895

IV. str. 1223. ), čistivý (Berg-). Kh. Len keř-
natý, hlavatec, okřastaný, uprahlý, zpruzený
n. mrtina, zakrnělý: odstarek, sparkosilý,
močený n. močidlák; rosený n. rosák. Šp.
Len síti, pléti (plíti), trhati, vykládati, pro-
stírati, rositi, lámati, trdliti, práti, bušiti, po-
tírati, na rozkráčky klásti, stláti, sbírati,
drhnouti, močiti, sušiti, tříti, chřastati, hladiti,
dotírati, strhovati, mědliti, česati (vochlovati),
po druhé česati: pačísati (Šp. ), přísti. Jg., Šp.
Ze lnu udělaný: lněný. V. Semeno lnu: zřelé
neb prahlé n. hledivé (když hlávky na slunci
vyložené sami se vyluskují), tunkové neb
tvrdé (mlácené; vz len mlacový, slepý).
Chmela. Pazdeří, pazdero, padrť, padrtí, pa-
drtina, otřepky, babiny ze lnu. Příprava,
hrsť, otep lnu. Obchodník se lnem, na Mor.
pakař (nejspíše od Paky, města u Jičína
v Čechách). Hlávka, hlavička, hlavina, pálka,
palička lnu; hlávky vylouštěti. Vochle, ha-
chle na len, vz Lámačka. Len (konopě) na
poli se rosí n. v močidlech (močárnách) se
máčí a v pazderně suší, potom se tře (trli-
licuje, tluče, láme) trlicí (mědlicí, lamkou,
třepačkou, chřastačkou, ohýbačkou), čímž
pazdeří odpadává; potom se česá (vochluje)
česačkou (vochlemi), čímž se koudel (česa-
niny) odděluje. Len se přede ve velkém
v přádelnách. Pt. Len a konopě močí se a
vysušené trlicí se trou, potom se hachlují,
a zůstane tam pazdeří, tuto koudel. Kom.
Umočený len se v pazderně suší a potom
tře, totiž nejprve jej tředlinka ochřástá, kdež
jméno chřastiny dostává; chřastiny se hladí
a tak na čisto se dotírají. Koubl. Jinde se
láme, potom tře, pak mědlí. Kdo o svatém
Janu len zasívá, stébla zdélí lokte mívá. Šp.
Na Urbanův den, pospěš síti len. Er. P. 72.,
Pk. Len do kolen, konopí po uši. Č., Pk.
Vz více v S. N. — L. matky boží, mezní
čistec, květel, rozrazil, žabinec, antirrhinum
linaria, Lein-, Flachs-, Nadelkraut, Marien-,
Frauenflachs. Jg.

2. Len = jen, nur, na Slov. — 3. L.,
zastr. = lit., gegossen.

Leň, i, f., zastr. lenosť. St. skl.

Lena, y, f., řeka v Sibiři. Vz S. N. —
L., lína, kůže svlečená (z hada atd. ).

Lenař, e, m., Flachsbauer, -handler. Tk.
II. 405.

Lenařka, y, f., Flachsbauerin, -händlerin.

Lenařský, Flachsbauer-, Flachshändler-.

Jg.

Lenařství, n., Flachsbau, -handel.

Lenča, dle Káča = Helena. Da.

Lenče, e, f. = sočovice. Na Slov.

Lenčina, y, f., sočkovina. Na Slov.

Lenčiště, ě, n., čečeliště, Linsenacker.
Na Slov. D.

Léně, leně = líně, lenivě, faul, träg. V.

Lenec, lenc, e, m., strč., z něm. Lenz,
podletí. Frühling. Jg.

Lenek, nku, m., len matky boží. Vz Len.

Lének, nka, m., zvíře s novou srstí. Mřk.

Leněnka, y, f., thesium, Leinblatt. Rostl.

Leněný = lněný. Us. v Doudlebsku. Kts.

Leněti, léněti, nějí, ěl, ění = lenivěti,
faul sein, werden. L. v zahálce, V., při díle.
Dch.

Leňhovati, zastr. = lenóvati. D.

Lení = líný. Tělesné potřeby lení nemie-
vají, ale jsú v chudobě. Šf.

Leniště, e, n., das Flachsfeld. D.

Leniti, léniti, 3. pl. -ní, leň, ně (íc), il,
ěn, ení; lenívati = líným činiti, faul machen;
leniti se=leněti, faul sein. — se komu.
Lení se mi, lenilo se mi vstáti. Bern.

Léniti, líniti, il, ění = línati, sich haaren,
häuten. Na Mor. a ve Slez. Kráva se léní.
Pk. Had se z kůže vylénil (svlékl). Na Mor.

Lenitiva (i. e. remedia), léky ukrocující,
polehčující, též lehce projímající. S. N.

Lenivě, léně, träg, faul. V.

Lenivec, vce, m., Faulenzer. Vídává le-
nivec i chomouty ve snách, ale na koně se
nedostane do smrti. Č. L. bývá ospalec. Km.
Var l-če s cesty a nepřekážej nám. Vz Le-
noch. Lb.

Lenivěti, vějí, ěl, ění, faul, trag werden.
— na čem: na mysli. V.

Lenivosť, i, f., vz Lenosť. — L. hmot,
die Trägheit. Sedl.

Lenivý, leniv, a, o, faul, träg. V. L. ned-
balec, mysl. Us., V. Lenivým vždycky
svátky jsou. Kom. Lenivá ruka (líná ruka,
huba), notové (holé) neštěstí. Ros. L. ruka
hotová muka. Mt. S. L. dvakrát dělá, skoupý
dvakrát platí. Vz Lenosť. Lb. Cf. Ani na
kříž stébla nepřeloží. Pk. L. duše lačněti
bude. Přísl. L. schovává ruku za ňádra.
Přísl. — v čem: v povolání, v práci, Cyrop.,
v radě. Št. 95. — k čemu: k práci. Us. —
s infinit. Nebuďme lenivi bráti, což se nám
podává. Bor. Abychom nelenivi byli pracovati.
Št. N. 124.

Lenka, y, f., slunečko (brouk). KB. —
L., Magdalena.

Lenknouti, knul a kl, utí = lknouti,
o rybách. Všecky ryby mu lenknuly. Us.
u Počát. Zelený.

Lenkovati, faulenzen. Ros.

Lenník, lejník, a, m., der Lehensmann. Gl.

Lenný, lenní, léna se týkající, Lehen-.
L. statek, zboží, právo, V., dvůr, D., pán,
povinnosť, Akt. Ferd., soud, sudí, Jg., sud-
ství. Th. Vz Manský.

Leno, léno (lehno), a, n., das Lehen, Lehn-
gut, Lehn, L., propůjčení statku, věci, práva,
výsady od vlastníka a pána někomu pod ji-
stými výminkami ku př. služby vojenské,
a s jistými formalnostmi, pod výslovným
jménem, leno', též sám statek tak propůj-
čený, manství. Jg. L. podati někomu; lena
podání. D. Statek pod 1. dáti. V. L. přijíti
ku př. na statek. V. Znamenité krajiny pod
leno drží. Akt. Ferd. Což k tomuto králov-
ství pod leno náleží. Akt. Ferd. L. panské,
rytířské, městské, sedlské. Jg. K přijetí léna
způsobilý. D. Připuštěn k lenu. V. L. po
meči, po přeslici. D. Zastaviti něco pod 1.
V. Listina o oddělení léna; list na léno;
plat z léna (lenné); spadnutí léna zase na
pána; pán léna; posloupnosť v lenu; pro-
padem léna; pustiti někomu něco pod léno;
puštění něčeho pod léno. J. tr. O právích
a povinnostech manských; o posloupnosti
v léna; mohl-li kdo l. prodati; o propadnutí
lena. Vz Rb. 177. —178. Vz Manství.

Lenoch, a, lenošek, ška, m., vok. sg. le-
nochu, řidčeji: lenoše; nom. pl. lenoši neb