887

nější, hrubší látkou vysazené a zástěrou po-
kryté. Má velké ledacos = vykukuje hrubá
látka pod zástěrou. Us. u Náchod. Hrš.

Ledač, e, m., unnützes Zeug (ledajaká věc),
Taugenichts. Na Slov. Koll.

Ledačina, y, f. = ledač. Ledaco, ledaco
1-nou bude, a tebe synečku přece hanba bude.
Mor. P. 252.

Ledadrobný, nepatrný, unbedeutend. L.
věc. Kom.

Ledajak, vz Ledajako.

Ledajakec, kce, m., ledajaký člověk, ein
Schluderer.

Ledajako, ledajak, ledajakosi, leda-
jakos, ledajaks = jakkolivěk, wie nur im-
mer. Ros. — L. = leda bylo, eilig, schleu-
derisch. Ledajaks něco udělati. V.

Ledajakosť, i, f., ničemnosť, Nichtswür-
digkeit, Schlechtigkeit. Jg.

Ledajaks = ledajako.

Ledajaký, ledajakýsi, ledajakýs, le-
dasijaký, ledasjaký, ledsijaký, lecijaký,
ledsjaký, lecjaký, ledasijakýsi, leds-
jakýs, lecjakýs = jakýkoliv, was immer
für einer, irgend welcher. Jg. Lecjakýs troup
sobě fouká. Kom. Lecjakous vodu pije. Br.
Za ledajakous příčinou o své země přichá-
zeli. V. Ledajakés špatné nedorozumění ča-
stokráte mnohým užitečným radám v obcích
překážku činí. V. Ledajakýms klevetám vě-
řiti. Us. Vz Ledacosi. — L., obecný, podlý,
lichý, špatný, schlecht, gemein. V.

Ledakady = ledakudy.

Ledakams, leckams = kamkoli, quo-
cunque, es sei wo immer hin. Jg. Nenaleza-
jíce sami v sobě rady leckams jinam o radu
a pomoc se obracíme. Kom. Ledacos leda-
kams mluví. V.

Ledakdes, leckdes, lecikdes = kdekoli,
ubicunque, wo immer, wo es auch sei, hin
und wieder. Jg. Správní lidé neberou se leda-
kdes po jednou co hřibové. Prov. Leckdes
se potulovati. Kom.

Ledakdo, ledakdos, ledaskdo, ledskdo,
leckdo, leckdos = kdokoliv, quicunque, wer
immer, der erste beste. Leda-kdo-si skloňuje
se dle, kdo', gt. leda-koho-si atd. Leckdos
nejšpatnější vládne lidem tvým. Br. Vz Leda-
cosi. Třebas som ledakto, nechcem ledakoho.
Na Slov., Ht. Vz Leda. (Mkl. S. 90. ) Lec-
kdos jiný sžíre to. Br — L., ničema, ein
Taugenichts. Na Slov. Šf.

Ledakdy, ledakdys, leckdy, leckdys =
kdykoli, wann immer, bisweilen, manchmal.
Ctib.

Ledakterý, ledakterýs, leckterýs, kdo-
koli, quicunque, wer immer. Prosili, aby jim
mistra leckteréhos poslal. Pass. Vz Ledacosi.

Ledakudy, ledakudys, ledaskudy,
ledskudy, leckudy, leckudys = kudy-
koli, welchen Weg immer. Zajíc do zahrady
leckudys přijde. Us. Jg.

Ledaký = ledajaký. Koll.

Ledakýkdos = ledakdo, kdokoli, Men-
schen jeglichen Schlages. 1617.

Ledamluvil, a, m., Schwätzer. Rk.

Ledapisák, a, m., ein Skribler. Rk.

Ledapřekladatel, e, m., der Fabriks-
übersetzer. Dch.

Ledař, e, m., Eisbrecher, -händler. Zlob.

Ledárna, y, f., sklep na led, Eisgrube,
-keller. Jg.

Ledařství, n. Eishandel.

Ledaskdo = ledakdo.

Ledavzdělanosť, i, f., Aftorbildung.

Ledce, ves v Benešovsku. Tk. I. 47.

Ledco = ledaco.

Ledče, dle Budějovice, místo v Brněn-
sku, Lonatz. Mus.

Ledčice, v Žatecku. Tk. I. 375., III. 78.

Ledecko, a, n., v Kouřimsku. Tk. I. 362.

Ledeč, dče, m., mě. v Čechách nad Sá-
zavou. — Ledečský, ledecký. Vz S. N. Tk.
III. 651.

Ledek, dku, m., salnitr, sal petrae, sal
nitri, nitrum, dusičnan draselnatý (NO5. KO),
salpetersaures Kali, Salpeter. Vz Šfk. 146.
L. chilský či sodnatý, Chili-, Natronsalpeter,
kostkový 1., kubischer S. Šfk. 157. Ledek
draslový (salitr) skládá se z kysličníku dra-
selnatého a kyseliny dusičné. L. sodnatý n.
salnitr (sanytr) chilský skládá se z kyseliny
dusičné a kysličníku sodnatého. Br. Vz Soli.
L. ammonatý, antimonový, čištěný, drasel-
natý, hořlavý, chilský n. klencový, kobal-
tový, kostkový, olovnatý, roztopený, sod-
natý, strontnatý, surový, vápenný, železitý.
Kh. — L. = kamenec, Alaun. Vz Kamenec
a více v S. N.

Leden, dna, m. L. = ledný, ledový mě-
síc, Jäner. Er. Vz S. N. Leden je adj.; staří
psávali: leden měsíc (ledný m., m. ledu).
Jir. Teplý l., polituj Bože! Hrš. Častý déšť
v lednu mrví hojně kněžskou oboru (hřbitov).
Hrš.

Ledenec, nce, m. L. obecný, štírovník,
lotus corniculatus, gemeiner Hornklee; še-
šulkatý, l. siliquosus, schotentragender Horn-
klee. Čl. 32., bahenní, l. uliginosus. FB. 103.

Ledenice, e, f., mě. v Budějovsku.

Ledenina, y, f., Eis im Gebirg. Krok.

Ledhuje, ves u Police. Tk. III. 90.

Ledina, y, f., Eisschole. Rk.

Ledisko, a, n. Schneelavine. Rk.

Lediště, ě, n., Eisfeld.

Ledkárna, ledkovárna, y, f., Alaunsiederei,
Salpeterhüte, Salpeterwerk. Techn.

Ledkovati, alaunen. Jg. Vz Ledek.

Ledkoviště, ě, n., Salpeteranlage. Rk.

Ledkovka, y, f. Salpetersäure. Tepl.

Ledkový, od ledku. — L. cukr, Zucker-
kandel. V. — L., kamencový, Alaun-.

Ledlo, a, n., zastr., Trichter.

Lednáček, čka, m., alcedo ispida, Eis-
vogel, rybáříček. Frč. 357.

Lednačka, y, f., mesembryanthemum cry-
stallinum, Eiskraut. Na Slov. Bern.

Ledňák, a, m., mladé zvíře v lednu na-
rozené. Mřk.

Lednář, e, m., der Eismann (Sternbild). Rk.

Lednatěti, ějí, ěl, ění; lednatívati, zu Eis
werden. Us.

Lednatiti, 3. pl. tí, il, cen, ení, lednatí-
vati, zu Eis machen. Jg.

Lednatosť, ledovatosť, i, f., Eisförmig-
keit. — L., necitelnosť, Unempfindlichkeit. Jg.

Lednatý, ledovatý, ledovitý = co má
led, Eis-. L. moře, mrak; tvrdosť, srdce. Jg.
Vz Ledovatý, Ledovitý.

Ledněti = lednatěti.