Předchozí (882)  Strana:883  Další (884) |
|
|||
883
|
|||
|
|||
Laxovati, lépe než laxirovati, laxiren,
purgiren. D. Laz, u, m., nezoraná čásť brázdy. Jg.
Ungeackerte Stelle im Felde. Us. — Vůbec nevzdělané místo, lada, Lehde. Dal. — Laz hory, Bergfläche, vz Hora. Lazy, vysoká místa na horách. Na Slov. — L., ves v Be- rounsku. Tk. I. 87., III. 651. Lazar, a, m., (vředovitý) bíďák, ubožák.
Rk. Ein Lazar. Lazaret, u, m., špitál malomocných, V.;
potom nemocnice pro nakažené lidi a vojíny a konečně vůbec nemocnice pro chudé. Jg. V. Lazareth, Spital, Krankenhaus. Vz S. N. Lazaroni, lazzaroni, luza, (nosiči, loďkáři,
žebráci) v Neapoli. Rk. Lazarovina, y, f., chudina, nuzný lid,
das arme Volk. Lpř. Lazebna, y, f. Baderhaus, -stube. Th. Vz
Lazebník. Lazební, -bný, Bade-, Bad-. L. roucho,
Kom., nádoba, V., nástroj, Us., houba. V. Vz S. N. L. groš (který se v sobotu tova- ryšům dával, aby mohli jíti do koupele). Lumír 1858. 1068., Gl. 121. Lazebnice, e, f., die Baderin. D. — L.,
die Bademagd. V. Lazebnický, Bader-. L. děvka. Aqu.
Lazebnictví, n., Baderkunst, Baderei. Jg.
Lazebník, a, m, kdo lázeň topí a lidi
myje, der Bader. V. L. též baňky sází. Kom. — L. též = špatný ranhojič, který málo více umí než mýti a baňky sázeti, ein ge- meiner Chirurg, Bader, Fehlscher. Us. Holič lazebníka drbe, čert ďábla škube. D. Vz S. N., Tk. II. 373., 381. Lazec, zce, m., škvor, forficula auricu-
laria, der Ohrwurm. Jád. — L., Losnitz, ves v Budějov. Mus. Lázeň, zně, f.. (strč. lázna), lazně, ě, láznice,
lázenka, lázeňka, láznička. O původu vz Mz. 55. L. se nazývá v užším smyslu po delší n. kratší čas trvající ponoření celého těla n. jednotných jeho částí do kapelné tekutiny; v širším smyslu se nazývá lázní též pono- ření do tekutin parních, plynových, do suchých aneb polopevných suchých látek atd. L. se též nazývá, když proudící aneb padající teku- tina v tělo působí. Vz více v S. N. Das Baden, Bad. L. svatební, vlažná, teplá, horká, chladná, V., kapací, D., suchá (tření těla kouřem n. parou; lání n. bití, výprask), poticí, Krab., studená, Tr., bylinná, písková, písečná, Jg., vodní, vinní, olejová, krevní, mléčná, ply- nová, zemní, elektrická, říční, ve vanách, roučí (Sturzbad), ponorná (Tauch-, ) sprchy (Regen-), kapavá, parní, dušová (kapavá, prašná, Douche-, Tropf-, Spritz-, Giessbad); celá, poloviční, sedací, na nohy, na ruce, na oči; léčivá, kadivá, dymná, zvířecí (výparná, živočišná), rapová (Sool-), sluneční, galva- nická, bahnitá, slatinná (Moor-), sněžná, listová, (z listí a špendličí), mořská, S. N., kropivá, Rk., kalužná (Schlamm-), mineralní, Nz.; studená: říční, ve vanách, roučí, ponorná, sprchy, dušová. Pt. Láznu k své libosti sta- věti. Nách. 63. Lázna, kterážto v Náchodě jest (1534). Nách. 114. Nemocnému l. přede- psati, učiniti. Us. Lázně užívati. Jg. V lázni se mýti. Us. Suché lázně (domluvy, bití) za- |
kusiti. L. Vz Trest. C, Někomu 1. zatopiti
(notně domluviti). Ms. Kdo jinému jámu kopá, líčky strojí, lázní topí a lstivě jiného převrci chce. Reš. Byl v lázni (dostal do- mluvu). Prov. Vz Domluva. Č. L. druhá matka. Pk., Č. L. ohříti, připraviti, udělati, ustrojiti; v lázni se zmýti, umýti. V. Jíti do lázně. V kostele se modliti a v lázni zdrávo jest se mýti. Pk. L. před jídlem, jest-li jí člověk často požívá, před časem zvraskalé a zstaralé činí. Krab. — L., místo lázeňské, Badeort. — Lázně karlovarské, marianské, teplické, sedmihorské, Františkovy, svato- janské atd. Do l-ní jíti, jeti. L. teplé = teplice, horké = vary; 1. obecná. Us. Vz Tk. II. 540. Lázeňská, é, f., die Badefrau. D.
Lázeňský. L. místo, město. Badeort. —
L., ého, m., pán lázně. Badeherr. Lazík, a, m. = hmyz, žížala. Ž. kap.
103., 25. Lazikovati, v Krkonoších = zaháleti. Kb.
Na Mor. prohledávati, kdeby se co hodilo. Mřk. Laziště, ě, n., ves u Křivsoudova. Tk.
III. 35. Laziti, il, ení, lenivě choditi, lézti, kriechen,
schleichen. — kudy. Had po skalách lazí. Alx. Had skrze úzkú dieru lazí, Ms., děrou. kam: na dřevo. L. Kdo sám Rád v pec lazí, ten do druhého to také mní. Prov. Lázna, vz Lázeň.
Láznice, e, láznička, y, f., die Bade-
stube. Jg. Lázniště, ě, n., der Badeort. Gl. 121.
Lazourkovati, naschen. Us. Jg.
Lazování, n., kladení průzračné barvy
(lazury) na malovanou půdu, tak že zpodní barvy buď prosvítají aneb s lazurou sply- nuvše novou barvu činí. Lazuha, y, f. = co leze = reptile, vz
Laziti. Výb. I. Lazur, u, m., pěkná modrá barva, blankyt.
S. N. Vz Šfk. 327. Lazurit, u, m., lapis lazuli, Lazurstein,
obsahuje hlavně kyselinu křemičitou, kyslič- níky hlinitý a sodnatý a sirník sodnatý (sloučeninu síry s vodíkem). Vz Tvrdokam. Bř. 40. Lazurovati, lasiren. L.
Lazurovec, vce, m., lazurový kámen, vz
Lazurit a S. N. Lazurový, od lazuru, modrý, blankytný.
L. kámen (Lazurit), barva. 1588. Boč. Lazur- blau. Lažanky, dle Dolany, ves u Blatné. Tk.
III. 56. Lažany, dle Dolany, u Chýnova. Tk. III.
651. Láže, e, f., z it. agio, viz Ažio. Ten tolar
má láži. Us. Účet, zisk z láže, přirážka láže. Šp. Lažištěk, šťku, m., Schlag, ves v Budě-
jovsku. Mus. Lážový tolar, zlatý. Us. Ein Thaler mit
Lage, Agio. Lb. Této skupeniny souhlásek staří méně
se štítili než nynější Čechové. Říkalo se:
leb, lba, lep, lpa, lízati—lzáti. Nyní se lb
jen v některých místných jménech užívá:
Lbančice, Lbín. Ht.
|
||
|
|||
Předchozí (882)  Strana:883  Další (884) |