896

lenoší (Mk., Č. ) a lenochy u stolic. Ein Fau-
lenzer, Bärenhäuter, Schlaraffe, träger Mensch.
V. Lenochem orati = lenošiti; Lb. vykládá
= marnou práci konati. L. nechce do práce.
Us. L. se strhal, že nechtěl dvakráte jíti. Č.,
Lb. Lenochu se Bůh nedodá. Č. Lenochu
nejlépe domlouvati dubovými slovy. Pk. L.
i pod svou střechou zmokne. Lb. Lenoch
se nejdříve strhá; Lenochovi dobrý krok.
Sk. To je lenoch, bojí se, aby se nestrhal.
Us. Lenoch cti nedochází a rys málo nalapá,
když dále přes tři kroky nechce. Č. Mnoho
lenochů, mnoho hříšníků. Č. Vz stran pří-
sloví: Čerstvý, Dělati, Dílo, Dlouhý, Dub,
Hlava, Holý, Houby, Hřib, Hůl, Chlap, Cho-
vati, Janek, Jazyk, Kapr, Kocour, Kočka,
Komár, Kosť, Kout, Kráva, Kvésti, Lelek,
Lenivec, Lenosť, Loket, Mařík, Medvědí
kůže, Mravenec, Nositi co za čím, Okno,
Ostruha, Opříti se o co, Ořech, Pazdeří, Po-
titi se, Potlouci, Práce, Ráno, Rukáv, Sláma,
Smrť, Státi, Stojánek, Sušiti, Svázaný, Svět,
Tvrdý, Učení, Vrabec, Zajíc. — L., u, zá-
bradlí u stolice, die Lehne. L. u saní, D.,
též sesle se zábradlím (lenoška, lenůška).
Lehnstuhl. D.

Lenochodi, bradypoda, čeleď ssavců chu-
dozubých (edentata), žijících v již. Americe.
Vz S. N. — Lenochod tříprstý, bradypus tri-
daktylus; 1. dvouprstý, b. didaktylus. Frč. 384.

Lenochovati, faulenzen. Reš.

Lenochyně, ě, f., Faulenzerin. Us. v Plaště.
Prk.

Lenoop, a, m. L. černý, semnopithecus
maurus; černooký, s. eutellus, opice. Frč. 399.

Lenora, y, f., lenosť. Us. u Čes. Brodu.
To je lenora u toho kluka! A. Mikenda. —
L., Lenorka = Eleonora. Da.

Lenosť, i, f., lenivosť, die Trägheit, Faul-
heit. Syn.: rozmařilosť, váhavosť, nešvár-
nosť, nepilnosť, ospalosť, dřímavosť, zahálka.
V. L., vnitřní nopohyblivosť i mysli i ko-
nání, Hš. Lenosti oddaným vždycky svát-
kové jsou. Kom. Pro l. schází krov a ka-
pává do domu. Kaz. Uhodila ho 1. pod ko-
lena = jest lenoch. Us. Č. Lenosti, nedej se
mi přemoci. Lb. Má milá lenosť, nedej se
mi přemoct, až já se vdám, celá se ti vzdám.
Lb. Má milá lenosť, dej se mi přemoct. Jg.
Jg. Má milá lenosti, nedej se mi přemoci.
Č. Až se provdám, pak se lenosti oddám
(vzdám). Z pilnosti se štěstí rodí, l. holou
bídu plodí. Č. Stran přísloví vz ještě: Hlad,
Hleděti čeho, Lenivý, Lenoch, Líný, Maso,
Modlitba, Nedbalosť, Neděle, Panský, Seděti,
Síti, Sobota, Spáti, Svůj, Vánoce, Vstáti,
Zaháleč, Zahálka, Zapoměnlivosť, Zmoknouti,
Žebrácký, Žebrota.

Lenostivosť, i, f. = lenosť. V.

Lenostivý = líný. L. člověk. Um. les.

Lenoství, lenošství, n., das Faulenzen. Us.

Lenošení, n. = lenoství.

Lenošenka, leženka, lenožka, y, f., le-
noch, u, m., Lehnstuhl. Us. Vorlík.

Lenošiti, il, ení, lenošívati, faulenzen. Us.

Lenošivosť, i, f. = lenosť. Jg.

Lenošivý = líný. Jg.

Lenoška, y, f., lenivá ženská, Faulenze-
rin. — L., stolice se zábradlím, lenůška, vz
Lenošenka.

Lenošný = lenošivý. Víd. list.

Lenotoč, e, m., cuscuta, cuscuta epilinum,
Flachsseide, Hexengarn, Teufelszwirn. Kk.
182.

Lenovati, lehnovati, leňhovati, lenkovati,
leknovati, liknovati = lenivym býti, faul,
träg sein, säumen, zögern, Bedenken tragen.
Jg. — s infinit. Kdo k pokání přistoupiti
lenuje. Lom. Lenují, liknují pracovati. V. —
komu v čem. Já nechci v ničem lenovati
sobě. Samson. — Lenovati se, leknovati se,
liknovati se, lehnovati se, leňhovati se, len-
kovati se. — s inft. Nelenuj se navštíviti
nemocné. Br. Že pracovati v tom se liknu-
jeme. V. V potu tváři své chleba sobě do-
bývati se liknuje. Kom. — se v čem. Té
naděje k vám jsem, že se v tom liknovati
nebudete. Agenda česk. V ničemž se nelik-
nuje a nestýská. V. — se čeho. Úmysl, aby
se zlého liknoval a přidržel dobrého. Št.
Čchož by se více nábožných lidí uši likno-
valy a varovaly? Jel. — se k čemu: k službě.

Lenoviště, ě, n. = leniště. D.

Lenovitý, lenovatý, lnu podobný, lein-
artig. L. rostliny. Rostl.

1. Lenovník, a, m., Vasall, Lehnbesitzer.
Č. Pís.

2. Lenovník, u, m., rostl. Vz Len (na za-
čátku. )

Lenový = lněný. Tab. lid.

Lenský = lenní, Lehens-. Ms., Č.

Lenství, lenstvo, a, n. = lenosť. Skut-
kové dobří lenstvem a nesnažností obme-
škaní. O 7 vstup. Ktož sě v dobrém obme-
škává, ty (písmo) lenstvem kárá. Št.

Lentišek, šku, m., z lat., lentiscus, Ma-
styxbaum. Br.

Lentiškový, vom Mastyxbaum. L. ja-
hoda. V.

Lento, it. z lat., zvolna, Rk., skoro tak
zdlouha jako adagio. Hd. Výraz hudební,
jímž se tempo (pohyb) naznačuje. Vz S. N.
L. assai n. 1. di multo = velmi volně. Rk.

Lentul-us, a, m., jm. patricijské rodiny,
vynikající v dějinách římských. Vz S. N.

Lenůšek, ška, m. = lenoch.

Lenůška, y, f., židle, stolice. Mor. Lehn-
sessel.

Léný = líný.

Leoben, Ljubno, Ljubina.

Leobschitz, Hlubšice v prus. Slez.

Leodama-s, nta, m., jm. řecké.

Leodie, zastr. = Lodi. Jir.

Leo-n, nta, m., jm. řecké.

Leonid-as, a; nebo y, dle, Despota^;, m.,
král spartský, padl ve válce s Peršany v prů-
smyku thermopylském 480. př. Kr.

Leonora, y, f., Eleonora. V.

Leontias-is, e, f., řeč., bakulovitá vy-
rážka zvl. v obličeji. S. N.

Leontini, dle, Dolany', bylo mě. v Si-
cilii. — Leontiňan, a, m. — Leontinský.

Leontodon, pampeliška, rod rostlin spolu-
ložných z podřadí cichoraceí. Vz S. N.

Leopard, a, m. = levhard.

Leopoldov, a, m., předměstí vídeňské,
Leopoldstadt. — Leopoldovský. — L., trest-
nice v Nitransku v Uhřích.

Leotichyd-es, a nebo y, m., král spart-
ský 491. —466. př. Kr.



	896

	lenoší (Mk., Č. ) a lenochy u stolic. Ein Fau- lenzer, Bärenhäuter, Schlaraffe, träger Mensch. V. Lenochem orati = lenošiti; Lb. vykládá = marnou práci konati. L. nechce do práce. Us. L. se strhal, že nechtěl dvakráte jíti. Č., Lb. Lenochu se Bůh nedodá. Č. Lenochu nejlépe domlouvati dubovými slovy. Pk. L. i pod svou střechou zmokne. Lb. Lenoch se nejdříve strhá; Lenochovi dobrý krok. Sk. To je lenoch, bojí se, aby se nestrhal. Us. Lenoch cti nedochází a rys málo nalapá, když dále přes tři kroky nechce. Č. Mnoho lenochů, mnoho hříšníků. Č. Vz stran pří- sloví: Čerstvý, Dělati, Dílo, Dlouhý, Dub, Hlava, Holý, Houby, Hřib, Hůl, Chlap, Cho- vati, Janek, Jazyk, Kapr, Kocour, Kočka, Komár, Kosť, Kout, Kráva, Kvésti, Lelek, Lenivec, Lenosť, Loket, Mařík, Medvědí kůže, Mravenec, Nositi co za čím, Okno, Ostruha, Opříti se o co, Ořech, Pazdeří, Po- titi se, Potlouci, Práce, Ráno, Rukáv, Sláma, Smrť, Státi, Stojánek, Sušiti, Svázaný, Svět, Tvrdý, Učení, Vrabec, Zajíc. — L., u, zá- bradlí u stolice, die Lehne. L. u saní, D., též sesle se zábradlím (lenoška, lenůška). Lehnstuhl. D. Lenochodi, bradypoda, čeleď ssavců chu- dozubých (edentata), žijících v již. Americe. Vz S. N. — Lenochod tříprstý, bradypus tri- daktylus; 1. dvouprstý, b. didaktylus. Frč. 384. Lenochovati, faulenzen. Reš. Lenochyně, ě, f., Faulenzerin. Us. v Plaště. Prk. Lenoop, a, m. L. černý, semnopithecus maurus; černooký, s. eutellus, opice. Frč. 399. Lenora, y, f., lenosť. Us. u Čes. Brodu. To je lenora u toho kluka! A. Mikenda. — L., Lenorka = Eleonora. Da. Lenosť, i, f., lenivosť, die Trägheit, Faul- heit. Syn.: rozmařilosť, váhavosť, nešvár- nosť, nepilnosť, ospalosť, dřímavosť, zahálka. V. L., vnitřní nopohyblivosť i mysli i ko- nání, Hš. Lenosti oddaným vždycky svát- kové jsou. Kom. Pro l. schází krov a ka- pává do domu. Kaz. Uhodila ho 1. pod ko- lena = jest lenoch. Us. Č. Lenosti, nedej se mi přemoci. Lb. Má milá lenosť, nedej se mi přemoct, až já se vdám, celá se ti vzdám. Lb. Má milá lenosť, dej se mi přemoct. Jg. Jg. Má milá lenosti, nedej se mi přemoci. Č. Až se provdám, pak se lenosti oddám (vzdám). Z pilnosti se štěstí rodí, l. holou bídu plodí. Č. Stran přísloví vz ještě: Hlad, Hleděti čeho, Lenivý, Lenoch, Líný, Maso, Modlitba, Nedbalosť, Neděle, Panský, Seděti, Síti, Sobota, Spáti, Svůj, Vánoce, Vstáti, Zaháleč, Zahálka, Zapoměnlivosť, Zmoknouti, Žebrácký, Žebrota. Lenostivosť, i, f. = lenosť. V. Lenostivý = líný. L. člověk. Um. les. Lenoství, lenošství, n., das Faulenzen. Us. Lenošení, n. = lenoství. Lenošenka, leženka, lenožka, y, f., le- noch, u, m., Lehnstuhl. Us. Vorlík. Lenošiti, il, ení, lenošívati, faulenzen. Us. Lenošivosť, i, f. = lenosť. Jg. Lenošivý = líný. Jg. Lenoška, y, f., lenivá ženská, Faulenze- rin. — L., stolice se zábradlím, lenůška, vz Lenošenka.	Lenošný = lenošivý. Víd. list. Lenotoč, e, m., cuscuta, cuscuta epilinum, Flachsseide, Hexengarn, Teufelszwirn. Kk. 182. Lenovati, lehnovati, leňhovati, lenkovati, leknovati, liknovati = lenivym býti, faul, träg sein, säumen, zögern, Bedenken tragen. Jg. — s infinit. Kdo k pokání přistoupiti lenuje. Lom. Lenují, liknují pracovati. V. — komu v čem. Já nechci v ničem lenovati sobě. Samson. — Lenovati se, leknovati se, liknovati se, lehnovati se, leňhovati se, len- kovati se. — s inft. Nelenuj se navštíviti nemocné. Br. Že pracovati v tom se liknu- jeme. V. V potu tváři své chleba sobě do- bývati se liknuje. Kom. — se v čem. Té naděje k vám jsem, že se v tom liknovati nebudete. Agenda česk. V ničemž se nelik- nuje a nestýská. V. — se čeho. Úmysl, aby se zlého liknoval a přidržel dobrého. Št. Čchož by se více nábožných lidí uši likno- valy a varovaly? Jel. — se k čemu: k službě. Lenoviště, ě, n. = leniště. D. Lenovitý, lenovatý, lnu podobný, lein- artig. L. rostliny. Rostl. 1. Lenovník, a, m., Vasall, Lehnbesitzer. Č. Pís. 2. Lenovník, u, m., rostl. Vz Len (na za- čátku. ) Lenový = lněný. Tab. lid. Lenský = lenní, Lehens-. Ms., Č. Lenství, lenstvo, a, n. = lenosť. Skut- kové dobří lenstvem a nesnažností obme- škaní. O 7 vstup. Ktož sě v dobrém obme- škává, ty (písmo) lenstvem kárá. Št. Lentišek, šku, m., z lat., lentiscus, Ma- styxbaum. Br. Lentiškový, vom Mastyxbaum. L. ja- hoda. V. Lento, it. z lat., zvolna, Rk., skoro tak zdlouha jako adagio. Hd. Výraz hudební, jímž se tempo (pohyb) naznačuje. Vz S. N. L. assai n. 1. di multo = velmi volně. Rk. Lentul-us, a, m., jm. patricijské rodiny, vynikající v dějinách římských. Vz S. N. Lenůšek, ška, m. = lenoch. Lenůška, y, f., židle, stolice. Mor. Lehn- sessel. Léný = líný. Leoben, Ljubno, Ljubina. Leobschitz, Hlubšice v prus. Slez. Leodama-s, nta, m., jm. řecké. Leodie, zastr. = Lodi. Jir. Leo-n, nta, m., jm. řecké. Leonid-as, a; nebo y, dle, Despota^;, m., král spartský, padl ve válce s Peršany v prů- smyku thermopylském 480. př. Kr. Leonora, y, f., Eleonora. V. Leontias-is, e, f., řeč., bakulovitá vy- rážka zvl. v obličeji. S. N. Leontini, dle, Dolany', bylo mě. v Si- cilii. — Leontiňan, a, m. — Leontinský. Leontodon, pampeliška, rod rostlin spolu- ložných z podřadí cichoraceí. Vz S. N. Leopard, a, m. = levhard. Leopoldov, a, m., předměstí vídeňské, Leopoldstadt. — Leopoldovský. — L., trest- nice v Nitransku v Uhřích. Leotichyd-es, a nebo y, m., král spart- ský 491. —466. př. Kr.