904

Letnička, y, f., letničky. Na malé, na
psí letničky = nikdy. Vz stran přísloví Nikdy.
Č. Vz Letnice.

Letničný. Pfingst-. L. čas, hod, host, Ros.,
neděle, D., slavnosť. Br. K soudu zemskému
letničnému jeti. Břez. 187. L. sýr (jejž dá-
vali lidé poplatní o letnicích; z 15. stol. )
Vz Mtc. 1875. str. 149. Mš.

Letník, u, m., sýr o letnicích dělaný. Mus.,
Gl. 125., Pfingstkäse. Vz Letničný. — L.,
rostl. Mus. — L., daň z dojné krávy. Ms.

— L., letní dům.

Letníkář, e, m. Annalist. Scip.

Letnolusk, u, m., piscidia, rostl.

Letný, bejahrt, vz Letitý. Letný, kdo má
mnoho let, tedy chybně místo -letý: čtyr-
letný m. čtyrletý. Šm. A snad s lidmi i let-
nými t. j. starými mluvívaje. Bl. — Letná
tráva = letní, Sommer-. Kat. 713. — L., lí-
tající. L. (letavá) zvěř, pernatá zvěř. Šp. —
L., milý, lieb. Neletno mi sbydlovánie s tě-
lem. Modl. z 14. stol. Letné a věrné duše,
ježto sě Boha bojie. Výkl. na Mat. 14. stol.

Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou-
hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let,
letům, léta, léta, letech, lety, Jg., D., Mk.;
instr. pl. dle D. také: letmi, ale lépe: léty,
lety. Dle Gb. Hl. 135. podržuje léto kromě
gt. pl. (let) všude dlouhe e (é), ale má také:
letem, letům, letech, lety (dle Jungm. Slov-
níku pravidelně). V lítě. Us. u Stankova.
V již. Čech.: leto, (léto jen v: Osiřalo dítě
o půl druhým lítě), Kts., a v obec. mluvě
i jinde. U rybářův: teplo, horko. Rybník
na dvě tepla, horka (který se po dvou letech
loví). Šp. L. z koř. li (liji). Gb. Hl. 144.

— L. čas od 21. června — 21. září (čas, co
slunce svým středem vstoupilo do obratníku
raka až k době, když střed jeho dostihl
rovníku; trvá 93½ dne). Der Sommer, aestas.
Líto, nové líto. Er. P. 58. Tato rostlina
kvete jen v létě. Us. Kakby zrálo jablko
v sadě, by vezdy léto bylo. Rkk. Rok dě-
lívali staří v 6 částek: zimu, jaro, podletí,
léto, poletí, podzim. Obyčejně dělí se na 4
částky: zimu, jaro (vesnu), léto, podzimek
(jeseň). Někdy mluvíváme jen o zimě a o létě.
Jg. Letě (lokal bez předložky), v letě, letem,
v času léta = letním časem, im Sommer, zur
Sommerszeit. V zimě, letě. Rkk. Přijde čas,
že se zeptá zima, cos dělal v letě. D. Léto
se přibližuje. Krásný jako léto. Hrozíš-li se
v l-ě práce, potu, budeš míti v zimě bídu,
psotu. Kdo v letě nerobí, ten v zimě ne-
drobí. Lb. Vz Mládí. Bez jedné laštovičky,
l. bude; Dvakrát za rok l. nebývá. Pk. Krásný
jako líto. Jg. Babí léto, svatomartinské l.,
paučí neb pavučí, milostivé 1. = pavučiny,
předivo jistého hmyzu toho času lítající,
der fliegende Sommer, Mettensommer, Nach-
sommer, Altweibersommer. Jg. Babí l. lítá.
Us. L. babské, vláčka. Šp. Divoké husy na
odletu, konec babímu létu. Er. P. 94. —
Dobrý člověk jako léto (o tom, kdo se ne-
rád hněvá). L. Býti na to, jako na léto
(ochotný, žádostivý). Jg. — Choditi s létem
= s ustrojeným děckem na znamení mla-
dosti. Sommerdocke. Sr. Kralka. Dnes (v dru-
žebnou neděli) chodí děvčata s lítem po vsi.
Us. — L, = rok. Jahr, annus. Léta od stvo-

ření světa, od vystavění Říma, od narození
Páně. Léta Páně tisícího. Nz. Nové léto

= nový rok. V. Dar nového léta. V. Léto
přestupné. L. milostivé u židův a u kře-
sťanův. Bohaté l. včelařův, když včely dobrou
pastvu měly. L. močné, mokré. Čtvrť léta
= 3 měsíce. O půl druhém lítě. Kom. Ve
dvou letech. Kom. Po dvou letech pořád
zběhlých. Br. Za čtyry léta pořád zběhlá.
Háj. Mladá, střelčí léta. Mám 10 let n. jest
mi 10 let, lépe prý než: jsem 10 let stár;
vz Stár. Léta ubíhají. Jí, jako sedm drahých
let. Vz Žrout. Č. Vyhlíží jako sedm drahých
let (jako chrt = hubený). Vz stran přísloví:
Chudoba. C. O den se 1. neopozdí; Den za
dnem, 1. za létem. Pk. Tolik let, co by pe-
routkou smet (žertovné přání dlouhého věku.
Cf. So viel Jahr, als der Fuchs am Schwanz
hat Haar). Dch. — L. = čas, Zeit, Jahre. Jg.
Před lety a) před dávnými, starými lety,
dávno, olim, vor alten Zeiten. Bradýř vlasy
stříhá, před časy (před lety) vyrvávali je.
Kom. b) Před časem jistým, frühzeitig, vor
der Zeit. — Jakož jsme činili už mnoho let.
Br. Těmito lety (instr. času) nejedni cizo-
zemci přijati jsou. Žer. Sn. 46. Posledními
lety věci císařské prve uvažovány bývaly
než zemské. Žer. Sn. 31. Drahně let jsem
se tu choval. Br. Po ta léta. Har. Po letech
víc a více lidí přibývalo. Háj. Po některém
létě. V. — Léta vzhledem ku věku n. stáří
člověka. Alter, Jahre. Prvních 6 let člověka.
V. Do sedmi let stáří. V. Kolik má let?
Kolik jest mu let? Jsou o jedněch letech

= stejného věku. V. V pátém létě věku
svého. Kdy k starým se létóm přibral. Pass.
95. On má již hodná léta (hodný věk, ist
schon hochbetagt). Dch. Přibylo mu let, hat
an Alter zugenommen. Dch. V nejlepších
letech. D. Byl v 50 letech. Ler. Stáří býti
12 let. V. K 12. létu jíti; ke 12 letům svého
věku přejíti. Dojíti 12 let, 12 let míti. V.
Léta rozumná, dospělá. Jg. K rozumným
letům přijíti. Br. Jest již při letech. Us.
K starým letům se chýliti. V. Léta míti
= starým býti. Lety sešlý, obtížený, pře-
braný, obrostlý, zemdlený. V. Letům ani
cvalem neutečeš. Jez do polosyta, pij do polo-
pita, vyjdou ti na plno léta. Pk. — Léta právní
= zletilosť. Volljährigkeit. L. právní, sirotčí,
vz Rb. str. 267. L. sirotčí, pokud sirotci
v statek se uvázati nemohou a pod poruč-
níky jsou. Kn. dr. L. zemská či dědinná,
Verjährungsfrist, t. j. 3 léta a 18 neděl. L.
zemská podržeti t. j. 3 léta a 18 neděl statek
držeti, načež jej žádný nařknouti nemohl.
Arch. II. 514. L. vydržeti, propustiti; 1. prošlá.
Vz více v Kn. dr. 132. a v Gl. 123. Právní
léta míti. J. tr., Kold. Kteří let svých práv-
ních nemají; sirotek před lety dvacíti věku
svého; sirotek přijda k letům dvacíti; jest-
liže by děti před dojitím let zemřely. Kdo
nepořádně statek drží, tomu vydržení let
nic nepomáhá; dosáhnouti let právních. Er.,
Jg. Až do let sirotčích. Háj. Přijíti k do-
spělým letům. Us. K l-ům přijíti = dospělým
se státi. Št. L. přirozená = dospělosť věku
právem vyměřeného, pubertas, die Volljährig-
keit. Když k letóm přišli. Nedošlého pak
věku n. let nemajíce... slovú, kteříž ještě