886

Prov. L. nemocného, nemoc, V., neduhy.
Br. — se, co čím: odporným ale dobrým
lékem. Číms sobě ublížil, tím se leč. Pk.
Barvou tvář l. (v tomto případě lépe: líčiti,
schminken). — jak: bez lékův; dle jistých
pravidel. — koho na co: na zapálení plic
(lépe: komu zapálení plic. Jv. ). Us. — kde:
v nemocnici. — aby. Léčím ho, aby se
uzdravil. — se. Us. L.

Léčivo, a, n., Droguerie. Tpl.

Léčivosť, i, f. Heilkraft. Dch.

Léčivý. L. lék (hojící), heilend. Ja.

Leč jediné, ve větách vymiňovacích. Vz
Leč, jehož pojem slovem jediné se sesiluje.
Nemůž jiným býti za cnostného, jediné leč
naň protivenství přijde. Mudr. — Zk.

Léčka. Nepůjde do druhé léčky ani do
vrše. Upadl v léčku, er ist in die Falle, ge-
rathen. Dch. Vz stran přísloví: Škoda. Č. —
Vz Léč.

Leč když, ve větách vymiňovacích. Při-
rození ptáka z hnízda netlačí, leč když lé-
tati se naučí. Kom. Vz Leč.

Leč-li. Nepropouští nikoho, leč má-li prů-
vodní list. Jg. Vz Leč.

Léčný, léčivý, Kur-. L. zřídlo, pramen,
Nz., host, dům, salon, místo; ústav léčných
pramenů a lázní, Brunnen- und Badeanstalt.
(Lázeňský nestačí, nejsouť všude lázně). Dch.

Lečovač, e, m. L., žehnač, kejklíř. Kdo
léčí. Heilkünstler. Reš.

Led, u, m.; ledb, lit. ledas, das Eis. Schl.
— L. = každá tekutina, zejména voda, když
se zimou proměnila v pevné těleso. S. N.
Led jeví se v podobě tenkých květovitých
n. paprskovitých povlacích (na oknech), neb
v podobě rampouchův, hrud, n. činí veliké
plující ledovce, ostrovy, kry; led jemnozrný
skládá firny a ledovce horské. Led je bílý,
bezbarvý (u větším množství zdá se býti ze-
lenavým n. modravým), průhledný, hladký,
lomu lasturového a skelného lesku. Bř. 8.
L. zrnitý. Firn. Š. a Ž. Tenká kůra ledu:
škraloup, Eiskruste; jednotlivé kusy ledu:
kry, Eisscholle. Vz Kra. Do ledu zamrz-
nouti; ledem stvrdnouti, potáhnouti, povléci
se. V. Ledem přikryti, zakryti, potahovati.
D. L. na pět pídí ztlouští. Háj. Ledem jíti
(těžce). Šm. Ledy dělati, sekati, vysekávati,
D., do sklepů voziti (einführen). Dch. Kra,
lámání, stržení (strž) ledu, Jg., bod ledu (der
Eispunkt). Dch. L. taje. D. Studený jako 1.
Jg. Jak po ledě = hladko. Jg. Jde ostražně
jako po ledě. Jg. Na ledě stavěti (na písku;
nebezpečně, netrvale). L. Strach krev mi v 1.
obrací. L. Čerstev jsi jako kráva na ledě.
Č. Led vodu trestá a sám se v ní pleská
(jest takový, jako ten, kdo kárá). Vz Po-
dobný. Lb., Č. Na ledu hrady stavěti. Vz
Marný. Č. Oslu když se dobře vede, tedy
jde na led tancovati. Prov. Tenkrát Němec
Čechu přeje, když se had na ledě hřeje. D.
V peci led sušiti (daremnou práci konati).
Jg. L. lámati (první něco činiti); led k ně-
čemu prolomiti (cestu jinému raziti, Bahn
brechen). Jg. Vz S. N. — L. = ledovec,
sutky, kroupy, Hagel. Jak mrak črný, kehdy
ledem hrozí posúti úrody tučných polí. Rkk.
Jarosl. 94. Ledem hází jako skyvami. Žalm.
147. 17. — L. matky boží, ledový kámen.

Marien-, Frauenglas, jmenoval se dříve lu-
penatý sádrovec. S. N.

1. Leda, ledasi má význam všeobecnosti,
povšechnosti: leda kdo, leda cosi, leda kdosi
atd. Mkl. S. 90. — Leda = 1. leč, vymi-
ňujíc, ausser, ausgenommen. Neviděl jsem
ho nikde; tu aspoň není, leda by snad v koutě
byl. Us. Neopatříš-li sám sobě toho, zvíš,
jak zejskáš velmi mnoho; leda by bylo pro
někoho. Dač. — 2. = Jen aby, um nur, ve
větách účelných. Vz věta účelná. Vytýká se
účel, za kterým se co koná a pojí se s pří-
čestím minulým bez: byl, a, o, jsem. Jest
moci vylučující. A to vše činili, leda lid
uspali (jen aby uspali). Plác. Chatrně se
odívá, leda se před zimou ochraňoval. V.

— Zk. Mne tu mamička vhodila (do vody),
leda ve vínku chodila; Já sem sedla, leda
sedla, leda sa já s tebú svezla; Já jsem volal,
leda volal, leda z tebja smích udělal; A tam
Kaču prodali za oklepinu slámy, leda darmo
nebyla. Mor. P. 156., 164., 177. Píší-li písaři
tak, leda bylo napsáno aneb leda se píšícího
vůle a mínění vyrozumělo od čtenáře a to
vše naspěch, není jim to za zlé míti. Blgr.
A já chodil, leda chodil, leda děvče za nos
vodil. A já chtěla, leda chtěla, leda víc ga-
lánů měla. Mor. P. 240. Leda jeden sám
všecko měl. Ledacos připlichtí lhář, leda byl
novej kalendář. Dač. Ona (matka) mia stro-
jila, leda mia vyzbyla (nevěsta). Mor. P. 448.
Dělá to leda bylo (jen aby to bylo = špatně,
hala bala). V. Leda mluvil. Ros. Leda jen
země nedopadl, jej drží. Har. Leda se žvalo,
mluvilo. V. Raději sním jelito, leda hrdlo
a břicho bylo syto. Rad. zv. — Poznámka.
V tomto případě nepřipojují se k leda spojky:
že, by, když. Vz Brs. 98. — 3. = Jen, toliko,
nur, irgend. Že ne leda chatra, ale sami sou-
sedé. Br. — 4. Přípona zájmen, dává ve-
dlejší ponětí špatnějšího stavu = bez vybrání,
-kolivěk, ohne Unterschied, gleich viel was
für ein, jeder selbst der geringste. Jg., Č.
Za leda kterou příčinou. Kom. Vz následu-
jící „Ledacosi. " — 5. Leda — leda = buďto

— aneb, entweder — oder, bald — bald.
Pověrné, tak že se leda dřevu, leda kamenu,
leda díře, leda člověku, leda satanu svěří
člověk. Kom.

2. Leda, y, f., choť spartského krále Tyn-
darea, matka Dioskurův. — L., 38. asteroid.
Vz S. N.

Ledabožský, modlářský, abgötterisch.
Ms., Č.

Ledabyl, a, m. = člověk nepatrný, ein
geringer Mensch. Kom.

Ledacosi (ledakdosi, ledakterý, ledajakýsi,
leckdo, leckterý, lecjaký, leckdosi, leckterýsi,
ledco, leco, ledasco, ledsco, lecco; ledacos,
ledcos, lecos; na Slov. leda čo, lecičo, co-
koli bez rozdílu, was nur immer für ein
Manches, was immer). Jg. Příponami leda,
lec, leci vytýkají se z celku věci a vlast-
nosti kterékoliv i nejnepatrnější = lat. qui-
libet, quicunque. Pokrytci Boha lečíms od-
bývati chtějí. Br. Ti ledacos tlampají a mluví.
V. — Zk. Leda-co-si skloňuje se dle co:
gt. leda-čeho-si atd. I my jsme někdy ledaco
byli! Vz stran přísloví: Smutek. Č. — L.,
nesklonné, místo v sukni pod zástěrou, špat-