Předchozí (885)  Strana:886  Další (887) |
|
|||
886
|
|||
|
|||
Prov. L. nemocného, nemoc, V., neduhy.
Br. — se, co čím: odporným ale dobrým lékem. Číms sobě ublížil, tím se leč. Pk. Barvou tvář l. (v tomto případě lépe: líčiti, schminken). — jak: bez lékův; dle jistých pravidel. — koho na co: na zapálení plic (lépe: komu zapálení plic. Jv. ). Us. — kde: v nemocnici. — aby. Léčím ho, aby se uzdravil. — se. Us. L. Léčivo, a, n., Droguerie. Tpl.
Léčivosť, i, f. Heilkraft. Dch.
Léčivý. L. lék (hojící), heilend. Ja.
Leč jediné, ve větách vymiňovacích. Vz
Leč, jehož pojem slovem jediné se sesiluje. Nemůž jiným býti za cnostného, jediné leč naň protivenství přijde. Mudr. — Zk. Léčka. Nepůjde do druhé léčky ani do
vrše. Upadl v léčku, er ist in die Falle, ge- rathen. Dch. Vz stran přísloví: Škoda. Č. — Vz Léč. Leč když, ve větách vymiňovacích. Při-
rození ptáka z hnízda netlačí, leč když lé- tati se naučí. Kom. Vz Leč. Leč-li. Nepropouští nikoho, leč má-li prů-
vodní list. Jg. Vz Leč. Léčný, léčivý, Kur-. L. zřídlo, pramen,
Nz., host, dům, salon, místo; ústav léčných pramenů a lázní, Brunnen- und Badeanstalt. (Lázeňský nestačí, nejsouť všude lázně). Dch. Lečovač, e, m. L., žehnač, kejklíř. Kdo
léčí. Heilkünstler. Reš. Led, u, m.; ledb, lit. ledas, das Eis. Schl.
— L. = každá tekutina, zejména voda, když se zimou proměnila v pevné těleso. S. N. Led jeví se v podobě tenkých květovitých n. paprskovitých povlacích (na oknech), neb v podobě rampouchův, hrud, n. činí veliké plující ledovce, ostrovy, kry; led jemnozrný skládá firny a ledovce horské. Led je bílý, bezbarvý (u větším množství zdá se býti ze- lenavým n. modravým), průhledný, hladký, lomu lasturového a skelného lesku. Bř. 8. L. zrnitý. Firn. Š. a Ž. Tenká kůra ledu: škraloup, Eiskruste; jednotlivé kusy ledu: kry, Eisscholle. Vz Kra. Do ledu zamrz- nouti; ledem stvrdnouti, potáhnouti, povléci se. V. Ledem přikryti, zakryti, potahovati. D. L. na pět pídí ztlouští. Háj. Ledem jíti (těžce). Šm. Ledy dělati, sekati, vysekávati, D., do sklepů voziti (einführen). Dch. Kra, lámání, stržení (strž) ledu, Jg., bod ledu (der Eispunkt). Dch. L. taje. D. Studený jako 1. Jg. Jak po ledě = hladko. Jg. Jde ostražně jako po ledě. Jg. Na ledě stavěti (na písku; nebezpečně, netrvale). L. Strach krev mi v 1. obrací. L. Čerstev jsi jako kráva na ledě. Č. Led vodu trestá a sám se v ní pleská (jest takový, jako ten, kdo kárá). Vz Po- dobný. Lb., Č. Na ledu hrady stavěti. Vz Marný. Č. Oslu když se dobře vede, tedy jde na led tancovati. Prov. Tenkrát Němec Čechu přeje, když se had na ledě hřeje. D. V peci led sušiti (daremnou práci konati). Jg. L. lámati (první něco činiti); led k ně- čemu prolomiti (cestu jinému raziti, Bahn brechen). Jg. Vz S. N. — L. = ledovec, sutky, kroupy, Hagel. Jak mrak črný, kehdy ledem hrozí posúti úrody tučných polí. Rkk. Jarosl. 94. Ledem hází jako skyvami. Žalm. 147. 17. — L. matky boží, ledový kámen. |
Marien-, Frauenglas, jmenoval se dříve lu-
penatý sádrovec. S. N. 1. Leda, ledasi má význam všeobecnosti,
povšechnosti: leda kdo, leda cosi, leda kdosi atd. Mkl. S. 90. — Leda = 1. leč, vymi- ňujíc, ausser, ausgenommen. Neviděl jsem ho nikde; tu aspoň není, leda by snad v koutě byl. Us. Neopatříš-li sám sobě toho, zvíš, jak zejskáš velmi mnoho; leda by bylo pro někoho. Dač. — 2. = Jen aby, um nur, ve větách účelných. Vz věta účelná. Vytýká se účel, za kterým se co koná a pojí se s pří- čestím minulým bez: byl, a, o, jsem. Jest moci vylučující. A to vše činili, leda lid uspali (jen aby uspali). Plác. Chatrně se odívá, leda se před zimou ochraňoval. V. — Zk. Mne tu mamička vhodila (do vody),
leda ve vínku chodila; Já sem sedla, leda sedla, leda sa já s tebú svezla; Já jsem volal, leda volal, leda z tebja smích udělal; A tam Kaču prodali za oklepinu slámy, leda darmo nebyla. Mor. P. 156., 164., 177. Píší-li písaři tak, leda bylo napsáno aneb leda se píšícího vůle a mínění vyrozumělo od čtenáře a to vše naspěch, není jim to za zlé míti. Blgr. A já chodil, leda chodil, leda děvče za nos vodil. A já chtěla, leda chtěla, leda víc ga- lánů měla. Mor. P. 240. Leda jeden sám všecko měl. Ledacos připlichtí lhář, leda byl novej kalendář. Dač. Ona (matka) mia stro- jila, leda mia vyzbyla (nevěsta). Mor. P. 448. Dělá to leda bylo (jen aby to bylo = špatně, hala bala). V. Leda mluvil. Ros. Leda jen země nedopadl, jej drží. Har. Leda se žvalo, mluvilo. V. Raději sním jelito, leda hrdlo a břicho bylo syto. Rad. zv. — Poznámka. V tomto případě nepřipojují se k leda spojky: že, by, když. Vz Brs. 98. — 3. = Jen, toliko, nur, irgend. Že ne leda chatra, ale sami sou- sedé. Br. — 4. Přípona zájmen, dává ve- dlejší ponětí špatnějšího stavu = bez vybrání, -kolivěk, ohne Unterschied, gleich viel was für ein, jeder selbst der geringste. Jg., Č. Za leda kterou příčinou. Kom. Vz následu- jící „Ledacosi. " — 5. Leda — leda = buďto — aneb, entweder — oder, bald — bald.
Pověrné, tak že se leda dřevu, leda kamenu, leda díře, leda člověku, leda satanu svěří člověk. Kom. 2. Leda, y, f., choť spartského krále Tyn-
darea, matka Dioskurův. — L., 38. asteroid. Vz S. N. Ledabožský, modlářský, abgötterisch.
Ms., Č. Ledabyl, a, m. = člověk nepatrný, ein
geringer Mensch. Kom. Ledacosi (ledakdosi, ledakterý, ledajakýsi,
leckdo, leckterý, lecjaký, leckdosi, leckterýsi, ledco, leco, ledasco, ledsco, lecco; ledacos, ledcos, lecos; na Slov. leda čo, lecičo, co- koli bez rozdílu, was nur immer für ein Manches, was immer). Jg. Příponami leda, lec, leci vytýkají se z celku věci a vlast- nosti kterékoliv i nejnepatrnější = lat. qui- libet, quicunque. Pokrytci Boha lečíms od- bývati chtějí. Br. Ti ledacos tlampají a mluví. V. — Zk. Leda-co-si skloňuje se dle co: gt. leda-čeho-si atd. I my jsme někdy ledaco byli! Vz stran přísloví: Smutek. Č. — L., nesklonné, místo v sukni pod zástěrou, špat- |
||
|
|||
Předchozí (885)  Strana:886  Další (887) |