883

Laxovati, lépe než laxirovati, laxiren,
purgiren. D.

Laz, u, m., nezoraná čásť brázdy. Jg.
Ungeackerte Stelle im Felde. Us. — Vůbec
nevzdělané místo, lada, Lehde. Dal. — Laz
hory, Bergfläche, vz Hora. Lazy, vysoká
místa na horách. Na Slov. — L., ves v Be-
rounsku. Tk. I. 87., III. 651.

Lazar, a, m., (vředovitý) bíďák, ubožák.
Rk. Ein Lazar.

Lazaret, u, m., špitál malomocných, V.;
potom nemocnice pro nakažené lidi a vojíny
a konečně vůbec nemocnice pro chudé. Jg.
V. Lazareth, Spital, Krankenhaus. Vz S. N.

Lazaroni, lazzaroni, luza, (nosiči, loďkáři,
žebráci) v Neapoli. Rk.

Lazarovina, y, f., chudina, nuzný lid,
das arme Volk. Lpř.

Lazebna, y, f. Baderhaus, -stube. Th. Vz
Lazebník.

Lazební, -bný, Bade-, Bad-. L. roucho,
Kom., nádoba, V., nástroj, Us., houba. V.
Vz S. N. L. groš (který se v sobotu tova-
ryšům dával, aby mohli jíti do koupele). Lumír
1858. 1068., Gl. 121.

Lazebnice, e, f., die Baderin. D. — L.,
die Bademagd. V.

Lazebnický, Bader-. L. děvka. Aqu.

Lazebnictví, n., Baderkunst, Baderei. Jg.

Lazebník, a, m, kdo lázeň topí a lidi
myje, der Bader. V. L. též baňky sází. Kom.
— L. též = špatný ranhojič, který málo
více umí než mýti a baňky sázeti, ein ge-
meiner Chirurg, Bader, Fehlscher. Us. Holič
lazebníka drbe, čert ďábla škube. D. Vz S.
N., Tk. II. 373., 381.

Lazec, zce, m., škvor, forficula auricu-
laria, der Ohrwurm. Jád. — L., Losnitz, ves
v Budějov. Mus.

Lázeň, zně, f.. (strč. lázna), lazně, ě, láznice,
lázenka, lázeňka, láznička. O původu vz Mz.
55. L. se nazývá v užším smyslu po delší
n. kratší čas trvající ponoření celého těla n.
jednotných jeho částí do kapelné tekutiny;
v širším smyslu se nazývá lázní též pono-
ření do tekutin parních, plynových, do suchých
aneb polopevných suchých látek atd. L. se
též nazývá, když proudící aneb padající teku-
tina v tělo působí. Vz více v S. N. Das Baden,
Bad. L. svatební, vlažná, teplá, horká, chladná,
V., kapací, D., suchá (tření těla kouřem n.
parou; lání n. bití, výprask), poticí, Krab.,
studená, Tr., bylinná, písková, písečná, Jg.,
vodní, vinní, olejová, krevní, mléčná, ply-
nová, zemní, elektrická, říční, ve vanách,
roučí (Sturzbad), ponorná (Tauch-, ) sprchy
(Regen-), kapavá, parní, dušová (kapavá,
prašná, Douche-, Tropf-, Spritz-, Giessbad);
celá, poloviční, sedací, na nohy, na ruce, na
oči; léčivá, kadivá, dymná, zvířecí (výparná,
živočišná), rapová (Sool-), sluneční, galva-
nická, bahnitá, slatinná (Moor-), sněžná, listová,
(z listí a špendličí), mořská, S. N., kropivá,
Rk., kalužná (Schlamm-), mineralní, Nz.;
studená: říční, ve vanách, roučí, ponorná,
sprchy, dušová. Pt. Láznu k své libosti sta-
věti. Nách. 63. Lázna, kterážto v Náchodě
jest (1534). Nách. 114. Nemocnému l. přede-
psati, učiniti. Us. Lázně užívati. Jg. V lázni
se mýti. Us. Suché lázně (domluvy, bití) za-

kusiti. L. Vz Trest. C, Někomu 1. zatopiti
(notně domluviti). Ms. Kdo jinému jámu
kopá, líčky strojí, lázní topí a lstivě jiného
převrci chce. Reš. Byl v lázni (dostal do-
mluvu). Prov. Vz Domluva. Č. L. druhá
matka. Pk., Č. L. ohříti, připraviti, udělati,
ustrojiti; v lázni se zmýti, umýti. V. Jíti do
lázně. V kostele se modliti a v lázni zdrávo
jest se mýti. Pk. L. před jídlem, jest-li jí
člověk často požívá, před časem zvraskalé
a zstaralé činí. Krab. — L., místo lázeňské,
Badeort. — Lázně karlovarské, marianské,
teplické, sedmihorské, Františkovy, svato-
janské atd. Do l-ní jíti, jeti. L. teplé = teplice,
horké = vary; 1. obecná. Us. Vz Tk. II. 540.

Lázeňská, é, f., die Badefrau. D.

Lázeňský. L. místo, město. Badeort. —
L., ého, m., pán lázně. Badeherr.

Lazík, a, m. = hmyz, žížala. Ž. kap.
103., 25.

Lazikovati, v Krkonoších = zaháleti. Kb.
Na Mor. prohledávati, kdeby se co hodilo.
Mřk.

Laziště, ě, n., ves u Křivsoudova. Tk.
III. 35.

Laziti, il, ení, lenivě choditi, lézti, kriechen,
schleichen. — kudy. Had po skalách lazí.
Alx. Had skrze úzkú dieru lazí, Ms., děrou.
kam: na dřevo. L. Kdo sám Rád v pec lazí,
ten do druhého to také mní. Prov.

Lázna, vz Lázeň.

Láznice, e, láznička, y, f., die Bade-
stube. Jg.

Lázniště, ě, n., der Badeort. Gl. 121.

Lazourkovati, naschen. Us. Jg.

Lazování, n., kladení průzračné barvy
(lazury) na malovanou půdu, tak že zpodní
barvy buď prosvítají aneb s lazurou sply-
nuvše novou barvu činí.

Lazuha, y, f. = co leze = reptile, vz
Laziti. Výb. I.

Lazur, u, m., pěkná modrá barva, blankyt.
S. N. Vz Šfk. 327.

Lazurit, u, m., lapis lazuli, Lazurstein,
obsahuje hlavně kyselinu křemičitou, kyslič-
níky hlinitý a sodnatý a sirník sodnatý
(sloučeninu síry s vodíkem). Vz Tvrdokam.
Bř. 40.

Lazurovati, lasiren. L.

Lazurovec, vce, m., lazurový kámen, vz
Lazurit a S. N.

Lazurový, od lazuru, modrý, blankytný.
L. kámen (Lazurit), barva. 1588. Boč. Lazur-
blau.

Lažanky, dle Dolany, ves u Blatné. Tk.
III. 56.

Lažany, dle Dolany, u Chýnova. Tk. III.
651.

Láže, e, f., z it. agio, viz Ažio. Ten tolar
má láži. Us. Účet, zisk z láže, přirážka láže.
Šp.

Lažištěk, šťku, m., Schlag, ves v Budě-
jovsku. Mus.

Lážový tolar, zlatý. Us. Ein Thaler mit
Lage, Agio.

Lb. Této skupeniny souhlásek staří méně

se štítili než nynější Čechové. Říkalo se:

leb, lba, lep, lpa, lízati—lzáti. Nyní se lb

jen v některých místných jménech užívá:

Lbančice, Lbín. Ht.