905

let 14 nemají;... dívky mají léta, když
jsou stáří nad 12 let a slovou v lat. puberes
od hanby těla, kteráž začíná při nich v těch
letech kvésti. Léta původně na těle se ohle-
dávala a nebyl jistý počet roků vyměřen,
protož slula ta léta léta přirozená. Toto
ohlédání let dělo se, na mužském pohlaví,
když se brada spe aneb když lóno chlupatí
... a na ženském, když se prsy pučí a na-
dýmají. Vs. V. 45. Za Ctibora z Cimburka
přestávalo takové ohledání a ustanoven jistý
počet roků: ale aby ten posměch sňat byl,
léta pacholík panský má v 16 letech, dě-
večka šlechtična v 14, zemanský pacholík
v 17 a děvečka v 15, sedlský pacholík v 18
a děvečka v 16 letech. Vz více v Kn. dr.
133. a Gl. 123. Léta k nabytí práva neb
k ztracení ho vysazená. Kdož má stané právo
a dá tomu právu tři léta projíti, nemá jemu
na ně právo dáno býti po projití let. Zříz.
Ferd. Tomu léta neprojdou, das verjährt
nicht. Vinám úředniem léta neprochodí. O.
z D. Let dojíti, grossjährig werden. Starší
bratr z práva let dojda poručník jest mlaz-
šieho. O. z D. Jeho (poručníka) moc netrvá
než jedno do let sirotka prvního, neb ten
léta maje ihned jest bližší poručenství nežli
onen dskami. O. z D. Jestližeby kdo otci
a dětem statek dal a odkázal vedlé práva,
tehdy má otec i se všemi dětmi, kteříž léta
mají i na místě jiných mladších let nema-
jících z toho statku pohnáni býti. Ferd. zř.
Král sirotkóm léta dáti (das Alter nachsehen)
nemóže k jich škodě. O. z D. Poručník jest
sirotkóv i jich zboží do jich let tak mocen,
jak sám otec — kromě věnovati nemóže,
dáti od sirotkóv nemóže, ani jim kterým pó-
honem do jich let co ztratiti. O. z D. Když
děti nemajíce ještě let zemrú. Sob. Půhon
bude zdvižen a on se drž zase svého zá-
pisu, nedá-li zemským letům projíti (die Ver-
jährungsfrist verstreichen lassen). Vl. zříz.
Když by ten léta zemská prodržel (ersitzen).
O. z D. Léta zemská propustiti, promlčeti,
die Zeit verstreichen lassen, etwas verjähren
lassen. O. z D. Člověk mladý let nemající
pro mord nebo z hlavy může pohnán býti
k soudu, než z jiného nic. Václ. 119. Když
který sirotek let dojde, že jemu poručník
má statku sstúpiti. Nál. 216. Léta spraved-
livá ( a) přirozená, die gesetzliche, b) králem
daná, die vom Könige per veniam aetatis
zuerkannte Volljährigkeit). Gl., Vš. Léta svá
mající = zletilý, dospělý, dozralý. V. Zane-
chal po sobě syna let nemajícího. V. Léta
nezletilým dáti. Mají páni po letech sedati
(dle věku). Zříz. Ferd. — Léta = částka
věku, Lebenszeit, Lebensjahre. Jg. Léta svá
zle ztráviti. Léta učení. Pokud léta slouží.
Jg. Můž od té chvíle léta svá počítati (od
chvíle šťastné). Vz Štěstí. Č. — Léta = vrstvy
dřevové mezi korou a loňským dřívím z nova
nasazené, z jichž počtu stáří stromu usta-
novují, Jg., plásty dřevěné, strata ligni con-
centrica, Jahresringe, Holzringe. Vz Kk. 19.
Hoblovati po lítě, proti lítu. Us. — Hrubého
líta člověk = hrubián; člověk drobného líta
= těla, obličeje. Us., Jg. — Léto, po-
lední strana, der Süd, die Mittagsseite. Ni-
kdo neklade vinic k zimě a (= ale) k létě.

Ms. — Léto. Maso má dlouhé léto, lange
Fasern. Us. Budyň.

Leto, y nebo dle lat. gt. Letony, f. Cf.
Brs. 29. a Ino. Máti Appollinova a Dianina.
Vz S. N.

Letoblud, u, m. Anachronismus, Zeit-
rechnungsfehler. Rk.

Letobyt, u, m. Sommerwohnung, Rk.,
letní byt.

Letočet, čtu, m. Chyba v letočtu, opačný
l. (časoblud, anachronismus). Nz. Chronologie,
Zeitrechnung.

Letohrad, u, m., letohrádek, Lusthaus.

Letonohý, flugfüssig. Kk.

Letopéř, letopýř, e, m. = netopýř. Na
Mor. a Slov.

Letopis, u, m., letopisové, letopisy, kro-
nika. Chronik, Jahrbuch, Jahrbücher, Ho-
storie. V. Psáti letopisy. V. Do letopisů pa-
měti vnášeti. Kom. Toho se v letopisech
dočteš. Letopisy sestavovati.

Letopisec, sce, letopisník, letopisák,
(toto s příhanou. Th. ), a, m., der Annalist,
Chronist, Geschichtschreiber. D., Th.

Letopočet, čtu, m. Chybiti, chyba v l-tu.
Nt. Vz Letočet.

Letora, y, f., (temperament), druh hnutí
mysli, zakládající se na jisté povaze tělesné.
Vz S. N. L. lehkokrevná n. sanguinická
(nervy citlivé a dojmy pomíjející), horko-
krevná n. cholerická (nervy citlivé a dojmy
trvanlivé), těžkokrevná n. melancholická
(nervy tupé a dojmy trvanlivé), chladno-
krevná n. flegmatická (nervy tupé a dojmy
pomíjející). Pž. Vz Temperament.

Letorosť, (strč. letorosl, letorasl), i, f.
= ratolesť. Výb. I., Us. u Bolesl. Sr. Prk.
v Archiv für slaw. Philol. II. 710.

Letorostný, ratolestný, zweigig. Krok.

Letorychlý, flugschnell, geflügelt. L. řeč.
Plk.

Letos = tohoto roku, heuer, in diesem
Jahre, V.; z léto to, vz Dnes. Letos přijel
sv. Martin na brůně. Prov. Letos pojedeme do
lázní. L. jsme málo naklidili (sklidili). D.

Letošek, ška, m. Od letoška. Šm. Das
heurige Jahr.

Letošní, strč. a mor. letoší, heurig, diess-
jährig. V. Roční víno nejlepší jest, letošní
něco kvasnic má. Kom. Letošního roku obilí
se urodilo (1871. ) Us. L. ovoce.

Letošník, a, m., letošní sele, tele atd.
Heuerling. D.

Letouni, vz Ssavci a Frč. 395. — Letoun
měkkoploutvý, exocoetus volitans, ryba. Frč.
293.

Letov, a, m., v Žatecku. Tk. I. 404., III. 71.

Letovací, Löth-. L. palička. Löthkolben.

Letování, n. Vz Pájení. V.

Letovati = kov kovem spojovati, co čím,
V., plecháč cínem. — v co: v hromadu. V.
— L. = přes léto bydleti, übersommern. —
kde: v kraji. D. Viz Bydleti.

Letovní = letovací. L. pánev. V.

Letový. L. síť, vz Příkrajník, Zuggarn.

Letuška, y, f. L. indická, galeopithecus
rufus, hmyzožravec. Frč. 394.

Letůšně, ěte, n., letošní mládě. Us., Dch.

Lety, dle Dolany, ves v Berounsku. Tk.
I. 78., 87.; III. 130.