věc má). Vz
Výmluva. Č. Urozený co třetí břevno pod
lavicí (jestli kdo pro peníze, šat atd. za uro-
zeného chce platiti). Č. Za nova řešátko
pověsí, staré (potom jím) pod lavici hodí.
D. Sedlák se neumí skrýti, když ho i pod
lavici strkají, však mu vždy boty vyhlídají.
Jg. Devíti myslí jest než s lavice spadne
(jiné myslí sedě, jiné stoje). V. Srdce pod
lavici upustiti. V. Spadl s lavice (je syn
z kurvy). Ros. Na cizí lavici býti (v nájmu).
Sych. Od 1-ce ke kamnům. Vz Blízko. Lb. —
L. = sídlo pánův na sněmu a hlavně při
soudech. Die Sitze der Beisitzer des Herren-

gerichtes im Land rechte. Vz více v Gl. 121.
L. světská, duchovní, rytířská, panská, městská
= stavové světští, duchovní, rytíři, páni,
měšťané. L. soudců. V. V lavicích sedají
páni. Vš. Páni z lavic kteří v soudu zemském
sedí. Die Landrechtsbeisitzer. Zříz. Ferd.
S lavice a polštáře někoho svrci (= s úřadu.
Vz stran přísloví: Úřad. ) Č., V. — L. u horníků
kusy plástu n. flece, pískem, mastnicí atd.
rozdělené. Vys. — L. chlebné, Brodladen,
Brodbänke. Arch. II. 202.

Lavička, y, f., das Bänkchen. L. k sedění,
pod nohy, V., ve škole, veslařská. Kom. —
L. u knihtiskaře, vz Lávčička, D. — L.,
čásť stavu tkadlcovského, svůrek. Us. — L.,
lávka. V. — L., zemanská stolice, Edelstuhl.
Na Slov.

Lavičkář, e, m., s opovržením, laviční
zeman, Stuhledelmann. Na Slov. Vz Lavička,

Laviční hadr, lavičník, Bankhader. Us.

1. Lavičník, a, m. Bankmacher. Troj.,
Tk. II. 374. — L., der Beisitzer. Na Slov.
Vz Lavice. — L., tovariš na lavici pracující.
Bankgesell. 1523.

2. Lavičník, u, m., hadr k utíráni lavic,
Bankhader. D.

Lavina, y, f., sněžina, svalina, spousta
sněhu, která s hory spadši mnohdy celou
dědinu zasype, Lavine. Rk. L. sněhová (sně-
žina), sypká (Schutt-), spádná (Sturz-), po-
suvná (Rutsch-). Nz.

Lavini-a, e, f., dcera, krále Latina, choť
Aeneova.

Lavini-um, a. n„ dle Gymnasium, bylo
mě. Italie v Latiu. Vz S. N.

Lavirovati, z něm. lavieren, v plavectví =
koráb proti větru udržovati, při čemž koráb
brzy na tu brzy na onu stranu jede, ale
přece ku předu pluje. — L. = opatrně sobě
počínati, protivným stranám hověti a přece
cíle dosíci. — L. v malířství = barevný
nákres vodou smývati. S. N.

Lávka, lépe než lavka (vz Hřička), Pk.,
lávčička, y, f., lavice. Bank. L. k veslům.
V. — L. = malý mostek z klády, z prkna,
Steg. V. Chodí po úzké lávce (žije při dvoře,
nejisto jeho štěstí). Reš., Č. Chyba lávky
(chybeno, omyl, verrechnet. ). Prov. Všichni
z jedné vody a na jedněch lávkách pereme
(chybujeme). Reš. — L., lavice v hornictví,
vz Berma, Lavice. — L. skakací (v plovárně,
Tremplin). Rk. — L., Laufbrett am Waggon.
Dch.

Lavník, a, m., zastr., soudní prostředník,
der Schöppe. Boč.

Lavný = lavičný, Bank-. L. hadr. Na Slov.

Lavor, u, m., z fr. lavoir (a to z lat. la-
vare = mýti), umyvadlo. Us. — Na Slov.
veliký, hořký hřib. Plk.

Lávovec, vce, m. Amphigenspath. Tpl.

Lávový, Lava-. Krok.

-lavý (ljavL, hivb), přípona adj.: bodlavý,
kradlavý, křiklavý, pichlavý, smradlavý,
stydlavý. Mkl. B. 223.

Laxenburk, a, m., Lachsenburg, cís. letní
sídlo v dolních Rakousích. Vz S. N.

Laxirka, y, f., běhavka (nemoc). Laxiren,
Abführen, Purgiren.

Laxism-us, u, m., z lat., ochablosť v mra-
vech. Rk. Schlaffheit in sittlichen Grundsätzen.