Předchozí (896)  Strana:897  Další (898) |
|
|||
897
|
|||
|
|||
Lep, u, m., dříve gt. lpu, vz E. Mk., D.
L. z jmélí ustrojený klej k lapání ptáků, der Vogelleim. Ptačí 1. V. Ptáčník vějice lpem (lepem) povlačuje, oblepuje. Aesop. Z mýlí 1. pochází. Kom. Ptáky na lep (lepem) lapati, chytati; jíti někomu na lep; dostal ho na lep. Us. Ryby na lep, ptáky na udici lapati. Pam. kut. Na ptáky lepem, ne ce- pem. Us. Sám si l. (léčku) na křídla hotuje (Původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. L. z mouky, Kleber. Mouka obilná s vodou na těsto roz- míchaná a do šátku svázaná hněte se pod vodou, pokud vodu kalí; tu všecek škrob se vypírá a zbytek v šátku jest lep. Vz o tom více v S. N., Šfk. 649., Kk. 12., 200. Lép = lépe.
Lepač, e, m., hlinák. Žid.
Lepák, a, m. = troup. Dummkopf. Na
Slov. Lepař, e, m. Leimhändler. Rk.
Lépař, e, m., kdo lepá, der Ankleber.
Lépařský, Ankleber-. L. štetka. Us.
Lépati = lepiti.
Lepavosť, i, f. Klebrigkeit.
Lepavý, lepkavý, lípavý, klebrig. L.
listy. Us. Lepě, pěkně. Kat. 983. Vz Lepý.
Lépe, lípě, lép, líp, (lépeji, lípeji, lépej,
lípej); nejlépe, nejlíp (nejlépeji, nejlípeji). Lépe atd. je komparativ příslovce, dobřel; oppos.: hůře, hůřeji. — L. = dokonaleji, besser. Něco lépe udělati. V. Mlýny klepavé lépe melí. Prov. Dal. Udělám, jak nejlépe umím. Kom. Lépe píše nežli mluví. Us. Horké železo nejlépe se kuje. — L. = poctivěji, besser, morali- scher. L. škodu trpěti nežli činiti. Jg. — L. jest, latin, praestat, něm. es ist besser. Lépeji vinnému odpustiti, než nevinného ká- rati. L. — L. = užitečněji, besser, vortheil- hafter. Čím spíše, tím lépe. Us. Lépe za svým krejcarem než cizím pecnem. L. státi za svým snopem než za cizím mandelem. D. Lépeť je v samotě býti, nežli spolek s zlými míti. D. Všude dobře, doma nejlépe. Prov. — L. = lehčeji, snadněji, besser, leichter. Kdo líp krmen, ten líp táhne. Prov. — L. = silněji. L. mne miluješ, než moje matka. L. — L. = méně zle, besser. Jak jest ne- mocnému ? Trochu lépe. — Lépež, lépež = vždy lépe, líp a líp. Št. — Jg. — Pozn. Lépe jest, lépe bylo — (stojí v indikativu, kde stojí v němčině konjunctiv: es wäre besser, es wäre besser gewessen). Vz Indi- kativ. Lepenák, u, m., lepeník, Lehmgebäude. Us.
Lepenec, nce, lepeň, ě, lepník, u, m. =
koláč. Na Slov. — Lepenec = lepenák. Us. Třeb. Lepení, n., das Kleben, Pappen. V. —
L., Kleiberlehm. — L., lepenice, Lehmwand. Reš. Lepenice, e, f. Lepenice vůbec věc lep-
kavá s jinou tužší smíšená, ku př. mokrá řezanka smíchaná se šrotem; též brambory se zelím chasa žertovně tak zove. Us. Dch. — L., stěna z hlíny, Lehmwand, V.; lepený plot; lepený strop, der Lehmstrich; špatné stavení hlinou omazané, Lehmhütte, Ros.; hlína se slamou promíchaná k vyma- závání stěn ze dřeva stavěných, mazanice, |
der Kleiboden. Vaň. Podlaha na půdě lepe-
nicí se pokrývá. Da. Lepenička, y, f. = lepenice.
Lepeník, u, m., Lehmkammer. Jg.
Lepenina, y, f., lepenice, Kleiberwerk.
D. — L., Leimerde, der Papp. Zlob. Lepenka, y, f., chatrč slepená, podlá,
Lehmhütte. — L., lepený papír, dska z le- penky. D. L. slovou desky z hmoty papí- rové, tlustší a pevnější papíru, jichž nejvíce knihaři na desky ku knihám potřebují. L. tvořená, skládaná a klížená. Vz více v S. N. Pappendeckel, Pappe. L. na střechu; le- penkou střechu pokryti. Lepenkář, e, m., Papparbeiter, Cartonage-
arbeiter. Rk. Lepenkárna, y, f., dílna na lepenky,
Pappdeckelwerkstatt. Lepenkářský. L. práce. Vz Lepenkový.
Lepenkovati, caschiren. Rk.
Lepenkovna, y, f. = lepenkárna.
Lepenkový. L. práce, Pappeteriearbeit,
Cartonagearbeit. Dch. Lepený, geklebt, geleimt. Tabule voskem
lepená. Aqu. L. práce, cachirte Dekorationen. Dch. Leperna, lepna, y, lepnice, e, f., Leim-
ruthentasche. D. Lepeška, lepejška, lempejška, lepoška,
y, f., ochlípený klobouk, alter Hut. Jg. Lepěti, lpěti (strč. ) lpíti, lípěti, 3. pl.
-pějí, lepěj, pěje (íc), ěl, ění = přilepenu býti, vězeti, kleben. 3. pl. lpí:. Kom., Br.; lpějí, Kom., Ros., Plk. — kde. Špína všude na ní lepí. MM. Oko jeho na panně lpělo. Quido. Lpí na něm vina, podezření. Us. — Reš., Ras., Plk., Pass., Sal. Při světských věcech lpíme. Kom. — Ros., Zlob. V zevnitřních tělesných znameních a ceremoniích lpěli. Br. Včela lpí v melisse. Puch Zajisté v jediném milování všecko dobré všech cností lpí. 1410. — Plk., Leg. Pod jhem nepřátelským lpěti. Plk. — čím. Všechen tam lpí myslí. Ros. Nelpíce srdci svými v pominutedlných těchto zemských věcech. Kom. Lepí, komparat. nom. lepý = lepší, sr.
mení = menší. Výb. I. Jest lepí stav pa- nenský než manželský. Št. Lepice, e, f., hydrolea. Rostl.
Lepicí = lepný. Weller-. L. dílo, práce. D.
Lepicovitý, lepici podobný.
Lepič, e, m., kdo lepí, Kleiber, Ros.; der
Bildner. Ms., Č. Lepička, y, f., die Kleberin, Bildnerin. D.
Lepidlo, a, n., Kleister, Pappe.
Lepidolith, u, m., slída obsahující v sobě
lithion. Vz S. N. Lepidoptera, vz Motýlové.
Lepidos-is, e, f., řec., každá šupinatá
vyraženina. S. N. Lepid-us, a, m., jm. slav. římské rodiny.
Vz S. N. Lepík, u, m., tráva šatů se chytající,
Klebkraut. Us. — L., chudovina, viburnum lautana, der Schlingstrauch. Um. les. Lepinke, Lípinka u Unčova.
Lepisma, vz Rybička.
Lepiš, e, m. = hrnčíř (s příhanou). Plk.
Lepiti, 3. pl. -pí, lep, pě (íc), il, en, ení;
lepívati, lepívávati; lépati, lípati, lépávati, |
||
|
|||
Předchozí (896)  Strana:897  Další (898) |