889

Legat, a, m., z lat., vyslanec, ein Ge-
sandter. Legat s mocí prokonsulovou. — L.,
u, m., odkaz v závěti. Rk. Vermächtniss. —
L., legátko, legátka, (lehátko), stolice, Stuhl,
Sitz, Sessel. Na Mor. a na Slov. Chmela, Kd.

Legatar, a, m., z lat., odkazník (komu se
něco odkázalo). Rk. Vermächtnissnehmer,
Seitenerbe, Miterbe.

Legator, a, m., z lat., odkazující. Rk.
Vermächtnissgeber.

Legenda, y, f., z lat. legenda = co se
má čísti. — L. = pověsť o svatém, o svaté.
Rk. Život svatého; popis děje neobyčejného
k církevnímu podání náležejícího. Jg. Le-
genda znamená původně v církvi katolické
knihu obsahující, co každého dne při cvič-
bách náboženských čísti bylo. Poněvadž
v tom z pravidla i příběhy ze života sva-
tých a světic obsaženy byly a obyčejem se
stalo, že o slavnostech mučedlníkův a sva-
tých pamětihodné příběhy z jich života a
podání o nich se předčítaly, dáno jméno
l-dy po výtce pověstem druhu tohoto, ze-
jména pokud se zakládaly na ústním podání.
KB. 34. Vz tam více a v S. N. Příklady
legend vz mimo v KB. také ještě v Budeč-
ské zahradě VII. č. 9. (1876. ), v Blahověstu
1869. č. 11., 1868. č. 23., 1865. č. 18., v Štěp-
nici 1861. č. 8. od Dch. Legende, Lebens-
geschichte eines Heiligen, fromme Sage.

Leger, fr. (ležé), lehký, lehkomyslný, po-
vrchní. Rk.

Legie, e, f., z lat., Legion. Římská legie
čítala v pozdějších dobách až 6000 pěších
a 400 jízdných vojínův. Nyní legie = do-
brovolnické sbory vojenské: legie polská, stu-
dentská, cizinská. Čestná l. ve Francii řád,
založený Napoleonem I. r. 1802. Řád čestné
legie. — L. také = neurčitý, veliký počet.
Vz S. N.

Legionář, e, m., z lat., vojín v legii slou-
žící. Rk. Legionär.

Legirovati, z něm. legiren si to z lat. le-
gare, tedy lépe: legovati = něco někomu
odkázati, Vermächtnisse machen, stiften. —
L., drahým kovům přidávati přísady. Gold
und Silber mit geringeren Metallen ver-
setzen, verschmelzen.

Legislativní, zákonodárný, gesetzgebend.

Legislatura, y, f., z lat., zákonodárství;
zákonodárný sbor. Rk. Legislatur, gesetz-
gebende Versammlung, Regierung.

Legitimace, e, f., z lat., průkaz, Legiti-
mation, Giltigmachung, Beglaubigung, Aner-
kennung; vyhlášení dětí nemanželských za
manželské, Anerkennung unehelicher als ehe-
liche Kinder. Rk. Zkoušení 1. Pr.

Legitimační, z lat., 1. list = průkazný.
Legitimations-.

Legitimista, y, f., die, Despota', přívrže-
nec zákonní vlády, Legitimist, Anhänger
des Grundsatzes, dass die Landeshoheit ein
vererbliches Recht sei. Legitimisté ve Francii,
přívrženci starší větve Bourbonské, jejíž
hlavou nyní hrabě Chambordský jest. S. N.

Legitimita, y, f., z lat., zákonnosť, řád-
nosť, Rk., stav zákonní oprávněnosti, Legi-
timität, Rechtmässigkeit, Gesetzmässigkeit.
S. N.

Legitimní, z lat., zákonní, řádný, Rk.,
legitim, gesetzmässig, gesetzlich.

Legitimovati, z lat., prokázati něco, le-
gitimiren, für echt erklären, beglaubigen, sein
Recht nachweisen; vyhlásiti nemanželské
dítě za manželské, ein uneheliches Kind als
ein eheliches anerkennen. — L. se = pro-
kázati se něčím. Rk.

Legování, n. = slévání kovu. Vz Slitina,
Legirovati.

Legrace, e, f., z lat. recreatio = občer-
stvení, nabytí čerstvé, veselé mysli odpočin-
kem atd. To je l. ! Us. Vz Rekrace. Erhoh-
lung, Erfrischung, Rekreation.

Leguan, a, m. L. americký, iguana tu-
berculata. Frč. 225.

Legumin, u, m., sýrovina rostlinná v se-
menech luštinatých, olejných atd., S. N.,
jinak kasein, Pflanzenkasein. Šfk. 65l.

Leguminosae, rostl. luštinaté, třída rostlin
dvouděložných s korunou prostolupennou a
tyčinkami na kalíšku vetknutými.

Leh, u, m., zastar., nocleh, Lager. Zlob.

Léha = líha.

Lehací komora, Schlafkammer, V., lavice,
Britsche, světnice (kde se léhá, Schlafzim-
mer), D.; šaty, Betten. Us.

Lehač, e, m., der Lieger. Jg.

Lehadlo, a, n., vz Lehátko.

Lehání, n., kladení-se, das Niederlegen
(sich). L. jest snazší než vstávání. Us.

Léhání, zastr., líhání, n., das öftere Lie-
gen. Letní 1. (ležení), Sommerlager. Reš.

Léhanice, líhanice, e, f., časté ležení. —
L. = ložnice, Schlafzimmer, Ros., hostinec.
Kom.

Léhárna, líhárna, y, f., léhanice, na Mor.
léháreň, rně, f., Schlafkammer. Ros.

Lehati; lehávati; lehnouti, hnul a hl, utí,
na lože se klásti, sich niederlegen. Právě
lehal, když jsem k němu přišel. Us. Vz Leh-
nouti.

Léhati, léhám n. líhám; léhávati n. líhá-
vati, lehnouti, líhnouti, hnul a hl, utí =
často ležeti, zu liegen pflegen; vz Ležeti.
Kde ten člověk líhá, že ho neukradnou?
(Hloupý). Č. — kde: v stínu, v zahradě,
v domě, Us.; na houni. Har. Líhá na čer-
tově plachtě. Prov. Ctnosť neléhá na peci. Č.
Na kobercích jsme léhali. Vrat. 10. V měk-
kých peřinách 1. Chč. 632. L. pod střechou,
Aesop., pod peřinou. Us. Po lesích líhati.
Háj. — s kým: s ženou. Jg. — Vz Ležeti,
Lehnouti.

Lehátko, a, n., Lagerstätte. Jg. — L.,
Kanape. Jg. — L., čásť rostliny, v níž jsou
semena pohřížena, der Schlauchboden. Rostl.

Lehavý, der sich gerne legt. Lehavý pes.
Vz Ohař.

Lehce, lehko, lehky, po lehku, kompar.
lehčeji; lehoučce, lehounce, lehýčce, lehoučky,
lehounky, lehýčky, po lehoučku, po lehounku.
— L. = bes váhy, ne těžce, leicht, nicht
schwer (in Bezug aufs Gewicht). Chodí lehce
jsa oděn. Us. Voják lehce oděný. Kom. L.
sobě někoho vážiti. V. — L., ohledem na
mysl, smysly, krev, srdce, leicht. Něco lehko
nésti. V. Kdo 1. věří, snadno pochybí (bez
rozmyslu). Prov. Jest mi lehko (jsem vesel
n. zdráv). Us. — L. ohledem na netěžkosť,