890

obratnosť těla, leicht, nicht schwerfällig. Lehko
běžeti, tancovati. D. Ten kůň se 1. nese.
Kom. — L. = s malou, snadnou prací, bez
těžkosti, snadno, leicht, ohne Anstrengung,
ohne Schwierigkeit, leichtlich. V. L. a snadně
někoho zhojiti. V. Tobě jest 1. říci. D. Lehko
nabyto, lehko pozbyto. L. Chléb lehko na-
bytý. L. To se 1. stane. D. L. si něco před-
staviti. Us. To se 1. člověku přihodí. Us. L.
příliš věřili a za věrnou pravdu přijali. Ler.

— L., ohledem na sílu, tuhosť, moc vnitřní,
ne silně, ne tuze, leicht. L. raniti; 1. se ně-
čeho dotknouti (krátce se zmíniti). V. Lehko
mluviti. V. — L. = povrchně, leicht, oben
hin, nicht gründlich. Knihu 1. přečísti. L. —
L., lehkomyslně, leichtsinnig, luftig, leicht
veränderlich. Jg. — Lehky, po lehku, zlehka,
zlehoučka, zlehounka, pomalu, znenáhla, ne-
spěšně, gemach, langsam. Ros. Z lehka
(dveřmi) hýbej. Kom. Po lehoučku se daleko
dojde. Jg.

Lehčák, u, m., Mühlenfachbaum. Rk.
Lehčení, n., od lehčeti, das Leichtwerden.

— L., od lehčiti, das Leichtmachen. Lehčení
mlýna. Us. — L., hanění, das Verläumden. V.

Lehčeti, el, ení, leicht werden. L.

Lehčičký, vz Lehký.

Lehčidlo, a, n., nástroj k lehčení, Hebel,
Hebezeug, Hebearm; Mischkrücke (v sladovn. ).

Lehčina, y, f., lehké maso, Lunge, Nach-
bein. Na Mor. a ve Slez.

Lehčitel, e, m., kdo lehčí, der Leichterer.

— L., tupič, Tadler. Jg.

Lehčitelka, y, f., Erleichterin, Tandlerin.

Jg.

Lehčiti, 3. pl. -čí, lehči, če (íc), il, en,
ení; lehčívati. Syn.: břemena umenšiti, ubrati;
zmenšiti, popustiti, V., erleichtern, lindern;
tupiti, haněti, tadeln. — co. To bolesť lehčí.
Us. To hlavu lehčí. Us. L. mlýn (běhoun
lehčidlem nadzdvihnouti). Us. L. něčí česť.
D. Sám svou hodnosť lehčíte (tupíte). Sych.

— čemu: mlýnu. Vys. — co jak: s po-
smíváním (tupiti). Krab. — se. Povolný a
ostýchavý chod jako na nějakém místě ba-
hnivém...., kdež by se tak lehčiti bylo
potřebí. Bl.

Lehek, vz Lehký.

Lehen, a, m. = lenoch. Na Slov. Plk.

Lehko, vz Lehký. — L. = lehce.

Lehkochodný, leichten Ganges. L.

Lehkokrevník, a, m., Sanguiniker. Rk.

Lehkokrevný, sanguinisch, leichtsinnig.
Mus.

Lehkokřídlý, leichtflügelig.

Lehkomysl, u, m. = lehkomyslnosť. Schön.

Lehkomyslně, leichtsinnig, leichtfertig.
L. o něčem smýšleti. Br.

Lehkomyslník, a, m., ein Leichtsinniger.
Rk.

Lehkomyslnosť, i, f., lehká mysl, lehko-
vážnosť, V., nestálosť, nedbalosť, neprozře-
telnosť, Leichtsinnigkeit, Leichtfertigkeit. Nt.
V lehkomyslnosti se vydati. V. Něco někomu
k lehkomyslnosti počísti. V. Svá léta v leh-
komyslnosti tráviti. Kram.

Lehkomyslný, lehké mysli, lehkovážný,
marný, neprozřetelný, leichtsinnig, leicht-
fertig, lose, leicht. Lehkomyslným býti; ně-
koho za lehkomyslného míti. L. jazyk. D.

L. žváč. V. Vz Rb. str. 267. — v čem:
v řeči. D., V. — L. = nestálý, unbeständig. V.

Lehkonohý, leichtfüssig. D.

Lehkoperý, leichtgefiedert, leichtflügelig.
Rk.

Lehkoruký, leichthändig. Rk.

Lehkosť, i, f., netěžkosť, die Leichtigkeit,
Leichte, Mangel der Schwere. L. péra, páry.
Jg. L. mysli. V. Taková v něm lehkosť, že
z dluhů sobě žert dělá. Jg. — L. = hbitosť,
rychlosť, Geschwindigkeit, Flüchtigkeit. L.
těla, nohou. Jg. — L. — snadnosť, Leichtig-
keit, Mangel der Schwierigkeit. L. přízvuč-
ného veršování. Jg. — L. = neostrosť, Ge-
lindigkeit. L. vína, léku. Jg. — L. = potupa,
hanba, pohanění, Schmach, Schande, Gering-
sehätzung, Unehre. L. někomu učiniti. Jg.
V 1. uvésti, dáti někoho. D. Dáti se lidem
v 1. a pořekadlo. Kom. V 1. upadnouti. Jg.
L. panně učiniti. V lehkosti býti. Jg. Za 1.
sobě něco pokládati. Syr. Něco někomu jest
k 1-sti = na zlehčení. Bart. I. 34. Stala se
jim 1. bez provinění jejich, kteráž se nestala
za paměti lidské ani prve žádnému. Čr.
Listy na 1. Čechům psal. V. Kárání, hanění,
lehkosti a trestání zasluhovati. Kom.

Lehkovážně, lehkomyslně, leichtfertig,
leichtsinnig. Jg.

Lehkovážník, a, m., ein Leichtfertiger.
Puchm.

Lehkovážnosť, i, f., lehkomyslnosť, ne-
vážnosť, vrtkavosť na mysli, nestálosť, marnosť.
Leichtfertigkeit, Leichtsinn. V. V počestném
úmysle nesetrvati 1. Kom.

Lehkovážný, lehkomyslný, nestálý, leicht-
sinnig, leichtfertig. V.

Lehkověrec, rce, lehkověrník, a, m., ein
Leichtgläubiger. Us.

Lehkověrnosť, i, f., Leichtgläubigkeit.
Kom.

Lehkověrný, leichtgläubig. Kom.

Lehkožilosť, i, f. Leichtlebigkeit. Dch.

Lehky = lehce. Lehky někomu něco po-
věděti = ne nahlas. Výb. I.

Lehký; lehek, hka, hko; kompar. lehčejší
a lehčí; lehýčký, lehčičký, lehoučký, lehounký,
lehoučičký, lehounčinký. Lehký a snadný:
lehký = lat. levis, co nemá veliké váhy, tíže
ku př. lehký kámen; snadný = lat. facilis,
co snadno, bez velikých obtíží provésti lze
ku př. snadná práce. Vz Těžký. Lehké jest,
co nemá tíže n. váhy a platnosti, snadné
jest, co nemá překážek. Vz více v Km. III. 347.
Ale tohoto rozdílu se často nešetří. — L. =
malé váhy, netěžký, leicht, nicht viel wie-
gend, nicht schwer. V. Těžké-li či lehké co
jest, zdviháním ohledej. Kom. L. pták, vozík,
pes (malý, leichter Hund, Šp. ), kámen (pěna
mořská), kabát, V., břímě, Ros.; lehký jako
péro; dukát, D., pléva, jako pírko. Us. Dřevo
je lehčí než železo, Us.; země (která se
v hromadě nedrží), Opp.; o lot lehčí, D.; 1.
oděv (netěžký; neteplý), zbroj, odění, jízda,
váha (vz více o tom ve: Váha), peníze,
mince. Jg. Aby každý z obyvatelů království
tohoto tu zlou, lehkou minci odbyti mohl.
Ferd. I. zř. Přeneseno: L. člověk (nevážný,
bez ceny, špatný, ničemný). V. Člověk leh-
kého rodu (ne vzácného). Tur. kron. Lehká
nevěsta (která peněz nemá). Mřk. — L.