Předchozí (886)  Strana:887  Další (888) |
|
|||
887
|
|||
|
|||
nější, hrubší látkou vysazené a zástěrou po-
kryté. Má velké ledacos = vykukuje hrubá látka pod zástěrou. Us. u Náchod. Hrš. Ledač, e, m., unnützes Zeug (ledajaká věc),
Taugenichts. Na Slov. Koll. Ledačina, y, f. = ledač. Ledaco, ledaco
1-nou bude, a tebe synečku přece hanba bude. Mor. P. 252. Ledadrobný, nepatrný, unbedeutend. L.
věc. Kom. Ledajak, vz Ledajako.
Ledajakec, kce, m., ledajaký člověk, ein
Schluderer. Ledajako, ledajak, ledajakosi, leda-
jakos, ledajaks = jakkolivěk, wie nur im- mer. Ros. — L. = leda bylo, eilig, schleu- derisch. Ledajaks něco udělati. V. Ledajakosť, i, f., ničemnosť, Nichtswür-
digkeit, Schlechtigkeit. Jg. Ledajaks = ledajako.
Ledajaký, ledajakýsi, ledajakýs, le-
dasijaký, ledasjaký, ledsijaký, lecijaký, ledsjaký, lecjaký, ledasijakýsi, leds- jakýs, lecjakýs = jakýkoliv, was immer für einer, irgend welcher. Jg. Lecjakýs troup sobě fouká. Kom. Lecjakous vodu pije. Br. Za ledajakous příčinou o své země přichá- zeli. V. Ledajakés špatné nedorozumění ča- stokráte mnohým užitečným radám v obcích překážku činí. V. Ledajakýms klevetám vě- řiti. Us. Vz Ledacosi. — L., obecný, podlý, lichý, špatný, schlecht, gemein. V. Ledakady = ledakudy.
Ledakams, leckams = kamkoli, quo-
cunque, es sei wo immer hin. Jg. Nenaleza- jíce sami v sobě rady leckams jinam o radu a pomoc se obracíme. Kom. Ledacos leda- kams mluví. V. Ledakdes, leckdes, lecikdes = kdekoli,
ubicunque, wo immer, wo es auch sei, hin und wieder. Jg. Správní lidé neberou se leda- kdes po jednou co hřibové. Prov. Leckdes se potulovati. Kom. Ledakdo, ledakdos, ledaskdo, ledskdo,
leckdo, leckdos = kdokoliv, quicunque, wer immer, der erste beste. Leda-kdo-si skloňuje se dle, kdo', gt. leda-koho-si atd. Leckdos nejšpatnější vládne lidem tvým. Br. Vz Leda- cosi. Třebas som ledakto, nechcem ledakoho. Na Slov., Ht. Vz Leda. (Mkl. S. 90. ) Lec- kdos jiný sžíre to. Br — L., ničema, ein Taugenichts. Na Slov. Šf. Ledakdy, ledakdys, leckdy, leckdys =
kdykoli, wann immer, bisweilen, manchmal. Ctib. Ledakterý, ledakterýs, leckterýs, kdo-
koli, quicunque, wer immer. Prosili, aby jim mistra leckteréhos poslal. Pass. Vz Ledacosi. Ledakudy, ledakudys, ledaskudy,
ledskudy, leckudy, leckudys = kudy- koli, welchen Weg immer. Zajíc do zahrady leckudys přijde. Us. Jg. Ledaký = ledajaký. Koll.
Ledakýkdos = ledakdo, kdokoli, Men-
schen jeglichen Schlages. 1617. Ledamluvil, a, m., Schwätzer. Rk.
Ledapisák, a, m., ein Skribler. Rk.
Ledapřekladatel, e, m., der Fabriks-
übersetzer. Dch. Ledař, e, m., Eisbrecher, -händler. Zlob.
|
Ledárna, y, f., sklep na led, Eisgrube,
-keller. Jg. Ledařství, n. Eishandel.
Ledaskdo = ledakdo.
Ledavzdělanosť, i, f., Aftorbildung.
Ledce, ves v Benešovsku. Tk. I. 47.
Ledco = ledaco.
Ledče, dle Budějovice, místo v Brněn-
sku, Lonatz. Mus. Ledčice, v Žatecku. Tk. I. 375., III. 78.
Ledecko, a, n., v Kouřimsku. Tk. I. 362.
Ledeč, dče, m., mě. v Čechách nad Sá-
zavou. — Ledečský, ledecký. Vz S. N. Tk. III. 651. Ledek, dku, m., salnitr, sal petrae, sal
nitri, nitrum, dusičnan draselnatý (NO5. KO), salpetersaures Kali, Salpeter. Vz Šfk. 146. L. chilský či sodnatý, Chili-, Natronsalpeter, kostkový 1., kubischer S. Šfk. 157. Ledek draslový (salitr) skládá se z kysličníku dra- selnatého a kyseliny dusičné. L. sodnatý n. salnitr (sanytr) chilský skládá se z kyseliny dusičné a kysličníku sodnatého. Br. Vz Soli. L. ammonatý, antimonový, čištěný, drasel- natý, hořlavý, chilský n. klencový, kobal- tový, kostkový, olovnatý, roztopený, sod- natý, strontnatý, surový, vápenný, železitý. Kh. — L. = kamenec, Alaun. Vz Kamenec a více v S. N. Leden, dna, m. L. = ledný, ledový mě-
síc, Jäner. Er. Vz S. N. Leden je adj.; staří psávali: leden měsíc (ledný m., m. ledu). Jir. Teplý l., polituj Bože! Hrš. Častý déšť v lednu mrví hojně kněžskou oboru (hřbitov). Hrš. Ledenec, nce, m. L. obecný, štírovník,
lotus corniculatus, gemeiner Hornklee; še- šulkatý, l. siliquosus, schotentragender Horn- klee. Čl. 32., bahenní, l. uliginosus. FB. 103. Ledenice, e, f., mě. v Budějovsku.
Ledenina, y, f., Eis im Gebirg. Krok.
Ledhuje, ves u Police. Tk. III. 90.
Ledina, y, f., Eisschole. Rk.
Ledisko, a, n. Schneelavine. Rk.
Lediště, ě, n., Eisfeld.
Ledkárna, ledkovárna, y, f., Alaunsiederei,
Salpeterhüte, Salpeterwerk. Techn. Ledkovati, alaunen. Jg. Vz Ledek.
Ledkoviště, ě, n., Salpeteranlage. Rk.
Ledkovka, y, f. Salpetersäure. Tepl.
Ledkový, od ledku. — L. cukr, Zucker-
kandel. V. — L., kamencový, Alaun-. Ledlo, a, n., zastr., Trichter.
Lednáček, čka, m., alcedo ispida, Eis-
vogel, rybáříček. Frč. 357. Lednačka, y, f., mesembryanthemum cry-
stallinum, Eiskraut. Na Slov. Bern. Ledňák, a, m., mladé zvíře v lednu na-
rozené. Mřk. Lednář, e, m., der Eismann (Sternbild). Rk.
Lednatěti, ějí, ěl, ění; lednatívati, zu Eis
werden. Us. Lednatiti, 3. pl. tí, il, cen, ení, lednatí-
vati, zu Eis machen. Jg. Lednatosť, ledovatosť, i, f., Eisförmig-
keit. — L., necitelnosť, Unempfindlichkeit. Jg. Lednatý, ledovatý, ledovitý = co má
led, Eis-. L. moře, mrak; tvrdosť, srdce. Jg. Vz Ledovatý, Ledovitý. Ledněti = lednatěti.
|
||
|
|||
Předchozí (886)  Strana:887  Další (888) |