903

T., Kmp. Osel horempádem letí. Č. Větrem
1. Č. Sokolem lítej. Brt. Instr. 15. Letěl dolů

p o hlavě. Kom. Volavky nad míru vysoko
létají. Kom. Tátoš lietal po dvore cvalem.
Na Slov. Ht. — kdy. (instr. času). Kačičky
letěly pustou nocou (nocí). Pov. V štěstí
lítáme. Syr. — za čím, za kým. Za
medem létají mouchy. T. Ostřiež bystro
léta za ptactvem. Rkk. 14. — kudy (kde):
skrze povětří. Br. L. povětřím. Us. Leť
sokole vrchem a já půjdu dolem. Šs. P.
101. Myšlenie, jimiž duše jako pták léce
(lítá). Ms. Okolo domu lítal pták. Lepší
bažant na míse, než když létá po dvoře.
Prov. L. po městě (běhati). Us. Pověsť po
uších lidských lítá. Č., Us. — odkud: s koně
1. Troj. Pták letěl se stromu. Us. S vysoka
1. Er. P. 266. V lesy s tvrda hrada. 1. Rkk.
29. Letieše (holubice) se dřeva na dřevo se
svojím holúbcem. Rkk. 29. Od třetiech střely
letie. Alx. 1132. Až jiskry ot jich me-
čuov letiechu. Výb. II. 50. Od velikých ran
k zemi 1. Výb. II. 68. Mysl mu od toho letí
(jinam zabíhá). Kom., Š. a Ž. Čeho se do-
tkne, všecko mu z rukou letí (padá). Ros.
Jakožto kropě z deště létě. Alx. 1132. Pták
letí z lesa. Us. Jak ti bude lítat řezanka od
stolice. Er. P. 418. — komu. Krkavci sobě lí-
tají, holubi váznou v léčkách. Prov. na Slov.

— před kým, kde. Smrť a hrůza před
ním (Žižkou) letí. Puch. Mušky mu lítají
před očima. Vz Muška. Lk. Jiné vazby:
Pták letěl mimo náš dům, přes zahradu,
proti větru, vedlé kostela, při lese, pod
stromy, mezi stromy. Kluci lítali (běhali)
o závod. Kluk jen letěl, aby mne dohonil.

— s adv. Orel najvýš lece ze všech ptákóv.
Št. L. mdle. Št.

Létavě, fliegend.

Létavec, vce, m., petaurus, ssavec vak-
natý. Krok.

Létavice, e, f. = čarodějnice. Na Slov.

Létavina, y, f., přiletující ptáci. Na Slov.
Bern.

Létavý, lítavý = kdo lítá, fliegend, flat-
ternd. L. živočich, pták, brouk, drak papí-
rový, motýl, včela, ptactvo (Br. ), mysl, loď,
horkosť (V. ) atd. Jg.

Leteň, vz Letná. Tk. I. 615., V.

Letěti, vz Létati.

Lethargický, ospalý, lethargisch, schlaf-
süchtig; nedbalý, sorglos, gefühllos.

Lethargie, e, f., z řec., spavice, usmrcu-
jící ospalosť, Rk., omráčení, spaní omrakové
jest výjev přerušené činnosti mozku. Vz více
v S. N. Schlafsucht, Todesschlaf.

Lethe, y, f., řeka podzemské říše u sta-
rých Řekův a Římanů, z níž duše zemřelých
jdouce do Elysia musily se napiti, aby pře-
dešlého žití úplně zapomněly. S. N. — L.,
zapomenutí. — Lethejský nápoj.

Leti = líti, zastr. Aqu.

Letice, e, f., křídlo, der Fittig. Koll.

Leticos = locicos, leccos. Prositi Boha za
leticos ku potřebě. Št.

Letilý = zletilý, bejahrt. Zlob.

Letina, y, f. = sušené ratolesti listnaté,
jimiž se ovce v zimě krmí. Má oblek lehký
jako letina. Na Slov. Zweige, das Laub.

Letingar = leitingar.

Letinka, y, f., jistá chuť piva v letě, die
Gränsigkeit. Chytila se piva l.; pivo má l-ku,
ist gränsig. Us., Jg.

Letinkovati, letinku dostávati, gränsig
werden. Us.

Letinkovitý, -ovatý, gränsig. Vz Letinka.

Letitěcí. Ten byl živ léta letitěcí = dlouhá,
mnohá. Us. v Praze. Jg. Ale nyní toto slovo
již se neslýchá.

Letitosť, i, f., starosť, Betagtheit. Reš.

Letitý, letný, starý, bejahrt, betagt, ab-
gelebt. Jg. L. věk, člověk (stařec), žena
(baba), V., muž, D., osoba. Us. L. liška líná.
Der alte Fuchs lässt Haare fallen. Sych.

Letka, y, f., vše, co lítá. Aqu. — L., ve-
liký vodní brouk. Balb. — L., dlouhé péro
v křídle, Schwungfeder, Šp., a) první řady:
kosinky, b) druhé řady: peruti. Nz.

Letkov, a, m., ves u Rokycan. Tk. III. 38.

Letkvař, vz Lektvař.

Letky, dle Dolany ves v Rakovn. Tk. I.
316., II. 472.

Letmo, letě, létavě, fliegend, im Flug. L.
kvapiti. Reš.

Letná, é, f., Leteň, tně, f., Letné (Tk. II.
262. ), od r. 1871.: Sady Rudolfovy (ku poctě
korunního prince Rudolfa, jenž je toho roku
poprvé navštívil), přívrší u Prahy, Belve-
dere. Vlastně Letná (letní) hora.

Letnák, u, m., dub letní, křemelák, quercus
pedunculata, Sommer-, Stieleiche. Kk. 141.

Letňany, dle Dolany, u Prahy. Tk. II.
615., II. 540.

Letnati = stárnouti, bejahrt werden. Us.

Letňátko, a, n. = letně, ěte.

1. Letně, letě, letmo, fliegend. Th. — L.,
po letu, sommermässig. L. přistrojený, L.;
strom l. zelený. Um. les. — L., po léta, dlouho,
Jahre lang, lang. L. s někým bydliti. Tkadl.

2. Letně, ěte, n., v letě narozené mládě.
Us. Dch.

Letní, Sommer-, sommerhaft, sommerlich.
Jg. L. šat, dům (letník), pták, síň, krajina,
ležení, čas, práce, palac, jablko, hruška, ovoce,
sucho, den, horko, měsíc (červen), parno,
komár, Jg., opeření, bod, stání slunce, sluno-
vrat, Nz., dělník, setba (z jara), byt, zahrada
(letnice), rostlina (vz Kk. 16., 37. ), srsť, bram-
bory (jakubky, jakubčata), krmení v chlévě,
české divadlo [arena; na hradbách u koňské
brány za příčinou bourání hradeb odstraněno;
ve Pštrosce, dříve české, nyní německé;
v Kravíně, na Smíchově, za Žitnou branou
(nové české divadlo od roku 1876. ), proti
Pštrosce (národní arena od roku 1876. ), na
Štvanici za Poříčskou branou]. — L. =jarní,
jarý. Rostl.

Letnice, e, f., letní dům, letník, Sommer-
haus. Kram. — L., na Slov. a na Mor. = letní
sukně, Sommerkleid. — L. = letní hruška,
Sommerbirn. D. — Letnice, gt. Letnic, f.,
pl.; viz stran skloňování: -ice a Velikonoce.
L., slavnosť pohanských Čechů na začátku
léta; boží hody svatodušní. V., Kom., Br.
Vz S. N. Das Fest des siegenden Sonnen-
gottes (auch Tuřice genannt), das später
durch das christliche Pfingstfest ersetzt wurde.
Gl. 125. Na malé (psí) letničky (nikdy). V.
Aby vánoce jim před letnicemi nepřišly (aby
bycha nehonili). Reš. Vz Druhdy (na konci).