900

les na křivá drva nechoď. Dal., Lb. Umí
před lesem se skrýti (umí na slib zapomí-
nati). Reš. Dále v les, více dřev. Čím dále
v les, tím více dřev. Pk. Jak se do lesa
volá, tak se z něho ozývá. Prov. V lese chce
ryby loviti. L. V cizím lese se pase, popásá.
Vz Smilstvo. Č. Jeden k lesu, druhý k běsu.
Vz Nesvorný. Č. Jakoby do hor přišel neb
do lesa (kdo knihy leda bylo a bez pořádku
čítá). Č. Lesem šel a stromu neviděl. Šp.,
Lb. Vz Ztřeštěný. Šel do lesa, chtě sbírati
houby, mně houby nabral třísek, mně perník
snědl podšev (o střeštěném). Lb. — L. rév =
více mladých z kořene vyražených rév. Čk.
252. Vinice aby zase ku zvelebení a lesu
přivedeny byly. Mus. 1835. I. 65. — L. =
dříví, Holz. Deset vorů lesa; lesu (klad) na
celý pramen. Š. a Ž. Suchý les = suché
dříví; opak: les syrový. Vys. Z lesu vy-
stavěl dům. Br. To je pěkný 1. Us. Lesy
havéřům shůry spouštěti. Pam. Kut. Skrze
suchý les vojáka pustiti = skrz pračata, když
ulicí běhal, byl bit. Vz Trest. Jg., Č. Kdy
k jakému stavení při tom mlýně lesu by
potřebí bylo. Gl. Lesy v lesích sekal. Lum.
Ot železa i ot lesa dřízky ot těch kol v ne-
besa třeštiechu. Kat. 2884. L. tesati. Bibl. —
L. v hornictví: dřeva, kterými se štreky,
štoly podporují, aby se nesesuly, Am., vz
Turlík; vůbec potřebné dříví k dolům. Vys.
Vz S. N. I pravili jsme písaři: Dříví, když
bylo pod roudnickým jezem, polámalo se
a co bylo kladí, natahali jsme na lesy. Svěd.
1569.

Lésa, y, f. = vrata z proutí, na Slov.,
proutěný plot. KB. — L. Ciesař je kázal na
železné lése na uhlé péci. Pass. 800. Vz Lísa.

Lesácký, lešácký, was zur Waldbienon-
wirthsehaft gehört. 1578.

Lesačka, y, f. Waldbewohnerin. Jg.

Lesák, a, m. Waldbewohner. V. — L.,
lešák, meďař. Gl.

Lesan, a, m., jméno mysliveckého psa. Šp.

Lesbický. L. láska, vz Láska.

Lesb-os, a, m., ostrov v aegaejském moři.
Vz S. N. — Lesbický.

Lesche, něm., Leština u Zábřehu na Mor.

Lesek, lísek, sku, m. Wäldchen. Vz Les.

Leserlich, lesbar, ne: čitelný, toto
empfindbar; lesbar = četlný, někdy: čitatelný,
čítalný, zřetelný. Prk. k nauce o tvoř. kme-
nův, 35. Dle Brs. 76. také: čtitelný.

Lesi, lok. sg. slova Les. Vz Les.

Lesice, e, f. = lešení. Na Slov.

Lesíček, čku, m. Wäldchen. Vz Les.

Lesina, y, f., les. V. — L. ostrov, vz
Hvar.

Lesk, u, m., Glanz, jest rozeznávací znak
nerostů, který se vidí zároveň s barvou, ač
nevisí na této a má původ svůj v odrazu
světla. S. N. L. barev, stříbra, zlata. Us. L.
nerostův: kovový, démantový, mastný, skelný,
perlový. Vz Nerost. Bř. L. lasturový. Jhl.
Stupeň lesku: silně lesklý, lesklý, málo lesklý,
třpytivý, mdlý. Bř. L. silný, slabý, žádný.
L. zevnitřní (při plochách krystalových);
vnitřní (při plochách štěpných n. lomných);
kovový (dokonalý, nedokonalý), voskový
(mastný, pryskyřičný n. smolný), perlový
(hedvábný u nerostů vláknitých). S. N. L.

blýskavý, lesklý, přilesklý, třpytivý, bezlesklý.
Vys. L. lomu (v místech, v kterých se nerost
rozlomil). Vys. Bod lesku. Nz. Lesk zlata
(mají vlasy tvé). Troj. Hora leskem naplněná.
Rkk. Můj inkoust má lesk. Sych. Lesk rodu.
Nej. — L., kov, zastr. Sal.

Léska, vz Líska.

Leskalka, y, f. Glanzkäfer.

Leskati = lesknouti se. Berg.

Leskau, Lískovec u Brna.

Leskavcový, od leskavce. L. skála. Horn-
blendgestein. Krok.

Leskavě, lesknavě, lesknatě, glänzend,
schimmernd. Ros.

Leskavec, vce, m., kopanina, Amphibole,
Hornblende. Krok.

Leskavosť, i, f., lesknavosť, lesknatosť,
lesknutosť, lesklivosť, der Glanz, Schim-
mer. Jg.

Leskavý, lesknavý, lesknatý, lesk-
nitý, lskavý, lsknavý, lsknutý = lesk
od sebe dávající, glänzend, schimmernd. L.
písek, stříbro, D., kámen, Troj., tabule, kůra,
zbroj, Háj., list — titul, Jg., barva. V.

Lesken, u, m., kov, Mettal, zastr. Rozk.

Lesklice, e, f. L. ohnivá, chrysis ignita,
brouk. Frč. 169.

Lesklina, y, f., ein glänzender Ort.

Lesklobělý, glänzend weiss. Chmel.

Lesklý, co se leskne. Hrana, uhlí, bod,
saze atd. Nz.

Lesknáček, čka. m. L. dvouskvrnný, niti-
dula bipustulata, brouk. Frč. 188.

Lesknatosť, i, f. = leskavosť.

Lesnatý, lesknavý = leskavý. Ros.

Lesknavka, y, f. L. trojlaločná, miliola
triloculina, prvok. Frč. 9.

Lesknice, e, f., chrastice; 1. rákosovitá,
phalaris arundinacea; 1. kanárská, p. cana-
riensis, Bandgras. Čl. 155., Kk. 110. FB. 9.

Leskniechu = leskli, y, a. Kat.

Lesknokeř, kře, m., pimelia. Rostl,

Lesknosť, i, f. = lesk, Glanz. Ja.

Lesknouti, lsknouti, knul a kl, utí, glänzen,
blinken, blitzen, spiegeln. Jg., Ros. — se
kde (komu), Čisto, jen se leskne. Šm. Stříbro
se leskne. Us. Ne vše zlato, co se leskne.
Tkad. Huba se mu (dítěti) leskne jako ma-
lina. Us. By se lsknula braň jich v zracě
vrahóm. Rkk. 22. Hvězdy lesknou se na
obloze. Č. L. se na sluníčku. Er. P. 65. —
(se) čím: tučností. Us. Svú pltí (pletí) 1.
Kat. 2666. Štíty zlatem sě lskniechu. Alx.

Lesknozlatý, goldglänzend. Chmel.

Lesknutí, n., das Schimmern, Blinken. D.

Leskný = leskavý.

Leskobýl, e, m., argophyllum. Rostl.

Leskokeř, kře, m., pimeles. Rostl.

Leskoptev, ptve, f., lamprotomis, Glanz-
vogel. Presl.

Leskot, u, m., bleskot, Glanz, Schimmer,
das Blinken, Blitzen. L. mečů. Troj.

Leskotati, glänzen, schimmern. Na Slov.

Leskova, y, f., leskia. Rostl.

Léskovatý, -ovitý, lískovatý, -ovitý,
kde roste mnoho lískoví, voll Haselnuss-
stauden. Ros.

Leskovec, vce, m., Böhm. Markersdorf,
ves v rak. Slezsku. Vz S. N. — L. jakamar,
galbula viridis, pták šplhavý. Frč. 359.