906

Letý = zletilý. Us. Dvou-, jednoletý.

Leucaemia, e, f., leucocythaemia, leuco-
pathia, bledokrevnosť, choroba, ve které
značné rozmnožení bílých buněk krevních
se jeví. Vz více v S. N.

Leucin, u, m., C₁₂H₁₃No₄, jest látka
ústrojná, nalezená nejprve ve shnilém sýru
(pročež zvána Käseoxyd). Vz více v S. N.
a Šfk. 663.

Leucit, u, m. L. obsahuje kyselinu kře-
mičitou a kysličník hlinitý a draselnatý. Vz
Tvrdokam. Bř. L. jest nerost obyč. vyhra-
něný v deltoidových 24stěnech, které podlé
něho slovou leucitotvary, má barvu pope-
lavou a lesk skelný. S. N.

Leucoj-um, a, n., bledule, rod rostl. ci-
bulnatých. Vz S. N., Kk. 131.

Leucoma, vz Bělmo.

Leucorrhoea, e, f., blenorrhoea vaginae,
fluor albus, bělotok, povstává přílišným ob-
cováním tělesným, mechanickými škodlivi-
nami a nákazou. Vz S. N.

Leukadi-a, e, f. n. Leuka-s, dy, f., ostrov
u Epiru, nyní St. Maura. — Leukadský. —
Leukaďan, a, m.

Leukopathie, e, f., blednice. S. N.

Leukothe-a, e, f. = Ino. — L., 35. asteroid.

Leuktra, kter, ktrům atd., n., pl., dle
Slova, mě. řecké v Boiotii, kde r. 371. př.
K. Epaminondas na hlavu porazil vojsko
spartské.

Leutschau, Levoč.

Lev, lva, lvík, a, lvíček, čka, m. Lev,
lva, vz E.; dat. sg. obyč. lvu, ne: lvovi;
nom. pl. obyč. lvové. D. Felis leo, der Löwe,
dravec z čeledi kočkovitých. Vz popis v S.
N. a Frč. 392. L. americký, africký, asijský;
berberský, senegalský, perský n. arabský,
bengalský n. indijský; žlutý, stříbrný. S. N.,
Š. a Ž. L. řije, řičí, řve, D., mučí, bučí. Sš.
Bojovali jako lvové. Us. Rozkácen hna jako
lev drážlivý, když mu teplú krev sě uda
zřieti. (Jaroslav). Rkk. 55. Spěcího lva bu-
diti. Lvu zdechlému snadno bradu vytrhati.
Zdechlého lva snadno za bradu škubati. Pk.
Lev ne rysa, leč lva rodí. Nelape lev mouchy,
orel vrabce pouští. L. Lepší stádo jelenů
pod vůdcem lvem, nežli houf lvů pod jele-
nem. D. (z řec. ). Když l. spí, po hřbetě mu
myši lezou a lasice běhají (velikého muže
rádi pomlouvají). Lb., Č. Aniž jsem tak
sprostného smysla, bych tomu nerozuměl,
proč lev jda a ocasem šlépěje své rozme-
tuje. Tkadl. I. 97. Lišku po ocase, lva a
medvěda po pazouřích poznáš. D. Lva znáti
z pazouru. Jg. — L. mořský, tuleň, der See-
löwe. — L. mravenčí, der Ameisenlöwe. —
L. malý a veliký, leven, souhvězdí. Nz. —
L., znak lva. Přijal od něho za erb červeného
lva s rozdvojeným ocasem v bílém poli. V.

Lév, u, lévík, u, m., nálevka, der Trichter.
Plk.

Lévací, Giess-. L. nástroj. Na Slov.

Lévač, e, m., der Giesser. Na Slov. Plk.

Levačka, y, f. =levice, levá ruka. U Bydž.
Nk. — L., žena levé ruky místo pravé uží-
vající. Jg. — L., sekera pro levou ruku.
Vys.

Levák, a, m. = kršňák. V. Obojetník před
krchňákem (levákem) mnoho má. Kom.

Levandule, vz Lavandule.
Levandulová silice. Vz S. N.

Lévanec, nce, m. = lívanec.

Levant, a, m., z it. levante = východ
= východní země blíže středozemního moře,
zvl. Aegypt, Malá Asie, Syrie. — Levantský.

Jg.

Levatka, y, f. L. kalužní, physa hypno-
rum, plž. Frč. 248.

Levduše, e, f. = linduše. Na Slov.

Levec, vce, m. = levák.

Leveč, vče, m., nad Týnem, nyní ves ne-
známá. Tk. III. 37.

Leven, a, m., zastr., lev, znamení nebeské,
der Löwe. Jg.

Levený, nachgelassen. Jg.

Lever (levé), fr., vstání z postele, ranní
návštěva, ranní slyšení u mocnáře. S. N.

Levhard, a, m., V., z leopardus, p změ-
nilo se v h. Gb. Hl. 94. Dle Prk. Archiv f.
slaw. Philol. II. 704. jest změna taková ne-
obyčejná, nýbrž h vsuto do prvotného lev-
art z lev-part. Vz Frč. 392. Leopard, Pardel,
Parder, Panther.

Levhartí, Panther-, Leopard-. V. L. kůže.

Levhartice, e, f., die Leopardin. V.

Leviatan, a, m., v písmě sv. každé ve-
liké, hrozné vodní zvíře jako krokodil, had,
drak, velryb, der Leviathan. Br. — L. =
mocný nepřítel církve. Jg. — L. = největší

loď anglická má nyní toto jméno.

Levice, e, f., levička, levá ruka, die
linke Hand. V. Nechť neví l. tvá, co činí
pravice tvá. Mat. Levice dala, pravice brala.
Sk. Levičkou i pravičkou pracovati. — L.
= levá strana, die linke Seite. Jg. Ve sně-
mích nazývá se l. ta strana poslanců, která
sedí předsedovi po levé ruce. Vz. S. N. —
L., Löwitz, ves v prus. Slezsku. Vz S. N.

Levičák, a, m. Mitglied der Linken (im
Parlamente). Rk. — L. = levák. Prk.

Levík, a, m., vůl na levé straně táhnoucí.
Koll.

Lévík, u, m. = lév.

Lévíkovitý, trichterförmig. Techn.

Levín, a, m., místní jméno. Mus.

Levinice, v Kladsku. Tk. I. 156., 421.

Levirovati, z fr., směnku dáti osvědčiti.
S. N.

Levíta, y, dle, Despota´, levít, a, m., pošlý
z pokolení Leví. Jg. — L-ta (l-ty) komu
čísti = domlouvati. Us. — Vz S. N.

Leviti, il, en, ení, levívati, nachlassen,
lindern. — co: Nerád co leví. Us. — v čem:
v ceně. Jg. — komu. Us.

Levítský, Leviten-. L. kněz. V.

Levkoje, e, f., či fiala zimní a letní, mat-
thiola incana, m. annua, Winter- u. Sommer-
levkojen. Kk. 214.

Levna, y, f., též Luváň, ě, f., něm. Löwen,
fr. Louvain, lat. Lovanium, mě. v Brabantu.
Vz S. N.

Levně, komp. levněji, mírně, gelind, mässig.
L. zboží dostati, wohlfeil. D. Až bude lev-
něji (o povětří). Us.

Levněti, ějí, ěl, ění, gelind, mässig, wohl-
feil werden. Jg.

Levnice, e, f., leontice. Rostl.

Levniti, 3. pl. -ní, il, ěn, ění, levné či-
niti, lindern, mässigen, wohlfeil machen. Ros.