897

Lep, u, m., dříve gt. lpu, vz E. Mk., D.
L. z jmélí ustrojený klej k lapání ptáků,
der Vogelleim. Ptačí 1. V. Ptáčník vějice
lpem (lepem) povlačuje, oblepuje. Aesop.
Z mýlí 1. pochází. Kom. Ptáky na lep (lepem)
lapati, chytati; jíti někomu na lep; dostal
ho na lep. Us. Ryby na lep, ptáky na udici
lapati. Pam. kut. Na ptáky lepem, ne ce-
pem. Us. Sám si l. (léčku) na křídla hotuje
(Původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. L. z mouky,
Kleber. Mouka obilná s vodou na těsto roz-
míchaná a do šátku svázaná hněte se pod
vodou, pokud vodu kalí; tu všecek škrob
se vypírá a zbytek v šátku jest lep. Vz
o tom více v S. N., Šfk. 649., Kk. 12., 200.

Lép = lépe.

Lepač, e, m., hlinák. Žid.

Lepák, a, m. = troup. Dummkopf. Na
Slov.

Lepař, e, m. Leimhändler. Rk.

Lépař, e, m., kdo lepá, der Ankleber.

Lépařský, Ankleber-. L. štetka. Us.

Lépati = lepiti.

Lepavosť, i, f. Klebrigkeit.

Lepavý, lepkavý, lípavý, klebrig. L.
listy. Us.

Lepě, pěkně. Kat. 983. Vz Lepý.

Lépe, lípě, lép, líp, (lépeji, lípeji, lépej,
lípej); nejlépe, nejlíp (nejlépeji, nejlípeji). Lépe
atd. je komparativ příslovce, dobře^l; oppos.:
hůře, hůřeji. — L. = dokonaleji, besser. Něco
lépe udělati. V. Mlýny klepavé lépe melí. Prov.
Dal. Udělám, jak nejlépe umím. Kom. Lépe
píše nežli mluví. Us. Horké železo nejlépe
se kuje. — L. = poctivěji, besser, morali-
scher. L. škodu trpěti nežli činiti. Jg. —
L. jest, latin, praestat, něm. es ist besser.
Lépeji vinnému odpustiti, než nevinného ká-
rati. L. — L. = užitečněji, besser, vortheil-
hafter. Čím spíše, tím lépe. Us. Lépe za
svým krejcarem než cizím pecnem. L. státi
za svým snopem než za cizím mandelem. D.
Lépeť je v samotě býti, nežli spolek s zlými
míti. D. Všude dobře, doma nejlépe. Prov.
— L. = lehčeji, snadněji, besser, leichter.
Kdo líp krmen, ten líp táhne. Prov. — L.
= silněji. L. mne miluješ, než moje matka.
L. — L. = méně zle, besser. Jak jest ne-
mocnému ? Trochu lépe. — Lépež, lépež =
vždy lépe, líp a líp. Št. — Jg. — Pozn.
Lépe jest, lépe bylo — (stojí v indikativu,
kde stojí v němčině konjunctiv: es wäre
besser, es wäre besser gewessen). Vz Indi-
kativ.

Lepenák, u, m., lepeník, Lehmgebäude. Us.

Lepenec, nce, lepeň, ě, lepník, u, m. =
koláč. Na Slov. — Lepenec = lepenák. Us.
Třeb.

Lepení, n., das Kleben, Pappen. V. —
L., Kleiberlehm. — L., lepenice, Lehmwand.
Reš.

Lepenice, e, f. Lepenice vůbec věc lep-
kavá s jinou tužší smíšená, ku př. mokrá
řezanka smíchaná se šrotem; též brambory
se zelím chasa žertovně tak zove. Us.
Dch. — L., stěna z hlíny, Lehmwand, V.;
lepený plot; lepený strop, der Lehmstrich;
špatné stavení hlinou omazané, Lehmhütte,
Ros.; hlína se slamou promíchaná k vyma-
závání stěn ze dřeva stavěných, mazanice,

der Kleiboden. Vaň. Podlaha na půdě lepe-
nicí se pokrývá. Da.

Lepenička, y, f. = lepenice.

Lepeník, u, m., Lehmkammer. Jg.

Lepenina, y, f., lepenice, Kleiberwerk.
D. — L., Leimerde, der Papp. Zlob.

Lepenka, y, f., chatrč slepená, podlá,
Lehmhütte. — L., lepený papír, dska z le-
penky. D. L. slovou desky z hmoty papí-
rové, tlustší a pevnější papíru, jichž nejvíce
knihaři na desky ku knihám potřebují. L.
tvořená, skládaná a klížená. Vz více v S.
N. Pappendeckel, Pappe. L. na střechu; le-
penkou střechu pokryti.

Lepenkář, e, m., Papparbeiter, Cartonage-
arbeiter. Rk.

Lepenkárna, y, f., dílna na lepenky,
Pappdeckelwerkstatt.

Lepenkářský. L. práce. Vz Lepenkový.

Lepenkovati, caschiren. Rk.

Lepenkovna, y, f. = lepenkárna.

Lepenkový. L. práce, Pappeteriearbeit,
Cartonagearbeit. Dch.

Lepený, geklebt, geleimt. Tabule voskem
lepená. Aqu. L. práce, cachirte Dekorationen.
Dch.

Leperna, lepna, y, lepnice, e, f., Leim-
ruthentasche. D.

Lepeška, lepejška, lempejška, lepoška,
y, f., ochlípený klobouk, alter Hut. Jg.

Lepěti, lpěti (strč. ) lpíti, lípěti, 3. pl.
-pějí, lepěj, pěje (íc), ěl, ění = přilepenu býti,
vězeti, kleben. 3. pl. lpí:. Kom., Br.; lpějí,
Kom., Ros., Plk. — kde. Špína všude na ní
lepí. MM. Oko jeho na panně lpělo. Quido.
Lpí na něm vina, podezření. Us. — Reš.,
Ras., Plk., Pass., Sal. Při světských věcech
lpíme. Kom. — Ros., Zlob. V zevnitřních
tělesných znameních a ceremoniích lpěli. Br.
Včela lpí v melisse. Puch Zajisté v jediném
milování všecko dobré všech cností lpí. 1410.
— Plk., Leg. Pod jhem nepřátelským lpěti.
Plk. — čím. Všechen tam lpí myslí. Ros.
Nelpíce srdci svými v pominutedlných těchto
zemských věcech. Kom.

Lepí, komparat. nom. lepý = lepší, sr.
mení = menší. Výb. I. Jest lepí stav pa-
nenský než manželský. Št.

Lepice, e, f., hydrolea. Rostl.

Lepicí = lepný. Weller-. L. dílo, práce. D.

Lepicovitý, lepici podobný.

Lepič, e, m., kdo lepí, Kleiber, Ros.; der
Bildner. Ms., Č.

Lepička, y, f., die Kleberin, Bildnerin. D.

Lepidlo, a, n., Kleister, Pappe.

Lepidolith, u, m., slída obsahující v sobě
lithion. Vz S. N.

Lepidoptera, vz Motýlové.

Lepidos-is, e, f., řec., každá šupinatá
vyraženina. S. N.

Lepid-us, a, m., jm. slav. římské rodiny.
Vz S. N.

Lepík, u, m., tráva šatů se chytající,
Klebkraut. Us. — L., chudovina, viburnum
lautana, der Schlingstrauch. Um. les.

Lepinke, Lípinka u Unčova.

Lepisma, vz Rybička.

Lepiš, e, m. = hrnčíř (s příhanou). Plk.

Lepiti, 3. pl. -pí, lep, pě (íc), il, en, ení;
lepívati, lepívávati; lépati, lípati, lépávati,