Předchozí (891)  Strana:892  Další (893) |
|
|||
892
|
|||
|
|||
Lejnicovité rostl., sterculiaceae, stink-
baumartige: bahobab prstnatý, adansonia digitata, Affenbrotbaum. Kk. 227. Lejník = lenník.
Lejniti, il, ění, lejno pouštěti, misten. Us.
Lejno, a, n., kal, trus, výkal, hovno, člo-
věčí l. Šp. Dreck. L. kravské, hovězí, V., vrabčí, zaječí. Jg. Mám to za lejna (za nic). Filip. Čertové 1. (hovno): assafoetida, Teufels- dreck. Udělá z lejna muškát, z černého bílé, z bílého černé, z ničehož svádu. Vz Hádka (daremná), Lhář. Lb., D., Č. Lejnem čím více se hýbá, tím více smrdí. Jg., Lb. Kde husy, tu lejna: kde žena, tu kleveta. Jg. U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno, to když chtí, hned jest hotovo. Jg. — Vz v S. N. článek: Výkal. Lejnok, a, m., onthophagus, hmyz. Krok.
Lejnokam, u, m. Koprolith. Mus.
Lejnovál, a, m. = hovnivál.
Lejnovka, y, f., agaricus fimetarius, Mist-
schwamm. Roste tam, kde bylo kravským lejnem hnojeno. Berg. Lejsek, ska, m., muscicapa, Fliegenfänger.
L. malý, m. parva; černohlavý, m. atricapilla; bělokrký, m. albicollis, šedivý, m. grisola. Frč. 355. Lejstra, ster, n., z lat. registra, spisy,
Schriften. — L. u tkadlcův, Schützenbahn. Vys. Lejstřík, u, m., vz Rejstřík. L.
Lejta, y, f., voznice na ryby, Fischfass.
Us. v Třeboň. Da. Vz Léta. — L., sud, voznice na vodu. Us. V Čásl. Sml. U Bechyně. Mý. Sud na vození vody k požáru atd. nahoře sklopcem opatřený. Us. ve vých. Čech. Jir., Kd. Lejtar, u, m., vrchní snop v mandeli nej-
výše postavený. Však nám obilí nezmokne, leda něco svrchu, 1. snopy přikryje, jako kvočna kuřata. Us. u Počát. Zelený. Lejtko, vz Lýtko.
Lek, u, m. = leknutí, der Schreck, Schrek-
ken. Hus., D. Od leku onemocněti. Z leku = z leknutí. Jg. Lék, u, m., lík; zastr. také léka, y, f.
O původu vz Mz. 55. Synonyma: lékařství, posilnění, polehčení, občerstvení, počištění. Vz Lékařství. L. jest hmotný prostředek k zachování n. k napravení zdraví těla živo- čišného, hojivá věc, hojivo, medicina, medi- camentum, Medicin, Arznei, Heilmittel. — L. posilňující, D., pro prsy, k dávení. Jg. L., který všecky nemoci hojí. V. L. horký, rozrazivý, odrazivý, obměkčivý, prodívavý, vyhnojivý, vyčistivý, utvrzující, krotivý, stavící, rozpustivý, vytahavý, vysušivý, ro- stivý (heilend), Lk., pro pocení, ochlazující, odvozující, počistivý, ochranlivý (Präservativ - mittel). Šp. —Lék proti i pro nějakou nemoc. L. proti jedu (dryák). V. Proti věku není léku. Lom. Buoh ustanovil rozličná lékařstvie pro rozličná příhodnie porušenie v přirození. Št. N. 182. Dovol mi utrhnout koření pro veliké bolení. Er. P. 66. Cf. Není na světě bylina, aby pro něco nebyla. Er. P. 100. Ošlejchová voda je dobrá proti písku v led- vinkách. Čern. Vz Lékařství. L. od čeho. Brt., Brs. 133. dává předložkám proti a od přednosť. Léky 1. hutné, tak zvané species |
t. j. hrubě rozkrájené a roztlučené směsy
bylin atd., prášky, pilulky, sousta, soustička, kuličky, caltečky, nálepy, masti, lektvaře a náčinky; 2. tekuté: šťávy, roztoky, nálevy, odvary, nápojky, šťavičky, smíšeniny (mix- tury), kloktadla, vstřikování, náhřivky, kly- styry a lázně; 3. parní: kuřidla a kadidla, vdechovadla (inhalace), lázně plynové a parní atd. S. N. Léky dávati, V., přijímati, bráti, Us., strojiti. Kom. Drží ho jen na lécích (na líkách). Ros. Na líkách býti (stále užívati). Je živ jen na lécích. Us. Byl mnoho let na líkách. Us. Léku požívati, užiti. Lk. Nejla- cinější lék voda = kdo mu rozumí. Č. Lékům ani cvalem neutečeš. Pk. Za léky, aby po- mohly, nemá se děkovati; Nemocný, užije-li 7 lékův, nevyžije. Us. na Mor. Moju milenku chytila hodonka, půjdu jí na léky do tej apatéky. Mor. pís. Lekání, n. Strach připadl na mne a 1. =
děšení, der Schreck. Br. L. -se a l. (V. ) = bání-se, bázeň, das Erschrecken. L. -se čeho. Kom. Lekař, e, m., der Erschrecker. Mřk.
Lékař, líkař, e, m. Syn.: Zkušený v ho-
jení, hojič, doktor v lékařství. V. L. od lék a o tom vz Mz. 55. LěkaiB (lekovati = sa- nare, uzdravovati), lit. lěkurus, strněm. lâhhi, medicus. Schl. Arzt. L. ranný (strč. ruční), dobytčí, polní, praporní, plukovní, Jg., zubní, na oči (očí), D., oční, Us., životní 1. císaře Nerona, Byl., koňský (koníř), vznešený, umělý, V., duchovní i tělesní, Háj., chudých n. pro chudé (ne: chudý), osobní (ne: tělesní; ale tělesní je dobře, staví-li se naproti duchov- nímu), Šm., dobytčí n. zvířecí, J. tr., očko- vaný šp. m. očkovací, podlékař, nižší l., Us., náměstný l. okresní. Er. L. vojenský: ranhojič, podlékař, nadlékař, plukovní, stábní, vyšší stábní l, S. N., odvodní (Assentirungs-). S lékaři činiti má = je nemocen. V. Apollo, bůh lékařův. S lékařem rozumným se pora- diti. Čern. L. léčí nemocné za peníze, zdarma. L. chodí, jezdí k nemocným, navštěvuje ne- mocné. Us. L. pochybuje o nemocném; 1. vzdal se naděje v uzdravení nemocného. Jv. Kam slunce nechodí, tam chodí lékař. Lb. Kdo se lékařům svěří, nech peněz neželí; Nedospělý l. hotový zhoubce (záhubce); L. léčí, Bůh uzdravuje; Živ buď s rozumem, obejdeš se l-řův. Pk. Cf. Běda té slepici, na kteréž se jestřáb učí (říká se o nových, mladých l-řích) Mus. Mnoho lékařů, hotová smrť. Aesop., Č. Ne hned jest lékařem, kdo o neduzích a bylinách mnoho mluviti umí. V. Mnozí doktoři císaře umoří (a mnozí ku- chaři polívky nedovaří). Č. L. je poctivý kat. Lomn., Č. — Vz Nástroje pro lékaře dobyt- čího. Cn. — Vz Rb. str. 267., Tk. II 390. a hlav. S. N. Lékaření, n., lékařství. V. — L., užívání
lékův, das Mediciniren. Sych. Lékařiti, il, ení, lékařství provoditi, Arzt
sein; lékův užívati, mediciniren. Us. Lékařka, y, f., die Arztin. Jel.
Lékárna, líkárna, lékovna, y, f., řec.
anoO-Tjy. tj, lat. officina, Apotheke. Její části: krám; laboratori-um, a, n.; sušírna a zá- hřevna k sušení bylin a k chemickému při- pravování léčiv; sklad na zboží. Vz S. N. |
||
|
|||
Předchozí (891)  Strana:892  Další (893) |