898

lípávati = klejovati, kleben, kleiben, klei-
stern, pappen; schmieren, wellern, flicken;
aus Leim bilden. Jg. — co: papír, stěnu,
strop 1. Jg. Ptáci hnízdo lípají. Jg. Zrádné
cedule lépali, kladli a metali sú. Jir. — co
kam: papír na okno, na stěnu; návěští na
rohy, Us., šperky na děti, Kom., masť na
hlavu, Us., zlato na sebe 1. St. skl. Tkadlec
strhané niti do půlkruhu lepí. Krok. — na
koho. On na mne lípal (ve hře v karty n.
při dražbě = přihazoval). Jg. — co z čeho:
hrnce z hlíny. Kom. — Br. — co v co:
v hromadu. Vus. — co kde: Diem dále, že
ty zle lépáš kostely na chrámu. Odp. Br.
1514. — co k čemu. Rk. — co komu.
Vlastovička lepí si hnízdo. Ros. — se. Lepí
se to. Us. — se na co. Mastné prsty na všecko
se lepí. Sych. Děti se lípají na vůz (věšejí
se). Plk.

Lepivý = lepavý, anklebend. Mus.

Lepka, y, f., lépe: lebka, der Helm. Kom.
L., na Slov. = škrob knihařský, maz.

Lepkavosť, i, f. = lepkosť, die Klebrig-
keit. Jg.

Lepkavý, lepký, klebrig. Má l-vé ruce.
(krade). Vz Zloděj. Lb.

Lepkokrevní. L. mrtvice. Schleimschlag.

Jg.

Lepkokrevný, lepkou krev mající, der
schleimiges Blut hat. Jg.

Lepkoruký, na jehož ruce vše se lepí,
zlodějský, der lange Finger hat. Baiz.

Lepkosť, i, f., od lepký, vlastnosť, když
něco lepkavým jest, die Klebrigkeit. L. očí,
die Triefäugigkeit. — L. = sama látka lepká,
die Klebrigkeit, klebrige Materie, der Schleim,
die zähe Feuchtigkeit. Kopřiva všecku l. ze
žaludku vypudí. Jad. — L., Verschleimung
des Blutes, Zähigkeit der Säfte, Schleim-
sucht. Ja.

Lepkostudenosť, i, f., Schleimsucht. Vz
Lepkosť. Ja.

Lepkostudený, schleimig. L. prým, bledý
otok krku, Schleimbräunne. Ja.

Lepkovlhkosť, i, f. Schleimigkeit, Schleim,
Klebrigkeit. Jád. L. prsní. Ja.

Lepkovlhký, schleimig, zähe. Jád. L.
kašel se souchotinami, Schleimlungensucht,
zimnice, Schleimfieber, průjem, Lymphdurch-
fall. Ja.

Lepký, lípavý, klebrig, zähe, anklebend.
V. L. hlinka, Jel., země, Br., šťáva, nečistota,
Jd., vlhkosť, Byl., oči. Jg.

Lepna, y, f. = leperna.

Lepnatosť, i, f. Leimigkeit. Jg.

Lepnatý, lipnatý, leimig, zähe. Ros.

Lepní, Leim-. L. prut. Aqu.

1. Lepnice, e, f., Leimtasche, pouzdro n.
kůže na vějičky lepem namazané. Šp.

2. Lepnice, e, f., bartsia. L. horní, b. al-
pina, rostl. FB. 59.

Lepník, u, m. = lepenec.

Lepnouti, lípnouti, pnul, a pl, utí = lepiti,
kleben, ankleben, hängen bleiben. — abs.
Kam přijde, tam lepne. Jg. Jako klíšť lípne.
Us. Mám žízeň, že jazyk lípne. Us. — k ně-
čemu, na co. Med lepne k prstu, na prst,
když se ho dotkne. Jg. Vz Lípnouti.

Lepný, lepicí, Weller-. D.

Lepobradý, lepou bradu mající. Macháček.

Lepokeř, e, m., calothamnus. Rostl.

Lepoklas, u, m., phryma. Rostl.

Lepokvítek, tku, m., holdes Blümchen.
Kamar.

Lepomluv, u, m. Euphemismus.

Lepontské Alpy, čásť středních Ap. Vz
S. N.

Leporostlý, schön gewachsen. L. panna.
Krok.

1. Leposť, i, f., lepkosť, lípavosť, die Kle-
brigkeit (v tomto smyslu slova tohoto málo
se užívá). Jg.

2. Leposť, i, f., tenkosť, číplosť, vyzáblosť,
subtilnosť. V. Die Dünne, Schlankheit. L.
mládence, sosny. Jg. — L. = jemnosť, Fein-
heit. L. mravů. D. — L. = pěknosť, krása;
lepota, dobrota. Jg.

Lepoška, y, f., vz Lepeška.

1. Lepoť, i, f. = krása. Když kto chce
světu vzácen býti v kráse, v lepoti i v čemž-
koli. Št.

2. Lepoť, i, f. = tesknosť, nesnadnosť,
práce. Cf. lopoť. Budú v kramolu a v lepoti
a v tesknosti; A co lepoti a práce při dětech
bývá. Št.

Lepota, y, f., dobrosť, leposť, dobrotivosť,
láska, die Güte. St. skl. — L., leposť, jemnosť.
Feinheit, Grazie. Aqu., Ctib., Pulk. L. mravů. —
L., pěknosť, krása, die Schönheit. S libostí
hleděla na jeho lepotu. Troj. — Hus., Pulk.,
Leg., Kat. 178., 1365., 125. —

Lepotělka, y, f., eumorphus, hmyz. Krok.

Lepotný, teskný, pracný. Vz Č. Dodatky.

Lepotravka, y, f., leptochloa. Rostl.

Lepotvárný, schön von Gesicht. Krok.

Lepotvorný = krásně tvořený, wohlge-
staltet. L. dci. Rkk. 10.

Lepovatý, lepovitý, voller Leim, klebrig.

Jg.

Lepový, Leim-. L. síť, veliké rámy, na
kterých jsou napiaté šňůrky lepem namazané,
na které se v noci při světle ptáci lapají. Šp.

Lepra, y, f., kožní nemoc, vz Malomoc.

Lepšení, das Bessern. V.

Lepšený, gebessert. Jg.

Lepšeti, besser werden. L.

Lepší, besser; kompar. k, dobrý'; superl.:
nejlepší. Starý přítel nejlepší. V. Smrť, co
lepší, bere. Us. Na lepší něco míti. Us. On
tím nic lepší není. Kon. Jedno lepší než
druhé (= není vše jedno; n. = obé špatné).
Páni nalezli, že Marketa k tomu statku lepší
právo má, nežli Jan z Roketnice. Tov. 81.
Jestliže by kto chtěl lepší spravedlnosť míti
podlé práva k těm dědinám. Vl. Lepšího něco
udělati. V. Jestliže kdo co lepšího radí. Kom.
Lepší malý zisk než veliká škoda. V. Lepší
hrsť jistoty, než pytel naděje. Lepší kyselé
něco nežli sladké nic; L. jedno dnes, než
zejtra dvě; L. pták na talíři pečený nežli
dva v povětří vznešení; L. pták v ruce nežli
dva letíce; L. zajíc v pytli než holub na
střeše; L. celé než upravené; L. vrabec v hrsti,
nežli zajíc v chrasti; L. před smrtí holba piva
nežli po smrti vědro; L. kabát nežli košile.
Vz Zisk. Lb. Lepší bažant na míse, než když
létá po dvoře; Lepší vrabec v rukou, nežli
orel v povětří. Lepší vrabec v hrsti, nežli
čáp na střeše. Lepší dnes kus, než zejtra
hus. Jg., Lb. V lepší pošlo (než jsem oče-



	898

	lípávati = klejovati, kleben, kleiben, klei- stern, pappen; schmieren, wellern, flicken; aus Leim bilden. Jg. — co: papír, stěnu, strop 1. Jg. Ptáci hnízdo lípají. Jg. Zrádné cedule lépali, kladli a metali sú. Jir. — co kam: papír na okno, na stěnu; návěští na rohy, Us., šperky na děti, Kom., masť na hlavu, Us., zlato na sebe 1. St. skl. Tkadlec strhané niti do půlkruhu lepí. Krok. — na koho. On na mne lípal (ve hře v karty n. při dražbě = přihazoval). Jg. — co z čeho: hrnce z hlíny. Kom. — Br. — co v co: v hromadu. Vus. — co kde: Diem dále, že ty zle lépáš kostely na chrámu. Odp. Br. 1514. — co k čemu. Rk. — co komu. Vlastovička lepí si hnízdo. Ros. — se. Lepí se to. Us. — se na co. Mastné prsty na všecko se lepí. Sych. Děti se lípají na vůz (věšejí se). Plk. Lepivý = lepavý, anklebend. Mus. Lepka, y, f., lépe: lebka, der Helm. Kom. L., na Slov. = škrob knihařský, maz. Lepkavosť, i, f. = lepkosť, die Klebrig- keit. Jg. Lepkavý, lepký, klebrig. Má l-vé ruce. (krade). Vz Zloděj. Lb. Lepkokrevní. L. mrtvice. Schleimschlag. Jg. Lepkokrevný, lepkou krev mající, der schleimiges Blut hat. Jg. Lepkoruký, na jehož ruce vše se lepí, zlodějský, der lange Finger hat. Baiz. Lepkosť, i, f., od lepký, vlastnosť, když něco lepkavým jest, die Klebrigkeit. L. očí, die Triefäugigkeit. — L. = sama látka lepká, die Klebrigkeit, klebrige Materie, der Schleim, die zähe Feuchtigkeit. Kopřiva všecku l. ze žaludku vypudí. Jad. — L., Verschleimung des Blutes, Zähigkeit der Säfte, Schleim- sucht. Ja. Lepkostudenosť, i, f., Schleimsucht. Vz Lepkosť. Ja. Lepkostudený, schleimig. L. prým, bledý otok krku, Schleimbräunne. Ja. Lepkovlhkosť, i, f. Schleimigkeit, Schleim, Klebrigkeit. Jád. L. prsní. Ja. Lepkovlhký, schleimig, zähe. Jád. L. kašel se souchotinami, Schleimlungensucht, zimnice, Schleimfieber, průjem, Lymphdurch- fall. Ja. Lepký, lípavý, klebrig, zähe, anklebend. V. L. hlinka, Jel., země, Br., šťáva, nečistota, Jd., vlhkosť, Byl., oči. Jg. Lepna, y, f. = leperna. Lepnatosť, i, f. Leimigkeit. Jg. Lepnatý, lipnatý, leimig, zähe. Ros. Lepní, Leim-. L. prut. Aqu. 1. Lepnice, e, f., Leimtasche, pouzdro n. kůže na vějičky lepem namazané. Šp. 2. Lepnice, e, f., bartsia. L. horní, b. al- pina, rostl. FB. 59. Lepník, u, m. = lepenec. Lepnouti, lípnouti, pnul, a pl, utí = lepiti, kleben, ankleben, hängen bleiben. — abs. Kam přijde, tam lepne. Jg. Jako klíšť lípne. Us. Mám žízeň, že jazyk lípne. Us. — k ně- čemu, na co. Med lepne k prstu, na prst, když se ho dotkne. Jg. Vz Lípnouti. Lepný, lepicí, Weller-. D. Lepobradý, lepou bradu mající. Macháček.	Lepokeř, e, m., calothamnus. Rostl. Lepoklas, u, m., phryma. Rostl. Lepokvítek, tku, m., holdes Blümchen. Kamar. Lepomluv, u, m. Euphemismus. Lepontské Alpy, čásť středních Ap. Vz S. N. Leporostlý, schön gewachsen. L. panna. Krok. 1. Leposť, i, f., lepkosť, lípavosť, die Kle- brigkeit (v tomto smyslu slova tohoto málo se užívá). Jg. 2. Leposť, i, f., tenkosť, číplosť, vyzáblosť, subtilnosť. V. Die Dünne, Schlankheit. L. mládence, sosny. Jg. — L. = jemnosť, Fein- heit. L. mravů. D. — L. = pěknosť, krása; lepota, dobrota. Jg. Lepoška, y, f., vz Lepeška. 1. Lepoť, i, f. = krása. Když kto chce světu vzácen býti v kráse, v lepoti i v čemž- koli. Št. 2. Lepoť, i, f. = tesknosť, nesnadnosť, práce. Cf. lopoť. Budú v kramolu a v lepoti a v tesknosti; A co lepoti a práce při dětech bývá. Št. Lepota, y, f., dobrosť, leposť, dobrotivosť, láska, die Güte. St. skl. — L., leposť, jemnosť. Feinheit, Grazie. Aqu., Ctib., Pulk. L. mravů. — L., pěknosť, krása, die Schönheit. S libostí hleděla na jeho lepotu. Troj. — Hus., Pulk., Leg., Kat. 178., 1365., 125. — Lepotělka, y, f., eumorphus, hmyz. Krok. Lepotný, teskný, pracný. Vz Č. Dodatky. Lepotravka, y, f., leptochloa. Rostl. Lepotvárný, schön von Gesicht. Krok. Lepotvorný = krásně tvořený, wohlge- staltet. L. dci. Rkk. 10. Lepovatý, lepovitý, voller Leim, klebrig. Jg. Lepový, Leim-. L. síť, veliké rámy, na kterých jsou napiaté šňůrky lepem namazané, na které se v noci při světle ptáci lapají. Šp. Lepra, y, f., kožní nemoc, vz Malomoc. Lepšení, das Bessern. V. Lepšený, gebessert. Jg. Lepšeti, besser werden. L. Lepší, besser; kompar. k, dobrý'; superl.: nejlepší. Starý přítel nejlepší. V. Smrť, co lepší, bere. Us. Na lepší něco míti. Us. On tím nic lepší není. Kon. Jedno lepší než druhé (= není vše jedno; n. = obé špatné). Páni nalezli, že Marketa k tomu statku lepší právo má, nežli Jan z Roketnice. Tov. 81. Jestliže by kto chtěl lepší spravedlnosť míti podlé práva k těm dědinám. Vl. Lepšího něco udělati. V. Jestliže kdo co lepšího radí. Kom. Lepší malý zisk než veliká škoda. V. Lepší hrsť jistoty, než pytel naděje. Lepší kyselé něco nežli sladké nic; L. jedno dnes, než zejtra dvě; L. pták na talíři pečený nežli dva v povětří vznešení; L. pták v ruce nežli dva letíce; L. zajíc v pytli než holub na střeše; L. celé než upravené; L. vrabec v hrsti, nežli zajíc v chrasti; L. před smrtí holba piva nežli po smrti vědro; L. kabát nežli košile. Vz Zisk. Lb. Lepší bažant na míse, než když létá po dvoře; Lepší vrabec v rukou, nežli orel v povětří. Lepší vrabec v hrsti, nežli čáp na střeše. Lepší dnes kus, než zejtra hus. Jg., Lb. V lepší pošlo (než jsem oče-