Předchozí (904)  Strana:905  Další (906) |
|
|||
905
|
|||
|
|||
let 14 nemají;... dívky mají léta, když
jsou stáří nad 12 let a slovou v lat. puberes od hanby těla, kteráž začíná při nich v těch letech kvésti. Léta původně na těle se ohle- dávala a nebyl jistý počet roků vyměřen, protož slula ta léta léta přirozená. Toto ohlédání let dělo se, na mužském pohlaví, když se brada spe aneb když lóno chlupatí ... a na ženském, když se prsy pučí a na- dýmají. Vs. V. 45. Za Ctibora z Cimburka přestávalo takové ohledání a ustanoven jistý počet roků: ale aby ten posměch sňat byl, léta pacholík panský má v 16 letech, dě- večka šlechtična v 14, zemanský pacholík v 17 a děvečka v 15, sedlský pacholík v 18 a děvečka v 16 letech. Vz více v Kn. dr. 133. a Gl. 123. Léta k nabytí práva neb k ztracení ho vysazená. Kdož má stané právo a dá tomu právu tři léta projíti, nemá jemu na ně právo dáno býti po projití let. Zříz. Ferd. Tomu léta neprojdou, das verjährt nicht. Vinám úředniem léta neprochodí. O. z D. Let dojíti, grossjährig werden. Starší bratr z práva let dojda poručník jest mlaz- šieho. O. z D. Jeho (poručníka) moc netrvá než jedno do let sirotka prvního, neb ten léta maje ihned jest bližší poručenství nežli onen dskami. O. z D. Jestližeby kdo otci a dětem statek dal a odkázal vedlé práva, tehdy má otec i se všemi dětmi, kteříž léta mají i na místě jiných mladších let nema- jících z toho statku pohnáni býti. Ferd. zř. Král sirotkóm léta dáti (das Alter nachsehen) nemóže k jich škodě. O. z D. Poručník jest sirotkóv i jich zboží do jich let tak mocen, jak sám otec — kromě věnovati nemóže, dáti od sirotkóv nemóže, ani jim kterým pó- honem do jich let co ztratiti. O. z D. Když děti nemajíce ještě let zemrú. Sob. Půhon bude zdvižen a on se drž zase svého zá- pisu, nedá-li zemským letům projíti (die Ver- jährungsfrist verstreichen lassen). Vl. zříz. Když by ten léta zemská prodržel (ersitzen). O. z D. Léta zemská propustiti, promlčeti, die Zeit verstreichen lassen, etwas verjähren lassen. O. z D. Člověk mladý let nemající pro mord nebo z hlavy může pohnán býti k soudu, než z jiného nic. Václ. 119. Když který sirotek let dojde, že jemu poručník má statku sstúpiti. Nál. 216. Léta spraved- livá ( a) přirozená, die gesetzliche, b) králem daná, die vom Könige per veniam aetatis zuerkannte Volljährigkeit). Gl., Vš. Léta svá mající = zletilý, dospělý, dozralý. V. Zane- chal po sobě syna let nemajícího. V. Léta nezletilým dáti. Mají páni po letech sedati (dle věku). Zříz. Ferd. — Léta = částka věku, Lebenszeit, Lebensjahre. Jg. Léta svá zle ztráviti. Léta učení. Pokud léta slouží. Jg. Můž od té chvíle léta svá počítati (od chvíle šťastné). Vz Štěstí. Č. — Léta = vrstvy dřevové mezi korou a loňským dřívím z nova nasazené, z jichž počtu stáří stromu usta- novují, Jg., plásty dřevěné, strata ligni con- centrica, Jahresringe, Holzringe. Vz Kk. 19. Hoblovati po lítě, proti lítu. Us. — Hrubého líta člověk = hrubián; člověk drobného líta = těla, obličeje. Us., Jg. — Léto, po- lední strana, der Süd, die Mittagsseite. Ni- kdo neklade vinic k zimě a (= ale) k létě. |
Ms. — Léto. Maso má dlouhé léto, lange
Fasern. Us. Budyň. Leto, y nebo dle lat. gt. Letony, f. Cf.
Brs. 29. a Ino. Máti Appollinova a Dianina. Vz S. N. Letoblud, u, m. Anachronismus, Zeit-
rechnungsfehler. Rk. Letobyt, u, m. Sommerwohnung, Rk.,
letní byt. Letočet, čtu, m. Chyba v letočtu, opačný
l. (časoblud, anachronismus). Nz. Chronologie, Zeitrechnung. Letohrad, u, m., letohrádek, Lusthaus.
Letonohý, flugfüssig. Kk.
Letopéř, letopýř, e, m. = netopýř. Na
Mor. a Slov. Letopis, u, m., letopisové, letopisy, kro-
nika. Chronik, Jahrbuch, Jahrbücher, Ho- storie. V. Psáti letopisy. V. Do letopisů pa- měti vnášeti. Kom. Toho se v letopisech dočteš. Letopisy sestavovati. Letopisec, sce, letopisník, letopisák,
(toto s příhanou. Th. ), a, m., der Annalist, Chronist, Geschichtschreiber. D., Th. Letopočet, čtu, m. Chybiti, chyba v l-tu.
Nt. Vz Letočet. Letora, y, f., (temperament), druh hnutí
mysli, zakládající se na jisté povaze tělesné. Vz S. N. L. lehkokrevná n. sanguinická (nervy citlivé a dojmy pomíjející), horko- krevná n. cholerická (nervy citlivé a dojmy trvanlivé), těžkokrevná n. melancholická (nervy tupé a dojmy trvanlivé), chladno- krevná n. flegmatická (nervy tupé a dojmy pomíjející). Pž. Vz Temperament. Letorosť, (strč. letorosl, letorasl), i, f.
= ratolesť. Výb. I., Us. u Bolesl. Sr. Prk. v Archiv für slaw. Philol. II. 710. Letorostný, ratolestný, zweigig. Krok.
Letorychlý, flugschnell, geflügelt. L. řeč.
Plk. Letos = tohoto roku, heuer, in diesem
Jahre, V.; z léto to, vz Dnes. Letos přijel sv. Martin na brůně. Prov. Letos pojedeme do lázní. L. jsme málo naklidili (sklidili). D. Letošek, ška, m. Od letoška. Šm. Das
heurige Jahr. Letošní, strč. a mor. letoší, heurig, diess-
jährig. V. Roční víno nejlepší jest, letošní něco kvasnic má. Kom. Letošního roku obilí se urodilo (1871. ) Us. L. ovoce. Letošník, a, m., letošní sele, tele atd.
Heuerling. D. Letouni, vz Ssavci a Frč. 395. — Letoun
měkkoploutvý, exocoetus volitans, ryba. Frč. 293. Letov, a, m., v Žatecku. Tk. I. 404., III. 71.
Letovací, Löth-. L. palička. Löthkolben.
Letování, n. Vz Pájení. V.
Letovati = kov kovem spojovati, co čím,
V., plecháč cínem. — v co: v hromadu. V. — L. = přes léto bydleti, übersommern. — kde: v kraji. D. Viz Bydleti. Letovní = letovací. L. pánev. V.
Letový. L. síť, vz Příkrajník, Zuggarn.
Letuška, y, f. L. indická, galeopithecus
rufus, hmyzožravec. Frč. 394. Letůšně, ěte, n., letošní mládě. Us., Dch.
Lety, dle Dolany, ves v Berounsku. Tk.
I. 78., 87.; III. 130. |
||
|
|||
Předchozí (904)  Strana:905  Další (906) |