901

Léskovec, vce, m., ořech lískový, Hasel-
nuss. No Slov.

Léskoví, lískoví, leští, liští, n., mnoho
lísek, lísky, leština, lískový háj, Haselbusch,
-gebüsch, Nussstaude. D., Ros., Háj. Liskoví,
liští. V.

Léskovka, lískovka, y, léskovice, lísko-
vice, e, f., lísková hůl, Haselstock. D.

Leskovní sklo, Schmelzglas. D.

Léskový, lískový, liskový (D., vz Lískoví),
od lísky, haseln, von Haselstaude. L. ořech,
oříšek (léskovec), Haselnuss, Kom., strom,
háj, V.; žába, Laubfrosch, rosnice. Us.

Lesktati = lektati, kitzeln. O 7 vstup.

Lesktivý = lektivý, kitzelig. — čím.
Kak jest žádostmi tělo lesktivo. Ms. s. Aug.

Leskutý, stark glänzend. Rk.

Leskvice = lestvice. Vz Lestva.

Leský, zastar. = lesní. Wald-. L. zvěř.
Rkk. 37.

Leskyň, ě, f., hydrargyra, ryba. Krok.

Lesmistr, a, m., Forstmeister. Rk.
Lesňák, a, m., lesní zajíc, der Wildhase.
Šp. — L., Waldmensch. D.

Lesnatěti, ějí, ěl, ění, zu Walde werden.
Us.

Lesnatý. L. krajina, hory, Us., místo. Br.
Waldig.

Lesné, ého, n., poplatek z plodů lesních
i z myslivosti. Šp. Plat za sbírání listí a ha-
luzí v lesích. Půh. Olom. 1412. Vz Mtc. 1875.
149. Mš.

Lesněnec, nce, m., silvanus, hmyz. Krok.

Lesní, Forst-, Wald-. L. úřad, požár, pych
(Frevel), hajný, požitek, řád, právo, škoda,
cesta, hospodářství, úrok, úředník, pojezdný,
obvod, ochoz, zákon, užitek, správa, J. tr.,
příručí n. mládenec, pacholek, síť, rada, pí-
sař, strom, louka, včela, včelařství, ovoce,
půda, zem, oheň, zloděj, krádež, strouha,
zajíc (který se stále v lese zdržuje, Holz-,
Waldhase), med, roh (vz S. N. ), trouba (les-
nice), pastva, hmyz, sáh, kuna, žír, pták,
rostlina (hvozdní: dub, buk, borovice, smrk,
jedle atd., vz Dřevo; 1. kosatec, angelička,
lebeda, lilium, myrtus, kokořík, chmel, Jg. ),
pokuta, úprava, peníze, pokladník, sazba,
odhad, okres, ředitelstvo, škůdce, robota,
důchody, plodina, ochrana, mezník, přestu-
pek, pes (vlk), zvěř (Waldwild, která stále
v lesinách přebývá). Šp. L. bůh, obluda,
Kom., muž, mužík, panna, kozel, (V. ), osel
(divoký), myš (skalní myš, chvíšť), V., oby-
vatel. Jg. Nad vršiny lesné; Hlasy rohóv
lesních. Rkk. — L. = dřevový, dřevní: 1.
popel (z dříví), Holz-. — L. = divoký, wild.
L. lid, srdce, pohled. L. — L. = subst. Lesní,
ího, m., dle, Dnešní', Forstmann.

Lesnice, e, f., trouba lesní, Waldhorn.
Šp., Mor. poh. II. 36., Zb.

Lesnický, Forst-, Förster-. L. škola,
ústav, kniha, jednota, úřad, Šp., J. tr., te-
chnologie, S. N., učeň. Dch.

Lesnictví, n., lesní hospodářství, das Forst-
wesen, die Forstkunde, Forstwissenschaft.
Um. les. 1. Rostba lesní (Waldbau): hospo-
dářství a) toulavé, b) pasečné n. sečné, «a)
kmenné, ß) pařezné, y) prostřední n. smí-
šené; 2. ostraha, ochrana lesní (Forstschutz);
3. těžba lesní neb užívání lesův (sem patří

lesnická technologie); 4. odhad n. taxace
lesní; 5. správa, řízení lesní. Vz více v S.
N. IV. 1241. Dějepis 1. českého, vz S. N.

II. 315., C., m.

Lesnička, y, f, novější, Waldhorn. Jg.

Lesník, a, m., Förster. Dch., D.

Lesný, ého, m., der Waldhüter. Jg.

Lesohorský, Bergwalds-. L. zvíře. Č.

Lesokaz, a, m., der Waldverderber. Rk.

Lesomar, a, m., hylesinus, hmyz. Krok.

Lesomilka, y, f., drymophila, Rostl.

Lesoň, ě, m., lesní bůh, silvanus, Wald-
gott. Krok.

Lesovatý, waldicht. D.

Lesoviště, ě, n., Forstgarten, Um. les.;
nyní mu říkají: školka.

Lesovní, Wald-. — L., ího, m., Förster. D.

Lesovnictví, n. = lesnictví.

Lesový, lesní, Wald-. L. houšť, Pulk.,
1. zvíře. Ž. kap. 103.

Lésový, lísový, Hürden-, Flechten-. L.
stěna. Ros.

Lesť, lsti, f. Synon.: podvod, lichota, faleš,
oklamání, chytrosť. List, Arglist, Falschheit,
Gefährde, Durchtriebenheit, Tücke. V., D.
Bez falše a lsti. V. L. ukládati, skládati, vy-
mysliti, V., kouti, D., činiti. Br. Lstí pola-
pený; v 1. vlákaný, uvedený, vtržený. V.
Lstí podšitý. Br. V lesť uvésti někoho =
oklamati. Eus. Lstmi a podvody. Kom. Omyl
v deskách jestliže by se stal beze lsti, že
páni to budou moci napraviti na plném
soudu. Ferd. I. zř. Dávám to beze všie lsti.
Kn. rož. 245. L. právům činiti. Vš. Lstí něco
držeti. CJB. O někom l. klásti. Dal. 25. Ja-
zyk jejich l. mluví. Br. L. válečná. Bur. —
Stran přísloví vz: Býk, Liščí, Myš, Pes,
Pták, Vlk a kromě toho S. N.

Lestkovice, ves u Pelhřimova. Tk. III. 36.

Lestně, lstivě jednati, o někom mysliti,
V., obcházeti, D., někoho podvésti. Br. Li-
stig, arglistig.

Lestník, a, m., Ränkeschmied.

Lestnosť, i, f. = lstivosť. Ros.

Lestný, (V. ), lstný, lstivý, (V. ), Kat.
3215. L., podvodný, obmyslný, chytrý, listig,
arglistig, verschlagen, tückisch. Ros. L. lidé,
proměna, škoda, líčky, slova, rada, jazyk,
ústa, svědek, ruka. Jg., V., Vš atd. Pod-
hlídavý je lstivý. Kom. Lstivými slovy ně-
koho navésti. V.

Lestva, y, lestvice, e, f., Rechen zum
Kleideraufhängen. Na Mor. Boč. — L., die
Leimruthe.

Leša (dle Káča), leše, e, f., der Wald-
bienenstock. 1578.

Lešany, dle, Dolany' u Jílového. Tk.

III. 125.
Lešba = leša.

Léščie (leští) = léskoví. Výb. I.

Lešení, í, n., všeliká příprava z lesu =
dříví. L. zednické, potřebné sestrojení dřev
při vyšších stavbách, Gerüst, Baugerüst. S.
N. Prkno na lešení, koza pod l., sloup u l.
D. L. nízké n. na kozách, stojaté n. stění-
řové, visuté, visací. Vz S. N. L. vytknuté
z oken (které se může z oken vystrčiti, vy-
suvka zednická, Ausschussgerüst), vetknuté
(kde se do zdí díry dělají); v střeše: stolice,
krov; v stodole: dyje, patro; na slad: ko-