Předchozí (903)  Strana:904  Další (905) |
|
|||
904
|
|||
|
|||
Letnička, y, f., letničky. Na malé, na
psí letničky = nikdy. Vz stran přísloví Nikdy. Č. Vz Letnice. Letničný. Pfingst-. L. čas, hod, host, Ros.,
neděle, D., slavnosť. Br. K soudu zemskému letničnému jeti. Břez. 187. L. sýr (jejž dá- vali lidé poplatní o letnicích; z 15. stol. ) Vz Mtc. 1875. str. 149. Mš. Letník, u, m., sýr o letnicích dělaný. Mus.,
Gl. 125., Pfingstkäse. Vz Letničný. — L., rostl. Mus. — L., daň z dojné krávy. Ms. — L., letní dům.
Letníkář, e, m. Annalist. Scip.
Letnolusk, u, m., piscidia, rostl.
Letný, bejahrt, vz Letitý. Letný, kdo má
mnoho let, tedy chybně místo -letý: čtyr- letný m. čtyrletý. Šm. A snad s lidmi i let- nými t. j. starými mluvívaje. Bl. — Letná tráva = letní, Sommer-. Kat. 713. — L., lí- tající. L. (letavá) zvěř, pernatá zvěř. Šp. — L., milý, lieb. Neletno mi sbydlovánie s tě- lem. Modl. z 14. stol. Letné a věrné duše, ježto sě Boha bojie. Výkl. na Mat. 14. stol. Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou-
hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let, letům, léta, léta, letech, lety, Jg., D., Mk.; instr. pl. dle D. také: letmi, ale lépe: léty, lety. Dle Gb. Hl. 135. podržuje léto kromě gt. pl. (let) všude dlouhe e (é), ale má také: letem, letům, letech, lety (dle Jungm. Slov- níku pravidelně). V lítě. Us. u Stankova. V již. Čech.: leto, (léto jen v: Osiřalo dítě o půl druhým lítě), Kts., a v obec. mluvě i jinde. U rybářův: teplo, horko. Rybník na dvě tepla, horka (který se po dvou letech loví). Šp. L. z koř. li (liji). Gb. Hl. 144. — L. čas od 21. června — 21. září (čas, co
slunce svým středem vstoupilo do obratníku raka až k době, když střed jeho dostihl rovníku; trvá 93½ dne). Der Sommer, aestas. Líto, nové líto. Er. P. 58. Tato rostlina kvete jen v létě. Us. Kakby zrálo jablko v sadě, by vezdy léto bylo. Rkk. Rok dě- lívali staří v 6 částek: zimu, jaro, podletí, léto, poletí, podzim. Obyčejně dělí se na 4 částky: zimu, jaro (vesnu), léto, podzimek (jeseň). Někdy mluvíváme jen o zimě a o létě. Jg. Letě (lokal bez předložky), v letě, letem, v času léta = letním časem, im Sommer, zur Sommerszeit. V zimě, letě. Rkk. Přijde čas, že se zeptá zima, cos dělal v letě. D. Léto se přibližuje. Krásný jako léto. Hrozíš-li se v l-ě práce, potu, budeš míti v zimě bídu, psotu. Kdo v letě nerobí, ten v zimě ne- drobí. Lb. Vz Mládí. Bez jedné laštovičky, l. bude; Dvakrát za rok l. nebývá. Pk. Krásný jako líto. Jg. Babí léto, svatomartinské l., paučí neb pavučí, milostivé 1. = pavučiny, předivo jistého hmyzu toho času lítající, der fliegende Sommer, Mettensommer, Nach- sommer, Altweibersommer. Jg. Babí l. lítá. Us. L. babské, vláčka. Šp. Divoké husy na odletu, konec babímu létu. Er. P. 94. — Dobrý člověk jako léto (o tom, kdo se ne- rád hněvá). L. Býti na to, jako na léto (ochotný, žádostivý). Jg. — Choditi s létem = s ustrojeným děckem na znamení mla- dosti. Sommerdocke. Sr. Kralka. Dnes (v dru- žebnou neděli) chodí děvčata s lítem po vsi. Us. — L, = rok. Jahr, annus. Léta od stvo- |
ření světa, od vystavění Říma, od narození
Páně. Léta Páně tisícího. Nz. Nové léto = nový rok. V. Dar nového léta. V. Léto
přestupné. L. milostivé u židův a u kře- sťanův. Bohaté l. včelařův, když včely dobrou pastvu měly. L. močné, mokré. Čtvrť léta = 3 měsíce. O půl druhém lítě. Kom. Ve dvou letech. Kom. Po dvou letech pořád zběhlých. Br. Za čtyry léta pořád zběhlá. Háj. Mladá, střelčí léta. Mám 10 let n. jest mi 10 let, lépe prý než: jsem 10 let stár; vz Stár. Léta ubíhají. Jí, jako sedm drahých let. Vz Žrout. Č. Vyhlíží jako sedm drahých let (jako chrt = hubený). Vz stran přísloví: Chudoba. C. O den se 1. neopozdí; Den za dnem, 1. za létem. Pk. Tolik let, co by pe- routkou smet (žertovné přání dlouhého věku. Cf. So viel Jahr, als der Fuchs am Schwanz hat Haar). Dch. — L. = čas, Zeit, Jahre. Jg. Před lety a) před dávnými, starými lety, dávno, olim, vor alten Zeiten. Bradýř vlasy stříhá, před časy (před lety) vyrvávali je. Kom. b) Před časem jistým, frühzeitig, vor der Zeit. — Jakož jsme činili už mnoho let. Br. Těmito lety (instr. času) nejedni cizo- zemci přijati jsou. Žer. Sn. 46. Posledními lety věci císařské prve uvažovány bývaly než zemské. Žer. Sn. 31. Drahně let jsem se tu choval. Br. Po ta léta. Har. Po letech víc a více lidí přibývalo. Háj. Po některém létě. V. — Léta vzhledem ku věku n. stáří člověka. Alter, Jahre. Prvních 6 let člověka. V. Do sedmi let stáří. V. Kolik má let? Kolik jest mu let? Jsou o jedněch letech = stejného věku. V. V pátém létě věku
svého. Kdy k starým se létóm přibral. Pass. 95. On má již hodná léta (hodný věk, ist schon hochbetagt). Dch. Přibylo mu let, hat an Alter zugenommen. Dch. V nejlepších letech. D. Byl v 50 letech. Ler. Stáří býti 12 let. V. K 12. létu jíti; ke 12 letům svého věku přejíti. Dojíti 12 let, 12 let míti. V. Léta rozumná, dospělá. Jg. K rozumným letům přijíti. Br. Jest již při letech. Us. K starým letům se chýliti. V. Léta míti = starým býti. Lety sešlý, obtížený, pře- braný, obrostlý, zemdlený. V. Letům ani cvalem neutečeš. Jez do polosyta, pij do polo- pita, vyjdou ti na plno léta. Pk. — Léta právní = zletilosť. Volljährigkeit. L. právní, sirotčí, vz Rb. str. 267. L. sirotčí, pokud sirotci v statek se uvázati nemohou a pod poruč- níky jsou. Kn. dr. L. zemská či dědinná, Verjährungsfrist, t. j. 3 léta a 18 neděl. L. zemská podržeti t. j. 3 léta a 18 neděl statek držeti, načež jej žádný nařknouti nemohl. Arch. II. 514. L. vydržeti, propustiti; 1. prošlá. Vz více v Kn. dr. 132. a v Gl. 123. Právní léta míti. J. tr., Kold. Kteří let svých práv- ních nemají; sirotek před lety dvacíti věku svého; sirotek přijda k letům dvacíti; jest- liže by děti před dojitím let zemřely. Kdo nepořádně statek drží, tomu vydržení let nic nepomáhá; dosáhnouti let právních. Er., Jg. Až do let sirotčích. Háj. Přijíti k do- spělým letům. Us. K l-ům přijíti = dospělým se státi. Št. L. přirozená = dospělosť věku právem vyměřeného, pubertas, die Volljährig- keit. Když k letóm přišli. Nedošlého pak věku n. let nemajíce... slovú, kteříž ještě |
||
|
|||
Předchozí (903)  Strana:904  Další (905) |