893

Komu není zhůry dáno, z lékárny nekoupí.
Prov. Lepší z kuchyně než z l-ny. Vz Zdraví.
Lb.

Lékární, Apotheken-. L. bylina. Berg.

Lékárnice, e, f., apatekářka, y, f., die
Apothekerin. Us.

Lékárnický, Apotheker-. L. taxa, váha,
visitace, umění. S. N.

Lékárnictví, n. Pharmacie, Apotheker-
kunst.

Lékárník, a, m., der Apotheker.

Lékařský, medicinisch, Arznei-, Arzt-,
ärztlich. L. umění, krám, V., škola, Krab.,
učitel, Byl., byliny, Kom., kniha, Har., tělocvik,
Heilgymnastik. Dch. L-skou radu někomu
dáti. Dch.

Lékařství, n., lékařské umění (ars medica),
die Arzneikunst. V. Doktor v lékařství;
zkušený v l. V. V l. se toho užívá. Har. Do-
bytčí l. D. L. ranné atd. Jg. L. dělí se na
tři vědy: 1. přírodozpyt (sem patří: fysika,
chemie, kosmologie, geologie, geogenie, bota-
nika, zoologie, fysiologie, anthropologie, ana-
tomie); 2. chorobozpyt (pathologie) známosť
nepravidelností a odchylek těla lidského
a zvířecího; k pathologii se druží 3) thera-
pie (vlastní léčitelství, nauka o způsobu, jakým
by nepravidelnosti v pravidelný stav opět
mohly býti uvedeny). S therapií se pojí nauka
o léčivech, tak zvaná farmakologie. Sem patří
i chirurgie a porodnictví. L. zvířecí (zooi-
atrika); vztahuje-li se jen k domácím zvířatům:
l. dobytčí n. skotolékařství (ars veterinaria);
1. policejní n. policie lučební; soudní (poli-
cejní a soudní dohromady = státní). Vz S. N.
— L. = léčení, die Kur, das Heilen. Umřel na
l. V. Aby voda k 1. se hodila. Čern. —
L. = lék. Št. N. 182. Arznei- n. Heilmittel,
Arznei. V. L. nemocnému dávati. V. L. z kovů.
V. L. proti jedu. V. L. proti zimnici. D.
L. pro hlavu, pro prsy, pro srdce, pro ža-
ludek, pro játra, pro matku, proti kamenu,
Kom., proti dušnosti, pro oči, na oči, k ho-
jení úst. V. L. obměkčující, počišťující, za-
tvrzující, ochranlivé, opatřující a zachovávající
před nakažením, vyčišťující, pot vyvodící,
posilující, čistící, naroštující (po němž maso
roste), scelující, spojující, propalující, pro
spaní, pro stavení krve, pro kýchání atd.
Jg. Vz Lék (hl. co do vazby). Cf. Lektvař na
spaní. V. — Zdravým nejlepší l. je dieta
(mírnosť v jídle a pití). Kom. Sotva živ byl,
leže ve Vařích na lékařství u doktora. N. Čr.

Lékařstvo, a, n., die Doktoren, Medicinal-
personen.

Lékařův, -ova, -ovo, dem Arzt gehörig.
L. dům. Ros.

Lekati; lekávati; leknouti, knul a kl, ut,
utí = strašiti koho, einen schrecken, in Schrec-
ken setzen. Jg. — koho čím. Slunce (za-
tmělé) leká krále změnami. Ráj. — se (čím).
Tak som sa l'akla, že už ani duše vo mne
nebolo. Mt. S. Díváním lekl sě. Anth. I. 53. —
se čeho. Svého vlastního stínu se l. V.
Lekám se slov tvých. Us. Všichni podlé při-
rození lekáme se protivného. Št. — Kat.
2170., Brt., Kom., Vrat., Pass. — se komu.
Samému mně se srdce leká. Solf. — se za
koho, za co. Lekám se za tebe, že...
Solf. Lekli se za chrám Pána Boha svého.

Br. Velmi se v hlavu udeřil, tak že jsme se
zaň lekli. Let. 508. — se kde. Což se mé
srdéčko v těle leká. Er. P. 196. — od čeho:
Ďáblové od hlasu hromobití tvého lekati se
budou. V. — se před čím, šp. m. čeho.
Jv. — že. Lekl se, žeby se v něm nebyl
krve dořezal. Us.

Lekavě, bázlivě, schüchtern, schreckhaft. V.

Lekavosť, i, f., bázlivosť, bojácnosť, Furcht-
samkeit, Schüchternheit, V.

Lekavý, furchtsam, schüchtern. L. kůň,
srdce. V. Člověk lekavého srdce; příliš le-
kavým býti. V. Mé l. srdce laskavú odpovědí
potěšíte. BN. Nad zajíce nic lekavějšího: co-
koli zašustne, uši nastaví. Kom.

Lekce, e, lekcí, f., z lat., čtení, vyučování,
úloha, úkol k učení. Rk. Zůve nás na svou
lekcí. Lom. Na lekci choditi. Sokol. Vyslý-
chati lekcí. D. L. zkoušeti. Lektion, Vor-
lesung.

Leklý. Leklá ryba (mrtvá), abgestanden. —
L. = uleknutý, erschrocken. Mus. — L.
máslo — vařící a do vody vlité (lék). Us.
U Prachat. Zb.

Leknica, e, f. = sukně. Llk. Chodí jak
zemanka v červenej l-ci, v modrej kasanici.
Mor. P. 422.

Leknice, e, f. = kasanice (sukně). Vz
Leknica.

Leknín, u, m. L. bílý, nymphaea alba,
weisse See- o. Teichrose, Čl. 57.; l. posvátný
či lotus, nymphaea lotus, Lotuspflanze; l.
modrý, n. coerulea, blaue Seerose, Kk. 217.,
bělostný, n. Candida. FB. 71.

Leknínový, Seerosen-. L. květ, Reš., voda,
Čern.

Lekno, a, m. = leknín, stulík. Kom., Br.

Leknouti, vz 1. Lekati; 2. Lknouti.

Leknovati = lenovati. Jg.

Leknutí, n. Vz stran přísloví: Bojácnosť,
Homolka, Krev, Omráčený, Opařený, Palice,
Ruka, Srdce, Stěna, Strach (toto hlavně),
Úkrop, Vlas, Vlk. Der Schreck, Schrecken,
die Erschrockenheit.

Lékolučebnictví, n., Pharmakochemie. Rk.

Lékoobchodník, a, m. Droguist. Tpl.

Lékořice, e, f., glycyrrhiza. L. lysá, sladké
dřevo, g. glabra, Süssholz. Kk. 256.

Lekořicina, y, f., hustá šťáva z lekořice,
Lakrizensaft, Bärenzucker. Kk. 256.

Lekořicový, Süssholz-. L. kořen. Rostl.

Lekořka, y, f., čemerka, Niesewurz. Jg.

Lékosloví, lékozpyt.

Lékostrojič, e, m. (lépe: lékárník). Rohn.

Lekovač, e, m., kdo zažehnáváním hojí,
der Besprecher, Segensprecher. Reš.

Lekovačka, y, f., die Segensprecherin.
Reš. Vz Lekovač.

Lekování, n., zažehnávání, das Besprechen,
Segensprechen. Aqu. Vz Lekovač.

Lekovati = léčiti. — koho, co: ránu.
Sal. — L. = zažehnáváním hojiti, durch Segen-
sprechen heilen. — čím čemu. Tím lékuje
svému břichu. St. skl.

Lěkovati, zastr. = hověti, lahoditi. Jir.

Lékověda, y, f. = lékozpyt. Rk.

Lékovna, y, f. = lékárna, D.

Lékovní = lékární. L. krabice. Jg.

Lékovník, a, m. = lékárník. Plk.

Lékový, líkový, Arznei-. L, masť. Troj.