894

Lékoznalec, lce, lékoznatel, e, m., der
Arzneikundige. Rk.

Lékoznalství, n. Pharmakognosie. Rk.

Lékozpyt, u, m. Pharmakologie, Heil-
stofflehre, slovo nové. Jg.

Lekrut, a, m., z rekrut, neu angeworbener
Soldat, nováček.

Lekt, u, m., das Kitzeln. Rk.

Lektač, lechtač, e, m., der Kitzler. D.

Lektačka, lechtačka, y, f., die Kitzlerin.
D. — L., poštíváček, lektáček, čku, m., cli-
toris, der Kitzler.

Lektal, lechtal, a, m., der Kitzler. Ros.

Lektání, lechtání, n. V. L. jest mechanické
dráždění nervů, jímž se vzbuzují pohyby
odrazivé v částech buď blízkých buď dosti
vzdálených. Zvl. známé jest 1. na jistých
místech citlivých, jakáž jsou podpaží, krk,
dlaň, zpod nohy atd. S. N. Das Kitzeln, der
Kitzel. Od přílišného 1. člověk umře. L. uší. Us.

Lektati, lektám a lekci; lechtati, v obec.
mluvě lochtati; lektávati, lechtávati, kitzeln. —
koho, co: uši (někomu pochlebovati), V.,
struny (lehce se jich dotýkati, housti). L. —
koho kde: pod paždím, Jg., na dlani, na
noze, na krku. Jg. Lektá ho na krku (svrbí
ho krk = o tom, kdo něco dělá, proč by
oběšen měl býti). Jg. Lektá mne něco v nose.
Jg. Vous okolo ucha mu lekce. L. Někoho
po kůži 1. (vybiti ho). L. Pán ho čekanem
po hřbetě lekce. L. Někoho klickem po kůži
1. Č. — v co: v uši někoho 1. Ben. — (se,
koho) čím: Nadějí se lekce. Reš. Řečmi
slibnými někoho 1. Br.

Lektavosť, lechtavosť, lektivosť, lech-
tivosť, i, f., der Kitzel, Kitzlichkeit. Jg.

Lektavý, lechtavý, lektivý, lechtivý,
v obec. mluvě: lochtivý, lochtavý, lochcivý,
kitzelig, kitzlig. Ros., Jg.

Lektor, a, m., lat., čitatel, předčitatel;
vedlejší učitel. Rk. Vz více v S. N., Tk.,
III. 281. Vorleser; Sprachlehrer.

Lektoř, e, f., z lat., Lesezimmer, Lese-
saal. V.

Lektura, y, f., lat., čtení, čítání knih. Rk.
Lektüre, Lesung, Leseunterhaltung.

Lektvař, obyčejněji než letkvař, e, f.,
z lat. electuarium a to z řec., shuštěná šťáva
lékárnická. Rk. Die Latwerge. L. růžená,
Aqu., gdoulová, Reš., pomorančová, Rostl.,
cukrová, na psaní. V.

Lektvařový, Latwerge-.

Lekuta, y, f., lekutí, n. = lekus, leknín.
Berg.

Lekvati, zastr., hořekovati. Hauser ex ms.

Lelek, lka, leleček, čka, m., pták (noční
krkavec). Nachtrabe, Nachtreiher, Tage-
schläfer, corvus nocturnus. V. — L., capri-
mulgus europaeus, kozodoj, Nachtschwalbe,
Milchsauger. Jg., Frč. 358. — L. = člověk
hloupý, broulající: zevel, trouba. Gaffer,
Maulaffe. Pravý 1.; lelků hledati; lelky pro-
dávati, chytati, lapati, polykati (zevlovati).
Vz stran přísloví: Hloupý, Lenoch. Lb., C.
Zanechej lelků. Jg. Lelky choditi = lenošiti.
Us. V nose moudrý 1. (všetečný). Reš. —
Lelky u Hanáků na Mor. = šlejšky. Us.

Lelík, u, m., lilík, rulík, culík, cop pentlí
ovinutý. Na Mor. a Slov. Černó pentlu nosit
budu pod šátkem v lelíku. Mor. P. 181. Zopf.

Lelkář, e, m. = lelek, ein Maulaffe. Zlob.

Lelkování, n., das Gaffen, Maulaffen.
Z 1. a těkání mnoho zlého se trefuje. Reš.

Lelkovati, zevlovati, otevřenou hubou
na něco hleděti, lelků hleděti, výrovati, trou-
biti na něco, umgaffen, maulaffen. Lelkuje,
co nejdál mohou mu oči postačiti. Br. Lel-
kuje z oken ven, oči pase, všecky tance a
kouty zjezdí. Reš. V již. Čech. = okouněti,
okouny chytati. Kts.

Lelkovatý, gaffend. Jg.

Leluje, e, f. = lilie. Na Slov.

Lelušky, pl., f., šišky, längliche Krapfen.
Koll.

Lem, u, límec, mce (strč. lémec), límeček,
čku, m. = lemování, obruba, obkladek, na
Slov.: švík, výložka, der Saum, Besatz, Be-
leg, das Besetze. Jg. Límec u košile, u ru-
kávu, u kabátu, u kalhot, u zástěry. Jg.
Límec stojatý, překládací, přeložený, ležatý.
Šp. — L. n. lím u ševcův, die Leiste. Šp.

Lemech, u, m. = lemeš.

Lemeš, e, m. = radlice, die Pflugschar.
— L., krojidlo, das Pflugmesser. Mat. verb.
Má jazyk jako lemeš (= ostrý, zlý). Plk.

Leměz, lemíz, e, m., lemězha, břevno,
trám, Balken. St. skl. Při starších krovích:
dvě dřeva v ostrém úhlu spojená. Us. v Kla-
tovsku. Kd.

Lemma, gt. lemmata, n., dle, Slovo', Vor-
dersatz, Annahme, nápověď.

Lemn-os, a, m., ostrov v aegaejském moři,
nyní Limno, Stalimene n. Stalimni. — Lemňan,
a, m. — Lemnický. Vz S. N.

Lemovač, e, m., der Einsäumer.

Lemovačka, y, f., Einsäumerin; das Ein-
fassband. Us.

Lemovadlo, a, n., das Börteleisen.

Lemování, n., das Einsäumen, die Ein-
säumung. L. kapes, límce atd. Us.

Lemovati, fassen, einfassen (den Rand
mit einem Bande. Dch. ). — co. Titěrně svou
řeč lemujete. Sych. — co čím: sukni ka-
ničkami. L. klobouk papírem. Er. P. 253.
Šátek strojem, rukou 1. Us. — co komu
za co: střevíce sousedu za plat 1. — co
kde: na stole, v ruce.

Lemovina, y, f., das Einfassleder. Rk.

Lemovka, y, f., das Einfassband, Dch.;
der Saum.

Lempeška = lepeška.

Lemuzy, dle, Dolany' v Kouřimsku. Tk.
156., 430.

Len, u n. lnu, m. (vz E); v již. Čechách
podržuje e: len, lenu (vedlé: lnu), instrum.
lenem (vedlé: lnem), adj. leněnej. Kts. Lmit>,
litev. linai, řec. llvov, lat. linum. Schl.
Len setý či polní, linum usitatissimum, Lein,
Flachs. Vz Cl. 66., Kk. 242. L. novoseeland-
ský, phormium tenax, der neuseeländische
Flachs, také lenovník. Kk. 125. L. luční, 1.
catharticum, úzkolistý, 1. tenuifolium, žlutý, 1.
flavum. FB. 83. L. obecný, rakouský, tenko-
listý, žlutý, odvislý, sibiřský, planý, mlacový
(na Mor.: slepý), prahlý, hledivý (na Mor.:
zřelý), bohatý, měkký, tvrdý, luční, horní,
kamenný, česaný, nečesaný (vochlovaný neb
nevochlovaný), rosový n. vodový (rosou n.
vodou močený, Dch. ), Jg., ranní, pozdní,
čerstvý (syrový), suchý, S. N. (vz tam více