902

byla; na tašky: odr, vodr, Nz.; v sušírně:
kobyla. Šp. Lávka n. chodba na l. Nz. L.
zednické nižší skládá se z koz, na něž kladou
se prkna; 1. stojaté či stěnířové skládá se
ze stěnířů, sloupců, ležin, vesel, podkladkův
a prken. KP. I. 205. Trám k l., skoba na
l. Šp. L. stavěti, vystavěti, strhnouti, roze-
brati. Nz. Po l. choditi, na l. státi a praco-
vati, s l. spadnouti, na l. lézti. — L. v di-
vadle, jeviště, Bühne. Po lešení kráčeti. —
L., na němž zločincové lidu ukazováni bý-
vají, die Schandbühne. Státi na lešení (na
odivu). D. Vyvedli ho na l. Sych. Vystaviti
koho na l. J. tr. Odsouzený s 1. mluvil k lidu.
Ml. Pro podvod byl na l. vystaven. Ml. —
L. skakací (ke skákání v plovárně, trambu-
lina, z fr. Tremplin).

Lešetice, ves u Blovic. Tk. III. 38., 43.

Leši, pl., f., zastr. = podnebí v ústech,
Gaum. Ssav.

Lešica, e, f., lis na tlučení tvarohu.
V Opav. Pk.

Lešno, a, n., mě. v Poznaňsku, Lissa. Vz
S. N.

Lešov, a, m., ves u Rychnova. Tk. III. 36.

Léšťany, dle Dolany, u Loun. Tk. III. 112.

Leštěnec, nce, m., Bleiglanz. Leštěncové
(Glanze) jsou nerosty vidu kovového, šedé,
černé n. tumpachové barvy, černého n. še-
dého vrypu a silného lesku. Jsou jemné,
málo tvrdé. Skládají se jako kyzy. a) Le-
štěnec antimonový n. surma. Má dlouhé je-
hlice. Šedý jako olovo, lesklý. Obsahuje
63% antimonu a 27% síry. Odrůda vlásko-
vitá: heteromorfit n. plumosit. — b) L. olo-
věný. Kruchlý, štípatelný; barva šedá, lesklá.
Obsahuje 87% olova a 13% síry, obyč. též
něco stříbra. — c) L. stříbrný. Šedý. Ob-
sahuje 87% stříbra a 13% síry. — d) Ste-
fanit. Černý jako železo. Obsahuje 68%
stříbra, 15% antimonu a 17% síry. — e)L.
plavý n. krušec. Šedý jako ocel n. černý
jako železo, lehký, vryp černý. Obsahuje:
měď, síru, antimon n. arsen, železo a zinek,
některé odrůdy i něco stříbra n. rtuti. —
f) L. měděný. Temně šedý, jemný. Obsa-
huje 80% mědi a 20% síry. Br. 66. Vz Šfk.
315. atd.

Leštěnka, y, f., blýskáček řepkový, meli-
gethes aeneus, brouk. Frč. 188.

Leštění, n., das Glanzgeben; Glasiren. Jg.
L. prádla, Appretur der Wäsche. Dch.

Lešteš, e, m., cichla, ryba. Krok.

Leští, n., vz Léskoví.

Lešticí, Polir-. L. stroj, Techn., kartáč
(Glanzbürste), kladivo (Polirhammer). Čsk.

Leštidlo, a, n., Glanzwichse. L. na boty,
na podlahu (Zimmerwichse), truhlářské. Kh.,
Dch.

Leština, y, f., vz Léskoví. — L., vrbová
větev na obruč. — L., vz Lesche.

Leštinoví, n. = leští.

Leštírna, y, f. Schleiferei. Balb.

Leštitel, e, m. L. pokojův, Zimmer-
wichser. Dch.

Leštitelný, glanzfähig. Rk.

Leštiti, il, ěn, ění, poliren, glaciren;
schmelzen. — co čím: boty leštidlem a kar-
táčem, wichsen. — co komu: kámen. —
co kde: boty na lavici, v kuchyni l. Us.

Leštivo, a, n., das Poliment. Tepl.

Leštnice, v kr. praž. Tk. I. 46., 47.

Leštno, a, n., sešlý hrad a ves u Bene-
šova. Vz S. N.

Let, u, m., slove samovolné se vznášení
živočichů v povětří. Vz více v S. N. Der
Flug. L. ptačí. D. Z letu ptačího hádati. V.
Ptáka v letu zastřeliti. Ros. L. rychlý, kli-
katý, rovný, zklouhavý, vysoký, urychlený,
do kruhu, mdlý atd.

Léta, y, f., sud s vodou k polévání ulic
atd., k hašení ohně. Us. na Mor. Mřk. Vz
Lejta.

Letací, lítací, míč, most, spis, Jg., prám,
Čsk., sbor. Da., list. Dch. Flug-, fliegend.

Letač, e, m., der Flieger; Luftsegler. —
L = česno. Na Slov.

Letačka, y, f. = která lítá; motýl. Koll.

— L., letadlo, pták. Ž. kap. 49., 11., Č.
Letadlo, a, n., co létá, ku př. pták. Rkk.

37. Cf. Prk. k nauce o tvoř. kmenův. 22. —
L. = křídlo, Č — L. vůbec čím se lítá,
der Flieger. Ck.

Leták, u, m., křídlo velikého ptáka. Šp.
— L., otvor úlu, česno, das Flugloch. Us.
Bělohr.

Letanie, lépe: litanie.

Létati, lítati, létám, lítám, (strč. léci, eš,
atd. ); létávati; letěti, 3. pl. -tí, leť, -tě(íc),
ěl, ění; létnouti, lítnouti, tnul a tl, utí, fliegen,
flattern; rychle běžeti, laufen, rennen, fliegen.
Jg. — abs. Křídlatí tvorové lítají. Kom. Rychlý
jakoby letěl. V. Medle! uč vrabce l. D. Výše
létá, nežli křídla vynésti mohou. V. Obraziti
mu křídla, aby tak vysoko nelítal. Uč ty
ptáka létati. Jg. Zdá se mu, že létá (o hrdo-
pyšném). Ros. Ještě mu brky nedorostly a
již chce lítat, než mu křídla dorostou. Lítá
prve než mu křídla odrostla. Jg. Kdo vy-
soko lítá, ten s vysoka padá. L. Lítá, jako
postřelený (běhá). Jg. Letí (běží) jako šipka.
Jg. Letí jako pták, jako šipka. Pk. Bežal,
len letal; letí ako besná strela, ako hrma-
vica, ako srš; letí (beží) ledva už ducha po-
padá. Mt. S. Když ptáci lecí, křídly sě vzhóru
vzdvihnú. Št. Lítá, jako by šosy hořely. Vz
Běžeti. Lb. Čas letí (míjí). Us. Ai tu Jaro-
slav jak orel letie. Rkk. Již to letí (padá). Us.
Lítaly smutné noviny. Jg. Víno letí (o zdvi-
ženém víně). V. — odkud kam. L. na vnadu.
Výb. II. 59. Velikú mdlobú na zemi letieše,
Výb. II. 68. L. k něčemu. Us. Letěl nad
les. Us. Orlice až pod oblaky lítá. Rd. Zv.
Nikomu pečený holub do huby nelítá. Us.
I letieše (holubice) v lesy, i letieše semo
i letieše tamo se dřeva na dřevo. Rkk. 29.
Za bránu (do lesa) třísky lítají. Er. P. 14.

— s kým, s čím. Ty (skřivánče) by s niem
(lístkem) tam leťal. Rkk. 66. L. s drakem.

— kde (s kým). V tobě (lese) jáz (holub)
letávách s holubicú drahú. Rkk. 27. V bitvě
koule lítají. Jg. Drak papírový v povětří
lítá. Us. Dříve osel v povětří bude 1. (= nikdá).
V. Již nelece u vysokých věcech, aniž chodí
v nižších, ale stojí. Št. — na čem: na křídlech.
Žalm. — čím. Létal dvěma křídly Cherubín.
Br. Cizím péřím létá. Jg. Sokol peřím lítá
a ne masem. Č. — jak. Udeřil mne nohou,
až jsem kozelcem letěl. Vrat. 119. L. orlem,
ptákem, bleskem (=jako orel, pták, blesk).



	902

	byla; na tašky: odr, vodr, Nz.; v sušírně: kobyla. Šp. Lávka n. chodba na l. Nz. L. zednické nižší skládá se z koz, na něž kladou se prkna; 1. stojaté či stěnířové skládá se ze stěnířů, sloupců, ležin, vesel, podkladkův a prken. KP. I. 205. Trám k l., skoba na l. Šp. L. stavěti, vystavěti, strhnouti, roze- brati. Nz. Po l. choditi, na l. státi a praco- vati, s l. spadnouti, na l. lézti. — L. v di- vadle, jeviště, Bühne. Po lešení kráčeti. — L., na němž zločincové lidu ukazováni bý- vají, die Schandbühne. Státi na lešení (na odivu). D. Vyvedli ho na l. Sych. Vystaviti koho na l. J. tr. Odsouzený s 1. mluvil k lidu. Ml. Pro podvod byl na l. vystaven. Ml. — L. skakací (ke skákání v plovárně, trambu- lina, z fr. Tremplin). Lešetice, ves u Blovic. Tk. III. 38., 43. Leši, pl., f., zastr. = podnebí v ústech, Gaum. Ssav. Lešica, e, f., lis na tlučení tvarohu. V Opav. Pk. Lešno, a, n., mě. v Poznaňsku, Lissa. Vz S. N. Lešov, a, m., ves u Rychnova. Tk. III. 36. Léšťany, dle Dolany, u Loun. Tk. III. 112. Leštěnec, nce, m., Bleiglanz. Leštěncové (Glanze) jsou nerosty vidu kovového, šedé, černé n. tumpachové barvy, černého n. še- dého vrypu a silného lesku. Jsou jemné, málo tvrdé. Skládají se jako kyzy. a) Le- štěnec antimonový n. surma. Má dlouhé je- hlice. Šedý jako olovo, lesklý. Obsahuje 63% antimonu a 27% síry. Odrůda vlásko- vitá: heteromorfit n. plumosit. — b) L. olo- věný. Kruchlý, štípatelný; barva šedá, lesklá. Obsahuje 87% olova a 13% síry, obyč. též něco stříbra. — c) L. stříbrný. Šedý. Ob- sahuje 87% stříbra a 13% síry. — d) Ste- fanit. Černý jako železo. Obsahuje 68% stříbra, 15% antimonu a 17% síry. — e)L. plavý n. krušec. Šedý jako ocel n. černý jako železo, lehký, vryp černý. Obsahuje: měď, síru, antimon n. arsen, železo a zinek, některé odrůdy i něco stříbra n. rtuti. — f) L. měděný. Temně šedý, jemný. Obsa- huje 80% mědi a 20% síry. Br. 66. Vz Šfk. 315. atd. Leštěnka, y, f., blýskáček řepkový, meli- gethes aeneus, brouk. Frč. 188. Leštění, n., das Glanzgeben; Glasiren. Jg. L. prádla, Appretur der Wäsche. Dch. Lešteš, e, m., cichla, ryba. Krok. Leští, n., vz Léskoví. Lešticí, Polir-. L. stroj, Techn., kartáč (Glanzbürste), kladivo (Polirhammer). Čsk. Leštidlo, a, n., Glanzwichse. L. na boty, na podlahu (Zimmerwichse), truhlářské. Kh., Dch. Leština, y, f., vz Léskoví. — L., vrbová větev na obruč. — L., vz Lesche. Leštinoví, n. = leští. Leštírna, y, f. Schleiferei. Balb. Leštitel, e, m. L. pokojův, Zimmer- wichser. Dch. Leštitelný, glanzfähig. Rk. Leštiti, il, ěn, ění, poliren, glaciren; schmelzen. — co čím: boty leštidlem a kar- táčem, wichsen. — co komu: kámen. — co kde: boty na lavici, v kuchyni l. Us.	Leštivo, a, n., das Poliment. Tepl. Leštnice, v kr. praž. Tk. I. 46., 47. Leštno, a, n., sešlý hrad a ves u Bene- šova. Vz S. N. Let, u, m., slove samovolné se vznášení živočichů v povětří. Vz více v S. N. Der Flug. L. ptačí. D. Z letu ptačího hádati. V. Ptáka v letu zastřeliti. Ros. L. rychlý, kli- katý, rovný, zklouhavý, vysoký, urychlený, do kruhu, mdlý atd. Léta, y, f., sud s vodou k polévání ulic atd., k hašení ohně. Us. na Mor. Mřk. Vz Lejta. Letací, lítací, míč, most, spis, Jg., prám, Čsk., sbor. Da., list. Dch. Flug-, fliegend. Letač, e, m., der Flieger; Luftsegler. — L = česno. Na Slov. Letačka, y, f. = která lítá; motýl. Koll. — L., letadlo, pták. Ž. kap. 49., 11., Č. Letadlo, a, n., co létá, ku př. pták. Rkk. 37. Cf. Prk. k nauce o tvoř. kmenův. 22. — L. = křídlo, Č — L. vůbec čím se lítá, der Flieger. Ck. Leták, u, m., křídlo velikého ptáka. Šp. — L., otvor úlu, česno, das Flugloch. Us. Bělohr. Letanie, lépe: litanie. Létati, lítati, létám, lítám, (strč. léci, eš, atd. ); létávati; letěti, 3. pl. -tí, leť, -tě(íc), ěl, ění; létnouti, lítnouti, tnul a tl, utí, fliegen, flattern; rychle běžeti, laufen, rennen, fliegen. Jg. — abs. Křídlatí tvorové lítají. Kom. Rychlý jakoby letěl. V. Medle! uč vrabce l. D. Výše létá, nežli křídla vynésti mohou. V. Obraziti mu křídla, aby tak vysoko nelítal. Uč ty ptáka létati. Jg. Zdá se mu, že létá (o hrdo- pyšném). Ros. Ještě mu brky nedorostly a již chce lítat, než mu křídla dorostou. Lítá prve než mu křídla odrostla. Jg. Kdo vy- soko lítá, ten s vysoka padá. L. Lítá, jako postřelený (běhá). Jg. Letí (běží) jako šipka. Jg. Letí jako pták, jako šipka. Pk. Bežal, len letal; letí ako besná strela, ako hrma- vica, ako srš; letí (beží) ledva už ducha po- padá. Mt. S. Když ptáci lecí, křídly sě vzhóru vzdvihnú. Št. Lítá, jako by šosy hořely. Vz Běžeti. Lb. Čas letí (míjí). Us. Ai tu Jaro- slav jak orel letie. Rkk. Již to letí (padá). Us. Lítaly smutné noviny. Jg. Víno letí (o zdvi- ženém víně). V. — odkud kam. L. na vnadu. Výb. II. 59. Velikú mdlobú na zemi letieše, Výb. II. 68. L. k něčemu. Us. Letěl nad les. Us. Orlice až pod oblaky lítá. Rd. Zv. Nikomu pečený holub do huby nelítá. Us. I letieše (holubice) v lesy, i letieše semo i letieše tamo se dřeva na dřevo. Rkk. 29. Za bránu (do lesa) třísky lítají. Er. P. 14. — s kým, s čím. Ty (skřivánče) by s niem (lístkem) tam leťal. Rkk. 66. L. s drakem. — kde (s kým). V tobě (lese) jáz (holub) letávách s holubicú drahú. Rkk. 27. V bitvě koule lítají. Jg. Drak papírový v povětří lítá. Us. Dříve osel v povětří bude 1. (= nikdá). V. Již nelece u vysokých věcech, aniž chodí v nižších, ale stojí. Št. — na čem: na křídlech. Žalm. — čím. Létal dvěma křídly Cherubín. Br. Cizím péřím létá. Jg. Sokol peřím lítá a ne masem. Č. — jak. Udeřil mne nohou, až jsem kozelcem letěl. Vrat. 119. L. orlem, ptákem, bleskem (=jako orel, pták, blesk).