892

Lejnicovité rostl., sterculiaceae, stink-
baumartige: bahobab prstnatý, adansonia
digitata, Affenbrotbaum. Kk. 227.

Lejník = lenník.

Lejniti, il, ění, lejno pouštěti, misten. Us.

Lejno, a, n., kal, trus, výkal, hovno, člo-
věčí l. Šp. Dreck. L. kravské, hovězí, V.,
vrabčí, zaječí. Jg. Mám to za lejna (za nic).
Filip. Čertové 1. (hovno): assafoetida, Teufels-
dreck. Udělá z lejna muškát, z černého bílé,
z bílého černé, z ničehož svádu. Vz Hádka
(daremná), Lhář. Lb., D., Č. Lejnem čím
více se hýbá, tím více smrdí. Jg., Lb. Kde
husy, tu lejna: kde žena, tu kleveta. Jg.
U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč,
u koně lejno, to když chtí, hned jest hotovo.
Jg. — Vz v S. N. článek: Výkal.

Lejnok, a, m., onthophagus, hmyz. Krok.

Lejnokam, u, m. Koprolith. Mus.

Lejnovál, a, m. = hovnivál.

Lejnovka, y, f., agaricus fimetarius, Mist-
schwamm. Roste tam, kde bylo kravským
lejnem hnojeno. Berg.

Lejsek, ska, m., muscicapa, Fliegenfänger.
L. malý, m. parva; černohlavý, m. atricapilla;
bělokrký, m. albicollis, šedivý, m. grisola.
Frč. 355.

Lejstra, ster, n., z lat. registra, spisy,
Schriften. — L. u tkadlcův, Schützenbahn.
Vys.

Lejstřík, u, m., vz Rejstřík. L.

Lejta, y, f., voznice na ryby, Fischfass.
Us. v Třeboň. Da. Vz Léta. — L., sud, voznice
na vodu. Us. V Čásl. Sml. U Bechyně. Mý.
Sud na vození vody k požáru atd. nahoře
sklopcem opatřený. Us. ve vých. Čech. Jir.,
Kd.

Lejtar, u, m., vrchní snop v mandeli nej-
výše postavený. Však nám obilí nezmokne,
leda něco svrchu, 1. snopy přikryje, jako
kvočna kuřata. Us. u Počát. Zelený.

Lejtko, vz Lýtko.

Lek, u, m. = leknutí, der Schreck, Schrek-
ken. Hus., D. Od leku onemocněti. Z leku =
z leknutí. Jg.

Lék, u, m., lík; zastr. také léka, y, f.
O původu vz Mz. 55. Synonyma: lékařství,
posilnění, polehčení, občerstvení, počištění.
Vz Lékařství. L. jest hmotný prostředek
k zachování n. k napravení zdraví těla živo-
čišného, hojivá věc, hojivo, medicina, medi-
camentum, Medicin, Arznei, Heilmittel. —
L. posilňující, D., pro prsy, k dávení. Jg.
L., který všecky nemoci hojí. V. L. horký,
rozrazivý, odrazivý, obměkčivý, prodívavý,
vyhnojivý, vyčistivý, utvrzující, krotivý,
stavící, rozpustivý, vytahavý, vysušivý, ro-
stivý (heilend), Lk., pro pocení, ochlazující,
odvozující, počistivý, ochranlivý (Präservativ -
mittel). Šp. —Lék proti i pro nějakou nemoc.
L. proti jedu (dryák). V. Proti věku není
léku. Lom. Buoh ustanovil rozličná lékařstvie
pro rozličná příhodnie porušenie v přirození.
Št. N. 182. Dovol mi utrhnout koření pro
veliké bolení. Er. P. 66. Cf. Není na světě
bylina, aby pro něco nebyla. Er. P. 100.
Ošlejchová voda je dobrá proti písku v led-
vinkách. Čern. Vz Lékařství. L. od čeho.
Brt., Brs. 133. dává předložkám proti a od
přednosť. Léky 1. hutné, tak zvané species

t. j. hrubě rozkrájené a roztlučené směsy
bylin atd., prášky, pilulky, sousta, soustička,
kuličky, caltečky, nálepy, masti, lektvaře
a náčinky; 2. tekuté: šťávy, roztoky, nálevy,
odvary, nápojky, šťavičky, smíšeniny (mix-
tury), kloktadla, vstřikování, náhřivky, kly-
styry a lázně; 3. parní: kuřidla a kadidla,
vdechovadla (inhalace), lázně plynové a parní
atd. S. N. Léky dávati, V., přijímati, bráti,
Us., strojiti. Kom. Drží ho jen na lécích (na
líkách). Ros. Na líkách býti (stále užívati).
Je živ jen na lécích. Us. Byl mnoho let na
líkách. Us. Léku požívati, užiti. Lk. Nejla-
cinější lék voda = kdo mu rozumí. Č. Lékům
ani cvalem neutečeš. Pk. Za léky, aby po-
mohly, nemá se děkovati; Nemocný, užije-li
7 lékův, nevyžije. Us. na Mor. Moju milenku
chytila hodonka, půjdu jí na léky do tej
apatéky. Mor. pís.

Lekání, n. Strach připadl na mne a 1. =
děšení, der Schreck. Br. L. -se a l. (V. ) =
bání-se, bázeň, das Erschrecken. L. -se čeho.
Kom.

Lekař, e, m., der Erschrecker. Mřk.

Lékař, líkař, e, m. Syn.: Zkušený v ho-
jení, hojič, doktor v lékařství. V. L. od lék
a o tom vz Mz. 55. LěkaiB (lekovati = sa-
nare, uzdravovati), lit. lěkurus, strněm. lâhhi,
medicus. Schl. Arzt. L. ranný (strč. ruční),
dobytčí, polní, praporní, plukovní, Jg., zubní,
na oči (očí), D., oční, Us., životní 1. císaře
Nerona, Byl., koňský (koníř), vznešený, umělý,
V., duchovní i tělesní, Háj., chudých n. pro
chudé (ne: chudý), osobní (ne: tělesní; ale
tělesní je dobře, staví-li se naproti duchov-
nímu), Šm., dobytčí n. zvířecí, J. tr., očko-
vaný šp. m. očkovací, podlékař, nižší l., Us.,
náměstný l. okresní. Er. L. vojenský: ranhojič,
podlékař, nadlékař, plukovní, stábní, vyšší
stábní l, S. N., odvodní (Assentirungs-).
S lékaři činiti má = je nemocen. V. Apollo,
bůh lékařův. S lékařem rozumným se pora-
diti. Čern. L. léčí nemocné za peníze, zdarma.
L. chodí, jezdí k nemocným, navštěvuje ne-
mocné. Us. L. pochybuje o nemocném; 1.
vzdal se naděje v uzdravení nemocného. Jv.
Kam slunce nechodí, tam chodí lékař. Lb.
Kdo se lékařům svěří, nech peněz neželí;
Nedospělý l. hotový zhoubce (záhubce); L.
léčí, Bůh uzdravuje; Živ buď s rozumem,
obejdeš se l-řův. Pk. Cf. Běda té slepici,
na kteréž se jestřáb učí (říká se o nových,
mladých l-řích) Mus. Mnoho lékařů, hotová
smrť. Aesop., Č. Ne hned jest lékařem, kdo
o neduzích a bylinách mnoho mluviti umí.
V. Mnozí doktoři císaře umoří (a mnozí ku-
chaři polívky nedovaří). Č. L. je poctivý kat.
Lomn., Č. — Vz Nástroje pro lékaře dobyt-
čího. Cn. — Vz Rb. str. 267., Tk. II 390.
a hlav. S. N.

Lékaření, n., lékařství. V. — L., užívání
lékův, das Mediciniren. Sych.

Lékařiti, il, ení, lékařství provoditi, Arzt
sein; lékův užívati, mediciniren. Us.

Lékařka, y, f., die Arztin. Jel.

Lékárna, líkárna, lékovna, y, f., řec.
anoO-Tjy. tj, lat. officina, Apotheke. Její části:
krám; laboratori-um, a, n.; sušírna a zá-
hřevna k sušení bylin a k chemickému při-
pravování léčiv; sklad na zboží. Vz S. N.